Stránky

29. 6. 2014

Zátah 2 (Serbuan maut 2/The Raid 2: Berandal) – Recenze – 70%

Indonéský snímek Zátah z roku 2011 působil jako zjevení. Byl energický, odvážný a nekompromisní. Natočil ho Gareth Evans, původem britský režisér a scénárista, v současnosti žijící v Indonésii. Šlo v něm o skupinu policistů, kteří si naplánovali přepadení paneláku na předměstí Jakarty a rychlé zajetí v něm bivakujícího drogového bosse, nicméně stali se lovnou zvěří uvězněnou v budově a vydanou napospas všem jejím obyvatelům, jež dostali odměnou za každého zabitého policistu doživotní bydlení zdarma. Následovala brutální a adrenalinem napěchovaná akce… A Zátah 2 jde ještě o něco dál.

Zátah 2 (Serbuan maut 2/The Raid 2: Berandal) – Recenze

Největší rozdíl v Zátahu 2 oproti jedničce spočívá ve velikosti ambicí a ve stylu příběhu. Zatímco první film byl přímočarou řezanicí a přehlídkou efektních bojových scén (zkrátka nekončící akční nářez), jeho pokračování je mnohem umírněnější a akci upouští jen v pravidelných dávkách (zato koncentrovanějších). Jeho příběh je o poznání spletitější a jde v něm o to, že hlavní hrdina, policista Rama, se v utajení zdařile infiltruje do podsvětí v Jakartě (stráví dva roky ve vězení, aby si získal přízeň mafiánského synka) s cílem odhalit identitu zkorumpovaných policistů. Ovšem zaplete se i do tamních sporů mafiánských klanů o nadvládu nad městem, a aby si zachránil holý život, musí si vyšlapat krvavou cestičku ven…
 
Ve filmu je dost postav, a pokud nemáte dobrou paměť na jména, budete se možná trochu ztrácet ve scénách, kdy je někdo zmiňován a vy si už nebudete pamatovat, o koho šlo. To se týká zejména vedlejších mafiánů a jejich poskoků, protože např. každý důležitý zabiják má vlastní představovací bitku, což je chvályhodné a napomáhá to celkové struktuře filmu a dávkování akčních scén. Naopak poměrně nadbytečná je rodina hlavního hrdiny, která nemá v příběhu žádnou specifickou funkci a slouží jen jako záminka pro jeho motivaci pro práci u policie.

Zátah 2 (Serbuan maut 2/The Raid 2: Berandal) – Recenze

Přestože herci nehrají špatně a film je výborně natočený, tak v konverzačních pasážích až nepříjemně ztrácí tempo a místy nudí (což je dost velký problém). Když se lídři dvou soupeřících mafiánských rodin dohadují o tom, jaká území komu připadnou a kdo se přidá na stranu koho, tak to není moc zajímavé a působí to zbytečně. Kvůli tomu má také film přepálených 150 minut.

Souvisí to se zjevnou snahou režiséra povýšit svůj film z kvalitní béčkové oddechové zábavy pro otrlé na něco většího, ambicióznějšího a filmově velkolepějšího. Zátah 2 se ze všech sil snaží být hodnotným mafiánským eposem (což nepřeháním), na to je jeho zápletka ale pořád příliš jednoduchá, přímočará a nedostatečně sofistikovaná. Srovnání s jemu podobnými, jako je Volavka či její americká verze s názvem Skrytá identita (a někteří odvážnější ho srovnávají dokonce s Kmotrem, ale ti zřejmě nevědí, o čem mluví) Zátah 2 nesnese. Je sice okázalejší a inteligentnější, než by většina diváků čekala, ale bohužel to nestačí. Možná, že v tomto případě by méně bylo nakonec ve skutečnosti více. Takhle je totiž Zátah 2 někde na půli cesty mezi zábavným akčním náserem a vážnějším gangstersko-kriminálním dramatem.

Zátah 2 (Serbuan maut 2/The Raid 2: Berandal) – Recenze

Nicméně to všechno je prakticky jedno, protože celý ten vyšperkovaný kolos stojí opět na akčních scénách a bojových sekvencích, které jsou rozhodně jedny z nejlepších (ne-li nejlepší), jaké se v moderních akčních filmech s kontaktními souboji dají nalézt. Jejich choreografie je neuvěřitelně dobrá, kombinuje různé styly martial arts a je propracovaná s hodinářskou precizností. Ve filmu je minimálně půl tuctu soubojů, které si budete pamatovat ještě dlouho po zhlédnutí, protože jsou velice výrazné a promyšlené do detailu. Nicméně slabší povahy je třeba varovat – snímek funguje naprosto skvěle po řemeslné a trikové stránce, přičemž nejrůznější zranění a následky soubojů působí zcela uvěřitelně a na pohled opravdově. Rozstřílené hlavy a zlámané končetiny jsou jedna věc, ale čas od času dojde i na skutečné chuťovky (přeřezávaní šlach, trhání čelistí, párání břicha…) a i mně, ač se považuji za diváka zvyklého na ledacos, nebylo u některých scén zrovna dvakrát dobře. Surové mrzačení lidských těl v průběhu soubojů tu má výhradně efekt naturalističnosti a jen málokdy slouží jako spouštěč smíchu (na rozdíl třeba od Expendables). Zároveň však nemůže být řeč o realističnosti (např. hlavní hrdina pravidelně ignoruje veškerá svá zranění, ať jsou jakkoli ošklivá, a vzpomene si na ně tak jednou za pár minut, přičemž mezitím stihne předvést ještě sto otoček, kopů a přemetů). Nehláškuje se tu, nikdo tu nedělá humor (ačkoli baseballová pálka zaražená v úsměvu byla celkem legrační) a ačkoli vám akční scény nemusí nutně připadat zábavné, tak před jejich dokonalostí si samým úžasem netroufnete odvrátit zrak. Zátah 2 je velmi nekompromisní a explicitně násilný, až brutální film, a přitom relativně uvědomělý a seriózní. Takových je málo.

Gareth Evans je bez diskuze skvělý režisér, od kterého se patrně dočkáme ještě velkých věcí. Zátah 2 je sice pořád hlavně záležitostí pro fajnšmekry a milovníky akce než právoplatným dílem světové kinematografie (i když snaha byla), ale to nic nemění na tom, že to je opravdu unikátní kousek velmi kvalitní filmařiny a záruka ojedinělého zážitku. Znovu bych si ho sice celý nepustil, ale některé konkrétní scény po opakovaném zhlédnutí vyloženě volají.




Žádné komentáře:

Okomentovat