Sedm statečných (The Magnificent Seven) – Recenze – 70%

Nemá cenu stěžovat si na to, že Sedm statečných je dalším počinem z nekonečné řady předělávek slavných starých filmů, protože už původních Sedm statečných z roku 1960 bylo předělávkou o šest let starších Sedmi samurajů legendárního Akiry Kurosawy. Na druhou stranu, Sedm statečných režiséra Johna Sturgese se zapsalo zlatým písmem do historie světové kinematografie a dodnes se řadí mezi nejlepší filmy všech dob, což je meta, o níž si jejich letošní remake v režii Antoinea Fuquy (Král Artuš, Pád Bílého domu, Equalizer) může leda tak nechat zdát.

Čapí dobrodružství (Storks) – Recenze – 50%

Dřív čápi nosili děti. Teď už to nedělají, protože samozřejmě existují jiné způsoby, jak si dítě obstarat, a hlavně to nebyla vzhledem k typu převáženého zboží úplně snadná činnost. Takže dnes jsou čápi profesionální kurýři a doručovatelé balíčkové služby internetového obchodu Cornestore.com. A nejlepší z nich je čáp Cápek, který aby dosáhl na pozici nového šéfa celé firmy, musí vyhodit Dorotu, jediné dítě, které kdy kvůli zničené doručovací adrese nebylo možné doručit, takže od té doby žije s čápy, a zrovna dospělo do osmnácti let. Bláznivě střelenou, trhlou, ale dobrosrdečnou Dorotu však cápek v den jejích narozenin vyhodit nedokáže, a tak ji uklidí do oddělení dopisů, které již mnoho let zeje prázdnotou.

Jenže co čert nechce – nějakému malému klukovi nechtějí jeho věčně zaneprázdnění rodiče-workoholici povolit sourozence, a tak si chlapec napíše v dopise o bratříčka čápům. Dopis obdrží Dorota, která nedopatřením zapne dávno odstavený stroj na výrobu dětí, a pak je na ní a na Cápkovi, aby se jim podařilo čerstvě nové dítě doručit, než se o tom dozví Cápkův nadřízený a nastane pořádný malér.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Café society (Café Society) – Recenze – 30%

Café society je nový film Woodyho Allena, odehrávající se ve třicátých letech minulého století převážně v Los Angeles, kam přijíždí z New Yorku mladý, ambiciózní, horlivý a naivní Žid Bobby (Jesse Eisenberg), ucházející se o práci v Hollywoodu u svého strýce Phila (Steve Carell), vlivného agenta filmových hvězd. Okamžitě se zamiluje do jeho sekretářky Vonnie (Kristen Stewart), jeho nadbíhání a dvoření se jí ale naráží na překážku – Vonnie totiž už přítele má. Později se ukáže, že tím přítelem je právě Bobbyho strýc Phil, avšak tuto informaci Vonnie před Bobbym tají.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Vlk z Královských Vinohrad – Recenze – 50%

Slavný český novovlnný režisér Jan Němec (1936-2016) stihl snímek Vlk z Královských Vinohrad dotočit, většinu postprodukce již však museli zaštítit jeho kolegové. Jde o adaptaci jeho vlastní autobiografické povídkové knižní předlohy Nepodávej ruku číšníkovi, v níž tento originální autor, průkopník a provokatér ironicky popisuje své zážitky i životní karamboly v Čechách i v následném exilu v USA. Je to takové ohlédnutí Jana Němce za vlastním životem a kariérou, možná dokonce vnímatelné jako závěrečná tečna a pomyslné rozloučení.

Jan Němec byl nepochybně významnou filmařskou legendou, zároveň však nepatřil mezi režiséry, kteří by divákovi nějak usnadňovali předkládání svých vizí. Filmy si vždy točil po svém, přesvědčen, že umění by mělo být svobodné. Jejich stopáž se obvykle pohybovala v rozpětí 60-70 minut, a i tak je bylo v mnoha případech těžké vydržet sledovat do konce. Vlk z Královských Vinohrad má necelou hodinu a čtvrt, byl velmi laciný a je natočen tak rozvolněně a svérázně (dalo by se říct punkově), že pro mnohé diváky pravděpodobně ani nebude působit jako film, protože nebude vyhovovat jejich požadavkům na základní atributy, které by film splňovat měl.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Ve jménu krve (Blood Father) – Recenze – 70%

John (Mel Gibson) je bývalý motorkář, alkoholik a trestanec, co si ve svém karavanu pěstuje plnovous a tetovací salon. Jednoho dne mu nečekaně zavolá jeho několik let nezvěstná dcera, která kdysi utekla z domova (od matky, zatímco rozvedený John si odpykával trest). Teď je jí šestnáct a potřebuje pomoct, protože se ošklivě zapletla s nějakými gangstery, kteří jsou napojeni na mexické mafiánské kartely, a chtějí ji zabít. John je sice v podmínce, ale co by pro svou dceru neudělal.

Mechanik zabiják: Vzkříšení (Mechanic: Ressurection) – Recenze – 60%

Pět let starý akční thriller Mechanik zabiják byl podprůměrným béčkem, jež bylo remakem stejnojmenného filmu s Charlesem Bronsonem ze sedmdesátých let. Byl dost hloupý a rutinní a přitom se bral poměrně dost vážně, což mu škodilo. V paměti mi ničím moc neuvízl, kromě Jasona Stathama v hlavní roli profesionálního vrahouna Arthura Bishopa.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Prázdniny v Provence – Recenze – 30%

Prázdniny v Provence jsou českou komedií režiséra Vladimíra Michálka (Je třeba zabít Sekala, Pohádkář) podle scénáře Daniela Miňovského (pohádka Řachanda) o trojici mladíků, členů pardubické rockové kapely, kteří si vyrazí v létě do Provence k tetě jednoho z nich, aby si odpočinuli, vypadli od starostí, nasáli trochu inspirace a třeba i složili nějaké nové písničky.

Většina filmu nemá vůbec děj a jen tak samovolně plyne, zatímco jeho hlavní hrdinové (Jakub Prachař, Vojta Kotek a Kryštof Hádek) se jen poflakují, pijí víno, v ožralosti mudrují, hulí trávu a lanýže, hýří vtipnými hláškami, občas i hrábnou do nástrojů, koupou se v bazénu a balí dceru té tety. Všichni tři herci předvádějí poměrně zdařilé komediální kreace a zábavně se doplňují a na spoustě míst je jejich počínání opravdu legrační a vtipné.

Zdroj fotek: bontonfilm.cz