Stránky

27. 4. 2023

Sisu – Recenze – 70%

Finský akční film Sisu se odehrává v severním Finsku v roce 1944, tedy ke konci druhé světové války, kdy nacistické jednotky postupně opouštěly území Laponska, které se neúspěšně pokoušely dobýt. Hlavním hrdinou je stárnoucí finský válečný veterán ze Zimní války a zlatokop Aatami (Jorma Tommila), jenž právě v Laponsku objevil masivní zlatou žílu. S batohem napěchovaným zlatými valouny ale narazí na ustupující nacistickou jednotku, která disponuje tankem a dalším bohatým zbrojním arzenálem, a ta se rozhodne jej zlata zbavit.

Nacističtí vojáci vedení důstojníkem SS Brunem (Aksel Hennie) však netuší, že Aatami, na pohled obyčejný stařec, je ve skutečnosti obávanou zabijáckou legendou, která má na krku stovky válečných obětí, a jíž se ve Wehrmachtu přezdívá „Kostěj Nesmrtelný“. Aatamiho odhodlání ponechat si zlato za každou cenu a zabít každého, kdo by jej o něj chtěl připravit, je navíc podstatně silnější než jeho pud sebezáchovy. 

Sisu – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

Film Sisu (jehož název vychází z finského výrazu pro nebývalou chrabrost a odhodlání) je vyšinutou akční historkou se spoustou nadsázky, která rozhodně neudělá radost vyznavačům realistických dobových výpovědí a historicky věrných údajů, nicméně mohla by potěšit fanoušky krvavé béčkové guilty-pleasure zábavy, jež má základ ve westernech a v příbězích jednoho proti všem ve stylu Ramba, Johna Wicka nebo 96 hodin, a která na pár místech připomene Hanebný pancharty od Quentina Tarantina nebo Mrtvý sníh od Tommyho Wirkoly. Na své si přijdou i milovníci černého humoru, severských krajinek a rozlehlé tundry nebo amatérské chirurgie. 

Příběh je velmi přímočarý, založený na kosení nacistických vojáků v nejrůznějších variacích, z nichž některé jsou poměrně vynalézavé a originální (kdy jste naposledy viděli hrdinu zabíjet nepřátele pod hladinou jezera a nasávat vzduch unikající z jejich podříznutých hrdel, aby se nemusel hned zas vynořit?), a také na zavilých pohledech obou hlavních protagonistů stojících na opačných stranách barikády. Jak Jorma Tommila coby nemluvný, nevypočitatelný, nebojácný a všeho schopný prospektor-likvidátor (jehož fyzická výdrž hraničí s nadlidskými schopnostmi), tak i Aksel Hennie jako melancholicky vyhlížející nacista se smutkem a nebezpečnou vyrovnaností v očích, jsou oba ve svém hereckém projevu takřka dokonalí až fascinující, takže z nich prakticky nelze spustit zrak. 

Sisu – Recenze

Navzdory jednoduchému námětu je však děj filmu relativně málo předvídatelný, a navíc dokáže zejména ve druhé polovině zaskočit i scénami, které byste v něm s ohledem na skromný rozpočet spíše neočekávali. Pořád se něco děje, přestože tempo filmu je pozvolné a leckteré pasáže si neváhají dát načas, aby v nich lépe vynikl moment překvapení nebo úsměvná pointa něčího jednání, případně něčího legračního úmrtí (pokud jste otrlí a trochu cyničtí). Jinak je tón filmu převážně seriózní, avšak s přibývajícím časem a postupně gradující absurdností jednotlivých výjevů veškerou vážnost čím dál rychleji ztrácí. Rozhodně to ale není film pro vás, pokud nezvládnete pohled na to, jak se těla lidí (a koně) trhají na kusy při snaze o přejití minového pole. 

Sisu má své mouchy, zároveň jde ale bezesporu o prozatím nejlepší celovečerní film Jalmariho Helandera, který po dvou pozoruhodných krátkých snímcích Vzácné zboží a Vzácné zboží 2 (o divošské a bestiální podstatě Santů Klausů v supermarketech) natočil nedomrlý debut Rare Exports a posléze při letmém koketování s Hollywoodem i nevyrovnanou akčně-dobrodružnou slátaninu Sejmi prezidenta. Nyní obstál nejen jako tvůrce se zajímavými nápady, ale poprvé i jako solidní vypravěč, scenárista a režisér, v jehož podání má drsný příběh zlatokopa a bojovníka Aatamiho vlastní a díky výrazné stylizaci a hereckému obsazení i snadno zapamatovatelnou tvář.

 




Žádné komentáře:

Okomentovat