Stránky

10. 6. 2016

Warcraft: První střet (Warcraft) – Recenze – 60%

Dost možná nejočekávanější fantasy roku je adaptací populární počítačové hry Warcraft, která má po celém světě miliony příznivců. Snímek natočil Duncan Jones, režisér chytrých a překvapivě levných sci-fi Moon a Zdrojový kód, který na Warcraft: První střet dostal štědrých 160 milionů a mohl se tudíž pořádně rozjet a pokud možno se pokusit překonat prokletí hollywoodských adaptací počítačových her, o nichž se už dlouho traduje, že nedopadají dobře jak kvalitativně tak mnohdy i z hlediska tržeb.
 
Warcraft: První střet (Warcraft) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Jones docílil toho, že Warcraft je skutečně v mnoha ohledech příliš kvalitní na to, aby zmizel v propadlišti filmových dějin po boku dalších filmově-videoherních slátanin jako třeba Doom, Max Payne či série Resident Evil, a ani toho komerčního neúspěchu se evidentně nikdo bát nemusí. Pokud jste fanoušci původní hry, představuje pro vás Warcraft jistě must-see záležitost, na kterou se těšíte už kolik let, takže vězte, že můžete být klidní, protože z kina budete odcházet spokojení, ne-li přímo nadšení, neb jako adaptace hry je snímek rozhodně postačující a dostatečně věrný své předloze, ať už vzhledem postav a prostředí, barevnou křiklavostí či začleněním mnoha ze hry známých prvků.

Na druhou stranu, pokud jste hrou nepolíbení a jen si chcete zajít do kina na nějaké slušné fantasy, tak budete muset čelit faktu, že Warcraft vypadá jako starší bratříček Letopisů Narnie křížený s Eragonem a říznutý estetikou fantasy filmů z osmdesátých let, jehož vyprávěčská a emocionální výpovědní hodnota je poměrně omezená právě proto, že jde o adaptaci hry, čemuž bylo ve snaze zavděčit se převážně jejím fanouškům ledacos podřízeno.

Film např. obsahuje značně velké množství důležitých postav, z nichž mnozí jsou válečníci či čarodějové různých schopností, odehrává se v úžasném světě plném fantaskních prostředí, přírodních scenérií, mýtických zvířat a nezvyklých zákonitostí, leč všechno je to sotva jakžtakž představeno, neb film je spletitý a na nějaké vysvětlování není čas (film byl údajně těsně před premiérou zkrácen na dvě hodiny, režisérská verze na blu-ray bude o čtyřicet minut delší), takže mnoho událostí je poněkud zkratkovitých a nahodilých a řada zvratů působí jako vycucaná z prstu, přičemž v mnoha případech jde jistě o nějakou citaci ze hry.

Warcraft: První střet (Warcraft) – Recenze

V onom světě žijí lidé v jakémsi naleštěném a nablýskaném fantasy středověku pod vládou krále a spolu s nimi trpaslíci a elfové (ale ti jsou tam tak minutu celkem) relativně v míru, když v tom se k nim přiřítí přes magický portál Horda orků (macatí obři s velkými zuby, velkýma rukama a velkými kladivy) se záměrem svět vydobýt a obsadit, neboť jejich původní svět následkem zlé magie vymřel. Dojde k několika šarvátkám a k pokusu o vyjednávání, k rozkolu ve vztazích v táboře lidí i na straně orků a pochopitelně se schyluje k velké bitvě.

Zajímavé je, že na střídačku sledujeme jak události mezi lidmi, tak mezi orky, kteří v žádném případě nejsou nějakou anonymní digitální armádou nepřátel – naopak jsou vylíčeni jako chrabří bojovníci, co akorát touží po bezpečném domově, a film na ty zásadnější z nich nahlíží jako na svéhlavé jedince s plnohodnotnými emocemi a charakterovými vlastnostmi, čemuž podstatně pomáhá jejich dokonalé technické počítačové zpracování a obzvlášť pak mimika obličeje. Kladné i záporné postavy jsou na obou stranách. Skoro jako byste si mohli sami vybrat, komu fandit víc (stejně jako si můžete ve hře vybrat, za koho budete hrát).

Akční scény jsou tak moc drsné, jak jen mohou být v mládeži přístupném filmu, takže dojde i na nějaké ty krvavé šrámy a lámání vazů, což je prima. Vizuálně je film skvostný, úroveň triků je silně na výši, vzhled kouzel je úžasný, společenství orků a jejich obydlí pozoruhodné, stylizace do výrazných pastelových barev jde ruku v ruce s barevnou škálou herní předlohy a některé ze hry převzaté prvky jsou zas roztomilé ve své bizarnosti (třeba masivní brnění a zbraně válečníků).

Warcraft: První střet (Warcraft) – Recenze

Podstatně méně zajímavé jsou různé cestičky, jimiž se příběh ubírá k oné závěrečné bitvě. Neustále se řeší, jestli je někdo zrádce, jestli je vůbec zrádce a proč, do toho je ještě přidán naznačený románek mezi hlavním lidským vojevůdcem a orkyní-míšenkou (který je nedostatečně motivovaný – prostě k němu v jednu chvíli bezprostředně dojde, ale ani poté mu není věnováno dost času, nanejvýš tak dvě minuty), emocionálně přitom snímek nefunguje v podstatě vůbec a dokonce ani není napínavý – jakmile to jde s hrdiny do tuhého, tak se odněkud vyloupne čaroděj a všemocnou magií zasáhne tam, kde je ho třeba. Závěr pochopitelně není žádný závěr, nýbrž smělé nakročení vstříc dalším dílům, kdy film skončí v jisté fázi rozdělanosti rovnou několika paralelních linií (český distributor zvolil podtitul První střet celkem příhodně).

Warcraft má tu výhodu, že byl fenoménem už dlouho před svým vznikem, a že vznikl až v době, kdy digitální technologie pokročily do té fáze, kdy se není třeba obávat toho, že by počítačové triky v drahém hollywoodském filmu vypadaly trapně. Vizuální stránka a um režiséra jsou jeho největšími klady, množství much zejména ve vyprávění mu zas podráží nohy. Není však třeba pochybovat o tom, že jde o komerční produkt cílený na fanoušky herní předlohy, stvořený de facto v rámci reklamní kampaně na onu hru samotnou. Ale aspoň je potěšitelné, že na něm dělali schopní tvůrci, takže výsledek je nadprůměrnou a poměrně zábavnou podívanou, ze které se ale krom těch fanoušků při jejím sledování nikdo chvět blahem nebude.



Žádné komentáře:

Okomentovat