Stránky

5. 2. 2016

Dánská dívka (The Danish Girl) – Recenze – 80%

Těžko si představit pro udílení nominací na Oscary vhodnější film než životopisné drama Toma Hoopera (Králova řeč, Bídníci) s trans-gender tématikou a s progresivními talentovanými mladými herci v čele s loňským držitelem Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli Eddiem Redmaynem a s čím dál tím obsazovanější Alicií Vikander po boku. Přesto to s Dánskou dívkou nakonec nevyšlo úplně podle představ a kromě hereckých kategorií se do boje o zásadnější ceny nakonec nepustí.
 
Dánská dívka (The Danish Girl) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz
Příběh se odehrává ve 20. letech minulého století v Kodani, kde spolu žijí manželé-malíři Einar a Gerda Wegenerovi (ve filmu se nicméně Gerda jmenuje Greta). Ve zkratce – Einar si jednoho dne uvědomí, že se cítí být spíš ženou než mužem, a dojde mu, že je ženou v mužském těle. Začne se oblékat a líčit jako žena, chovat se jako žena, přivlastní si jméno Lili Elbe a v závěru dokonce podstoupí experimentální operaci změny pohlaví (jako jeden z prvních vůbec). Film se přitom snaží zabývat se jeho/jejími duševními pochody, mnohem víc se ale věnuje následné krizi partnerského vztahu s Gretou, která zároveň s příchodem Lili postupně přichází o milovaného manžela, k jehož přeměně částečně přispěla tím, že ho jednou přiměla pózovat u malování obrazu v dámských šatech a v podobném ošacení ho pod pseudonymem Lili přivedla v rámci žertu i do společnosti.

Podstatné jsou na filmu především herecké výkony obou herců, kteří jsou ve svých rolích velice přirození, umějí přesvědčivě plakat, pomocí velmi přesných gest a obličejových výrazů dokáží znázornit poměrně hodně složité emoce a dokonce se nebojí ukázat svá nahá těla. Obzvláště Eddie Redmayne je mimořádně přesný a vyloženě skvostný a nebýt snaživého DiCapria, byl by ten Oscar letos zase jeho. Kdyby si dal ještě trochu víc záležet na zabarvení hlasu, klidně bych se odvážil tvrdit, že někdo, kdo ho jako herce nezná, neví, o čem Dánská dívka je, a viděl by několik izolovaných scén z druhé poloviny filmu, by si klidně mohl myslet, že ta dáma v nich je skutečně nějaká herečka. Alicia Vikander je mu spoluhráčkou více než zdatnou a mezi nominovanými herečkami je zaslouženě favoritkou. A Tom Hooper je oba skvěle režíruje.

Dánská dívka (The Danish Girl) – Recenze

O něco méně podstatné jsou lehoučká kamera Dannyho Cohena, podmanivá hudba Alexandra Desplata, výprava filmu, kostýmy a dobová stylizace, jež jsou přesto takřka perfektní a dělají z Dánské dívky značně příjemnou záležitost k pokoukání i k poslechu. Jediné, co se nedá označit za vyloženě vydařené, je děj, jenž odpovídá skutečnosti o dost méně, než byste si mysleli, což je způsobeno tím, že nejde o adaptaci reálných osudů Lili Elbe, ale o adaptaci neživotopisné knihy Dánská dívka Davida Ebershoffa, jenž se jejím příběhem nechal inspirovat k vytvoření jeho fiktivní verze. Což samo o sobě nevadí, ale to, že ona fikce není o mnoho zajímavější než realita, vadí už více.

V praxi to dopadlo tak, že první polovina filmu je nesmírně uhrančivá svou lehkostí a atmosférou, kdy Einarovo/Liliino postupné navykání na nově objevenou ženskost je okouzlující jak svou přirozeností (křeč se vážně nikdy nedostaví) a nevinným zmatením pocitů, tak jemným humorem, což je vyváženo dramatičtějšími sekvencemi, kdy Greta nejprve nabádá svého muže, aby s tou hloupou hrou přestal, a později si začíná uvědomovat, že její manžel už neexistuje. Druhá polovina filmu pak už jen variuje tyto momenty (a přibyde do ní postava Einarova dávného přítele z mládí v podání Matthiase Schoenaertse) a hlavně neúprosně směřuje k tomu, jak to s Lili nakonec dopadlo, čemuž je při čtení různých materiálů o filmu celkem těžké uniknout. A když film skončí, tak vám najednou dojde (poté, co si osušíte oči), že jste se vlastně o vnitřních pohnutkách jeho hrdinek nedozvěděli všechno, co byste se dozvědět chtěli.

Ačkoli tedy mohl být příběh o Lili Elbe zpracován scenáristicky o dost lépe, pořád jde o značně solidní filmové dílo, které rozhodně stojí za pozornost, a to hlavně díky bravurnímu Eddiemu Redmayneovi.



 

Žádné komentáře:

Okomentovat