Aladin (Aladdin) – Recenze – 60%

Neuběhly ani dva měsíce od premiéry filmu Dumbo a do kin přichází další Disneyho hraná předělávka jiné z jeho animovaných klasik – tentokrát přišel na řadu Aladin z roku 1992. Příběh o prostém zlodějíčkovi se zlatým srdcem a arabské princezně, jejichž životy zamíchá nález kouzelné lampy a vyvolání Džina garantujícího splnění tří přání, režíroval Guy Ritchie, který svou kariéru započal natáčením komediálně-kriminálních gangsterek, jimiž byly snímky Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k, a v poslední době se i díky filmům Sherlock Holmes nebo Král Artuš: Legenda o meči dočkal pověsti novátora, obohacujícího náměty zažitých příběhů o moderní a originální pojetí.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Free Solo – Recenze – 80%

Oscarem oceněný americký dokument Free Solo se zabývá výkonem a osobností třicetiletého horolezce Alexe Honnolda, který se rozhodl vylézt na skalní stěnu El Capitan (což je 900 metrů vysoký skalní masiv s prakticky kolmým náklonem) metodou „free solo“, což znamená bez pomoci a bez jakéhokoli jištění. Jinými slovy, kdyby udělal během toho lezení jedinou chybu, tak by spadl a zemřel.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

John Wick 3 (John Wick: Chapter 3 – Parabellum) – Recenze – 90%

Americký akční thriller John Wick 3 navazuje na místě, kde předchozí John Wick 2 skončil – titulní hrdina (Keanu Reeves) porušil pravidla hotelu Continental, takže je na jeho hlavu vypsaná odměna a všichni mu jdou po krku. Tvůrci filmu v čele s režisérem Chadem Stahelskim, bývalým kaskadérem a dlouholetým kamarádem Keanu Reevese, v něm zároveň navazují i na budování spletitého světa profesionálních zabijáků a jeho přísných pravidel a do hloubky rozvíjejí jeho fascinující mytologii.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Trhlina – Recenze – 30%

Slovenský mysteriózní/hororový thriller Trhlina je adaptací stejnojmenné knihy spisovatele Jozefa Kariky, který ji napsal na motivy četných hypotéz o lidech záhadně zmizelých v západoslovenském pohoří Tribeč, jimiž se na internetu zabývají konspirační teoretici. Díky tomuto napojení na mnohé nevyjasněné skutečné události získal úspěšný bestseller, byť zjevně mystifikační, značně na atraktivitě. Zdání reality jeho autor přiživil i prohlášením, že se nechal inspirovat vyprávěním údajného očitého svědka, jemuž výprava do tribečských horských lesů změnila život, a proto knihu pojal jako románový přepis jím vylíčených zážitků, přičemž hodnocení jejich věrohodnosti ponechává na čtenářích.

Hlavním hrdinou příběhu je mladík jménem Igor (Matej Marušin), jenž při hledání zaměstnání skončí u dělnické placené stáže v likvidační firmě. Při vyklízení bývalé psychiatrické léčebny narazí na záznamy blouznícího pacienta, souvisejícího s mizením lidí v Tribeči, a napíše o tom na svůj neúspěšný blog. Článek si získá velké množství čtenářů, a aby čtenost ještě navýšil, rozhodne se Igor domluvit si schůzku se dvěma znalci zmíněných hor (Tomáš Maštalír a Dávid Hartl), s nimiž se následně v doprovodu své přítelkyně (Mária Bartalos) vydá přímo do centra záhady s cílem přijít jí na kloub.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Pokémon: Detektiv Pikachu (Pokémon: Detective Pikachu) – Recenze – 50%

Pokémoni byli spolu se sběratelskými kartičkami, hrami na Nintendo konzole GameBoy, animovaným seriálem a řadou celovečerních animovaných filmů na svém vrcholu někdy před patnácti až dvaceti lety. Když začala dospívat generace dětí, jež s Pokémony vyrůstala, tak zájem o ně sice mírně opadl, leč nikdy zcela nevymizel. Před nějakou dobou navíc celý fenomén znovu výrazně ožil díky mobilní hře Pokémon Go. Pravděpodobně i díky této nové vlně popularity vznikl i první hraný film s Pokémony, jenž nese název Pokémon: Detektiv Pikachu.

Jeho hlavním hrdinou je jednadvacetiletý Tim (Justice Smith), jenž se dozví o tragickém úmrtí svého otce Harryho, policejního detektiva, s nímž nebyl už delší dobu v kontaktu, a přijíždí do města Ryme City, kde se setká s jeho parťákem. Tím je ikonický žlutý elektrický hlodavec – Pikachu – toho času se ztrátou paměti, zálibou v kofeinu a nepodloženým tušením, že Harry ve skutečnosti nezemřel. Zároveň se ukazuje, že Tim je jako jediný schopen rozumět všemu, co Pikachu říká. Oba se pak společně pouští do řešení případu, v němž hraje mimo jiné roli i jakýsi experimentální fialový plyn, jenž dělá z jinak roztomilých a přátelských Pokémonů rozzuřené a nebezpečné zrůdy.

 

© Warner Bros.

Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze – 80%

Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck získal v roce 2007 za svůj celovečerní debut s názvem Životy těch druhých Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. O tři roky později se neúspěšně pokusil prorazit v Hollywoodu s nepovedeným akčním thrillerem Cizinec s Johnnym Deppem a Angelinou Jolie. Nyní se vrátil se snímkem Nikdy neodvracej zrak na německou půdu, což mu rozhodně prospělo a opět mu to vyneslo nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film (byť tentokrát ho o sošku připravila konkurenční mexická Roma).

Film Nikdy neodvracej zrak je výpravným životopisným dramatem, v němž sledujeme osudy jeho hlavního hrdiny, německého malíře Kurta (volně inspirovaného žijícím malířem Gerhardem Richterem a po většinu filmu ztvárněného hercem Tomem Schillingem), vyprávěné na pozadí třech různých období německé historie. Konkrétně od jeho dětství v nacistickém Německu ve druhé polovině třicátých let, přes studium výtvarné akademie v NDR a po útěku do Západního Německa i akademie v Düsseldorfu, až po jeho první veřejnou výstavu pořádanou v letech šedesátých. Souběžně s ním se však snímek od začátku věnuje i vedlejší postavě nacistického (a později komunistického) lékaře Carla (Sebastian Koch), jenž v Kurtově životě sehraje zásadní roli.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Avengers: Endgame – Recenze – 90%

Film Avengers: Endgame přímo navazuje na události ze snímku Avengers: Infinity War a zároveň slouží jako završení velkolepé ságy tvořené dvaadvaceti filmy, které si studio Marvel vypiplalo během posledních jedenácti let. A je to epický tříhodinový kolos, v němž se mají šanci orientovat prakticky jen ti diváci, kteří ty přechozí filmy viděli a alespoň základně se vyznají v jejich jednotlivých postavách.

Cílem Avengers: Endgame totiž bylo nejen dokončit to, co bylo v Avengers: Infinity War načato (a co vyvrcholilo vymazáním existence poloviny všech žijících organismů ve vesmíru, včetně poloviny samotného týmu Avengers), ale i dovést do uspokojivého konce dílčí příběhy všech postav v rámci jedné velké katarze a tak trochu připomenout a zrekapitulovat, co se vlastně za těch jedenáct let odehrálo, a že právě důraz na prokreslené postavy a jejich vývoj je tím hlavním, co u Marvelu je a vždycky bylo mnohem důležitější než superhrdinské souboje a akční mega-bitvy.

 

Zdroj fotek: falcon.cz