Stránky

12. 4. 2016

Kniha džunglí (The Jungle Book) – Recenze – 80%

Oficiálně je Kniha džunglí v režii Jona Favreaua (Iron Man, Kovbojové a vetřelci) adaptací povídky Rudyarda Kiplinga, inspirovanou Disneyho stejnojmenným animovaným snímkem z roku 1967. Víceméně jde ale o Disneyho remake onoho animovaného filmu, pouze s pár změnami, které ho o trochu víc přibližují Kiplingově předloze. Zároveň jde o něco, co tu už dlouhé roky nebylo – nefalšovaný velkolepý dobrodružný RODINNÝ film, jenž dělá čest svému žánru a má velkou šanci stát se dětskou klasikou, která může mít za pár let podobný status, jako má dnes například Nekonečný příběh nebo E.T. – Mimozemšťan.
 
Kniha džunglí (The Jungle Book) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz
 
Zásadní změna, která Knihu džunglí odlišuje od jiných adaptací, spočívá v technickém zpracování. Všechna zvířata ve filmu jsou totiž plně digitální a stejně tak asi 98% veškerého prostředí, v němž se pohybuje jediný skutečně živý hrdina filmu, dětský představitel Mauglího Neel Sethi. Vizuálně film vypadá naprosto úchvatně, triky jsou bezchybné, ztvárnění přírody i zvířat (která s Mauglím mluví lidským hlasem a mají fantastickou obličejovou mimiku) je naprosto úžasné, až z toho všeho přechází zrak. Šok to bude hlavně pro ty, kteří si nedovedou představit, že by je mohlo upřímně dojmout třeba to, jak zkroušeně se zatváří digitální vlčice. Kompletně digitální zvěř v zásadních vedlejších úlohách jsme tu sice už několikrát měli (doposud nejlépe asi v Pí a jeho život), nicméně tohle je zase technologický průlom. Pryč je dojem digitální přeplácanosti a křiklavosti Burtonovy Alenky v říši divů nebo Mocného vládce Oz. Konzistentní svět Knihy džunglí je pravděpodobně nejlépe realizovaným počítačem vytvořeným přírodním světem od dob Avatara.
 
Kromě přenádherného vizuálu je snímek zároveň temnější, drsnější a napínavější (vyloženě malé děti bych na něj nebral), ale zároveň také výrazně filmovější, emocionálně funkčnější, dojemnější a dramatičtější než zmiňovaná Disneyho animovaná verze, jenž byla v podstatě písničkovou groteskou, a kterou se nynější Knize Džunglí definitivně podařilo předčít.

Ve filmu zůstaly celkem dvě písničky – když medvěd Balú, který je v zásadě opět vykreslen jako převážně komická figurka, zpívá píseň Moudrost medvědí, tak je to ještě v pořádku, ale když pak stejný úděl čeká i opičího krále Ludvíka, jenž je oproti Disneyho animáku představen jako majestátní, mocí zaslepená tragická postava, navíc od pohledu nebezpečná (jeho honička s Mauglím v útrobách opičího paláce připomíná příchod jeskynního trolla do Morie ve Společenstvu prstenu), tak mu to dost ubírá na charismatu.

Kniha džunglí (The Jungle Book) – Recenze

Co atmosféře a postavám naopak s velkým překvapením neubírá, je český dabing, který se tentokrát velice povedl. Na druhou stranu je originální hlasové obsazení natolik unikátní, že pokud dáváte přednost původnímu znění, tak by byla škoda si nechat ujít Bena Kingleyho, Billa Murraye, Scarlett Johansson, Christophera Walkena, Idrise Elbu a další.

Kniha džunglí je kromě toho zručně a dynamicky režírovaná a některé konkrétní pasáže v ní jsou vyloženě lahůdkové (celá pasáž s opicemi je takřka dech beroucí, až na ten králův song), a i v době natáčení devítiletý Neel Sethi je rozhodně přinejmenším slušný, ačkoli je místy trochu prkenný a je na něm vidět, že reaguje na neexistující zvířecí postavy (i když ne moc často). Místy jsou některé scény až moc dlouhé a zbytečně ukecané, nicméně vynahrazuje to taková kupa kvalitních elementů, že to v podstatě posouvá Knihu džunglí do kategorie „nutno vidět“. Příjemné překvapení, nad jehož návštěvou v kině (zvlášť pokud máte děti) nemusíte příliš váhat.




Žádné komentáře:

Okomentovat