Stránky

24. 5. 2018

Solo: Star Wars Story (Solo: A Star Wars Story) – Recenze – 70%

V tomto filmu se diváci znalí série Star Wars dozvědí o prvních dobrodružstvích mladého Hana Sola, když mu bylo přibližně 25 let. Jak přišel k Millennium Falconovi, jak se seznámil s Chewbaccou a s Landou Carlissianem a podobně. Po Rogue One: Star Wars Story jde o druhý film ze světa Star Wars, který není součástí hlavní série a jde v zásadě jen o vedlejší spi-off/preguel. A titulního Sola pochopitelně nehraje Harrison Ford (ani digitálně omlazený), nýbrž Alden Ehrenreich, který se snaží Forda částečně imitovat (hrál hlavní roli ve fantasy Nádherné bytosti, v komedii Ave, Caesar! zas ztvárnil stupidní hvězdu westernových filmů).
 
Solo: Star Wars Story (Solo: A Star Wars Story) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Ehrenreich sice imituje Fordova Sola i s jeho pohyby, výrazy a vyjadřováním velmi slušně, ale je u toho znatelně topornější než ve chvílích, kdy je mu povoleno být o trochu víc svůj. Výsledek je ten, že byť se snaží, seč může, má potřebné charisma i herecký talent a rozhodně nehraje špatně, tak to pořád nestačí a po zhlédnutí celého filmu je myšlenka, že by na něj měla navázat po několika letech Epizoda IV a z Ehrenreichova Hana Sola by se měl stát Fordův Solo, pořád dost nepravděpodobná a nevěrohodná. Ale třeba bude ještě nějaké pokračování.

Ve srovnání s posledními Star Wars filmy je Solo: Star Wars Story pojatý značně odlišně. Je o poznání méně epický, nejsou v něm žádné velké vesmírné bitvy a v podstatě jde o relativně komorní příběh několika pašeráků a zlodějíčků, snažících se zachránit si své životy. Nepadne v něm ani jedna zmínka o rytířích Jedi ani o Síle a i Impérium je přítomno jen sporadicky. Vizuálně je film zaprášenější a špinavější. Technicky jinak ale nijak nezaostává, obsahuje mnoho skvělých scén a má konzistentní, relativně svižné tempo. To, že původní režisérskou dvojici Phila Lorda a Christophera Millera (Lego příběh, 21+22 Jump Street) nahradil v průběhu natáčení Ron Howard (Čistá duše, Rivalové), na filmu žádné negativní následky nenese, naopak je natočený velmi sebejistě a působí celistvým dojmem.

Solo: Star Wars Story (Solo: A Star Wars Story) – Recenze

Děj se odehrává lineárně a je pomyslně rozdělen do tří částí, přičemž každá podléhá mírně odlišné stylizaci. V první části, která je převážně futuristickým dramatem z prostředí loupežných gangů, mírně říznutým pár minutami válečného filmu, je Han Solo nešťastně oddělen od své milované (Emilia Clarke ve své nejsuverénněji působící roli od Hry o trůny), ale slíbí jí, že se pro ni vrátí. Po třech letech se pak přidá k nepočetné skupině vedené protřelým Beckettem (sympaticky svérázný Woody Harrelson). Druhá část je nejdelší a zaobírá se jedinou misí, v níž se hrdinové pokouší o loupež velkého množství cenného a nestabilního hyper-paliva, v čemž jim pomůže profesionální pašerák Lando (okouzlující Donald Glover).

Poslední část je překvapivě hodně westernová, nejen proto, že se odehrává na pouštní planetě, ale hlavně kvůli tomu, že v ní až na pár osamocených výstřelů a chvatů s noži prakticky nejsou žádné větší akční scény a jde v ní hlavně o to, jak se hrdinové snaží spřádat dvojité až trojité podrazy a vyzrát jeden na druhého. Film tím pádem nevrcholí žádnou velkolepou akcí a ani v celém filmu není v tomto ohledu nic, co by dokázalo překonat pasáž s přepadáním vlaku (další westernový motiv, jeden z mnoha) v první třetině snímku. Tahle část je jediná, která se v porovnání se zbytkem trochu vleče, protože přichází po více než sto minutách mnohem zajímavějšího dění a nikam dál už negraduje.

Další nevýhoda plyne z toho, že mnohé dějové prvky jsou relativně předvídatelné čistě na základě toho, že by je od prequelu věnovanému mladému Hanu Solovi nečekal skutečně jen málokdo (např. mnozí fanoušci Star Wars jistě vědí, že Solo vyhrál Millennium Falcona nad Landem v kartách, tudíž je jasné, že to ve filmu musí proběhnout nějak takhle (a ono to proběhne sice trošičku jinak a podvratněji, než byste čekali, což je rozhodně sympatické osvěžení, ale stejně).

Solo: Star Wars Story (Solo: A Star Wars Story) – Recenze

Co až překvapivě funguje, jsou obecně vztahy mezi postavami a jejich poměrně prokreslené osobnosti (přinejmenším prokreslenější a hlubší než v Rogue One) a celková atmosféra, které nedostatek osudovosti a velkoleposti nijak neubírá na vážnosti a dramatičnosti. Ani Han a Chewbacca nehláškují zas až tolik (a často to není ani moc vtipné) a jediným výraznějším zdrojem humoru je už jen Landova droidka, elektronická bojovnice za rovnoprávnost droidů (ale ani ta není čistě komediální postavou). Jedinými znatelnými záporáky jsou šéf nové zločinecké organizace s názvem Rudý Rozbřesk (Paul Bettany) a jacísi piráti, kteří jsou ve třetině filmu představeni, aby pak na následující hodinu a čtvrt z děje zcela zmizeli. Impérium tentokrát hraje roli podprahového zla někde na pozadí.

Celkově je Solo: A Star Wars Story zábavná jízda se spoustou nesmírně povedených pasáží a množstvím bravurně odvedené filmařiny (třeba hudba Johna Powella je vynikající a nápaditě využívá známé motivy Johna Williamse), která se sice neubrání několika výtkám, ale v žádném případě se nejedná o katastrofu, jak se mohli mnozí obávat po změně na režisérské pozici a náročném dotáčení. Jen je ze všech Star Wars filmů zatím asi nejméně výrazný (nicméně rozhodně ne nejhorší). Pochopitelně je ale k jeho sledování potřeba znát přinejmenším Epizody IV-VI a možná i Epizodu I a určitá část odkazů a narážek se vztahuje i k seriálům Star Wars: Klonové války a Star Wars Povstalci, avšak ty slouží hlavně pro skalní fanoušky, aby se zabavili jejich identifikací, a v pohodě se bez nich obejdete.



Žádné komentáře:

Okomentovat