Sci-fi Spasitel je adaptací stejnojmenného románu amerického
spisovatele Andyho Weira, z jehož pera vzešla též knižní předloha pro
snímek Marťan z roku 2015. Filmové verze Spasitele se ujali
režiséři Phil Lord a Christopher Miller, kteří společně natočili např. komedii Jump
street 21 nebo animovaný LEGO příběh, a scenárista Drew Goddard,
jenž stojí mimo jiné za Chatou v horách či Zlými časy v El Royale
a právě i za scénářem k Marťanovi. S ním ostatně Spasitel
sdílí leckteré motivy i příběh soustředěný na jediného hrdinu, který se ocitne
sám ve vesmíru a musí si poradit s nenadálými situacemi a vystačit si v nich
se svými znalostmi chemie, biologie a fyziky.
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
Oním hrdinou je bývalý vědec a současný středoškolský učitel Ryland (Ryan
Gosling), jenž se jednoho dne probudí ve vesmírné lodi a zjistí, že se po
několika letech strávených v umělém spánku nachází mnoho světelných let
daleko od domovské sluneční soustavy. Trpí ztrátou paměti a netuší, jak se tam
dostal. Netuší, jak loď pilotovat. Nachází mrtvá těla svých dvou společníků,
kteří spolu s ním tvořili členy posádky, a zjišťuje, že je na palubě zcela
osamocen. Postupně se mu vrací vzpomínky na to, jak jej před časem oslovila
zástupkyně tajné vládní agentury (Sandra Hüller) s žádostí o výpomoc u
projektu, jehož cílem měla být záchrana Slunce před vyhasnutím, poté co bylo
napadeno neznámou poživačnou látkou. Vesmírnou cestu tudíž Ryland podniká za
účelem navštívit vzdálenou planetu, která je napadená toutéž látkou, leč dokáže
se jí efektivně bránit. Jeho svědectví s nově nabytými poznatky by tak potenciálně
mohlo zachránit lidstvo před jistou zkázou.
Určitý směr nabere Rylandova samotářská výprava ve chvíli, kdy se jeho loď setká s jiným vesmírným plavidlem. Ryland se díky tomu osobně setká s přátelským mimozemským reprezentantem vyspělé civilizace, jenž je též posledním přeživším na celé lodi a do vesmíru se vydal se stejným cílem, tedy zachránit vlastní druh před chladnutím nakaženého Slunce. Z Rylanda a jeho nového společníka (kterého pojmenuje dle kamenitého vzhledu Rocky) se tak po překonání úvodních komunikačních obtíží stane vědecký tým táhnoucí za jeden provaz.
Kromě zmíněného Marťana tak Spasitel v lecčem připomíná i sci-fi filmy jako Sunshine (putování vesmírem kvůli vyhasínajícímu Slunci), Pasažéři (studie osamělosti na dlouhé vesmírné plavbě), E.T. mimozemšťan (motiv přátelství se zvláštním dobrosrdečným tvorem z kosmu) nebo Příchozí (snaha nalézt společnou řeč s mimozemským národem komunikujícím neznámým jazykem). Ve vztahu ke knižní předloze je Spasitel adaptací velmi věrnou, která zachovává do detailu veškerý děj i způsob vyprávění, kombinující dvě časové roviny, z nichž jedna formou nově se vynořujících vzpomínek obohacuje tu druhou o nové informace týkající se hlavního hrdiny a jeho poslání. Ve filmu pouze tolik nevyzní, že prezentované flashbacky z Rylandovy minulosti jsou ve skutečnosti vzpomínky, které se postupně vynořují po ztrátě paměti, neb Ryland na ně nijak emocionálně (ani jinak) nereaguje.
Film se zároveň vydal cestou větší komedie, takže hlavní hrdina je v něm o trochu větší showman a pohodář, jehož chování i způsob vyjadřování často působí vtipně, a i jeho interakce s Rockym disponuje oproti knize podstatně vyšší mírou gagů. Ryan Gosling v tomto ohledu táhne snímek svým hereckým umem i přirozeným šarmem srdečného sympaťáka, jenž je zároveň inteligentní a pohotový a umí si udělat sám ze sebe legraci. Daní za tento krok je ztráta osudovosti, kdy snímek opakovaně přichází o dojem, že je v sázce přežití celého lidstva, a mnohem více sází na budování přátelského vztahu mezi dvěma protagonisty, kteří nejsou profesionálními astronauty a své plány vymýšlejí improvizovaně za pochodu.
Děj tak zprostředkovávají převážně retrospektivní scény odehrávající se na Zemi, zatímco vesmírná linie staví především na práci s postavami, skrze něž jsou generovány jak emoce a humor, tak i poselství o vzájemné pospolitosti a nutné spolupráci mezi národy. Stagnace příběhu v těchto částech vyvolává místy dojem zdlouhavosti, což do jisté míry zachraňuje vizuální složka snímku. Skloubení praktických efektů (včetně reálně zhotovených interiérů i exteriérů vesmírného plavidla) s bezchybnými digitálními triky má za následek řadu nádherných obrazů, jimiž se dá na velkém plátně dlouho kochat. Významný podíl na emocionální funkčnosti filmu má i zdařilá hudba a taktéž ztvárnění Rockyho – je to až s podivem, že tolik sympatií a dojetí dokáže vyvolat tvor bez obličeje, za nějž mluví počítačový překladač.
Spasitel určitě nemá
majestátní rozměr epických a filosofických sci-fi filmů jako Interstellar,
Ad Astra nebo 2001: Vesmírná odysea, neb jde především o lehkonohou
žánrovou zábavu, která zprostředkovává velmi přívětivou a atraktivní formou
divácky vděčný a hladivý prožitek. Spasitel je radostně povzbudivým filmem,
z nějž sálá pozitivita a pohodová atmosféra a jenž dokáže strhnout a
vtáhnout i bez nutnosti šponovat děj přibývajícími konflikty, gradující
destrukcí nebo eskalující akcí. Což samo o sobě není málo. A také tu dlouho
nebylo takhle čisté a poctivé vesmírné dobrodružství, které by s takovou něhou
oprašovalo klasické žánrové prvky.
Žádné komentáře:
Okomentovat