Stránky

1. 10. 2016

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children) – Recenze – 40%

Tim Burton to nemá poslední dobou jednoduché. Jeho barvité, bláznivě ujeté vize byly už před šesti lety, kdy šla do kin jeho Alenka v říši divů, popisovány jako vyčpělé a mluvilo se o tom, jestli se kdysi tak originální režisér náhodou neocitl v pasti vlastního rukopisu. Tuto domněnku pak potvrdily silně nezdařilé a dramaturgicky se rozpadající Temné stíny. Ve svém předposledním filmu Big Eyes se tak Burton pokusil o něco trochu jiného, jeho o poznání civilnější, životopisně laděný snímek o talentované malířce, trpící pod majetnickými manýry svého egoistického manžela, se však s příliš nadšenými ohlasy nesetkal. Jeho nejnovější film je tudíž opět tradičně burtonovsky extravagantní, přičemž čerpá z knižní předlohy, která jako by byla pro Burtona stvořená na míru.
 
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine´s Home for Peculiar Children) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Fantazijní, zejména mládeži určená románová trilogie o podivných dětech, nadaných více či méně bizarními schopnostmi, silně připomíná mix Harryho PotteraX-Meny (mimochodem, scénář adaptovala Jane Goldman, která se podílela už na scénáři k X-Men: První třídě) a čítá postavy, jako jsou neviditelný chlapec, holčička s obří zubatou tlamou vzadu na hlavě, kluk, co pomocí svého oka promítá na zeď své sny, dívka lehčí než vzduch, jenž musí nosit olověné boty, aby neodlétla, či mladík, který pomocí zvířecích srdcí téměř švankmajerovsky oživuje mechanické panenky. Zkrátka ideální námět přímo vybízející k utrhnutí představivosti ze řetězu a obsahující v sobě onen motiv vyděděnosti, na nějž se Tim Burton díky množství svých hrdinů, kteří se pro svůj nezvyklý fyzický zevnějšek nebo pro své netradiční vlastnosti nehodí do normálního světa, stal expertem.

Hlavním hrdinou je šestnáctiletý kluk Jake (Asa Butterfield), který se po smrti svého dědečka vydá podle jeho instrukcí na ostrov u pobřeží Walesu, kde se má údajně nacházet sirotčinec slečny Peregrinové (Eva Green), najde však jen rozpadlou ruinu. Další den ale stavba kupodivu vypadá jako nová a Jake se v ní seznámí kromě slečny Peregrinové i s jejími svěřenci, podivnými dětmi. Ukáže se, že sirotčinec je z bezpečnostních důvodů začarován v časové smyčce, aby byl chráněn před okolím, a jeho obyvatelé nestárnou, protože prožívají v neustálém koloběhu jeden jediný den v roce 1943. Skrývají se tím nejen před lidmi, ale i před nepřáteli v podobě zlých, zmutovaných podivných, vedených vědcem Barronem (Samuel L. Jackson). A v boji proti nim se ukáže být klíčovým právě Jake.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine´s Home for Peculiar Children) – Recenze

Problém je v tom, že film je adaptací pouze prvního dílu trilogie, jenž slouží především k představení postav, světa, který obývají, a pravidel, jimiž se ten svět řídí, a nějaký pořádný příběh se rozjede až v jeho závěru a následujících dvou dílech. Ty jsou však ignorovány, tudíž většina filmu je založená vyloženě na onom představování, přičemž na posledních zhruba 40 minut se v něm rozjede cosi jako zápletka, co je částečně inspirována předlohou a částečně vycucána z prstu, a u níž je nutné se smířit s několika fakty:

  • Hlavní hrdina je poněkud nezajímavý a Asa Butterfield (Enderova hra) není zrovna ten typ mladého herce, jehož by bylo snadné si oblíbit.
  • Některá ta pravidla fungování světa podivných jsou opravdu dost nepochopitelná, zejména v případě všech, co se točí kolem časových smyček, cestování v čase a časových paradoxů. Ta pravidla se navíc v průběhu porůznu obcházejí, nesrozumitelně mění a nahrazují jinými, což činí děj filmu celkem nahodilou záležitostí, v níž se může stát vyloženě cokoli.
  • Většina postav obdařených nějakou schopností ji téměř nevyužívá (ačkoli příležitosti by byly), což je činí prakticky zbytečnými. Některé z nich ji dokonce použijí jen jedinkrát, asi aby se neřeklo.
  • Hlavní záporák se chová jako maniakální idiot, co umí akorát hodně žvanit, aniž by cokoli předvedl, a pak se nechá zabít opravdu hooodně dementním způsobem.

Především jde ale o to, že po té více než hodině představování všeho možného to celé nezačne směřovat k nějaké osudové a smysluplné zápletce, jež by měla šanci zapůsobit jako zadostiučinění po tom čekání na ni, a která by dokázala naplno využít potenciál toho, co bylo představeno. Za celou dobu snímek nabídne jedinou slušnou akční scénu, založenou na absurdní bitce digitálních potvor v zábavním parku, přičemž „velké finále“ spočívá v tom, že hlavní záporák je držen v šachu, zatímco po něm hlavní hrdina střílí z kuše, aniž by byl schopen se jedinkrát trefit.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine´s Home for Peculiar Children) – Recenze

Kromě toho Burton má v rukávu trumfy jako loď plnou oživlých kostlivců, druhou světovou válku, zubatá monstra s chapadly, co se živí očními bulvami, a Barron umí libovolně měnit svou podobu, ale všechno to je využito jen velmi málo a navíc jakoby ledabyle, bez možnosti si to všechno pořádně užít. Místo toho je divák neustále zaměstnáván tím, jak funguje zmíněné cestování v čase, kdo všechno má přístup do „ukryté“ časové smyčky, co se stane, když je ta smyčka zrušena, a jestli se smí to nebo ono, ale aniž by se v tom dala najít nějaká soudržnost.

Je to škoda, hlavně co se týče toho nevyužitého potenciálu. Protože když příběh nejenže za moc nestojí, ale ani se ho nepodaří pořádně ukotvit v jeho vlastním světě, tak sem tam hezký vizuální nápad, podivné postavičky, tu a tam děsivá příšera, občas hezky nasnímaná scéna nebo místy i relativně slušný herecký výkon někoho ve vedlejší roli těch úmorných 128 minut opravdu neutáhnou.



Žádné komentáře:

Okomentovat