Die My Love – Recenze – 40%

Mladý pár Grace (Jennifer Lawrence) a Jackson (Robert Pattinson) se přestěhuje na venkov do domu Jacksonova zesnulého strýce s plánem založit zde rodinu. Po narození dítěte se však u Grace začne projevovat poporodní deprese a její zesilující psychotické stavy se postupně promění z počáteční podrážděnosti a melancholie v nebezpečné šílenství. Její chování má nejen zásadní negativní vliv na soužití obou životních partnerů, ale i pro ni samotnou se stane rizikovým a zničujícím. Psychologické drama o rozkladu jednoho vztahu v důsledku obecně nedostatečně diskutované psychické poruchy natočila britská režisérka Lynne Ramsay (Musíme si promluvit o Kevinovi, Nikdys nebyl) podle románu argentinské spisovatelky Ariany Harwicz.

© MUBI / Kimberley French

Nikdo mě nemá rád – Recenze – 50%

České drama Nikdo mě nemá rád pojednává o tiché, nesmělé a uzavřené třicátnici Sáře (Rebeka Poláková), asistentce na armádním velitelství. Byť obklopena mužskými spolupracovníky, z vlastního rozhodnutí vede Sára spíše osamělý život a partnera nijak aktivně nevyhledává. Pak si ale jednoho večera na ulici vymění dlouhý pohled s galantně vyhlížejícím Martinem (litevský herec Mantas Zemleckas) a po několika obdobně náhodných společných setkáních s ním započne vztah. Ten se nicméně začne vyvíjet nepříliš předpokládatelným směrem.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Jedna noc – Recenze – 40%

Adam (Adam Ernest) je úspěšný hudebník, který jednoho večera odjede z koncertu své kapely v doprovodu svůdné fanynky, přestože na něj doma čeká těhotná manželka Eliška (Vanda Chaloupková). Jelikož je opilý, tak se při řízení automobilu vybourá a svou potenciální milenku zabije. Zbytek českého dramatu režiséra a scenáristy Davida Laňky se odehrává v době, kdy je Adam již venku z vězení, se svou ženou (která jej kupodivu neopustila) žije v nuzném špinavém podnájmu a jejich dítěti je necelý rok.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Její tělo – Recenze – 60%

České drama Její tělo vypráví příběh Andrey Absolonové, která byla v 90. letech úspěšnou sportovkyní a několikanásobnou mistryní republiky ve skoku do vody, až do nehody při trénování na olympijské hry v roce 1996, kdy musela po zranění páteře pověsit kariéru profesionální skokanky na hřebík. Do nového tisíciletí pak vstoupila pod pseudonymem Lea De Mae jako pornoherečka se strmě rostoucí popularitou, během několika let účinkovala ve více než 150 pornofilmech a stala se z ní hvězda. Film o ní natočila coby svůj celovečerní hraný debut dokumentaristka Natálie Císařovská, která na tvorbě jeho scénáře spolupracovala s taktéž celovečerně debutující scenáristkou Anetou Honzkovou.

Zdroj fotek: Bontonfilm

#annaismissing – Recenze – 60%

Režisér Pavel Soukup a další tvůrci, kteří natočili v roce 2019 úspěšný internetový seriál #martyisdead, oceněný prestižní mezinárodní televizní cenou Emmy, na něj nyní volně navazují celovečerním filmem #annaismissing. Původní seriál pojednával o úmrtí patnáctiletého Martyho, jenž byl vydírán a šikanován na sociálních sítích, a o jeho otci, který se následně snažil na internetu dopátrat pravdy. Film #annaismissing přichází s velmi podobným konceptem a opírá se o stejná současná témata, leč vypráví přitom příběh zcela jiných postav.

Zdroj fotek: Aerofilms

Párty Hárder: Summer Massacre – Recenze – 40%

Pokračování české komedie Párty Hárd z roku 2019 opět natočil a napsal režisér a scenárista Martin Pohl, který je znám mimo jiné jako horrorcore rapper s pseudonymem Řezník nebo jako autor komiksových vtipů Mártyho frky. S filmem Párty Hárd debutoval jako tvůrce celovečerních filmů (do té doby natočil jen několik krátkometrážních snímků a také spoustu videoklipů k vlastní hudební produkci) a vstoupil tak ve známost jako svébytný filmař, jehož smysl pro extrémně vulgární, nekorektní a mnohdy až morbidní či nechutný černý humor sice oslovuje mnohé fanoušky, leč rozhodně není určen pro každého. 

Zdroj fotek: Bontonfilm

Chyby – Recenze – 60%

Nový film režiséra Jana Prušinovského (Okresní přebor, Kobry a Užovky, MOST!) je syrovou romancí dvou obyčejných lidí, jejichž náhodné setkání v baru skončí v posteli. Ema (Pavla Gajdošíková) je prodavačka v supermarketu na maloměstě, táhne jí na třicet a na každého se mile usmívá. Tomáš (Jan Jankovský) je vesnický pokrývač, táhne mu na čtyřicet a doma pěstuje kaktusy, protože vyžadují minimum péče. Záležitost na jednu noc přeroste v randění, následně se Ema nastěhuje k Tomášovi a zdá se, že jim to klape. Pak ale vyplave na povrch, že Ema v osmnácti letech účinkovala v pornu, což jejich vztahem ošklivě otřese. 

Zdroj fotek: Falcon

Psi nenosí kalhoty (Koirat eivät käytä housuja) – Recenze – 50%

Finsko-lotyšský mix psychologického dramatu a černé romantické komedie vypráví o chirurgovi Juhovi, jemuž se dlouhodobě nedaří vyrovnat se s tím, že mu před několika lety utonula žena. Když pak jednou doprovází svou dceru do tetovacího salonu, tak vleze, kam nemá, načež je zadržen a trochu přiškrcen dominou Monou. Dojde mu, že ve chvílích dušení se mu jeho mrtvá žena zjevuje v kratičkých snových vizích, pročež tomuto zjištění zcela propadne, začne využívat Moniných BDSM služeb pravidelně a stane se závislým na škrcení.

 

Zdroj fotek: pilot-film.cz

Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu) – Recenze – 70%

Konec 18. století, Francie. Na jeden z bretaňských ostrůvků přijíždí mladá malířka Marianne (Noémie Merlant), aby zde namalovala portrét dívky Héloïse (Adèle Haenel) pro jejího italského snoubence. Musí ji nicméně malovat potají, protože Héloïse, která svého nastávajícího nikdy neviděla a bere si ho proti své vůli (je v podstatě náhradou za svou starší sestru, která se nedávno zabila skokem ze skály), odmítla pro přechozího najatého malíře pózovat. Během několika dní se však mezi oběma ženami vytvoří vášnivé pouto…

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Oni a Silvio (Loro) – Recenze – 60%

Pro italský film Oni a Silvio režiséra Paola Sorrentina (Velká nádhera, Mládí) je středobodem zájmu osobnost kontroverzního politika, excentrického miliardáře a nechvalně proslulého skandalisty Silvia Berlusconiho. Snímek se odehrává v letech 2006 až 2010, kdy Berlusconi již potřetí vykonával funkci předsedy italské vlády, přestože byl soustavně kritizován coby mediální magnát, který se po vstupu do politiky nevzdal svých podnikatelských aktivit a stal se tím pádem učebnicovým příkladem střetu zájmů, přiživených vlivnými kontakty, neprůhlednými machinacemi a klientelismem. Coby stejnou měrou populární i zatracovaný činitel, který postavil svou kampaň na čirém populismu a kultu osobnosti, proslul výstředním životním stylem po vzoru filmových hvězd a pořádáním zhýralých večírků hraničících s orgiemi a čelil řadě obvinění ohledně daňových úniků i spolčování s mafií, přičemž byl i několikrát odsouzen, ale do vězení nikdy nešel.

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Padesát odstínů svobody (Fifty Shades Freed) – Recenze – 30%

Vyvrcholení trilogie navazující na Padesát odstínů šedi a Padesát odstínů temnoty začíná svatbou hlavních hrdinů (což je překvapivě odbyto docela svižně hned v úvodu, včetně svatební cesty) a pokračuje tím, že Ana by chtěla dítě (na rozdíl od Christiana, který není připravený stát se otcem) a Christian by chtěl mít z manželky poslušnou ženu v domácnosti (na rozdíl od Any, která chce dál řídit knižní vydavatelství). A ve hře je pořád také zhrzený bývalý Anin zaměstnavatel Jack.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Dvojitý milenec (L´amant double) – Recenze – 70%

Pětadvacetiletá Chloé je komplikovaná křehká žena se spoustou mindráků a psychických i fyzických problémů, z nichž nejpalčivější je neustupující bolest břicha, s níž si doktoři nevědí rady. V domnění, že může jít o důsledek něčeho v podvědomí, se rozhodne bolest konzultovat s psychiatrem Paulem. Po několika sezeních se do sebe oba zamilují a následně spolu začnou žít. Po nějaké době ale Chloé zjistí, že Paul před ní zatajil existenci svého bratra-dvojčete, též psychiatra. Tajně se k němu objedná, zjistí, že je dravější a vášnivější než Paul, a udělá z něj svého milence. Ukáže se však, že onen muž se stává postupně až příliš drsným a temným, a že skrývá děsivé tajemství i důvod, proč se o něm Paul raději nezmiňoval…

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Rocco – Recenze – 80%

Rocco je francouzským dokumentem o muži jménem Rocco Siffredi, což je italská mezinárodní pornohvězda (natočil přes 1500 filmů pro dospělé), a možná i o pornoprůmyslu jako takovém. A není to jen vábnička pro ty, co chtějí vidět na plátně sex, erotiku a prasárničky – Rocco je uměleckou a intimní zpovědí plnou hlubokých myšlenek (a hlubokých zásunů), plně srovnatelnou s dokumenty z nedávné doby typu Amy nebo Ronaldo.

Pochopitelně jde o film nepřístupný do osmnácti let. Nahých lidí, odhalených hrudníků i rozkroků si v něm sice užijete, ale ve srovnání s pornem není Rocco ani náhodou tak explicitní (např. ani jednou neukáže jedinou penetraci, byť se několik scén odehrává během souložení) a obecně se soustředí spíš na detaily obličejů než na detaily přirození.

 

Zdroj fotek: bohemiamp.cz

Padesát odstínů temnoty (Fifty Shades Darker) – Recenze – 20%

Snímek Padesát odstínů temnoty je adaptací druhého dílu knižní trilogie, která se nejprve stala fenoménem, ale dnes už o ni nestojí ani v antikvariátech, kde její nechtěné výtisky přehrabují vidlemi.

Film Padesát odstínů šedi byl sice lepší než knižní předloha, ale pořád byl dost hrozný. Padesát odstínů temnoty se již dostalo do kategorie filmu, který je místy tak špatný, až je díky tomu nechtěně vtipný/sebeparodický. Takových momentů je ale bohužel dost málo a většina filmu je jen k uzoufání nudná/nezajímavá.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Komorná (Aggashi) – Recenze – 80%

Nový film jihokorejského režiséra Chan-wook Parka (natočený podle britského románu Zlodějka) je popisován jako erotický thriller, ale pravda je poněkud složitější. Jeho hrdinkou je korejská dívka Sukhui, která někdy ve třicátých letech dvacátého století přijíždí do Japonska dělat komornou pro bohatou šlechtičnu Hideko, která nikdy neopustila komnaty svého honosného panství, a o niž se po smrti její matky i tety stará její podivínský strýc.

Ve skutečnosti je ale Sukhui profesionální kapsářkou, jenž se za služku jen vydává, aby s příslibem tučné odměny pomohla jistému sňatkovému podvodníkovi mladou a naivní Hideko svést. Ten ji po svatbě plánuje nechat zavřít do blázince a shrábnout její záviděníhodný majetek. Celou akci však zkomplikuje nenadálé vzplanutí milostných citů mezi oběma hrdinkami.

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Carol – Recenze – 40%

Milostné drama Carol, natočené podle stejnojmenného románu spisovatelky Patricie Highsmith (který původně vydala v roce 1952 pod pseudonymem a s názvem Cena soli), vypráví o osudovém vztahu dvou žen, které se do sebe zamilují na první pohled, nicméně jelikož z pohledu společnosti v Americe 50. let je takový svazek nepřípustný, musejí svou vášeň skrývat a tajně se scházet jen ve vší opatrnosti. Film byl nominován na pět Zlatých Globů a šest Oscarů, leč žádný se mu nepodařilo proměnit.

Dánská dívka (The Danish Girl) – Recenze – 80%

Těžko si představit pro udílení nominací na Oscary vhodnější film než životopisné drama Toma Hoopera (Králova řeč, Bídníci) s trans-gender tématikou a s progresivními talentovanými mladými herci v čele s loňským držitelem Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli Eddiem Redmaynem a s čím dál tím obsazovanější Alicií Vikander po boku. Přesto to s Dánskou dívkou nakonec nevyšlo úplně podle představ a kromě hereckých kategorií se do boje o zásadnější ceny nakonec nepustí.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Padesát odstínů černé (Fifty Shades of Black) – Recenze – 10%

Parodie na Padesát odstínů šedi v režii tvůrce dvojice filmů Pár nenormálních aktivit (prvnímu dílu jsem kdysi dal 0%) je založená na tom, že oba hlavní hrdinové jsou černoši a milionáře Christiana Greye Blacka v ní ztvárnil Marlon Wayans, který se proslavil rolí totálního zhulence v sérii Scary Movie.

Zásadními předpoklady pro to, abyste si film dokázali alespoň na minimální úrovni užít, je vidět film Padesát odstínů šedi (znalost knihy nestačí, tvůrci totiž kopírují podobu konkrétních scén z filmu, z čehož má vyplývat humor) a umět dobře anglicky (české titulky samy o sobě vtipné nejsou). Vedlejší předpoklad je být černoch, vyznat se v amerických reáliích a černošské kultuře a mít IQ na úrovni tvůrců tohoto filmu, nebo nižší.

Love (Love 3D) – Recenze – 60%

Když úvodní statický záběr, v němž se nazí hlavní hrdinové s explicitně vyvalenými rozkroky navzájem ukájí společnou masturbací, přesáhl bez přerušení minutu a půl, začal se ze sálu na Festivalu francouzského filmu ozývat z několika míst tichý smích. Několik jedinců pak během projekce odešlo, ale těžko říct, jestli proto, že je film neoslovil, že je nudil, nebo že od něj nedostali to, co čekali.

U moře (By the Sea) – Recenze – 40%

Třetí režijní počin herečky Angeliny Jolie (podruhé podle vlastního scénáře) se odehrává na Maltě v 60. letech, mluví se v něm anglicky i francouzsky a vzdává se v něm pocta kinematografii z dob francouzské Nové vlny, čemuž přispívá i dobová stylizace (počínaje starým logem studia Universal).

Hlavními hrdiny jsou američtí manželé Roland a Vanessa (Brad Pitt a Angelina Jolie), jejichž čtrnáctileté manželství je už značně vyčpělé, unavené a vyhořelé. Od života newyorské smetánky si jedou odpočinout na Maltu do malého hotelu u pláže, kde Roland chce coby spisovatel načerpat inspiraci pro novou knihu, přičemž Vanessa ho doprovází už jen spíš ze zvyku a ze setrvačnosti. A chtělo by se říct, že dosavadní partnerské dusno a potlačovaný vztek tu vygradují k vyhroceným hádkám…

Zdroj fotek: cinemart.cz