12. 2. 2025

Brutalista (The Brutalist) – Recenze – 90%

Americký film Brutalista režiséra Bradyho Corbeta, nominovaný na Oscara v deseti kategoriích a oceněný Zlatými globy za nejlepší drama, režii a herecký výkon Adriana Brodyho v hlavní roli, vypráví příběh fiktivního maďarského židovského imigranta Lászla Tótha, jenž coby přeživší koncentračního tábora přijíždí po druhé světové válce se spoustou dalších uprchlíků začít nový život v Americe. Ve své vlasti býval úspěšným architektem, jenže na novém kontinentě je zprvu odkázán na pomoc příbuzných a charitativních organizací. Zatímco vykonává různé dělnické práce, jeho žena a nemocná neteř stále dlí uprostřed Evropy na hranicích a čekají na povolení k přesídlení. Pak ale Lászlův talent ocení bohatý magnát, jenž si u něj, spokojen s jeho prací na rekonstrukci své čítárny, vytvoří zakázku na obrovskou stavbu definovanou jako víceúčelové komunitní centrum.

Brutalista (The Brutalist) – Recenze
Zdroj fotek: CinemArt

4. 2. 2025

Společník (Companion) – Recenze – 50%

Americký film Společník (byť příhodnější název pro něj by byl „Společnice“) je sci-fi thriller, jehož mladá hlavní hrdinka Iris (Sophie Thatcher) na sebe hned v úvodu prozradí, které dva dny byly nejšťastnějšími v jejím životě. Prvním byl den, kdy se poprvé setkala se svým přítelem Joshem (Jack Quaid), a druhý den nastal, když Joshe zabila. Po tomto vypravěčském prologu však následuje skok zpět a skoro celý děj filmu se odehrává v době, kdy byl Josh ještě naživu. Dá se nicméně tušit, že příběh se bude ubírat poněkud nevšedními cestičkami a bude obsahovat všelijaké netušené zvraty, takže nejlepší způsob, jak film Společník vidět, je nezjišťovat si o něm dopředu vůbec nic. A pokud možno se nedívat ani na trailer.

Společník (Companion) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

2. 2. 2025

Ceny české filmové kritiky za rok 2024 - výsledky

 

Amerikánka
Vítězný film - Amerikánka


NEJLEPŠÍ FILM

                Amerikánka

               Ještě nejsem, kým chci být

    Vlny

 

NEJLEPŠÍ DOKUMENT

               Dajori (režie Martin Páv, Nicolas Kourek)

    Hranice Evropy (režie Apolena Rychlíková)

               Ještě nejsem, kým chci být (režie Klára Tasovská)


24. 1. 2025

Zlatovláska – Recenze – 60%

„Zlatovláska“ je původně kratičká pohádka Karla Jaromíra Erbena, jejíž nejznámější filmovou adaptací byla doposud televizní hudební verze Vlasty Janečkové z roku 1973 se spoustou písniček a s Petrem Štěpánkem a Jorgou Kotrbovou v hlavních rolích, častokrát reprízovaná nejen během vánočních svátků. Novou velkofilmovou adaptaci podle dlouho odkládaného scénáře Lucie Konášové (Anděl Páně) měl původně točit Václav Vorlíček. Poté se však projektu ujal dokumentarista Jan Těšitel, jenž debutoval na ploše celovečerního filmu svým autorským snímkem David v roce 2015. Zlatovláska je nyní jeho druhým filmovým počinem.

Zlatovláska – Recenze
Zdroj fotek: Bioscop

23. 1. 2025

Nominace na Ceny Akademie Oscar 2025

Ve čtvrtek 23. ledna byly vyhlášeny nominace na ceny Oscar za rok 2024. Nejvíce nominací (celkem třináct) bylo uděleno francouzsko-belgickému kriminálnímu muzikálu Emilia Pérez, pojednávajícímu o právničce, která dostane za úkol zařídit vlivnému šéfovi mexického drogového kartelu změnu pohlaví. Deset nominací na zlaté sošky obdržely dva snímky – drama o životě maďarského architekta Brutalista a výpravný fantasy muzikál Čarodějka. Na třetím místě v počtu nominací skončily s osmi zářezy také dva filmy – hudební drama Bob Dylan: Úplně neznámý o počátcích kariéry známého hudebníka a Konkláve, komorní thriller o volbě nového papeže.

Celkem se o ocenění v kategorii Nejlepší film společně popere deset snímků. Kromě již zmíněné pětice se do těchto nominací probojovalo i drama Anora o nečekaně se vyvíjejícím vztahu bohatého ruského mladíka a newyorské erotické tanečnice, francouzský krvavý splatter Substance o honbě za věčným mládím a krásou, opulentní pokračování sci-fi spektáklu Duna: Část druhá, drama o dospívání natočené z perspektivy hlavního hrdiny Nickel Boys nebo I´m Still Here, brazilské drama o matce dvou dětí čelící těžkostem latinskoamerické diktatury v 70. letech. Slavnostní ceremoniál předávání cen proběhne večer v neděli 2. března 2025.


Oscar 2025
Nominace v kategorii Nejlepší film

20. 1. 2025

Na plech – Recenze – 60%

Nová česká komedie režiséra a scenáristy Martyho Pohla, který je též znám jako rapper Řezník, tentokrát příběhově nenavazuje na jeho předchozí dva celovečerní počiny Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre, nicméně i tak se zjevně odehrává v tomtéž fikčním světě a sdílí s nimi několik postav. Kromě toho komedie Na plech evidentně cílí na tytéž diváky, jimž se předchozí Pohlova filmová tvorba líbila a kteří se smáli u jejích extrémně vulgárních, drsných, nekorektních a mnohdy i nechutných černohumorných gagů. Pokud na ni ovšem vyrazí zcela naslepo někdo neinformovaný, koho zláká parodický plakát evokující podobně vyhlížející plakát Pelíšků a honosící se provokativním přívlastkem „rodinný film“, se zlou se potáže.

Na plech – Recenze
Zdroj: Bontonfilm

15. 1. 2025

Nikdo mě nemá rád – Recenze – 50%

České drama Nikdo mě nemá rád pojednává o tiché, nesmělé a uzavřené třicátnici Sáře (Rebeka Poláková), asistentce na armádním velitelství. Byť obklopena mužskými spolupracovníky, z vlastního rozhodnutí vede Sára spíše osamělý život a partnera nijak aktivně nevyhledává. Pak si ale jednoho večera na ulici vymění dlouhý pohled s galantně vyhlížejícím Martinem (litevský herec Mantas Zemleckas) a po několika obdobně náhodných společných setkáních s ním započne vztah. Ten se nicméně začne vyvíjet nepříliš předpokládatelným směrem.

Nikdo mě nemá rád – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

2. 1. 2025

Nosferatu – Recenze – 70%

Americký horor Nosferatu je předělávkou německého němého snímku Upír Nosferatu z roku 1922, jenž vznikl na motivy románu Brama Stokera „Dracula“. Upír Nosferatu se oproti slavnější knižní předloze odlišuje řadou změn – mimo jiné překřtil hraběte Draculu na hraběte Orloka – a přestože v následné tahanici o autorská práva mu to nepomohlo, tak se stal zásadním milníkem hororového žánru v éře němého filmu. Jeho americkou verzi natočil režisér a scenárista Robert Eggers (Čarodějnice, Maják, Seveřan) jako velkou poctu milované klasice, jejíž nové filmové zpracování bylo dlouhodobě jeho vysněným projektem.

Nosferatu – Recenze
Zdroj fotek: CinemArt