Bacurau (Kleber
Mendonca Filho + Juliano Dornelles, Brazílie) – Společensko-politicky
angažované drama, které začíná jako nenápadný intimní náhled do života semknuté
vesnické komunity na brazilském venkově, se postupně přerodí do strhujícího
(skoro)thrilleru, v němž se tato komunita musí semknout na obranu proti
utlačovatelům. Pečlivě vystavěný a v řadě tvůrčích přístupů inovativní
snímek dodržuje konzistentně pozvolné tempo vyprávění, jež pomaličku dávkuje
informace tak akorát, aby si divák dokázal domyslet vše potřebné. Pointa je
úderná a skvěle provedená, gradující děj doprovází jasně zřetelná kritika a
množství metafor, odkazujících na skrytou sílu prostého lidu a jeho historie,
jen úvod filmu se zdá být možná příliš zdlouhavý. Každopádně jde o film
s originálním příběhem, realizovaným nevídanou formou. (80%)
13. 10. 2019
8. 10. 2019
Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (The Lighthouse i film, který zabíjí)
The Lighthouse (Robert
Eggers, USA/Kanada) – Drama s hororovými prvky o dvou strážcích majáku
(Robert Pattinson a Willem Dafoe), jejichž čtyřtýdenní pobyt na ostrově s majákem,
racky a hlučnou sirénou se kvůli silné bouři poněkud protáhne a ponechá oba
muže napospas sobě navzájem i jejich šílenství a alkoholovému deliriu. Snímek
od režiséra a scenáristy Čarodějnice,
odehrávající se na konci 19. století a natočený v černobílém, téměř
čtvercovém formátu pomocí dobové filmařské techniky dostupné ve 30. letech století
dvacátého, je vizuálně, herecky i řemeslně uhrančivou a neskutečně působivou psychologickou
historkou inspirovanou námořnickými povídačkami, dílem Hermana Melvilla a
antickou mytologií. Nelze neobdivovat jeho skličující klaustrofobickou atmosféru,
propracovanou mizanscénu, neskutečnou kameru, práci se zvukem a s významotvorným
svícením i herecké nasazení obou protagonistů, jimž scénář dopřává spravedlivý
podíl prostoru (kromě řady výrazných společných scén oba zazáří i ve vlastním dlouhém
monologu). Realisticky syrové a nekompromisně autorské dílo, v němž má
kupodivu místo i humor, vyniká obrazovou opojností a maximální režijní
precizností a oproti Čarodějnici naštěstí
již nepůsobí ani trošku těžkopádně, přepjatě, ani nechtěně směšně. (90%)
7. 10. 2019
Tiché doteky – Recenze – 50%
Film celovečerně debutujícího režiséra a scenáristy Michaela Hogenauera,
natočený s Eliškou Křenkovou v hlavní roli a s nizozemskými
herci v rolích vedlejších, vypráví o mladé Češce Míše, která se vydává do
Nizozemí dělat au-pair v dobře situované a distingované rodině, kde má
pečovat o domácnost a starat se o malého chlapce. Ihned po příjezdu však
zjišťuje, že rodina vyžaduje dodržování pravidel, která nejsou úplně obvyklá…
5. 10. 2019
Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (3 from Hell, novinky na Netflixu…)
3 from Hell (Rob Zombie, USA) – Po čtrnácti letech se Rob Zombie vrací ke své exploatační sérii o rodince Fireflyových, anti-hrdinech filmů Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla. Ty nyní nechává povstat z mrtvých (byť ne ve zcela původní sestavě) a dává jim ještě jednu příležitost zařádit si a rozjet pořádný teror. Výsledkem je však zastaralá skládka vyžilých, otravných a užvaněných šílenců se schematickým a přímočarým dějem, který se skládá ze tří částí – úvodní breaking news pasáž nás zasvětí do situace, následuje špásování s ředitelem věznice a po něm přichází mexický mejdan, který působí, jako by ho Rob Zombie připsal po zjištění, že mu dosavadní materiál nevystačí na celovečerní film. I tak ale snímek stojí výhradně jen na brutalitě a okázalé odpornosti titulní pekelné trojice, z níž však dělá cool zabijáky, kterým by se mělo fandit, což je v dnešní době kriticky natáčených filmů a seriálů o rozkrývání komplexní psychologie vraždících maniaků přinejmenším zpátečnické. Uspokojit tak Rob Zombie dokáže jen ty nejvěrnější fanoušky, jimž bohatě stačí ke štěstí trocha stylově natočené krvavé řezničiny a návrat jejich oblíbených postav, které ale v podstatě dělají pouze to, co vždycky, a ve volných chvílích hrají karty nebo se dohadují, kdo z nich je víc jako Bogart. 3 from Hell je stejně vyčpělá mizérie jako to klaunské vystoupení ve druhé části filmu, které také přišlo, aniž by se o něj někdo prosil. A jak také dopadlo. (40%)
3. 10. 2019
Jiří Suchý – Lehce s životem se prát – Recenze – 80%
Dokumentární film Olgy Sommerové (Magický
hlas rebelky, Červená), věnovaný
osobě a tvorbě Jiřího Suchého, je filmem divácky nesmírně vděčným, což dokládá
i Divácká cena, jíž snímek obdržel od hlasujících diváků na festivalu
v Karlových Varech.
2. 10. 2019
Joker – Recenze – 90%
Po řadě kvalitativně diskutabilních filmových adaptací superhrdinských
komiksů od DC si ve studiu Warner Bros. pokusili vsadit na zásadně jinou a
odvážnější strategii. Jejich film Joker,
jenž se věnuje postavě stejnojmenného komiksového záporáka a jeho vzniku (tedy
jak se z jednoho muže stal Joker) je drsný a špinavý, mládeži nepřístupný,
hodně psychologický a nejsou v něm žádné velké akční scény ani žádné
impozantní digitální triky. A zřejmě se jim ta sázka vyplatila – vzniklo nekompromisní,
uhrančivé a mimořádně působivé silné drama, jež dokonce vyhrálo cenu za
nejlepší film na letošním festivalu v Benátkách (což je docela revoluce).
A natočil jej – trochu překvapení – Todd Phillips, jenž má za sebou např. snímky
Starsky & Hutch a Pařba ve Vegas (a její
pokračování) a jehož nejméně komediálním počinem byl doposud jeho předchozí film
s názvem Týpci a zbraně.
![]() |
| Zdroj fotek: Vertical Entertainment |
1. 10. 2019
Nabarvené ptáče – Recenze – 90%
Filmu Nabarvené ptáče, ať už si o
něm myslíte cokoli, nelze upřít jednu věc – že jde v rámci současné české
kinematografie o zcela výjimečný počin. Výjimečný tím, že jde o výsostně umělecký
film světové úrovně, jaké se u nás točily naposledy v 60. letech, i že jde
o první český snímek za pětadvacet let, jemuž se podařilo dostat do hlavní
soutěže na filmovém festivalu v Benátkách a způsobit ve světě rozruch,
rozbouřit emoce a vyvolat četné diskuze (po benátské premiéře byl uveden i na
festivalu v Torontu, čeká ho promítání na řadě dalších prestižních festivalů
a americký časopis The Hollywood Reporter
jej zařadil mezi dvacet nejlepších snímků letošní podzimní festivalové sezony).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



