Stránky

31. 1. 2017

Místo u moře (Manchester by the Sea) – Recenze – 80%

Na šest Oscarů nominované drama Místo u moře (včetně kategorií Nejlepší film, Nejlepší režie a Nejlepší původní scénář) je o chlapíkovi jménem Lee Chandler (Casey Affleck), jehož na začátku vidíme, jak se svým bratrem a jeho malým synem Patrickem chytá na jejich lodi ryby a je šťastný. A je to zároveň poslední místo filmu, v němž je šťastný. Poté se totiž děj posune o několik let dopředu, kdy je Lee zachmuřený, rozvedený, dělá za mizerné peníze mizernou práci domovníka a táhne se za ním stín čehosi strašného z jeho minulosti.

Jako by toho nebylo málo, tak jeho bratr zemře na srdeční zástavu a Lee by podle závěti měl dělat nyní již šestnáctiletému Patrickovi poručníka (jeho matka alkoholička je totiž bůhvíkde). Lee si ale odmítá kohokoli připustit k tělu, nese si v sobě jakési obrovské trauma a všeobjímající deprese zasněženého Bostonu a chladné garsonky situaci moc nezlepšuje. Film pak vypráví nejen o nesnadném zařizování pohřbu, ale hlavně o tom, jestli Lee bude nakonec schopen před někým pookřát a jestli si spolu se svým synovcem k sobě opět dokáží najít cestu.
 
Místo u moře (Manchester by the Sea) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Místo u moře je zároveň filmem, u nějž se všechny potenciální problémy a těžkosti diváků scvrkávají do malicherných drobností, protože jde skutečně o Drama s velkým D, v němž se zračí zákeřnost života a lidského osudu se všemi nepříjemnostmi, a v němž se neblahé tušení postupně mění v šok souběžně s postupným odhalováním toho, co se hlavnímu hrdinovi přihodilo, že ho to tak strašlivě změnilo. A také je to film hodně o truchlení a o tom, jak je těžké truchlit, tudíž ho nelze moc doporučit těm, které třeba v nedávné době také postihlo úmrtí v rodině. Ale jinak za doporučení rozhodně stojí.

Natočil a napsal jej totiž americký nezávislý filmař Kenneth Lonnergan, který např. spolunapsal Gangy New Yorku a natočil drama Na mě se můžeš spolehnout (a film Margaret, který ale jinde než ve Varech k vidění nebyl), a který svůj už tak dost chytrý scénář vynalézavě vystavěl na nelineárním vyprávění, které počítá s inteligentním, soustředěným a pozorným divákem, jemuž netřeba nic polopaticky vysvětlovat, předpokládaje, že si dokáže všechny informace vyčíst a srovnat sám.

Místo u moře (Manchester by the Sea) – Recenze

Ve filmu je tudíž celá řada flashbacků, kdy se přítomnost a minulost prolnou třeba i poměrně rychle, ale pokaždé je zcela evidentní, že se díváme na něco z minulosti. Je to natočené tak průzračně čistě a s natolik sebevědomou neomylností, až je to s podivem. Tento způsob vyprávění jednak slouží k zajímavější gradaci příběhu a jednak k tomu, že se téměř vždy nejprve dozvíme něčí reakci na něco a až poté je odhalena příčina té reakce. Je to chytré a nápadité a pokaždé nám to o hrdinech poodhalí něco nového.

K tomu je navíc Místo u moře skutečně strhující, což je u nezávislých dramat tohoto typu relativně vzácné. Je plné silných emocí i drobných nuancí, jež se promítají hlavně v hereckých výkonech, kdy úplně stačí, aby se někdo na někoho podíval, a hned je jasné, jaká obrovská dramata se odehrávají v jeho nitru. V tomto ohledu září zejména vynikající Casey Affleck, ale i Michelle Williams v roli jeho bývalé manželky a Lucas Hedges coby Patrick, jehož postava zanáší do snímku i trochu spásného (byť povětšinou hodně černého) humoru na vyvážení.

Místo u moře (Manchester by the Sea) – Recenze

Na druhou stranu, některé dějové linky věnující se více Patrickovi, jehož zdaleka největší problém (kromě mrtvého otce, který musí být do jara uložen v mrazáku, protože ve zmrzlé zemi nelze vykopat hrob) tkví v tom, že má dvě přítelkyně, z nichž s jednou už spí a s druhou by spát chtěl, ale brání mu v tom její dotěrná matka, opravdu nejsou moc zajímavé ani zábavné a film spíš jen zbytečně prodlužují a nepříjemně ředí jeho děj zejména v průběhu zhruba jeho třetí čtvrtiny. Je jasné, že Patrickova relativní mladická bezstarostnost má tvořit jakýsi kontrast k Leeovi, ocitajícímu se totálně na dně, leč jeho milostným avantýrám je přeci jen věnováno až příliš mnoho času na úkor celkového tempa a intenzivnějšího požitku z dramatičtějších událostí.

V každém případě však Lonnergan mistrovsky pracuje s úspornými dialogy, s drobnými detaily podtrhujícími výraznost i těch momentů, které sice působí všedně, ale i tak si je snadno zapamatujete, i s kamerou. Výborně vede herce, cíleně používá smutnou hudbu (především tklivé smyčce a varhany) a sype z rukávu promyšleně zkomponované komorní drama o velikosti a průraznosti antické tragédie, aniž by přitom sklouzával k patetičnosti. Místo u moře není lehké sledovat, ale zážitek je to velký. Bravo.



Žádné komentáře:

Okomentovat