Stránky

17. 10. 2019

Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze – 40%

Od předchozího filmu s názvem Zloba – Královna černé magie uplynulo pět let. Růženka (Elle Fanning) je královnou lesů, v nichž se prohánějí digitální skřítci, víly a jiná fantaskní stvoření, a má se vdávat za milovaného prince Filipa ze sousedního království lidí. A Růženčina kmotřenka Zloba (Angelina Jolie), byť z ní jde strach, je ve skutečnosti hodná a myslí to s Růženkou dobře. Tudíž je potřeba postavit proti nim jiného antagonistu – a sice princovu matku (Michelle Pfeiffer), která bytosti z Růženčina království nenávidí a přála by si jejich vyhlazení a všechny kolem sebe zmanipuluje, aby dosáhla svých cílů.
 
Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Disneyho fantasy pohádka Zloba: Královna všeho zlého působí jako pokračování, o nějž nikdo nestál a které ani nebylo proč a z čeho natočit, ale předchozí film vydělal velké peníze, a tak zkrátka vzniknout muselo. Výsledkem je generický a z prstu vycucaný sequel, vypadající jako kombinace nastavované kaše a produktu vytvořeného generátorem náhodných zápletek.

Příběh je v podstatě jedna velká šablona, která zahrnuje mladý zamilovaný pár (ona je nevinná uplakaná chudinka, on je gumový panák s mečem u pasu), mocichtivou zápornou postavu (Michelle Pfeiffer je alespoň okázale zlověstná), roztomilé digitální potvůrky (i méně roztomilé), chabou zápletku založenou na soustavě nedorozumění a akční bitvu na závěr, k níž by ani teoreticky vůbec nemuselo dojít, kdyby se některé z klíčových postav rozhodly tomu zabránit (což se nerozhodly). Vtipné je, že titulní Zloba stráví na plátně zhruba jen 20-25 minut (z dvou hodin) a film ji nálepkuje jako „královnu všeho zlého“, přestože jde o kladnou postavu.

Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze

Triviální a předvídatelný děj, zhusta prošpikovaný hromadami klišé a nekonzistentností, své hrdiny zdlouhavě vláčí skrz situace, v nichž si mají osvojovat určité motivace – Růženka tu svádí boj o zachování vlastní přirozenosti a individuality, Zloba je tlačena k nenávisti k lidem, kterou však v sobě musí přemoci, princ Filip musí prozřít a postavit se na odpor své matce… Ve finále se ale stejně všichni zachovají víceméně předpokládaně bez ohledu na smysluplnost a věrohodnost jejich motivací (s výjimkou zlé královny, která vymyslí skvělý plán, jak se zbavit nepřátel, leč pak ho provede tím nejméně efektivním způsobem) a film skončí přesně tak, jak byste čekali, včetně multikulturního poselství o životě v míru a vzájemné toleranci.

Kvůli obsahové obyčejnosti a ledabylosti tak snímku nezbývá než stát téměř výhradně jen na výpravě, barvitém vizuálu a digitálních tricích. I v tomto ohledu však Zloba: Královna všeho zlého pouze naplňuje obvyklý líbivý standard a prakticky neobsahuje nic originálního, výrazněji nápaditého či pozoruhodného. Dokonce i hudba je povážlivě všední a nezajímavá. Za zmínku tak stojí akorát místy docela zdařilé herecké kreace a um všech animátorů, maskérů, kostýmních výtvarníků a dalších členů štábu podílejících se na zjevně profesionálně realizovaných povrchových aspektech filmu, u nichž je jediná škoda to, že jejich schopnosti nebyly vynaloženy na nějaký lepší snímek, který by neexistoval jen z povinnosti.




Žádné komentáře:

Okomentovat