Urs je úspěšný právník se specializací na fúze farmaceutických společností,
jemuž se jednoho dne zastřelí v kanceláři ředitel jedné takové
společnosti, který v průběhu dlouhého vyjednávání přijde na buben. Urs
z toho má trauma, straní se přátel, kolegů i manželky a úlevu nachází
až v seznámení s mladší ženou, která se stane jeho milenkou a představí
mu svůj poněkud alternativnější styl života, zahrnující mimo jiné drogové
seance. Na jedné takové se Urs společně s ostatními sjede houbičkami, ale
dostane se mu špatného tripu, po němž se začne chovat agresivně. Účinek hub
však oproti očekáváním nevyprchá a z Urse se stane nevypočitatelná bytost
schopná i zabití. Nezbyde mu tudíž než pátrat po původu té houby, kterou pozřel…
Stránky
▼
31. 10. 2016
25. 10. 2016
Doctor Strange – Recenze – 80%
Nejnovější příspěvek do superhrdinského vesmíru komiksového nakladatelství
a studia Marvel je zas trochu odlišný než ty předchozí. Už jsme tu totiž měli
miliardáře se supermoderními technologiemi, elitní vojáky, živoucí důsledky
vědeckých experimentů, hrdiny poznamenané vedlejšími účinky vědeckých nezdarů,
mutanty i bohy, ale zatím jsme tu neměli čaroděje se dvěma doktoráty. Už bylo na
čase.
24. 10. 2016
American Honey – Recenze – 40%
Britsko-americký snímek American
Honey britské režisérky Andrey Arnold, přezdívané "královna sociálního
realismu", byl už na festivalu v Cannes vyzdvihován pro svou spontaneitu a
energický náboj, díky nimž v programu výrazně vyčníval. Mluví se o něm
jako o lyrické generační výpovědi a moderním ekvivalentu románu Na cestě Jacka Kerouaca. Jde totiž o
road-movie napříč Amerikou, v níž se skupina mladých lidí, pohybujících se
na hranici mezi naplněným Americkým snem a jeho odvrácenou tváří, snaží najít
pro svůj život nějaký smysl a uplatnění, ale namísto autentického úspěchu se
dostavuje jen autentická deziluze.
20. 10. 2016
Jack Reacher: Nevracej se (Jack Reacher: Never Go Back) – Recenze – 60%
Čtyři roky starý akční thriller Jack
Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli byl snímek
sympaticky navozující atmosféru akčních filmů z 80. let, který byl natočen
s cílem diváka výhradně bavit a neklást na něj žádné myšlenkové nároky. To
také byla jeho jediná záchrana, neb scénář (resp. děj) filmu byl cokoli, jen ne
chytrý, a pak také Tom Cruise nepůsobil úplně věrohodně jako suverénní drsná a hláškující
mlátička, kterou by asi Jack Reacher vzhledem ke své vyřídilce a nadprůměrným
fyzickým schopnostem být měl (v knižní předloze spisovatele Leeho Childa je popisován
jako dvoumetrový borec, který kamkoli vejde, tam budí respekt), a obsazení
Cruise do hlavní role si tím pádem lze vykládat jako důsledek toho, že Tom
Cruise film produkoval.
18. 10. 2016
Devátý život Louise Draxe (The 9th Life of Louis Drax) – Recenze – 50%
Devítiletý Louis Drax není ani náhodou obyčejný chlapec. Jednak vykazuje
jisté vzorce chování a povahové vlastnosti, které běžně u kluků jeho věku
nenajdete (třeba si osvojil teorii, která mu dává právo zabíjet domácí křečky),
ale hlavně je magnetem na nehody. Každou chvíli má odřené koleno nebo zlomenou
končetinu, nesčetněkrát byl v nemocnici a již osmkrát dokonce přežil
vlastní smrt (v šesti měsících na něj spadl lustr, v útlém věku dostal
ránu elektrickým proudem, zažil otravu jídlem…), a když v den svých
devátých narozenin spadne z vysokého útesu do moře a záchranáři ho vyloví
mrtvého, tak to chvíli vypadá, že s Louisem Draxem je už definitivně amen.
Jenže po dvou hodinách strávených v márnici najednou začne chlapcovo
tělo prokazovat známky života a ukáže se, že Louis je sice živý, leč
v kómatu. Jeho případu se ujímá specialista na kóma, doktor a psycholog
Allan (Jamie Dornan), který zároveň začne utěšovat evidentně zkormoucenou Louisovu
matku Natalie (Sarah Gadon), zatímco Louisův otec (Aaron Paul) zmizel bůhvíkam
a pátrá po něm policie. Zanedlouho v sobě Allan a Natalie najdou zalíbení…
15. 10. 2016
Toni Erdmann – Recenze – 100%
Německý snímek Toni Erdmann
získal na festivalu v Cannes pověst černého koně, neb byl i přes své
výrazné kvality porotou jaksi opomenut a nezískal žádnou významnou cenu, ačkoli
měl úžasné recenze i nadšené divácké ohlasy, pěly se na něj chvalozpěvy a jeho
promítání bylo doprovázeno salvami smíchu i spontánními potlesky. Velmi podobné
reakce film vzbudil i na festivalu ve Varech a nedávno na přehlídce Be2Can.
Bylo by ale ukvapené očekávat na základě zvěstí o bujarém veselí, které
snímek v publiku vyvolává, čistou komedii, protože Toni Erdmann, natočený a napsaný německou režisérkou, scenáristkou
a producentkou Maren Ade, se dá vykládat i jako relativně smutné drama
vypovídající o disfunkčních mezilidských vztazích, nešvarech v současné
společnosti a o živoření osamělých jedinců v jednadvacátém
století, jehož hlavními motivy jsou otcovství a kritika kariérismu na úkor
soukromého života. I to je ale podstatně zjednodušené tvrzení, protože ve
skutečnosti jde o film mnohovrstevnatý, mnohovýznamový, myšlenkově i pocitově
obsáhlý a natolik unikátní, že je poměrně těžké popsat jeho atmosféru.
12. 10. 2016
Bezva ženská na krku – Recenze – 30%
Producent Tomáš Hoffman doposud produkoval převážně filmy Jana Hřebejka a
Jiřího Vejdělka a s romantickou komedií Bezva
ženská na krku nyní debutuje coby režisér a scenárista. Na scénáři
filmu spolupracoval především s Jiřím Vejdělkem, podílel se na něm však i
scenárista Martin Horský (Láska je láska,
Život je život). Tomáš Hoffman rozhodně
je dobrým producentem, neb má za sebou úspěšnou producentskou kariéru a řadu
zkušeností a schopností, díky nimž se mu podařilo do filmu sehnat spoustu
známých a populárních herců a dostatečné množství financí, navíc audiovizuálně
snímek nedopadl špatně. Nicméně to hlavní – scénář a režie – bohužel dost
hapruje.
Inferno – Recenze – 60%
Tom Hanks se vrací jako symbolog Robert Langdon v dalším pokračování
ze série adaptací knižních bestsellerů Dana Browna, opět v režii Rona
Howarda, opět s hudbou Hanse Zimmera, tentokrát ve snímku se
strašidelným názvem Inferno.
Zároveň jde pravděpodobně o nejlepší díl trilogie, což ovšem neznamená, že
by šlo o film chytrý nebo nějak zvlášť dobrý. Jeho největší předností je, že
oproti předchozím snímkům Šifra mistra
Leonarda a Andělé a démoni
nepůsobí tolik jako přednáška z dějepisu a nejsou v něm skoro žádná
hluchá místa – pořád se něco děje, takže nuda se nekoná a výsledek je vlastně docela
zábavný. Už se ale nedá říct, že by byl napínavý, což je způsobeno hlavně
průhlednými zvraty a předvídatelným dějem. Škoda.
11. 10. 2016
Hedi (Inhebbek Hedi) – Recenze – 70%
Hedi je pravděpodobně vůbec první tuniský film
v běžné české distribuci, což je na něm docela zajímavé. Nicméně jeho děj,
respektive to, co se prakticky odehrává na plátně, zas až tak moc zajímavé
není. Podstatně kurióznějším se to však stane ve chvíli, kdy si uvědomíte, co
se tím dějem snaží debutující režisér Mohamed Ben Attia říct o své zemi.
8. 10. 2016
Kubo a kouzelný meč (Kubo and The Two Strings) – Recenze – 60%
Kubo a kouzelný meč je americký animovaný film od studia Laika, které
má za sebou již snímky Koralína a svět za
tajnými dveřmi, Norman a duchové
a Škatuláci. A ve všech třech
případech jde o filmy, na nichž je zdaleka nejlepší to, jak vypadají, a Kubo rozhodně netvoří výjimku. Jsou
totiž animované pomocí tradiční loutkové a stop-motion animace v kombinaci
s počítačovými triky, což jim propůjčuje unikátní a v mnoha ohledech
nádhernou, místy až dech beroucí vizuální stránku. Barvitou, plastickou,
úžasnou. Je to hrozně pracná metoda a ku prospěchu tvůrcům rozhodně slouží to,
že se jí věnují, protože ty výsledky jejich lopotného snažení stojí za to. O to
je ale větší škoda, že už si nedají tak záležet na tom, co tvoří společnou
slabinu všech jejich filmů – a tou je příběh.
6. 10. 2016
Dívka ve vlaku (The Girl on the Train) – Recenze – 60%
Thriller Dívka ve vlaku je
adaptací stejnojmenného úspěšného románu, který je mimo jiné zajímavý tím, že
jeho „nespolehlivými vypravěčkami“ je trojice více či méně vyšinutých žen
v čele s hlavní hrdinkou jménem Rachel, která je notorickou alkoholičkou s častými
výpadky paměti. To se otisklo do filmu prostřednictvím poněkud zmateného,
částečně zamlženého a komplikovaně strukturovaného děje, s nímž se
pokusil vypořádat americký režisér Tate Taylor. Ten natočil před pěti lety již
adaptaci románu Černobílý svět, která
však byla vypravěčsky i příběhově o dost jednodušší záležitostí, a také nijak
zvlášť povedené životopisné drama o Jamesi Brownovi s názvem Get On Up.
3. 10. 2016
Instalatér z Tuchlovic – Recenze – 40%
Instalatér z Tuchlovic je nový film režiséra Tomáše Vorla s Jakubem
Kohákem v hlavní roli instalatéra, co „všechno spraví, ale svůj život
spravit nedovede.“
O žánru filmu se mluví jako o smutné komedii, což není tak úplně přesné. Ve
skutečnosti jde o poměrně realistické depresivní sociální vesnické drama
operující s motivy, jako jsou například smrt, rasismus, domácí násilí či
lidská osamělost, a na němž není rozhodně ani náznakem nic vtipného, jen je do
něj nastrčen hlavní hrdina, který jako jediný víceméně odpovídá představám o
postavě ze smutné komedie.
1. 10. 2016
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children) – Recenze – 40%
Tim Burton to nemá poslední dobou jednoduché. Jeho barvité, bláznivě ujeté vize
byly už před šesti lety, kdy šla do kin jeho Alenka v říši divů, popisovány jako vyčpělé a mluvilo se
o tom, jestli se kdysi tak originální režisér náhodou neocitl v pasti
vlastního rukopisu. Tuto domněnku pak potvrdily silně nezdařilé a dramaturgicky
se rozpadající Temné stíny. Ve svém
předposledním filmu Big Eyes se tak
Burton pokusil o něco trochu jiného, jeho o poznání civilnější, životopisně laděný
snímek o talentované malířce, trpící pod majetnickými manýry svého egoistického
manžela, se však s příliš nadšenými ohlasy nesetkal. Jeho nejnovější film
je tudíž opět tradičně burtonovsky extravagantní, přičemž čerpá z knižní předlohy,
která jako by byla pro Burtona stvořená na míru.