Stránky

15. 5. 2015

Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road) – Recenze – 90%

Z trojice filmů o bývalém policistovi Maxovi v podání Mela Gibsona je nový Šílený Max nejpodobnější tomu druhému, který byl nejakčnější, nejpunkovější a nejzábavnější, zatímco první díl se dal s trochou nadsázky považovat za psychologické drama a trojka se po navození okázale béčkové post-apo atmosféry zvrhla v dětskou zábavičku. Gibsona nahradil v titulní roli Tom Hardy, avšak kdo se vrátil po třiceti letech na místo činu, je australský režisér původní trilogie George Miller (který mezitím natočil animovaný Happy Feet a jeho pokračování a dvojici snímků o prasátku Babe, což je vzhledem ke zbytku jeho kariéry opravdu s podivem). A je to comeback jako prase!

Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road) – Recenze

Takhle našlapaný akční spektákl s tak obřím rozpočtem (150 milionů dolarů) a s tak jasnou vizí nekompromisního autorského tvůrce, který si jde tvrdě za svým, totiž ve vodách mainstreamu už dlouho chyběl. Jeho existence působí jako zjevení, zvlášť teď, v období drahých letních blockbusterů. Šílený Max: Zběsilá cesta je vlhkým snem anarchistů a všech, kterým vadí vykalkulovanost a jistá sterilnost současných hollywoodských akčních filmů a zejména pak těch superhrdinských. Ti všichni se nyní ve společnosti Maxe dočkají drsné a špinavé brutální akce, zaprášených vizuálních orgií, krvavých cákanců, prostřelování hlav, císařských řezů, bitek s motorovými pilami, písečných hurikánů, vynalézavých soubojů a hlavně motorového burácení a megalomanských pouštních honiček.
Původního Šíleného Maxe a jeho dva následující sequely vlastně ani nemusíte znát, protože čtyřka na ně nijak zvlášť nenavazuje, charaktery jejích hrdinů jsou jen zběžně načrtnuté a zápletka je nebývale jednoduchá a přímočará – prostě je potřeba dojet s obřím kamionem z místa A do místa B a pak zase zpátky, setřást přitom všechny nepřátele a pokud možno se pokusit zlikvidovat hlavního záporáka, úchylného leprotického dědka s inhalátorem. Celý dvouhodinový film tak sestává prakticky z jediné dlouhé honičky, která by klidně mohla být nepřetržitá, nebýt několika klidnějších a pomalejších míst.

Právě ty okamžiky, kdy se zrovna nebojuje, nestřílí, neujíždí nebo nebalancuje na kývajících se stožárech, jsou výrazně nudnější a méně zajímavé než všechno okolo nich. Scénář bych z hlediska dialogů neoznačil za žádný zázrak, a přestože se ve filmu mluví sporadicky, tak i těch pár vět a nezáživných rozhovorů vyznívá spíš otravně, nemluvě o podivné snaze o vytvoření letmé romantické zápletky mezi dvěma velmi vedlejšími postavami. To ostatní je ale nesmírně nabušené a plné úžasných nápadů. Primitivní otrocká komunita s podivným náboženstvím, kde si každý věřící musí před smrtí posprejovat ústa chromem, aby dosáhl posmrtného života ve Valhale, a kde se místo bohů vzývá název motoru V8, je jen jedním z nich. Třešničkou na dortu pak je složení nepřátelského konvoje, kde kromě obrněných džípů, nejrůznějších bojových vozů a tahačů naleznete i pojízdné pódium s obří soustavou reproduktorů, na němž na řetězech zavěšený zmutovaný metalista řeže do elektrické kytary se zabudovaným plamenometem.

Film navíc uhání kupředu neuvěřitelně rychle a než se nadějete, je konec. Zásluhu na tom mají výrazní herci, maskéři, kameraman John Seale, burácivý soundtrack od Junkieho XL a především pak bravurní Millerova režie a jeho přístup k natáčení akčních scén. Ty vznikaly většinou hezky postaru, se skutečnými automobily, s kaskadéry a opravdovými výbuchy. Akce v Šíleném Maxovi je svižná a plně v souladu se současnými trendy, zároveň má ale retro nádech osmdesátkové stylizace, nekorektní morálky a ujetosti.

Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road) – Recenze

Ve všem tom drandění se však trochu ztratil samotný Max. Tom Hardy je chodící charisma, ale nejenže se jeho postava nijak nevyvíjí, nemá žádné motivace vyjma základního pravidla, že musí za každou cenu přežít, a její občasné vidiny a traumatické ozvěny z minulosti, které stejně k ničemu nevedou, jsou spíš na obtíž, ale navíc by se dalo polemizovat, zda jde vůbec o hlavního hrdinu. Nejzásadnější postavou je totiž rebelská řidička Furiosa v podání Charlize Theron, která má jasně definovaný cíl a důvody, kvůli nimž ho chce dosáhnout, a je to ona, kdo souvisle posouvá příběh. Max, který je na začátku filmu v zajetí a slouží jako nedobrovolný dárce krevní transfuze, se po konfrontaci s Furiosou nejprve zmocní jejího vozu, pak ale, spojeni společným nepřítelem, jsou nuceni cestovat spolu a Max nakonec zapadne do úlohy pouhého nástroje, který má ženské hrdince pomoci k dojetí do vysněné destinace. Akčních scén a minut na plátně má sice o něco víc, ale z hlediska psychologie postavy příliš prostoru nezískal.

Nicméně přestože čtvrtý Šílený Max vsadil kromě titulního hrdiny i na neméně výraznou ženskou postavu, podívanou pro ženy zrovna dvakrát nepředstavuje, leda by šlo o fanynky efektní militantní akce, spoře oděných dívek, extrémního punku a srazů přátel motorismu. Pro mužskou část diváků jde ale v podstatě o must-see záležitost, protože tak zábavnou, konzistentní, svéráznou a dobře natočenou řezanici už dlouho neměli možnost vidět a jen tak zase neuvidí.




Žádné komentáře:

Okomentovat