Stránky

7. 9. 2018

Sestra (The Nun) – Recenze – 50%

Americký horor Sestra je dalším ze série hororů navazujících na film V zajetí démonů, mezi něž se řadí i dvojice snímků o děsivé panence Annabelle. Onou titulní „sestrou“ je v tomto případě myšlena ta jeptiška, která strašila už ve filmu v Zajetí démonů 2 a padla o ní zmínka i v Annabelle2: Zrození zla. Děj Sestry se odehrává v roce 1954 v Rumunsku v ženském klášteře, kde se zjevně skrývá jakési prastaré zlo, a kde se v úvodu filmu oběsí jeptiška. Vatikán pak na ono místo posílá kněze-vymítače Burkea (Demián Bichir), kterému má dělat při obhlídce kláštera společnost mladá novicka Irene (Taissa Farmiga, mladší sestra Very Farmigy) a místní mladý farmář přezdívaný Frantík (Jonas Bloquet). Ti mají za úkol prověřit nejen jeptiščinu sebevraždu, ale i zda je klášter stále pořád svatým místem (pochopitelně není).
 
Sestra (The Nun) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Děj filmu je velice prostý. Hrdinové se dostaví ke klášteru, stráví noc v nedaleké ubytovně pro hosty, zjistí, že v klášteře a jeho okolí straší, pak se vydají do útrob kláštera vypátrat, kdo že to tam straší, a nakonec se pokusí to strašení zarazit. Triviální příběh je nicméně narušován nesčetnými vizemi, kterými trpí většina postav do té míry, že se nedá příliš dobře orientovat v tom, co všechno jsou ještě sny a halucinace, a co už je realita (a tvůrci se navíc sem tam snaží maskovat jedno za druhé, aby diváka překvapili).

Knězi Burkeovi se tím pádem zjevuje duch posedlého chlapečka, kterého se kdysi marně pokusil zachránit. Novicka Irene trpí různými vizemi od malička a zjevuje se jí kde co. A všem se pak ještě zjevuje přízrak/duch/démon v podobě titulní hrůzostrašné řádové sestry, která také umí způsobovat halucinace a různě se náhodně objevovat a pak zas mizet. Prakticky se tudíž ve filmu může stát úplně cokoli (včetně toho, že v jednu chvíli spolu dvě souběžně probíhající halucinace, pocházející ze dvou různých zdrojů, svedou souboj o hrdinčinu sílu vůle – pokud jsem to pochopil správně – což je zdaleka nejsilnější moment celého filmu), a o to víc zamrzí, že se tvůrci nepokusili ve smyslu práce s hororovými prostředky o cokoli inovativního a spoléhali se jen na atmosféru prostředí, na tradiční duchařské kousky a na obvyklé lekačky. Z hlediska hororového žánru tudíž Sestra neobsahuje nic, co byste neviděli mnohokrát a mnohdy i lépe už v jiných filmech.

Samotný klášter působí naštěstí dostatečně tajemně a děsivě sám o sobě, včetně hřbitova se zvonečky přivázanými k hrobům, děr ve střeše po bombardování a místnosti, kde se jeptišky musejí nepřetržitě modlit na směny, aby tím zaháněly zlo, takže ten správnou gotickou atmosféru rozhodně má. Na rumunském venkově v padesátých letech to vypadá jako na leckterých českých vesnicích dnes, takže tam ta atmosféra naopak trochu pokulhává. Na sto procent seriózní postavy Burkea a Irene pak vyvažuje mírně komediální postava Frantíka, který se občas pokusí i o humor, ale opravdu jen sporadicky. Děsit se pak film snaží vyjma lekaček hlavně tím, že se na plátně každou chvíli něco zjeví a pak to znenadání zmizí, případně i nějakou tou mrtvolou, utrženou rukou či hadem lezoucím z úst, ale to je tak všechno.

Sestra (The Nun) – Recenze

Hlavní nedostatek však kromě celkové zastaralosti v práci s hororovým žánrem tvoří především vypravěčská unylost, kdy se děj zejména ve své první polovině zoufale táhne a silně připomíná pomalé rozjezdy starých duchařských hororů z osmdesátých let, kdy se zkrátka neděje nic zajímavého a herci, jejich dialogy a ani poměrně atmosférické prostředí to nemají šanci jakkoli ozvláštnit a utáhnout sami o sobě. I po řemeslné stránce je Sestra velice rutinní (nejzajímavější je asi hudba, výprava a práce s mizanscénou, ale jen v některých ojedinělých scénách). Za zmínku stojí prakticky až finále odehrávající se v podzemí kláštera, které se stává tím lepší, čím více se hrdinové přibližují ke dveřím s nápisem „Zde Bůh končí.“

Sestra nakonec funguje jako standardní pásmo hororových výjevů, které jsou tím méně strašidelné, čím víc podobných hororů jste viděli, a které rozhodně nepředstavuje nic výjimečného nebo vybočujícího (v tomto ohledu se možná vyplatí dát přednost spíš předchozímu hororu od stejného režiséra, Corina Hardyho, jeho debut s názvem Hvozd). A mnohem víc stojí za doporučení třeba i nedávný povídkový horor Ghost Stories, který dokázal jedinou povídkou napínat a vyděsit podstatně víc než celá Sestra.




Žádné komentáře:

Okomentovat