Stránky

10. 3. 2015

Čarovný les (Into the Woods) – Recenze – 40%

Čarovný les je filmovou adaptací broadwayského muzikálu, jehož celý děj probíhá v jednom rozsáhlém hvozdu a splétá do sebe čtveřici známých pohádek – Popelku, Červenou Karkulku, Lociku a Jacka a fazole. Jednotlivé postavy těchto pohádek se pak porůznu v lese potkávají, navzájem si ovlivňují své osudy a současně přitom zpívají. Oproti divadelní předloze je filmový Čarovný les velmi výpravný, se spoustou digitálních triků, s omračující přehlídkou hvězd současného stříbrného plátna a s režií Roba Marshalla (Chicago, Gejša).

Nejenže se pohádky proplétají, ale navíc jsou obepnuty jednotícím příběhem, v němž jakýsi pekař a jeho žena chtějí dítě, ale musí kvůli tomu prolomit rodinnou kletbu, v čemž jim může pomoci ta čarodějnice, která ji na ni kdysi dávno seslala. Aby se jí to povedlo, musí namíchat lektvar vydojený z krávy, která sežrala červenou pláštěnku, vlasy barvy kukuřice a zlatý střevíček. Ha, ha, ha.
 
Čarovný les (Into the Woods) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Obsazení je vskutku skvosté – Popelku hraje Anna Kendrick, prince Chris Pine, čarodějnici Meryl Streep, pekaře s pekařkou James Corden a Emily Blunt, vlka Johnny Depp… Všichni jsou opravdu dobří a navíc zpívají velice čistě a s naprostou profesionalitou i poměrně náročné písně, jejichž autorem je Stephen Sondheim, který napsal i divadelní předlohu Sweeneyho Todda. Výsledek je podobný – zpívá se skoro pořád, písně mnohdy nemají melodii, kterou byste si mohli broukat, texty jsou složité a rafinované a dost pravděpodobně si z nich nezapamatujete mnoho, nicméně napsané jsou vtipně a sofistikovaně a dobře se poslouchají. Hudební stránku a její adaptování do filmu tedy hodnotím velmi pozitivně, ale zrovna dvakrát unešený z ní nejsem – oproti Sweeneymu ToddoviČarovného lesa nemám nutkání opatřit si co nejdřív jeho soundtrack a poslouchat ho pořád dokola.

Zatímco však Tim Burton v adaptování příběhu o ďábelském holičovi z Fleet Street do filmové podoby přímo exceloval, Rob Marshall v mnoha aspektech znamenitě selhává. Jednotlivé zápletky jsou nesoudržné a působí značně nahodile (např. o existenci Lociky se pekařka dozví tak, že náhodou vyslechne část rozhovoru dvou postav, které okolo ní náhodou procházejí) a některé motivy jsou načaty, aniž by vedly k jakékoli pointě (dvě z postav jsou ve skutečnosti sourozenci, ale tuto skutečnost se ani jedna z nich celý film nedozví). Některé bizarní nedostatky patrně vyplývají přímo ze špatného adaptování původní hry. Popelka uvízne přilepená na schodech natřených smůlou a zpívá písničku o tom, co bude dělat, zatímco princ stojí celou dobu pár kroků za ní a pozoruje ji, načež ji nechá vyzout se ze střevíců a prchnout? A když ji pak hledá mezi vesničankami, tak ji nepozná, přestože na plese neměla masku a ani nebyla nijak výrazně nalíčená? Celkem symptomatické je i to, že spoustu důležitých scén vůbec neuvidíme (nebe s obry, ples na zámku…) a místo toho o nich někdo pouze zazpívá.

Čarovný les (Into the Woods) – Recenze

Bizarní je i celková stylizace, v níž figuruje skutečný les, digitální kouzla a propracované kostýmy, a která působí velice seriózně a i temně v duchu toho, jaký dojem asi původně pohádky vyvolávaly (vlk je např. stažen z kůže, Popelčina macecha svým dcerám usekává paty, aby se vešly do střevíčku…), ale na řadě míst se film současně snaží působit odlehčeným, komediálním a téměř až parodickým dojmem (třeba když princové stojí na vodopádu, zpívají o svých láskách a utrpení a dramaticky si přitom strhávají košile z hrudí, nebo když se jeden z nich pak zhoupne z vysoké věže po dlouhých vlasech Lociky jako po liáně, ale prudce to s ním hodí o stěnu věže).

Důležité však je, že i přes všechny ty nesmysly a ne úplně hladké propojení jednotlivých zápletek Čarovný les je zábavný a příjemně se na něj kouká. Funguje jako muzikál, funguje jako pohádkový mišmaš, místy si pohrává se žánrovými konvencemi a tu a tam se v něm stane něco divného, u čeho se musíte sami sebe ptát, jak k tomu proboha došlo a jak to ti tvůrci mysleli, případně kde se stala chyba.

Čarovný les (Into the Woods) – Recenze

Zlom ale nastává asi ve dvou třetinách filmu, kdy jsou všechny příběhy již zakončeny a vrcholí na zámku, kde se koná velká svatba. Kdyby v tu chvíli film skončil, bylo by to celkem v pořádku. Jenže on ani zdaleka nekončí a místo toho nastává ještě dalších 40 minut následného děje (kvůli čemuž má film přes dvě hodiny), které jsou takřka utrpením. Najednou se všichni zblázní a začnou se chovat jako totální idioti, rozhodovat se úplně nemotivovaně a nesmyslně, les je najednou k nepoznání a všichni se v něm ztrácejí, některé postavy znenadání zemřou (i některé poměrně důležité) a jiné se začnou zamilovávat do někoho jiného, než do koho byly zamilované předtím. Proč? Prostě proto.

Do oněch dvou třetin se mi Čarovný les docela líbil a bavil jsem se u něj. Ta poslední třetina mi ale zážitek zkazila, protože film se během ní stačil totálně rozpadnout, zmagořit a přeměnit se v jedno velké WTF, které bylo už jen dementní, hloupé, otravné, nesmyslné, zbytečné, zbytečně natahované, zdlouhavé a k ničemu.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - SPOILERY - - - -  - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Po lese se začne procházet obryně a ničit království za to, že jí Jack zabil manžela. Jack nakonec s pekařovou pomocí zabije i obryni (ani nechci vědět, jaké z toho plyne ponaučení). Mezitím princ podvede Popelku s pekařovou ženou, která později spadne ze srázu a zabije se. Pekař pak založí novou rodinu spolu s Popelkou, s novorozenětem, které předtím jeho žena stačila porodit, s Červenou Karkulkou, které obryně rozšlápla domov, a s Jackem, jehož maminka byla omylem probodnuta větví trčící ze země. A čarodějnici, která odvoláním kletby získala zpět svou krásu a mládí, spolkla bažina.


2 komentáře:

  1. Nevím, proč by měli režiséři dělat filmy tak, jak by to představovali ostatní. Já jsem se skvěle bavila, příběh je možná diskutabilní, ale pořád lepší, než předvídatelný. Asi je u nás spousta lidí zblblých z českých muzikálů, kde je nejspíš vše tak, jak má být - což nemyslím jako pochvalu. Hudba skvělá - Into the Woods jsem viděla už několikrát a pořád objevuji něco nového.

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím, proč by měli režiséři dělat filmy tak, jak by to představovali ostatní. Já jsem se skvěle bavila, příběh je možná diskutabilní, ale pořád lepší, než předvídatelný. Asi je u nás spousta lidí zblblých z českých muzikálů, kde je nejspíš vše tak, jak má být - což nemyslím jako pochvalu. Hudba skvělá - Into the Woods jsem viděla už několikrát a pořád objevuji něco nového.

    OdpovědětVymazat