Stránky

5. 7. 2017

Spider-Man: Homecoming – Recenze – 80%

Po třech Spider-Manech od Sama Raimiho, v nichž pavoučího superhrdinu ztvárnil Tobey Maguire, a po dvojici Amazing Spider-Manů režiséra Marca Webba, kde zas v hlavní roli hrál Andrew Garfield, přichází další restart této komiksové postavy a opět s jiným hercem. Tentokrát je to ale trochu jiné – studio Sony se dohodlo s Disneym, vlastnícím Marvel, že budou film produkovat společně, následkem čehož Disney mohl postavu Spider-Mana zasadit do marveláckého světa Avengerů, jako jsou Iron Man nebo Captain America.

Došlo tím pádem k několika změnám – Peter Parker alias Spider-Man je patnáctiletý středoškolák, nefotí pro noviny, není zamilovaný do Mary Jane a za celou dobu nepadne ani zmínka o jeho mrtvém strýčku Benovi. Také je zcela ignorováno vysvětlování toho, jak ke svým superschopnostem přišel (kromě zmínky o tom, že ho kousnul pavouk, a že hi-tech obleček má od Tonyho Starka) – tvůrci filmu zkrátka spoléhají na to, že všechny základní informace budou diváci už předem vědět z předchozích filmových verzí.
 
Spider-Man: Homecoming – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Tohle všechno bylo pro mě jako pro člověka, co Spider-Manovo zrození viděl už dvakrát v jiných filmech, docela příjemnou a vítanou úlevou, ale chápu, že kdo se v tomhle dávno neorientuje, tak bude dost zmatený. Stejně tak bude zmatený každý, kdo neviděl filmy Avengers a Captain America: Občanská válka, na jejichž příběhy Spider-Man: Homecoming ve velké míře odkazuje. V posledním Captainu Americovi se ostatně nová podoba Spider-Mana objevila poprvé, avšak jen na chvíli.

Ignorování jakékoli expozice hlavního hrdiny tak umožnilo tvůrcům rovnou skočit rovnýma nohama do příběhu, aniž by se museli zdržovat nějakým vysvětlováním, ale zároveň to trochu komplikuje pochopení toho, co všechno zůstalo stejné jako v předchozích filmech o Spider-Manovi a čím vším se rozhodli tvůrci této nové verze odlišovat, jako třeba co všechno Spider-Man dokáže (jeho oblek má hromadu nových funkcí) nebo co se tedy s jeho rodiči a strýčkem stalo. Něco z toho divák rozkryje během sledování filmu, něco naopak ani náznakem.

Příběh je tentokrát o tom, že po akci ve třetím Captainu Americovi je Peter Parker stažen z akce, dál chodí do školy, v obleku Spider-Mana likviduje po městě drobné kriminálníky a pomáhá jeho obyvatelům a čeká na telefonát od Tonyho Starka, že je ho zase někde potřeba. Mobil ale mlčí a Peterovi tak nezbývá než se držet při zemi a pod kontrolou Starkova asistenta Happyho vyčkávat na příležitost. Ta nastane ve chvíli, kdy se na scéně objeví okřídlený padouch Vulture a jeho kumpáni, kteří obchodují s ilegálními zbraněmi. Tony ale tyhle zločince nepovažuje za hodné pozornosti, takže Peter se musí do akce pustit na vlastní pěst…

Spider-Man: Homecoming – Recenze

Nemá moc smysl chodit kolem horké kaše, komu se líbí filmy od Marvelu, tomu se bude líbit i Spider-Man: Homecoming. Režisér Jon Watts zvládl humor i akci, režíruje nápaditě a řemeslně výborně, přitom za sebou má i leckteré ne úplně kvalitní filmy, takže je zřejmé, že u Marvelu/Disneyho si umí své zaměstnance pohlídat. Šest scenáristů dokázalo přijít s příběhem, který dává smysl a hladce zapadá do zbytku komiksového marveláckého světa, i s prokreslenými hrdiny, jimž nechybí motivace a hloubka.

Tom Holland v hlavní roli hraje moc dobře a hláškuje i v civilní roli Petera Pakrera, takže jeho přechod ke Spider-Manovi působí zcela přirozeně, a ne jako druhá, odlišná identita (což byl trochu problém v případě Andrew Garfielda, který ze sebe sypal vtipy pouze v kostýmu). Obstojí i jako akční hrdina i jako postava ze středoškolské komedie, kdy značná část filmu je věnována jeho platonické lásce ke starší spolužačce a kamarádství s komickým nerdem. Překvapivé je, že i tyhle části příběhu jsou skvělé a zábavné, možná dokonce lepší než akční pasáže, jež jsou ve srovnání s jinými akčními či komiksovými filmy poslední doby spíš uspokojivým standardem, jemuž však schází vyšší míra nápaditosti.

Tím netvrdím, že akční scény ve Spider-Man: Homecoming nejsou dobré, jen fanouška přechozích filmů od Marvelu asi jen těžko něčím uhranou. Tím nejlepším na filmu je každopádně humor, díky němuž je možné se bavit od začátku do konce. Legrační rozhovory mezi Peterem a Happym v podání Jona Favreaua, na němž je vtipná už jen mimika obličeje a tón hlasu, přehnané sebevědomí Tonyho Starka (Robert Downey Jr.), studentské parťácké eskapády hlavního hrdiny s jeho kamarádem, poťouchlé dělání si legrace ze Spider-Mana jako takového a z jeho schopností (uprostřed pole, kde nejsou ani mrakodrapy ani pouliční lampy, jež by se daly obmotat pavučinou, musí hrdina holt cestovat pěšky), to všechno je jen špička ledovce mnohem většího a bohatšího repertoáru gagů, s nimiž se tvůrci vytasili.

Spider-Man: Homecoming – Recenze

Velkým pozitivem je i záporák, který není v žádném případě dalším archetypálním komiksovým zloduchem v řadě, ale vlastně jde o férového chlapa s jasnými morálními zásadami, co je nucen dělat to, co dělá, aby zaopatřil svou rodinu, a také je v tom trocha trucu vůči někomu, kvůli komu přišel o původní zaměstnání. Zcela uvěřitelně ho hraje Michael Keaton, který vybalancoval hranici mezi milující hlavou rodiny na jedné straně a charismatickým, hrůzu nahánějícím mužem na straně druhé, čehož režisér využívá v chytře vystavěných působivých scénách, v nichž by se napětí dalo krájet nožem (takhle intenzivní jízda autem tu nebyla od Collateralu).

Spider-Man: Homecoming (podtitul je dvojsmyslný, jednak jde o označení školního plesu pro studenty-absolventy, který ve snímku také hraje roli, a zároveň hlásá Spider-Manův „návrat domů“ do stáje Marvelu) strká do kapsy oba Amazing Spider-Many a Spider-Mana 3 od Raimiho a s těmi předchozími dvěma přinejmenším snese z hlediska kvality srovnání (byť za nejlepšího Spider-Mana považuji toho druhého, s Dr. Octopusem). Film je to zábavný, vtipný, napínavý, bezchybně zahraný a po řemeslné stránce vynikající, přesto má jednu zásadní slabinu. To, že jde v podstatě o další díl seriálu, který není příliš soběstačný bez znalosti předchozích Marvel filmů, rozhodně není bod k dobru.




Žádné komentáře:

Okomentovat