F1 (F1: The Movie) – Recenze – 80%

Sonny (Brad Pitt) býval kdysi talentovaným závodníkem Formule 1, leč jeho slibně se rozjíždějící kariéru překazila vážná havárie. O třicet let později je z něj řidičský žoldák, jenž žije v karavanu, objíždí všelijaké závody a nechává se najímat různými týmy, aby jim pomohl vyhrát. Pak se mu jednoho dne ozve jeho bývalý kolega Ruben (Javier Bardem), nyní majitel neúspěšného týmu Formule 1, jenž Sonnymu nabídne pozici závodníka jako poslední možnost, jak svému skomírajícímu podniku zachránit pověst. Druhým Rubenovým závodníkem je však mladý a ambiciózní jezdec Joshua (Damson Idris), který má Sonnyho za důchodce a vůbec si s ním nepadne do oka.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Sportovní drama F1 natočil za 300 milionů dolarů režisér Joseph Kosinski (TRON: Legacy, Nevědomí) podle scénáře Ehrena Krugera (mimo jiné americký remake Kruhu nebo několik dílů ze série Transformers) s přímou podporou organizátorů Formule 1, díky čemuž mohl film vznikat na závodních okruzích po celém světě a v jejich zákulisí a mohlo se natáčet přímo během závodů. Filmaři měli pro svou fiktivní závodní stáj postavenou vlastní garáž a Brada Pitta učil řídit formule skutečný závodník Lewis Hamilton (jenž byl zároveň jedním z producentů filmu). Prostředí formulí se zároveň ukázalo jako vhodný věšák na loga všech možných sponzorů a reklamy na film prosákly i do oficiálně licencované závodní videohry, takže celý snímek místy působí jako marketingový produkt vytvořený za účelem propagace Formule 1.

Joseph Kosinski a Ehren Kruger mimo to před třemi lety spolupracovali na mimořádně výdělečném akčním filmu Top Gun: Maverick a ve snímku F1 se nyní pokusili zopakovat jeho úspěch skrze obdobný mustr. Druhý Top Gun totiž stavěl na tom, že v dobách nasazování bezpilotních stíhaček přijde na leteckou základnu pilotní veterán, jenž je rychlejší, schopnější a odvážnější než ti nejtalentovanější elitní mladí kadeti, načež díky vlastnímu lidskému přístupu všechny vycepuje a podaří se mu se svou leteckou skupinou úspěšně splnit zdánlivě neproveditelnou misi. Ve filmu F1 je Brad Pitt podobnou legendou ze staré školy, která v tom umí chodit, takže vždy dokáže přijít s tou nejlepší možnou strategií a perfektně improvizovat, a nakonec stmelí na pohled nesladěný tým, všechny podpoří, pomůže kamarádovi z nesnází a podělí se s mladým arogantním závodnickým nováčkem o životní moudrost. 

Celkově navíc film F1 působí vršením různých odkazů na 90. léta hodně nostalgicky (což je další vlastnost, kterou snímek sdílí s filmem Top Gun: Maverick). Brad Pitt se poprvé herecky výrazně proslavil právě v 90. letech a ve filmu se o jeho postavě mluví jako o nadějném talentu z té doby. Kromě Pitta byl dalším zásadním producentem slavný Jerry Bruckheimer, jenž produkoval oba Top Guny, akční klasiky jako Skálu, Con Air nebo Armageddon a také stál za zrodem série Piráti z Karibiku. Hudbu k filmu složil Hans Zimmer, jeden z nejproslulejších skladatelů současného Hollywoodu, který vytvořil hudební doprovod i pro závodní film Rona Howarda Rivalové. 

Ve filmu F1 se přitom předvádějí ty nejmodernější závodní technologie, nejsofistikovanější závodní trenažery a nejvychytanější designerské programy a efektní kamera Claudia Mirandy (jenž nasnímal všechny Kosinského filmy) nese známky inspirace v závodních videohrách. Přesto výsledek vyznívá jako návrat do minulých dekád, a to nejen díky absenci velkých digitálních triků (což může na leckteré diváky působit až hřejivě příjemně), ale též místy až pohádkovou naivitou příběhu, v němž se americký sen a velkolepý návrat bývalé hvězdy na výsluní potkává snad se všemi myslitelnými klišé žánru sportovních filmů. Důsledkem toho je skutečnost, že děj filmu je jedna velká schematická šablona, která se od začátku do konce ubírá zcela předvídatelnými cestičkami (včetně toho, že dokážete přesně odhadnout, jak se budou vyvíjet vztahy mezi jednotlivými postavami, hned jak je ve filmu poprvé spatříte). 

Po filmařské stránce však nelze filmu F1 prakticky nic vytknout. Závodní pasáže (kterých je překvapivě mnoho) jsou vyloženě strhující, dramatické a dokonale přehledné. Zvuk a střih jsou naprosto špičkové napříč celým filmem. Joseph Kosinski film režíruje lehkou rukou a oproti některým svým starším filmům se znatelně zlepšil v práci s emocemi. Kontrast mezi dvěma závodníky, kteří se musí naučit vzájemně se respektovat a především spolupracovat, nápaditě zvýrazňuje poukazováním na odlišné tréninkové metody, které oba používají. Arogantní a namyšlení jsou oba stejnou měrou, leč zatímco mladý, útočný a sociálními sítěmi posedlý Joshua vyznívá jako drzý floutek, tak traumaty zatížený mentorský Sonny je i díky životnímu nadhledu a neochvějnému charismatu Brada Pitta vylíčen jako ten, kdo ve finále zastává ty správné hodnoty, které je záhodno následovat. 

F1 je velkorozpočtová hollywoodská podívaná, v níž jde primárně o zábavu a pozlátko, přičemž jakékoli hlubší psychologické nuance ve vývoji postav přehluší řev motorů. Příběh kromě samotného závodění pojednává o tom, jestli se dva svéhlaví muži naučí společně vycházet a dosáhnout vítězství, vše ostatní je už jen doplněk. Že jde především o chlapskou záležitost je znát i na povrchním pojetí jediných dvou významnějších ženských postav, z nichž jednou je milující Joshuova maminka (Sarah Niles) a druhou je „rozvedená inženýrka se slabostí pro vítěze“ (Kerry Condon), která v ději figuruje spíš jako trofej pro hlavního hrdinu než jako silná ženská postava, která si pozici elitní návrhářky formulí musela pracně vydobýt, i když i s tím film naštěstí tak trochu pracuje. Dialogy jsou jednoduché, leč perfektně sedí k naturelu snímku, v němž do sebe jednotlivé motivy hladce zapadají a vše se v něm podřizuje co největšímu diváckému komfortu. 

F1 je hlasitý a audiovizuálně silně uspokojivý blockbuster pro masové publikum, jemuž lze snadno věřit, že úspěch hitu Top Gun: Maverick klidně zopakuje, nebo se mu alespoň přiblíží. Je jasné, že podstatně kvalitnější práci s postavami předvedli zmínění Rivalové nebo též Le Mans '66 od Jamese Mangolda či snímek Ferrari od Michaela Manna, jenž byl i vypravěčsky důmyslnější a podstatně přemýšlivější (ale zas se v něm o dost méně závodilo). F1 na jejich úroveň nedosahuje, je o hodně přímočařejší a nemá příběhově moc čím překvapit, přesto vyniká intenzitou zobrazované adrenalinové a smrtelně nebezpečné závodní akce. I skrze zaměření na současnost motoristických závodů má blíže kupříkladu k videohernímu závodnímu dramatu Gran Turismo, oproti němuž však přece jen odvádí o něco lepší práci jak po filmařské a technické stránce, tak ve snaze oslovit i ty diváky, kteří závodění vyloženě nefandí. A kdo fandí, ten těžko odejde nespokojen.