Furiosa: Sága Šíleného Maxe (Furiosa: A Mad Max Saga) – Recenze – 80%

Akční post-apokalyptický film Šílený Max: Zběsilá cesta byl v roce 2015 výjimečným zjevením. Velkorozpočtový, a přitom nebývale energický, punkový a rebelský film vynikal pevně uchopenou a zcela nekompromisní autorskou vizí, spektakulární akcí, uchvacující audiovizuální i vypravěčskou úrovní a silnou atmosférou. Také znovu oživil kariéru tehdy sedmdesátiletého australského režiséra George Millera, jenž jím nakopl akční žánr způsobem, který by se dal očekávat spíš od režisérů o víc jak polovinu mladších. Navázat na takto vysoko položenou laťku byl těžký úkol, jehož se nyní po devíti letech téměř osmdesátiletý Miller chopil se ctí, a byť kvalitám Zběsilé cesty se mu dosáhnout nepodařilo, tak výsledkem jeho práce je opět velmi výrazný a pozoruhodný počin.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Stvořitel (The Creator) – Recenze – 50%

Americká sci-fi britského režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) pojednává o světě v roce 2065, kdy mezi lidmi žijí samostatně smýšlející roboti pohánění umělou inteligencí. Avšak od té doby, co roboti (nazývaní též simulanti, pokud jsou vybaveni lidskou tváří) omylem způsobili výbuch atomové bomby uprostřed Los Angeles, se lidstvo ideologicky rozdělilo do dvou směrů. V Americe jsou simulanti zakázáni, je proti nim vedená válka a roboti se využívají nanejvýš k vojenským účelům, třeba jako bomby s nožičkami coby náhrada za sebevražedné atentátníky. Ve východním superstátě zvaném Nová Asie jsou zas simulanti naopak považováni za rovnocenné členy společnosti, k nimž je přistupováno jako k přátelům a členům rodin, kteří by rádi žili s lidmi svobodně a v harmonii. V čemž jim brání pouze americká invazivní vojska snažící se o jejich vyhlazení.

Zdroj fotek: Falcon

Bod obnovy – Recenze – 60%

Česká sci-fi Bod obnovy se odehrává ve světě roku 2041, kdy je možné obejít náhlou smrt díky pokrokové technologii, která lidem umožňuje zálohovat své vědomí na externí úložiště. V případě nepřirozeného úmrtí je pak možné tělo znovu oživit a vědomí zesnulého z tohoto zdroje obnovit. Zálohu si ale všichni musí nejvýše každých 48 hodin aktualizovat, jelikož ze starších dat už obnovu provést nelze – teprve v tu chvíli dojde k definitivní smrti. Obnovu provádí specializovaný institut, jenž sídlí v blíže neurčeném středoevropském velkoměstě. Obnova patří k základním právům každého občana, zároveň ale existují lidé, kteří ji odmítají a raději žijí „postaru“ ve venkovských komunitách, stranou od technologických vymožeností.

Zdroj fotek: Bioscop

Zombieland: Rána jistoty (Zombieland: Double Tap) – Recenze – 50%

Pokračování Zombielandu po deseti letech. Se stejným tvůrčím týmem (vrací se i režisér Ruben Fleischer, který mezitím natočil mimo jiné Gangster Squad a Venoma) a stejnými herci (Abigail Breslin už není malá holka, leč všichni ostatní vypadají po těch deseti letech pořád skoro stejně, což je pozoruhodné). 

Děj je tentokrát o tom, že Columbus (Jesse Eisenberg) a Wichita (Emma Stone) mají partnerskou krizi, načež Little Rock (Abigail Breslin) odjede se svým novým přítelem do Gracelandu, takže se ji všichni vydávají zachránit. A to je v podstatě celé. Schematický a slaboučký příběh o cestě postav z bodu A do bodu B v tomto případě slouží pouze jako nutné pojítko pro sérii komediálních skečů a akčních scén se zombies. Film se prakticky odehrává ve třech lokacích – v Bílém domě a jeho okolí, v hotelu kombinovaném s muzeem Elvise Presleyho a nakonec i v hipísácké pevnosti, kde se místo zbraní vyznává láska a mír, akorát že s tím se před hladovými zombíky neubráníte.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze – 70%

Polovina 26. století, Země. Doktor a kybernetický inženýr Ido (Christoph Waltz) hledá na skládce náhradní díly pro své pacienty, když v tom nalezne ženské torzo kyborga (lidský mozek, vše ostatní robotické) a rozhodne se jej opravit. Výsledkem jeho práce je robotická Alita, dospívající dívka se ztrátou paměti, která zaujme roli Idovy dcery. Po několika dnech však začne být jasné, že Alitina minulost je spojena s bojovým výcvikem, jenž z ní kdysi udělal výkonný a nebezpečný stroj na zabíjení.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Smrtelné stroje (Mortal Engines) – Recenze – 40%

Americké post-apokalyptické sci-fi Smrtelné stroje se odehrává někdy po roce 3100, kdy zbytky civilizace, z velké části vyhlazené před tisícovkou let ničivou globální válkou, přežívají povětšinou v motorizovaných městech na běžících pásech (která se požírají mezi sebou), případně kdesi za hranicí východní Evropy za velkou zdí (kam města nesmějí). Motorizovaný Londýn má pod palcem jeden z jeho vládců jménem Thaddeus (Hugo Weaving), jemuž jde po krku zjizvená dívka Hester (Hera Hilmar), které před lety zabil matku. Hester však její pomsta nevyjde kvůli mladému muzejnímu archivářovi Tomovi (Robert Sheehan), s nímž se posléze ocitne na útěku… 

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Psí ostrov (Isle of Dogs) – Recenze – 80%

V Japonsku se starosta města Megasaki (který je zároveň vůdcem spiklenecké organizace milovníků koček) rozhodne vypořádat se šířícími se nemocemi u psů tím způsobem, že plošně zakáže všechny psy a nechá je deportovat do izolace na opuštěný ostrov, kde se nachází skládka (a násilně potlačí snahu vědců dostat na veřejnost funkční psí vakcíny). Hlavní hrdiny filmu Psí ostrov následně tvoří několik psů a dvanáctiletý sirotek Atari (jehož pěstounem je právě zmíněný starosta), který na ostrov přicestuje se záměrem svého psa najít.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Tiché místo (A Quite Place) – Recenze – 70%

Blízká budoucnost roku 2020. Zemi terorizuje skupina brutálních monster (není definováno, jestli celou Zemi, kolik těch monster je a odkud se vzala), která usmrtí každého, kdo vydává hlasité zvuky. Přeživší členové rodiny Abbottových (matka, otec a tři děti), žijící na odlehlé farmě, proto přizpůsobili svůj život tomu, aby žádné zvuky vydávat nemuseli. Cestu do města mají vysypanou jemným pískem a chodí po ní naboso, všechny pracovní úkony vykonávají ve zvukové izolaci a dorozumívají se znakovou řečí, kterou se kvůli neslyšící dceři naučili používat už dříve. Takže žijí relativně v bezpečí. Nicméně maminka je znovu těhotná, což se od jistého okamžiku bez hluku neobejde. Porod je jedna věc, ale jak donutíte novorozeně, aby nekřičelo?

Zdroj fotek: cinemart.cz

Labyrint: Vražedná léčba (Maze Runner: The Death Cure) – Recenze – 40%

Závěrečný díl trilogie Labyrint navazuje na předchozí dění ve filmech Labyrint: Útěk a Labyrint: Zkoušky ohněm. Takže pokud jste je neviděli, pravděpodobně se nebudete moc chytat. Vtipné je, že v celé trilogii se nevyskytuje žádný labyrint (v prvním dílu je akorát velké bludiště, v dalších dvou ani to ne). A pokud jste četli knižní předlohu, tak s tou má tento film po dějové stránce společného opět jen pramálo.

Příběh je z většiny koncipován jako záchranná akce – v úvodu se hlavní hrdinové snaží najít a osvobodit svého kamaráda, kterého zajala zlá korporace Z.L.S.N., ale protože se jim to nepodaří, tak je následující hodina a půl věnována záchrannému pokusu č. 2, k němuž dojde v přísně střeženém velkoměstě, kde má Z.L.S.N. za obří zdí hlavní ústředí. Z hlediska hlavní zápletky celé trilogie se však něco relevantního začne dít prakticky až v poslední půlhodině (a celkem má snímek vražedných 140 minut).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

7 životů (Seven Sisters) – Recenze – 70%

Dystopická budoucnost USA v roce 2073 – lidé jsou přelidnění a trpí nedostatkem jídla a vody, tudíž má každá rodina právo jen na jedno dítě. Když se jí narodí nějaké další, je odebráno a zmraženo do doby, než pro něj bude svět lepším místem k životu. Přesto se v jednom bytě už třicet let daří žít v utajení sedmi sestrám, jednovaječným sedmerčatům (jsou pojmenované podle dnů v týdnu a všechny hraje Noomi Rapace), které vychoval jejich dědeček (Willem Dafoe). Ten postavil jejich přežití ve společnosti na základě přísného dodržování systému, kdy každá se sester odchází z bytu v jiném dni v týdnu (Pondělí v pondělí, Úterý v úterý, atd.) a všechny dohromady sdílejí jednu a tu samou identitu. Sestry v této strategii pokračují mnoho let a úspěšně se společně vydávají za bankovní manažerku Karen. Pak se ale najednou jedna z nich vůbec nevrátí domů…

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Blade Runner 2049 – Recenze – 90%

Sci-fi režiséra Denise Villeneueva (Příchozí, Zmizení) Blade Runner 2049 je pokračováním snímku Blade Runner z roku 1982 po třiceti letech. Odehrává se v Los Angeles v roce 2049, kde pořád existují replikanti (umělí lidé, nerozeznatelní od skutečných) a jejich lovci, takzvaní Blade Runneři. A také existují nové modely oněch replikantů, které netřeba lovit, protože jsou poslušnější. Tohle se dozvíte hned na začátku filmu, takže pro pochopení děje v podstatě téměř není nutné vidět původního Blade Runnera, ale asi bych to spíš doporučil, protože řadu scén pak budete vnímat jinak a také snáze pochopíte mnohé odkazy.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

The Circle – Recenze – 40%

Film The Circle (vzniklý v koprodukci USA a Spojených arabských emirátů, natočený podle stejnojmenné knižní předlohy, s Emmou Watson v hlavní roli) je dystopické drama odehrávající se v nedaleké budoucnosti (nebo možná v alternativní současnosti) a točící se kolem pozoruhodné internetové firmy.

The Circle je firma vyvíjející nové technologie, mezi něž se řadí sledovací čipy, miniaturní kamery i rozšířená sociální síť, jejímž primárním zájmem je naprostá transparentnost jejích uživatelů. Globálním cílem firmy je transparentnost všech obyvatel v USA a ve světě, včetně vysoce postavených orgánů, aby mohla být nastolena naprostá demokracie, následovaná vizí světa bez válek, nemocí, lží a bez tajemství (protože mít před někým tajemství je to samé jako lhát, což je to samé jako spáchat zločin). Toto se divák ve filmu pomaličku dozvídá v úvodních čtyřiceti minutách, čekaje na zápletku.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Ghost in the Shell – Recenze – 70%

Původní japonský anime film Ghost in the Shell z roku 1995 (natočený podle komiksu) je nadčasovým kultem plným hlubokých filozofických myšlenek o smyslu existence na pozadí dystopického světa budoucnosti, v němž se stírá hranice mezi lidskými bytostmi a roboty. Jde o komplikovanou, nejednoznačnou a v podstatě svým způsobem i o namáhavou podívanou, mnohovrstevnatou a v leckterých ohledech vizionářskou (často je zmiňována coby zásadní zdroj inspirace sourozenců Wachowských pro natočení Matrixu).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Humr (The Lobster) – Recenze – 70%

V Humrovi se sice mluví anglicky a hrají v něm převážně britští herci, nicméně natočil ho řecký režisér Yorgos Lanthimos. Ti z vás, kdo měli šanci někde vidět jeho film Špičák (resp. Tesák), s nímž získal v Cannes výherní cenu v soutěžní sekci, jenž je pravidelně věnována atypickým odvětvím kinematografie, už mohou tušit, že ani Humr nebude úplně snadné a všední pokoukání.

Stejně jako Špičák má i Humr velice specifickou, znervózňující, srandovně absurdní a zároveň mírně mrazivou atmosféru s prvky hodně decentního, chytrého černého humoru a také je jeho děj strašlivě bizarní. Podle oficiálního výčtu žánrů by mělo jít o romantický sci-fi thriller, zároveň je ale potřeba upozornit, že jde o film umělecký a tudíž okořeněný o řadu artových prvků, jako jsou extrémně zpomalené záběry, výrazný symbolismus a loudavé tempo. A místy není vhodný pro útlocitné povahy.

Zdroj fotek: falcon.cz

Série Divergence: Aliance (The Divergent Series: Allegiant) – Recenze – 50%

Sci-fi Série Divergence: Aliance je pokračováním loňské Rezistence, která přímo navazovala na předloňskou Divergenci. Navíc, jak tomu již tradičně u populárních adaptací knižních sérií bývá, jde opět o pouhou první polovinu závěrečného dílu, který byl rozdělen na dvě části, protože peníze. Znovu tedy platí, že kdo ony předchozí dva filmy neviděl, může tento sequel směle ignorovat, protože nebude nic chápat, a neexistuje sebemenší šance, že by se dokázal v tom množství jmen, pojmů, vztahů mezi postavami a složitých pravidlech fiktivního světa dystopické společnosti, v níž se příběh odehrává, jen tak zorientovat.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Hunger Games: Síla vzdoru 2. část (The Hunger Games: Mockingjay – Part 2) – Recenze – 40%

Finále dorazilo! Katniss (Jennifer Lawrence) se vzpamatovává z napadení svým milovaným Peetou (Josh Hutcherson), kterého se sice podařilo zachránit ze zajetí prezidenta Snowa (Donald Sutherland), leč v podobě zmanipulovaného psychopata s vymytým mozkem. Je odhodlána vést povstalé rebely proti diktatuře Kapitolu, zatímco Snow vyčkává ve svém sídle, připraven útok odrazit. Schyluje se k válce a k velkým změnám…

 

Zdroj fotek: forumfilm.cz

Labyrint: Zkoušky ohněm (Maze Runner: Scorch Trials) – Recenze – 50%

Druhý díl filmové adaptace populární knižní trilogie navazuje plynule na díl předchozí, v němž bylo několik desítek náctiletých chlapců spolu s jedinou dívkou vrženo z neznámých důvodů doprostřed obřího bludiště, kde společně setrvávali tak dlouho, dokud se z něj skupinka odvážlivců nepokusila nalézt cestu ven. Což se podařilo.

Příběh dvojky začíná tím, že přeživší hrdinové zjistí, že tajuplná organizace, která je po jejich útěku z bludiště pochytala s příslibem pomoci, je ve skutečnosti zlá společnost s názvem Z.L.S.N., v angličtině W.C.K.D. (opravdu příhodný název), která z nich chce bez dovolení vysávat protilátku na šířící se virovou epidemii. Rozhodnou se tudíž utéct a vyhledat členy jakéhosi rebelského odboje, jenž se ukrývá daleko v horách, a je potřeba k němu dojít přes vyprahlou poušť.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Terminator Genisys – Recenze – 50%

Pro uchopení a pochopení toho, co všechno je špatně na pátém Termínátorovi, je potřeba trochu rozebrat jeho děj, a ne nad ním jen mávnout rukou a říct, že je celý divný a zmatený, a že nedrží pohromadě. Což jsem původně chtěl udělat, ale najednou jsem neměl o čem psát.

Obecně řečeno si Terminator Genisys v poměrně velké míře půjčuje různé motivy i konkrétní scény a dialogy z prvních dvou Terminátorů režiséra Jamese Camerona (z let 1984 a 1991) a porůznu je remixuje, případně variuje (a směle ignoruje trojku a čtyřku). Laškovně si pohrává s uzavřeným světem uvnitř sebe sama, celkem výrazně se pokouší působit nostalgicky a retrospektivně, ale současně se snaží fungovat nejen jako pokračování, ale i jako reboot a zároveň první díl jakési nové filmové série, o jejímž vzniku se teprve uvažuje. Z původního obsazení si ponechal akorát navrátivší se legendu Arnolda Schwarzeneggera a zbytek nahradil novými a ne moc okoukanými tvářemi. A hodně se v něm skáče v čase tam a zpátky. Tak moc, že je takřka nemožné se v tom vyznat.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Rezistence (Insurgent) – Recenze – 30%

Především asi nemá smysl, abyste chodili na film Rezistence, pokud jste neviděli loňskou Divergenci. Rezistence na ni totiž plynule navazuje (jde o adaptaci druhého dílu knižní trilogie), tudíž celkem logicky kašle na jakoukoli expozici a od prvních sekund na vás zbrkle hrne všemožná jména a názvy, ve kterých se bez znalosti předchozích událostí absolutně nebudete mít šanci během těch dvou hodin alespoň částečně zorientovat.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Hunger Games: Síla vzdoru 1. část (The Hunger Games: Mockingjay – Part 1) – Recenze – 40%

Přichází revoluce! Hrdinka Katniss (Jennifer Lawrence) přežila své již druhé Hunger Games, avšak to pravé ořechové teprve začíná. Prezident země Panem, mocný Snow (Donald Sutherland), drží v zajetí její přátele i partnera Peeta (Josh Hutcherson) a nechal srovnat se zemí dvanáctý obvod, odkud oba pocházeli. V ostatních obvodech se na odpor staví nemalý počet rebelujících a Katniss je pro ně symbolem odvahy a naděje v boji proti zdánlivě neporazitelnému a všehoschopnému nepříteli…