Americké sci-fi Život se zabývá
šesticí astronautů (mimo jiné Rebecca Ferguson, Jake Gyllenhaal a Ryan
Reynolds), kteří se vracejí ve vesmírné lodi z Marsu zpátky na Zem a vezou
si s sebou živou buňku, jež se jim podařilo na rudé planetě nalézt. Během
jejího zkoumání (zatímco plavidlo obíhá kolem Země) se ale buňka začne vyvíjet
a růst, až z ní vyroste zabijácký organismus, co začne jít svým
objevitelům tvrdě po krku…
Stránky
▼
22. 3. 2017
20. 3. 2017
Skryté zlo (Bye Bye Man) – Recenze – 30%
Americký horor Skryté zlo vypráví
o třech vysokoškolských studentech (hlavní hrdina s přítelkyní a se svým
nejlepším kamarádem), kteří se rozhodnou dát přednost vlastnímu soukromí před
bydlením na koleji a nastěhují se do podnájmu do starého, prostorného domu na
kraji lesa. No a pochopitelně se začnou dít divné věci a pak trojice nájemníků začne
mít podivné halucinace a začne se jim zjevovat strašidelná postava v kápi…
15. 3. 2017
Masaryk – Recenze – 60%
Film režiséra Julia Ševčíka Masaryk
asi netřeba představovat, protože zejména po letošních Českých lvech, kdy
snímek obdržel během slavnostního večera dvanáct ocenění (což je nový rekord),
se o něm psalo tak vydatně, že o něm pravděpodobně vědí už úplně všichni. Je to
mimochodem poprvé v české historii, co se nějakým producentům podařilo
udělat ze samotného předávání filmových cen součást reklamní kampaně na svůj
film ještě před jeho uvedením do distribuce, takže z marketingového hlediska
je to opravdu vítězství. Velká gratulace, bez ironie.
Těch dvanáct cen ale bohužel není nutně známkou nadstandardně kvalitního
filmu, ale spíš známkou toho, že loňský filmový ročník se řadil spíš ke
slabším, následkem čehož se Masaryk
stal jednookým králem mezi slepými, případně toho, že se hlasující akademici
nechali omámit velkolepostí výpravného a drahého koprodukčního filmu (natočeného
ve spolupráci s Německem a Slovenskem) a dali mu přednost před
komornějšími a umělečtějšími snímky typu Já, Olga Hepnarová, Rodinný
film, či Nikdy nejsme sami, které
zůstaly silně upozaděny, byť by si pozornost zasloužily, ale byly nemilosrdně
převálcovány výraznějším soupeřem.
14. 3. 2017
Rocco – Recenze – 80%
Rocco je francouzským dokumentem o muži jménem Rocco
Siffredi, což je italská mezinárodní pornohvězda (natočil přes 1500 filmů pro
dospělé), a možná i o pornoprůmyslu jako takovém. A není to jen vábnička pro
ty, co chtějí vidět na plátně sex, erotiku a prasárničky – Rocco je uměleckou a intimní zpovědí
plnou hlubokých myšlenek (a hlubokých zásunů), plně srovnatelnou s
dokumenty z nedávné doby typu Amy
nebo Ronaldo.
Pochopitelně jde o film nepřístupný do osmnácti let. Nahých lidí,
odhalených hrudníků i rozkroků si v něm sice užijete, ale ve srovnání
s pornem není Rocco ani náhodou
tak explicitní (např. ani jednou neukáže jedinou penetraci, byť se několik scén
odehrává během souložení) a obecně se soustředí spíš na detaily obličejů než na
detaily přirození.
12. 3. 2017
Kong: Ostrov lebek (Kong: Skull Island) – Recenze – 70%
Film Kong: Ostrov lebek záměrně
ignoruje všechny předchozí filmy s King Kongem (včetně toho posledního od
Petera Jacksona) a představuje tohoto přerostlého primáta v novém fikčním světě,
který je úzce spjat se světem Godzilly
z roku 2014, která se nejprve v roce 2019 dočká pokračování, a celé
to posléze vygraduje v roce 2020 střetem obou monster ve snímku Godzilla vs. Kong. Nebo tedy alespoň
takový je plán.
Zároveň film upustil od tradičního příběhového schématu zahrnujícího převoz
obřího zvířete do New Yorku a jeho následné vystavování. Kong je tu prezentován
jako mohutný ochránce ostrova, jako jeden z dávných zvířecích králů světa,
proti němuž prakticky nikdo nic nezmůže, a proto nemá cenu s ním bojovat a
je lepší nechat ho dál vládnout vlastnímu ekosystému (v němž je nutný jeho
soustavný boj s jinými monstry, která by jinak začala terorizovat svět). Naštěstí
ale film neupustil od motivu člověka snažícího se podmanit si přírodu a
dokázat, že právě on je vládcem, a naplno se ponořil do žánru monster filmu –
žánru běžného zejména mezi třicátými a šedesátými lety, v nichž obří
monstra představovala zhmotněný strach lidí z války a z atomových zbraní.
10. 3. 2017
Kráska a zvíře (Beauty and the Beast) – Recenze – 80%
Po Popelce a Knize Džunglí přichází do kin další Disneyho hraný remake některé z jeho
animovaných klasik – volba tentokrát padla na Krásku a zvíře z roku 1991. Režíroval jej Bill Condon (Dreamgirls, poslední dva díly Twilight ságy) a titulní roli krásky
Belle si zahrála (a zazpívala) Emma Watson.
Pokud jste viděli dva roky starou Popelku,
tak máte dost dobré vodítko, co můžete od Krásky
a zvířete čekat vizuálně (pěkné obrázky, působivé kostýmy, elegantní
kamera, funkční atmosféra pohádkového magična, perfektní triky, barevné ladění
stylizované až na hranici lehoučkého kýče), protože Kráska a zvíře je v tomto ohledu Popelce hodně podobná. A pokud jste viděli původní animovanou Krásku a zvíře, tak víte také, co čekat
od děje. Což ale pravděpodobně víte, i když jste ji neviděli, protože upřímně, kdo
tenhle příběh nezná?
9. 3. 2017
Logan: Wolverine (Logan) – Recenze – 70%
Mutant Wolverine se objevil na plátně za posledních sedmnáct let celkem
devětkrát a pokaždé ho hrál Hugh Jackman, který je s postavou tohoto
superhrdiny v podstatě již srostlý, takže je těžké si představit ve stejné
roli někoho jiného. Přesto je to tentokrát údajně naposledy, co se k němu
Jackman vrátil, stejně jako se herec Patrick Stewart údajně naposledy vrátil
k roli profesora Charlese Xaviera. Film Logan: Wolverine je tudíž takové jejich rozloučení s fanoušky,
kteří se po letech konečně dočkali samostatného filmu s Wolverinem (po
nepříliš podařených snímcích X-Men
Origins: Wolverine (2009) a Wolverine
(2013) jde již o třetí pokus), který konečně dostal pořádně naloženo pod kotel.
5. 3. 2017
Ceny Český lev 2017 - Výsledky
NEJLEPŠÍ
FILM
NEJLEPŠÍ
REŽIE
Jan Hřebejk (Učitelka)
Julius Ševčík (Masaryk)
Olmo Omerzu (Rodinný film)
Sean Ellis (Anthropoid)
Tomáš Weinreb, Petr Kazda (Já, Olga Hepnarová)
4. 3. 2017
John Wick 2 (John Wick: Chapter Two) – Recenze – 80%
Po třech letech se vrací elitní zabiják John Wick, aby navázal tam, kde
posledně skončil. A ve stejném stylu se vrací i režisér obou dílů, Američan
Chad Stahelski, bývalý kaskadér a kamarád Keanu Reevese, kterého pochopitelně
opět obsadil do hlavní role.
Co bylo na prvním Johnu Wickovi
nejlepší, byla jednak samotná postava hlavního hrdiny, mstícího se profesionálního
likvidátora, o němž kolují legendy i v tom nejtemnějším podsvětí a bojí se
ho i ti nejzlejší protivníci, dále herecký výkon Keanu Reevese (opravdu
předvádí mnohem víc než jen drsný kukuč a celý film v podstatě stojí
převážně na něm), dokonalá choreografie akčních scén (hbitých, krvavých a
elegantních), jemnost suchého černého humoru a přímočarost příběhu, v němž
zkrátka mafiáni ukradli Johnu Wickovi auto a zabili psa, načež se on rozhodl
zabít na oplátku všechny mafiány. V podobných kvalitách nyní druhý díl rozhodně
nezaostává. Naopak ještě mnohé vylepšuje.