13. 12. 2017

Star Wars: Poslední z Jediů (Star Wars: The Last Jedi) – Recenze – 90%

Tam, kde skončila sedmá epizoda Star Wars: Síla se probouzí, plynule navazuje osmá epizoda, tudíž hrstka rebelů hodného Odboje prchá před obří flotilou zlého Prvního řádu a Rey podává světelný meč Luku Skywalkerovi. A ten si ho od ní obřadně převezme a pak ho odhodí za sebe, což celkem dobře předznamenává, jaký mají tvůrci tohoto filmu názor na představy a očekávání fanoušků. Star Wars: Poslední z Jediů totiž sice kráčí ve stopách předchozího dílu, ale s úplně jiným režijním záměrem.
 
Star Wars: Poslední z Jediů (Star Wars: The Last Jedi) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

12. 12. 2017

Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle) – Recenze – 40%

Pokud si nepamatujete (nebo jste neviděli) rodinný dobrodružný film Jumanji z roku 1995 (podle stejnojmenné knižní předlohy), tak ten vypráví o společenské hře téhož názvu, jejíž hráči (dvě děti a dva dospělí, mimo jiné Robin Williams a mladičká Kirsten Dunst) mají každý svou figurku, snaží se s ní dostat co nejrychleji do cíle, ale každý hod kostkami nějak zásadně ovlivní prostředí okolo nich (třeba jim skrz obývák proběhne stádo divoké zvěře, nebo se jim dům roztrhne na dvě půlky). Jediná možnost, jak zastavit příval katastrof a zabránit jim v pustošení města, je hrát hru dál a dohrát ji do konce. A nenechat se přitom zabít lovcem lidí, spolknout masožravou kytkou či pohltit tekutými písky… Jumanji navíc ve své době bylo počinem s revolučními digitálními triky.
 
Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

9. 12. 2017

Thelma – Recenze – 70%

Norské drama režiséra Joachima Triera (žádná spřízněnost s Larsem von Trierem) vypráví o zhruba dvacetileté studentce Thelmě, která se poprvé v životě ocitá mimo dosah rodičů, a sice když nastupuje do prvního ročníku vysoké školy. Zde se zamiluje do spolužačky, ale její chtivé a vzrušující pocity jsou jí cizí – je totiž doposud sexuálně (a vztahově) nezkušená a navíc má v sobě vštípenou křesťanskou výchovu, tudíž by jí vztah se ženou nemuseli schválit nejen rodiče, ale možná ani vlastní svědomí. Náročné studium jí kromě komplikovaných citů posléze začnou narušovat i občasné epileptické záchvaty, nicméně doktoři tvrdí, že o epilepsii nejde. Háček tedy bude vězet v něčem jiném…
 
Thelma – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

4. 12. 2017

Nádech pro lásku (Breathe) – Recenze – 80%

Britský herec Andy Serkis, kterého má většina lidí zafixovaného jako autora hereckého výkonu digitálního Gluma v Pánovi prstenů, debutuje jako režisér s filmem Nádech pro lásku, který začíná jako okouzlující romance na konci padesátých let, ale ve skutečnosti jde o příběh podle skutečných událostí ze života Robina Cavendishe, muže, který prodělal ve 28 letech obrnu a od té doby strávil zbytek života ochrnutý.

Robina (Andrew Garfield) tato nešťastná událost potká v době, kdy se svou milující ženou Dianou (Claire Foy) čekají narození dítěte. Pohybu neschopný a na lůžko upoutaný Robin, kterého udržuje naživu permanentní chod dýchacího přístroje, upadá do depresí a chmur, oddaná žena se mu však rozhodne zlepšit životní podmínky za každou cenu. Z filmu se tak stává povzbudivá a inspirativní oslava života, související i s vynálezem speciálního kolečkového křesla, které pro Robina sestrojí jeden z jeho přátel.

Nádech pro lásku (Breathe) – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

1. 12. 2017

Přání k mání – Recenze – 60%

Pohádka Micimutr, celovečerní debut jinak vesměs televizního režiséra Víta Karase, spíš jen potvrdila svou pozici v porevolučním kánonu veskrze nekvalitních českých filmových pohádek, ačkoli se do ní vkládaly naděje, že by jej mohla naopak trochu oživit. Na jeho druhý filmový počin, snímek Přání k mání, však zařazení do žánru pohádky úplně nesedí a jeho vánočně laděný příběh, jehož hlavními protagonisty jsou děti, spíš naplňuje schéma filmu rodinného, byť se odehrává ve fiktivním světě a vyskytují se v něm pohádkové prvky. Každopádně jde ale o podstatně lepší počin než Micimutr.
 
Přání k mání – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

29. 11. 2017

Kvarteto – Recenze – 50%

Druhý film herce a režiséra Miroslava Krobota se od jeho prvotiny s názvem Díra u Hanušovic v mnohém liší, avšak zachoval si přitom některé prvky, jež v budoucnu bude možné označit v souvislosti s Krobotovou tvorbou jako „charakteristické“. Jedním z nich je důraz na postavy obyčejných lidí s obyčejnými problémy, pomalé tempo vyprávění, oproštěné od jakéhokoli dějového oblouku, touha po uměleckém přesahu a cit pro zachycení atmosféry a mimořádně jemného suchého humoru. Jinak od Díry v Hanušovicích se Kvarteto kromě odlišného příběhu a jiných postav liší zejména změnou prostředí – ze zapadlé ospalé vesničky se děj přesunul do mnohem rušnější Olomouce – a s tím související znatelně větší obsáhlostí motivů a témat.
 
Kvarteto – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

24. 11. 2017

7 životů (Seven Sisters) – Recenze – 70%

Dystopická budoucnost USA v roce 2073 – lidé jsou přelidnění a trpí nedostatkem jídla a vody, tudíž má každá rodina právo jen na jedno dítě. Když se jí narodí nějaké další, je odebráno a zmraženo do doby, než pro něj bude svět lepším místem k životu. Přesto se v jednom bytě už třicet let daří žít v utajení sedmi sestrám, jednovaječným sedmerčatům (jsou pojmenované podle dnů v týdnu a všechny hraje Noomi Rapace), které vychoval jejich dědeček (Willem Dafoe). Ten postavil jejich přežití ve společnosti na základě přísného dodržování systému, kdy každá se sester odchází z bytu v jiném dni v týdnu (Pondělí v pondělí, Úterý v úterý, atd.) a všechny dohromady sdílejí jednu a tu samou identitu. Sestry v této strategii pokračují mnoho let a úspěšně se společně vydávají za bankovní manažerku Karen. Pak se ale najednou jedna z nich vůbec nevrátí domů…
 
7 životů (Seven Sisters) – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz