Vrána (The Crow, 2024) – Recenze – 30%

„Vrána“ je původně undergroundový temný komiks z konce 80. let pojednávající o obyčejném muži jménem Eric, jenž je zabit i se svou snoubenkou Shelly členy zločineckého gangu. Eric však přesně rok po své smrti vstane z hrobu a stane se nezničitelným vykonavatelem pomsty, jenž postupně zlikviduje všechny členy onoho gangu, a nakonec i jeho vůdce. Autor komiksu James O’Barr jej nakreslil, aby se snáz vyrovnal se smrtí své skutečné snoubenky, která tehdy zemřela při střetu s opilým řidičem.

Jeho dílo bylo poprvé zfilmováno v roce 1994, kdy film Vrána režíroval Alex Proyas (který později natočil Smrtihlava nebo Já, robot). Jeho dodnes kultovní počin se proslavil zejména díky dvěma aspektům – prvním byla jeho specifická, ponuře gotická atmosféra, a druhým byla tragická smrt protagonisty hlavní role, herce Brandona Lee, během natáčení. Na filmu Vrána se později svezlo několik pokračování, které definovala strmě klesající tendence kvality a neschopnost navázat na úspěch a pověst prvního snímku. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vlny – Recenze – 80%

Vlny jsou třetím režijním a scenáristickým počinem herce a filmaře Jiřího Mádla, který v nich vypráví o událostech okolo počátků okupace Československa v roce 1968 z pohledu několika postav, které měly co do činění s tehdejší zahraniční redakcí Československého rozhlasu.  Události započaté policejním potlačením studentského protestu na strahovských kolejích kvůli výpadkům elektřiny v říjnu 1967 a vrcholící invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu o rok později tak ve filmu sledujeme převážně skrze počínání novinářů, hlasatelů a techniků, kteří se během vpádu vojáků do budovy rozhlasu snažili udržet vysílání informující veřejnost o průběhu invaze co nejdéle v chodu.

© Dawson Films 

Mord – Recenze – 70%

Český film Mord je debutem čtyřiatřicetiletého režiséra a scenáristy Adama Martince, jenž za svůj krátký film Anatomie českého odpoledne z roku 2020 získal Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Výrazně slibný filmař se ve svém prvním celovečerním počinu vrací k lokacím a motivům, s nimiž pracoval již ve svém studentském filmečku z roku 2018 s názvem Cukr a sůl – k prostředí venkovské chalupy, kam se sjíždí parta mužů, pod jejichž zdánlivou neochvějností a chlapáctvím prosvítá křehkost, subtilnost a zranitelnost.

V komediálně dramatickém snímku Mord slouží Adamu Martincovi jako záminka pro hromadné setkání řady lidí ve vesnickém stavení rodinná zabijačka. Tentokrát má k dispozici mnohem větší množství postav, neb každoroční sešlosti se zde účastní hned čtyři generace jedné početné rodiny, přidružení přátelé a místy i několik vedlejších postav z okolí, např. protivný soused nebo dvojice policistů. Stejně jako v případě filmu Cukr a sůl obsadil Adam Martinec i do Mordu do role rodinného patriarchy svého otce – neherce Karla Martince. Kromě něj ztvárnili většinu ostatních postav i další neherci nebo jen málo známí herci a herečky. Ti byli režisérem mistrně vedeni, pročež jsou dohromady perfektně sladěni a přispívají svými přirozenými výkony k autenticitě celého díla. 

Zdroj fotek: CinemArt

Deadpool & Wolverine – Recenze – 60%

Třetí filmový Deadpool je zásadně ovlivněn tím, že před časem došlo k odkoupení společnosti 20th Century Fox společností Disney, které tím připadl do sbírky autorských práv k řadě komiksových superhrdinů od Marvelu právě Deadpool a spolu s ním i celá série X-Men. Třetí díl ságy o nejvulgárnějším a zároveň nejinfantilnějším maskovaném hrdinovi tak doplňuje postava Wolverina, s níž jsme se přitom v roce 2017 ve filmu Logan: Wolverine nadobro rozloučili (a také s jejím protagonistou Hughem Jackmanem, jenž se nyní do své nejslavnější role s pompou vrací). Deadpool (Ryan Reynolds, pro nějž je celá série pracně vydupanou srdeční záležitostí) je zde poprvé začleněn do světa Avengers, a film Deadpool & Wolverine je tudíž první vlaštovkou, jež propojila sérii X-Men s Disneyho MCU. Potenciál tohoto spojení je značný, takže v tomto směru se patrně bude ještě na co těšit.

Zdroj fotek: Falcon

V hlavě 2 (Inside Out 2) – Recenze – 80%

Americký animovaný film V hlavě z roku 2015 od studia Disney/Pixar byl v podstatě překvapivým zjevením. Byl originální, nápaditý, vtipný, dojemný, skvěle napsaný a perfektní i ve všech řemeslných ohledech od animace po hudbu. Vyprávěl netriviální příběh rafinovaně vystavěný na dvou paralelních liniích, které se navzájem ovlivňovaly – v jedné jsme sledovali veselé i mrzuté příhody jedenáctileté holčičky jménem Riley a ve druhé jsme byli svědky dramatických událostí, které se odehrávaly v její hlavě. Tam bylo hlavními hrdiny pět personifikovaných emocí (Radost, Smutek, Hněv, Strach a Znechucení), které se střídaly u řídícího panelu s tlačítky, dohlížely na úložiště vzpomínek a staraly se o hladký chod dívčina mozku. Šlo tudíž nejen o unikátní rodinnou zábavu, ale i o film, který s nebývalou dávkou kreativity vypravěčsky pojmenoval a vizuálně zpracoval i poměrně složité psychologické procesy, s nimiž se leckteré děti na prahu dospívání běžně potýkají.

Zdroj fotek: Falcon

Twisters – Recenze – 60%

Americký snímek Twister z roku 1996, dlouhodobě populární dobrodružně-katastrofický film z produkční dílny Stevena Spielberga, vynikal hvězdným hereckým obsazením a na tehdejší dobu velmi solidními digitálními triky, díky nimž vypadala nebezpečná tornáda reálně a děsivě (a díky skvělé práci se zvukem též děsivě zněla). Za zmínku stojí i fantastické přírodní scenérie amerického jihu – jeho režisér Jan de Bont, který předtím natočil Nebezpečnou rychlost, byl ostatně dříve dlouhá léta kameramanem.

Novou verzi pracující s obdobnými proprietami natočil americký režisér korejského původu Lee Isaac Chung, nominovaný na Oscara za režii jeho předchozího filmu s názvem Minari. Film Twisters není předělávkou ani pokračováním snímku Twister, nicméně vypůjčuje si z něj totéž prostředí i původní námět o dvou soupeřících týmech lovců bouřek nahánějících tornáda, a kromě toho též několik dalších pojítek (např. krycí jména pro meteorologickou techniku vypůjčená z Čaroděje ze země Oz z roku 1939 – ve kterém je hlavní hrdinka přenesena do fantazijního světa právě tornádem). Rozhodně ale nečekejte tentýž dějový průběh nebo návraty slavných herců z 90. let. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vezmi mě na Měsíc (Fly Me to the Moon) – Recenze – 60%

Americký film Vezmi mě na Měsíc je v podstatě obyčejnou, v lecčem až starosvětskou hollywoodskou romantickou komedií, zasazenou ovšem do neobyčejného prostředí montážní haly Kennedyho vesmírného střediska spadajícího pod vládní agenturu NASA. Příběh filmu se navíc odehrává během studené války v letech 1968 a 1969, kdy vrcholil vesmírný závod Američanů a Sovětů o to, kdo jako první dopraví člověka na Měsíc. Romanci hlavních hrdinů tak sledujeme v kontextu pracných příprav na tuto nebezpečnou a nákladnou misi.

Zdroj fotek: Falcon