Následující filmy považuji za to nejlepší (subjektivně z mého pohledu), co jsem z loňské produkce viděl, ať už v kinech, na streamovacích službách nebo na filmových festivalech. Celkem se jedná o 20 titulů (plus několik čestných zmínek), které uvádím zvlášť ve dvou kategoriích – nejprve filmy promítané v roce 2025 v českých kinech a následně snímky uvedené mimo běžnou kino distribuci.
Moc
děkuji za to, že čtete mé texty, a přeji šťastný, úspěšný a ve zdraví prožitý
rok 2026.
 |
| Nejlepší filmy roku 2025 |
Nejlepší
filmy z kino distribuce:
1) Jedna
bitva za druhou – Fantasticky napsaný a mistrně
zrežírovaný postmoderní koktejl různých žánrů, stylů a nálad, který se
vyjadřuje k závažným aktuálním tématům, ale zároveň působí nadčasově. Poctivé a
suverénní filmařské dílo, jenž ukazuje, jak zlý a pokřivený je svět, ve kterém
žijeme, ale zároveň podotýká, že je potřeba brát jej s humorem a nadhledem. Paranoidní
thriller, rodinné drama, komedie i angažovaná politická satira v jednom,
jejíž závěrečná automobilová honička slouží jako důkaz, že i akční naháněčku
lze v dnešní době natočit originálně a nápaditě.
2) Brutalista
– Masivní a velkolepý film, jenž je současně naplněním mýtu o americkém snu i
jeho podvratnou dekonstrukcí. Příběh o stavbě obřího architektonického díla
trvalé umělecké hodnoty, jenž by bylo zároveň prostoupeno osobním příběhem a
niternými pocity jeho autora, slouží jako metafora odrážející zkušenost mnohých
přistěhovalců v Americe po druhé světové válce, kteří se museli v nové
vlasti protloukat bez znalosti jazyka a bez ohledu na své vzdělání nebo původní
profesi. Výjimečný počin, jehož krása spočívá po vzoru brutalistní architektury
v rafinované struktuře a čistotě, která se obejde bez příkras a
prvoplánové líbivosti. Vytříbený snímek s excelentními herci, dialogy,
kamerou i hudbou, u nějž je obdivuhodné i to, za jak nízký rozpočet se jej
podařilo natočit.
3) Sbormistr
– Navzdory tíživému tématu divácky přívětivý film s mimořádně promyšleným,
jemným a empaticky vystavěným vypravěčským konceptem, jenž publiku
zprostředkovává bezvýchodnost situací, v nichž se ocitají oběti sexuálního
násilí. I přes inspiraci v reálné kauze ohledně zneužívání nezletilých členek
dívčího pěveckého sboru snímek vypráví spíše obecnější příběh o ztrátě iluzí,
jehož mladinká hrdinka je nucena dospět příliš náhle a příliš brzy. S ožehavým
a kontroverzním námětem snímek pracuje nanejvýš citlivě a decentně, čímž jej
obírá o jakýkoli potenciální bulvární nádech a činí z něj uměleckou výpověď o
postupném zrodu niterného traumatu, vyprávěnou z perspektivy třináctileté
oběti. Filmařsky i stylisticky jde o festivalové drama světové úrovně, zároveň
ale neztrácí auru bytostně českého autorského počinu, a to mimo jiné i díky
důrazu na tradiční lidové písně.
4) Navždy
s vámi – Drama upozorňující na zvěrstva
brazilské vojenské diktatury na počátku 70. let minulého století, jejíž
totalitní praktiky porušující lidská práva nebyly nikdy státem oficiálně
odsouzeny a rodiny obětí se nikdy nedočkaly spravedlnosti ani odškodnění. Snímek
výrazně pracuje s motivem paměti jak v osobní, tak v národní
rovině, a skrze skutečný příběh jedné rodiny a jedné bezmocné ženy hovoří
obecněji o údělu lidí potýkajících se s agresí státních aparátů, které se
na svých občanech i dnes dopouštějí násilí a bezpráví. Činí tak navíc věcným a
nenuceným způsobem, jenž je místy až strhující tím, jak efektivně dovede
vyjádřit emoce nebo sílu něčího aktuálního prožitku i dosti nenápadnými
prostředky.
5) Sny
– Mile okouzlující, režijně nápadité a scenáristicky vytříbené norské drama o
dospívání a sexuálním probouzení (s perfektně zakomponovanými odlehčujícími
komediálními dialogy a netriviální dějovou strukturou), nahlížené převážně z
pohledu šestnáctileté středoškolačky, která se bláznivě zamiluje do své
učitelky francouzštiny. Niterně procítěnými deníčkovými zápisky nejisté a
zmatené hlavní hrdinky podbarvený jemný a lehce melancholický milostný příběh,
jenž je sice dosti stylizovaný a literárně sofistikovaně napsaný, leč čiší z něj
bezelstná a autentická upřímnost, díky níž je snadné se na jeho postavy
napojit, chápat je a sdílet s nimi jejich myšlenky.
6) F1:
The Movie – Hlasitý a audiovizuálně uspokojivý závodní film pro
masové publikum, jemuž jde primárně o zábavu a efektnost v hávu
nostalgického návratu k osvědčeným vypravěčským postupům hollywoodských
velkofilmů minulých dekád. Divácky komfortní podívaná stojící na charismatu
hlavního hrdiny, na dramatické a přehledné závodnické akci a na až pohádkové
naivitě příběhu, v němž americký sen a velkolepé znovuzrození bývalé závodnické
hvězdy vyústí do jedné velké scenáristické šablony plné maximálně zužitkovaných
žánrových klišé. Špičkově natočená oddechovka, která dokáže strhnout, i když zrovna
formule nejsou váš šálek čaje.
7) Otec
– Stejnou měrou psychologické drama o vnitřním pocitu viny, bolesti a o
partnerské krizi i snímek o rodičovské lásce, soucitu, odpuštění a snaze naučit
se vnímat nešťastnou událost očima těch, kteří trpí jejími následky. Silný
film, jemuž reálná tragédie jedné rodiny slouží k obecnějšímu osvětovému
pojednání o syndromu zapomenutého dítěte, a který je vyvedený v sérii
velmi dlouhých záběrů, jenž lépe umožňují napojit se na titulní postavu truchlícího
otce, prožívat s ním určité okamžiky v reálném čase a snadněji se
vcítit do jeho myšlenek a pocitů.
8) Sisu:
Odplata – Divoká a dějově přímočará finská akční řezanice o
cestě jednoho stárnoucího válečného veterána z bodu A do bodu B, v níž jsou
hlavní atrakcí vynalézavé akční scény zahrnující brutální a efektní likvidování
nepřátel a současně i nezničitelný hlavní hrdina, jenž si bezeslovně klestí
cestu přes řádově vyšší přesilu k sovětsko-finské hranici bez ohledu na to,
kolik krve z něj teče. Ten typ filmu, kde Sověti obětují spoustu vojáků a
munice a řadu dopravních prostředků včetně tří letadel a vlaku, aby zastavili
jednoho důchodce vezoucího v náklaďáku dřevěné trámy. Mimořádně zábavný
šťavnatý masakr, jenž oproti předchozímu dílu přibral na humoru, absurditě i
krvavosti.
9) Hodina
zmizení – Mysteriózní hororový thriller o záhadně zmizelých
dětech a šikaně maloměstských obyvatel namířené proti jejich učitelce, vyprávěný
z vícera perspektiv, které pokaždé obohatí hlavní příběh o nový rozměr a
současně vždy skončí neotřelým bizarním surrealistickým zvratem, jenž ještě
navýší celkovou úroveň tajuplnosti a nepředvídatelnosti. Zábavný a zároveň
znepokojivý a vynalézavě vyprávěný žánrový hybrid se skvělou subjektivní
kamerou, zdařile napínavými a děsivými sekvencemi i groteskními prvky.
10) Hříšníci – Stylový, šťavnatý a nebývale muzikální mix dobové gangsterky a krvavého hororu, v němž se střet černošské komunity a bílých amerických imigrantů odehrává pod taktovkou několika hudebních vystoupení a suverénně gradovaného napětí s osvěžujícím fantasy twistem. Audiovizuálně strhující a příběhově vtahující žánrová hříčka inovativně přistupující k blaxploatačnímu braku o obraně jedné hospody na americkém jihu před nájezdníky z pekel pomocí blues, z nějž se díky generačnímu dědictví etnické kultury a identity stává mocná zbraň.
+
Těsně pod čarou: Neporazitelní, Bugonia, Jak vycvičit draka,
Dracula: Příběh lásky
Nejlepší
filmy mimo kino distribuci:
1) Vzkříšení
– Majestátní a audiovizuálně naprosto uhrančivá pocta historii filmu napříč
dekádami a žánry. Pět propojených povídek vzdávajících hold pěti lidským
smyslům a přetékajících originalitou, kreativitou a stylistickou i vypravěčskou
různorodostí. Co scéna, to nápad. Nádherný a poetický čínský snímek, který je
jako brána do jiných světů, jež na vás promlouvají dávno zapomenutými jazyky
kinematografie. Unikátní, svěží, režijně vypiplaná a produkčně naprosto
neuvěřitelná podívaná poskytující nezapomenutelný a meditativně mystický
cinefilní zážitek.
2) The
Furious – Hongkongský akční nářez, v němž dva muže svede
dohromady boj proti nelítostným obchodníkům s dětmi. Zápletka je průzračná a
zapojování dětských herců do akčních scén vyznívá chvílemi dost bizarně a
naivně, ale koho to zajímá, když ten film je především neutuchající přehlídka
over-the-top bojových sekvencí, které patří k tomu nejlepšímu, co bylo v
posledních letech k vidění v martial arts žánru. Práce s pohybovými
choreografiemi, v nichž se krvavě mrzačí lidská těla a kreativně využívají
nejrůznější lokace a rekvizity, je mistrovsky precizní, vrcholně nápaditá,
skvěle nasnímaná a geniálně vypiplaná. V detailech a drobných zvratech snímek
dokonce dokáže několikrát překvapit. Okamžiky nadšeného jásotu pravidelně
střídá bolestný sykot a naopak. Zábavný, ale i okázale krutý a fyzicky intenzivní
akční bojový film pro otrlé.
3) 2000
metrů do Andrijivky – Válečný dokument, jenž zachycuje z
první ruky události v přední linii během pokusu ukrajinských vojáků zabrat
strategicky umístěnou vesnici převzatou ruskými nepřáteli. Neuvěřitelné záběry
zachycují hrůzu konfliktu, v němž okolo kamer létají kulky, vybuchují granáty a
umírají nikoli profesionální vojáci, nýbrž civilní mladí muži, kteří se
dobrovolně chopili zbraně na obranu vlasti. Skrze rozhovory s některými
protagonisty snímek klade důraz na jejich unikátní osobnosti i životy před
válkou a ve vypravěčském komentáři, jenž snímané dění obohacuje o potřebný
kontext, dodatečně informuje i o jejich skonu při nějaké další misi, což
pokaždé zapůsobí jako tvrdá rána na solar. Obrazově ohromující a emocionálně
vyčerpávající podívaná, v níž slova západních mocností o ukončení podpory v
důsledku nízké efektivity ukrajinské proti-ofenzívy vyznívají obzvlášť hořce.
4) Kdybych
měla nohy, tak ti nakopu – Režijně radikální, nekompromisní a
brutální spirálovitý propad do surrealistické rodičovské noční můry s dotekem
body-hororu a hodně černé komedie, v němž se absolutní vyčerpání a frustrace
konstantně nevyspalé, bezmocné a zoufalé matky starající se o nemocnou dceru
projevuje v podobě výhřezů mazlavých tekutin, hroutícího se stropu a
halucinogenních útěků nazpět do lůna skrze holotropní dýchání. Nesnesitelně
gradující, koncepčně promyšlená a do krajnosti vyhrocená cesta do pekel temné
strany mateřství, která syrově a naturalisticky pojednává o bolesti,
trpělivosti a sebeobětování matek sužovaných pocity selhání ve světě, který jen
vrší nesplnitelné nároky a sám je prostý jakékoli empatie či podpory.
5) Ne
Zha 2 – Epické a nápadité pokračování čínského fantasy
animovaného filmu inspirovaného postavami z taoistické mytologie, převedenými
do postmoderní a žánrově stylizované podoby. Vizuálně úchvatný velkofilm o
střetu i vzájemném vyvažování dobra a zla s monumentální a efektní akcí, v níž
se dětský démon a syn dračího krále dělí o jedno tělo a chaoticky bojují za
spravedlnost, pomstu, rodinu i přátelství ve spletitém příběhu, jehož temnotu a
monumentálnost drží při zemi pokleslé gagy i hravě ujeté detaily.
6) Obsession
– Výživně černohumorný horor vystavěný na jednoduché premise, v níž je mladý
hlavní hrdina zakoukán do své kamarádky, leč ostýchá se jí vyznat svou lásku –
a když pak ona jeho city znenadání opětuje, stane se z toho noční můra. Úderná
a silně znepokojivá metafora toxických vztahů, která posouvá nezdravou
obsesivní fixaci na partnera za hranice psychopatického šílenství a
nadpřirozené hrůzy, v níž kterákoli všední situace může zničehonic zaskočit
náhlou erupcí brutality, absurdní komičnosti či hororového teroru. Precizně
režírovaná a procítěně zahraná autorská vize, která umí dodat za relativně málo
peněz opravdu hodně muziky.
7) Citová
hodnota – Norské drama o puklinách ve zdech rodinného domu i
v mezilidských vztazích jeho obyvatel, kteří k sobě navzdory příbuzenské
spřízněnosti složitě nacházejí cestu. Precizně režírovaný a melancholicky
emotivní film o mezigeneračním traumatu, jenž skrze vytříbené dialogy i
působivě nasnímané obrazy oslavuje terapeutickou sílu divadla i filmového média
coby prostředků, jimiž dokáží komplexně napsané a procítěně ztvárněné postavy
vyjádřit více než běžnou komunikací.
8) Dva
prokurátoři – Skvěle natočená stalinisticko-kafkovská deprese s jasným záměrem –
svou pomalostí a monotónností předat divákovi pocity beznaděje z nekonečného
čekání ve věznicích a ve státních úřadech v kontextu byrokracií obtěžkaného,
zlovolného a neprolomitelného totalitního aparátu, kde se spravedlnosti,
lidskosti nebo bezpečí zkrátka nedomůžete. Snímek s nekompromisním konceptem
postaveným na opravdu důsledné skličující a dusivé atmosféře, jenž funguje jako
vynikající metafora státního útlaku.
9) Gaua
– Příběhově vynalézavý a vizuálně spektakulární španělský pohanský horor
splétající vícero povídek zasazených do jedné malé vesničky v 17. století.
Každá povídka se zaměřuje na jinou významnou postavu (nešťastně provdaná
manželka, žena posedlá démonem, kněz se zálibou v lovu...) a postupně odkrývá
víc a víc informací nejen o nich, ale i o dalších obyvatelích a překvapivé
podstatě celého vesnického společenství. Důsledná kritika církve a jejích
tmářských praktik, která jde ruku v ruce s progresivním pozitivním přístupem k
LGB tematice. Svěží žánrový počin s nápaditou folklorní mytologií.
10) Dům plný dynamitu – Provokativní politický thriller o atomovém útoku na Spojené státy, jenž poukazuje na to, že na některé události se připravit nelze. Autenticky a naléhavě realizovaná vize krizových jednání sleduje ve třech oddělených rovinách a v několika vzájemně se doplňujících perspektivách tentýž děj, zachycující necelých dvacet minut před hrozící katastrofou. Pozornost je přitom soustředěna na vysoce postavené státní činitele a experty, kteří jsou ale tváří v tvář nevyhnutelné tragédii stejně zmatení, bezmocní a nejistí jako laická veřejnost prostá odborné průpravy i znalosti bezpečnostních protokolů. Procedurální, dramaticky našponovaný a vtahující snímek tak poukazuje na neúčinnost systémových řešení, na která přitom všichni spoléháme, a to i skrze záměrně odepřenou závěrečnou katarzi.
+
Těsně pod čarou: Věříme vám, The Baltimorons, The Plague, Nová
vlna
Žádné komentáře:
Okomentovat