Stránky

18. 9. 2014

Fízlové, hajzlové (Wrong Cops) – Recenze – 40%

Francouzský režisér Quentin Dupieux natočil mimo jiné film o vraždící pneumatice (!), přesto je znám i ve festivalových a uměleckých kruzích jako experimentální tvůrce, který si pohrává s diváckým očekáváním a s formou filmové narace a s oblibou narušuje nejrůznější pravidla žánru a kinematografie obecně, takže nejeden filmový teoretik musí z jeho tvorby učůrávat blahem. Jeho nejnovější americký počin Fízlové, hajzlové (který se mimo jiné promítal pod názvem Hovadský fízlové i na letošním Festivalu otrlého diváka) rozvíjí jeho čtvrthodinový kraťas Wrong Cops: Chapter 1, který je k vidění na YouTube. A co jakžtakž fungovalo na ploše patnácti minut jako bizarní satira, nefunguje jako celovečerní film.


Quentin Dupiex se na filmu podílel jako režisér, scénárista, kameraman a autor hudby (a bůhví co ještě). Jako skladatel elektronické hudby vystupuje pod pseudonymem Mr. Oizo a své výtvory nafrkal do filmu takovým způsobem, že se okolo nich točí nejedna zápletka. Jde o velmi agresivní elektronické techno, KTERÉ SE ALE SKORO VŮBEC NEDÁ POSLOUCHAT, především proto, že je disharmonické, mimo rytmus a obsahuje příliš mnoho kakofonických tónů. Ve filmu hraje v každém rádiu a podbarvuje značné množství scén – přičemž některé postavy ho komentují, jak je skvělé a jak jim ta melodie a úžasná dravost dělá dobře, jiní se o něm vyjadřují jako o naprosté sračce. Je tam jakýsi postřelený muž, který tu hudbu potřebuje poslouchat, aby nezemřel. Zvláštní.

Fízlové, hajzlové (Wrong Cops) – Recenze

Jinak film ale nemá děj a postává ze série mnohdy až absurdních scének, ve kterých vystupují policisté. Žádná z těch scének ale nemá skoro nic, čemu by se dalo říkat dramatický oblouk, většina z nich postrádá pointu a hlavně – DRTIVÁ VĚTŠINA VŠECH POSTAV JE TOTÁLNĚ NESYMPATICKÁ a nejraději byste jim jednu vrazili, případně je mučili, případně zabili po tom mučení. Až na dvě výjimky (jeden příjezd k případu a jeden kratičký výslech) neudělají nic, co by třeba jen vzdáleně připomínalo policejní práci a vlastnictví uniformy spíš zneužívají k amorálním, politicky nekorektním a ilegálním činnostem. Hlavní „hrdinové“ jsou tedy tito:

  • Cynický nesvéprávný šílenec, který dealuje marihuanu v zašitých mrtvých krysách.
  • Slaboch a blbeček, otec rodiny, který je hetero, ale stejně se kdysi nechal nafotit do gay magazínu v policejním mundůru. Ostatní policisté, kteří o tom vědí, ho kvůli tomu vydírají.
  • Stupidní sobecká nána, která je napřesdržku.
  • Černoch s páskou přes oko a s tělesnou modifikací – nad okem má takovou obrovskou bouli, kterou si asi nechal udělat dobrovolně jako plastickou operaci (možná). Snaží se skládat techno a prorazit v hudebním průmyslu, ale nejde mu to.
  • Vysoký, obtloustlý a zarostlý úchyl, který míří na ženy služební pistolí a nutí je, aby mu ukazovaly prsa (a když k tomu dojde, tak to nejsou prsa, která byste chtěli vidět).

Fízlové, hajzlové (Wrong Cops) – Recenze

Vlastně by se s tímto námětem a s těmito postavami dala natočit docela solidní a velice vtipná černá komedie, Quentin Dupiex však snímek natočil zcela záměrně tak, aby to vypadalo, že tím poukazuje na nějaké hlubší významy, myšlenky a interpretace. Přitom se snaží dělat ho co nejméně diváckým, ať už zvolenou hudbou, střihem, vizuálem evokujícím laciná video béčka z 90. let, dějovou nahodilostí, či záměrným nedokončováním osudů některých postav. Vytratil se mu však přitom humor a z postav zbyly jen odporné karikatury kreténů, kteří se chovají jako idioti. Název Fízlové, hajzlové je v tomto ohledu dost přesný. Je jasné, že Quentin měl jasnou vizi, kterou se mu podařilo naplnit. Nicméně jeho vize jsou zvláštní a pošahané, jen co je pravda. Doporučuji raději švédsko/dánskou komedii Policajti z roku 2003.

P.S. Ve filmu hraje Marylin Manson, ale asi jen 3 minuty. Pokud jsem to správně pochopil, tak má hrát něco jako současného vzdorovitého teenagera. Působí to strašidelně.


Žádné komentáře:

Okomentovat