26. 9. 2021

Zbožňovaný – Recenze – 40%

Pediatr Zdeněk (Jiří Bartoška) je miláčkem všech. Jeho dospívající vnučka (Martina Czyžová) o něm dokonce plánuje napsat do školy obdivnou slohovou práci. Zdeněk se totiž jeví jako vzor ideálního muže, jenž nestrpí jakoukoli nedokonalost. Proto nemůže vystát svého bývalého zetě Karla (Jiří Langmajer), jehož nevěra ukončila jeho manželství se Zdeňkovou dcerou Zuzanou (Petra Hřebíčková). Zdeněk mu ale přitom nemá co vyčítat – sám své ženě Olze (Zuzana Kronerová) již 38 let zahýbá s kolegyní Danou (Ivana Chýlková). Nyní je však čerstvě v důchodu a dlouhodobý záletný vztah se chystá ukončit. Zhrzená milenka nicméně naruší jeho zahradní rodinnou sešlost a všem přítomným vyklopí pravdu, což se Zdeňkem sekne. S mrtvicí je převezen do nemocnice, kde je mu diagnostikováno částečné ochrnutí a dočasná neschopnost mluvit...

Zbožňovaný – Recenze
Zdroj fotek: Bioscop

17. 9. 2021

Do selhání (krátký film) – Recenze – 40%

Tato recenze výjimečně není na celovečerní film v kinech, ale na nezávislý krátký snímek s názvem Do selhání od začínajícího režiséra a scenáristy Martina Tyburce, jenž mě oslovil s prosbou, abych jeho film zrecenzoval. Ke vzniku filmu Do selhání pomohla kampaň na Startovači, výsledný počin má celkem 20 minut (včetně závěrečných titulků) a jeho veřejná slavnostní premiéra proběhne 19. září 2021 v pražském kině Premiere Cinemas v Hostivaři.

Do selhání (krátký film) – Recenze
© Martin Tyburec / Webevize

16. 9. 2021

KVIFF 2021 – České filmy na festivalu v Karlových Varech

Po předchozích třech várkách reakcí na filmy promítané na festivalu v Karlových Varech, které si můžete přečíst zde: (První, Druhá a Třetí), doplňuji ještě závěrečnou, čtvrtou várku, která je zaměřena čistě na českou filmovou tvorbu. Již dříve jsem publikoval plnohodnotné recenze na filmy Zátopek a Atlas ptáků, krom toho se nyní zaměřuji na sedm dalších českých počinů. Dva z nich už premiéru v kinech měly, další dva ji mají tento týden a ty ostatní se dočkají uvedení ještě o několik týdnů či měsíců později. Nový snímek režiséra Václava Kadrnky se dokonce chystá až na jaro příštího roku. U každého filmu je proto uvedeno datum jeho plánované distribuční premiéry. K tomu si v závěru ještě dovoluji dodat drobnou statistiku ohledně letošního ročníku filmového festivalu.

Každá minuta života (v kinech od 26. srpna 2021) – Observační dokument režisérky Eriky Hníkové o manželském páru, jenž vychovává svého čtyřletého syna už od narození pomocí metody zvané Kamevéda, založené na soustředěném fyzickém a intelektuálním rozvoji dítěte na mnoha úrovních. Striktní režim zahrnuje domácí i venkovní cvičení, jízdu na kole, trénink hokeje, tenisu, gymnastiky, angličtiny a zpěvu nebo také hru na klavír. Synově výchově jsou oba rodiče zcela odevzdáni, každou minutu jeho života mají podrobně naplánovanou a zřejmě přitom už nemají čas sami na sebe. Film tak nabízí pohled do fungování láskyplné rodiny, v níž je nicméně důraz kladen výhradně na všeobecnou zdatnost, podání maximálního výkonu, dosažení úspěchu a průběžné zlepšování se, což nepolevuje třeba ani při uvolněnějších scénách rodinných oslav nebo návštěv příbuzných. Režisérka přitom snímané výjevy nijak nekomentuje, nijak do nich nevstupuje a nijak je nehodnotí, čímž ale snímek neochuzuje o potenciální diskuze nad limity zvolené metody (která je rozhodně legitimní a každý rodič má právo vychovávat dítě dle svého nejlepšího přesvědčení) i nad obecnějšími tématy, týkajícími se např. vztahu svobodné vůle a životního stylu založeného na nutnosti úspěchu. Zobrazenou rodičovskou taktiku film líčí zcela neutrálně, neodsuzuje ji, ani ji vyloženě nepřijímá, přičemž nastiňuje jak její výhody (dokonalá příprava pro život ve společnosti, která lační po těch nejschopnějších a nejefektivnějších), tak její nevýhody (nutnost značných časových i finančních investic, neustálé plánování a každodenní opakující se rutina, která se odráží i ve formálním pojetí filmu). Precizně režírovaný dokument se však soustředí pouze na výchovu dítěte jako takovou a již opomíjí postavy rodičů, jejich mechanicky a chladně vyhlížející vztah, pracovní zázemí, a hlavně jejich výpovědi a osobní motivace. Ve smyslu náhledu do tak trochu jiné domácnosti je film pozoruhodný a svým způsobem fascinující, výrazně mu ale chybí hloubka, širší kontext a větší komplexnost. (60%)

KVIFF 2021 - Každá minuta života
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

10. 9. 2021

Cesta domů – Recenze – 40%

Filmem Cesta domů uzavírá režisér, scenárista a kameraman Tomáš Vorel trilogii započatou snímkem z roku 2000 Cesta z města. Tato úspěšná komedie o útěku před stresující a přetechnizovanou městskou civilizací do náruče klidné a očišťující přírody nabídla svéráznou poetiku i neotesané herecké výkony, místy se však ocitala za hranou nevyrovnané a naivní agitky. V roce 2012 na ni Vorel navázal stylově odlišným volným pokračováním s názvem Cesta do lesa, jenž působilo podstatně civilněji a díky tomu, že v něm pozůstalou naivitu vyvažovala vědomá ironie, také vyzráleji. Jeho tématem byla především láska k lesu a smiřování protikladů ve formě harmonického sbližování zastánců protichůdných myšlenek, které odrážel příběh o náhlé romanci mezi Anynou Marákovou, nezletilou vegetariánskou ekologickou aktivistkou, a mladým myslivcem Ludvou Papošem, jenž zosobňoval všechno to, co ona od počátku nenáviděla. 

Cesta domů – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

3. 9. 2021

KVIFF 2021 – Benedetta, Zelený rytíř a další první dojmy z Karlových Varů

Předchozí dvě várky reakcí na filmy promítané na festivalu v Karlových Varech si můžete přečíst ZDE a TADY. Následovat bude ještě čtvrtý text, zaměřený tentokrát pouze na českou tvorbu. Nyní se však můžete ponořit do dalšího sedmera dojmů, mimo jiné z nových snímků od Paula Verhoevena nebo Davida Loweryho.

Zelený rytíř (The Green Knight) – Americká historická fantasy režiséra Davida Loweryho (Můj kamarád drak, Přízrak) s Devem Patelem v hlavní roli, výrazně inspirovaná artušovskou básní ze 14. století o rytíři kulatého stolu Gawainovi a o jeho sázce s mýtickým Zeleným rytířem. Velmi pomalu vyprávěný film svůj zdroj současně ctí i dekonstruuje a stává se tak hloubavým pojednáním o malém člověku toužícím po velkoleposti, o podstatě rytířské ctnosti, o morálních zkouškách a pokušeních a o hledání odvahy k přijetí zodpovědnosti. Velká část snímku stojí na putování hlavního hrdiny po nádherně snímaných přírodních exteriérech, vizuálně působivým obrazům však v Loweryho podání chybí silnější substance, která by svou symbolickou rozmanitostí či myšlenkovou hloubkou přesahovala rozsah původní literární předlohy (od níž se film v lecčem záměrně odlišuje). Výsledkem je tak „pouze“ opojná ilustrace historické látky pro náročného diváka, přičemž Loweryho největším vítězstvím je fakt, že ji dokázal natočit v této formě za velice skromných 15 milionů dolarů. (60%)

KVIFF 2021 - Zelený rytíř
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

31. 8. 2021

Atlas ptáků – Recenze – 40%

Režisér a scenárista Olmo Omerzu obdržel před třemi lety na festivalu v Karlových Varech cenu za režii za svou soutěžní komediálně-dramatickou road-movie Všechno bude, jež byla později oceněna šesti Českými lvy, a to včetně toho za nejlepší film. Letos se do karlovarské Hlavní soutěže vrátil se snímkem Atlas ptáků, jenž se od jeho předchozí celovečerní tvorby liší především tím, že v něm poprvé zcela absentuje vypravěčská perspektiva náctiletých postav. Čemu naopak Olmo Omerzu zůstal věrný, je zkoumání vztahů uvnitř rodinného kruhu, jenž figurovalo už v jeho Rodinném filmu, který byl pro změnu prohlášen za film roku při udělování Cen české filmové kritiky. 

Atlas ptáků – Recenze
Zdroj fotek: CinemArt

28. 8. 2021

KVIFF 2021 – Berlínský vítěz Smolný pich a další první dojmy z Karlových Varů

V tomto textu naleznete dalších sedm reakcí (předchozích sedm je ZDE) na vybrané snímky, které se promítaly na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. V následujících dnech se můžete těšit ještě na dvě zbylé várky, z nichž jedna bude obsahovat sedmero dojmů se zaměřením na české počiny.

Smolný pich aneb Pitomý porno (Bad Luck Banging or Loony Porn) – Velmi nekonvenční vítěz letošního berlínského filmového festivalu pochází z Rumunska a natočil jej Radu Jude (Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři). Jeho děj se točí kolem domácího pornografického videa gymnaziální učitelky a jejího manžela, které uniklo na internet (a celé jej uvidíte absolutně necenzurované v úvodu filmu), kvůli čemuž se chystá mimořádná třídní schůzka se znepokojenými rodiči, požadujícími po učitelce rezignaci. Zbytek satirického, vtipného, hravého a společensky kritického snímku je rozdělen na tři různě stylizované části. První část zachycuje dění v současné letní Bukurešti během covidové pandemie (včetně reflexe nošení roušek a dodržování rozestupů) a zaměřuje se na neustálé nadávky, urážky, bezohlednost a sexuální objektivizaci žen, které jsou obdobně jako v internetových diskuzích běžnou součástí veřejného prostoru, stejně jako např. tuny nevkusných reklamních poutačů. Dlouhé a zdánlivě obsahově prázdné záběry v sobě přitom skrývají velké množství témat a významů, jejichž společným jmenovatelem je naprostá nesoudnost a ubohost dění v našem okolí, mnohem víc pohoršující a škodlivá než ono obyčejné učitelské domácí péčko.

Druhá část spočívá v experimentální ironické hře se slovníkovými hesly, s ohledem na gymnaziální prostředí připomínající didaktický školní výklad s pojmy převážně z rumunské historie a z lidské biologie – v Judeho artovém pojetí se však jedná spíše o snobsky intelektuální a víceméně postradatelné předvádění. Závěrečná hurónská třetí část se konečně soustředí na zmíněnou třídní schůzku, při níž se musí vzdělaná a pokroková učitelka bránit před absurdními útočnými (ne)argumenty rodičů v podobě všelijak omezených pokrytců, tvořících svými protichůdnými názory, různorodým zázemím a vzděláním a též dalšími vzájemnými odlišnostmi společnost natolik rozdělenou, že je prakticky nemožné v ní nalézt společnou řeč. Judeho moralizující, provokující, podvratnou a maniakálně vrcholící palbu do všeho a všech, odsuzující mimo jiné lpění na povrchním vzezření na úkor vnitřních hodnot, lze chápat i jako nápaditý výkřik živený autorovou frustrací ze stavu současné společnosti a z toho, že během pandemie nebylo možné normálně natáčet filmy. (70%)

KVIFF 2021 - Smolný pich
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

24. 8. 2021

KVIFF 2021 – Bestsellery s Michaelem Cainem a další první dojmy z Karlových Varů

Již jste si mohli přečíst recenzi na zahajovací film festivalu, sportovní drama Davida Ondříčka Zátopek, a nyní si můžete počíst i o dalších snímcích, které jsou na festivalu letos k vidění. Budu je dávkovat po sedmi, nyní tedy přichází první várka:

Bestsellery (Best Sellers) – Snímek, který na festivalu doprovodil svou osobní účastí herec Michael Caine. Herečka a zároveň debutující kanadská režisérka Lina Roessler jej v něm obsadila do role starého nerudného autora románů, jehož nová kniha je jedinou nadějí pro mladou ambiciózní šéfku skomírajícího rodinného vydavatelství. Zpočátku se film tváří jako černá komedie o mezigeneračním střetu hrubého, silně svébytného a nevrlého spisovatele a snaživé vydavatelky, kteří se spolu přes počáteční neshody a antipatie nakonec naučí vycházet a vzájemně si přirostou k srdci (tedy mockrát viděné klišé), v poslední třetině se však Bestsellery překlápí do uplakaného dramatu, v němž humor prakticky absentuje (a ani předtím to s ním nebylo příliš slavné). Tonálně nevyladěné dramedii navíc často dochází dech a Michael Caine to s tou popudlivostí a nesnášenlivostí všech a všeho místy trochu přehání, takže než jako úsměvně hláškující cynik působí spíš už jako protivný nesympatický dědek (ačkoli herecký výkon je to solidní). S postavami tak ve výsledku není moc jak soucítit a veskrze průměrná a utahaná realizace dělá z filmu veskrze všední a ničím moc nevybočující odvar z mnohem lepších filmů na podobné téma, jako byl třeba Stážista s Robertem De Nirem. (50%)

KVIFF 2021 - Bestsellery
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

23. 8. 2021

Zátopek – Recenze – 80%

Očekávaný sportovní snímek režiséra a scenáristy Davida Ondříčka (Samotáři, Ve stínu) o československém běžci Emilu Zátopkovi se stal zahajovacím filmem karlovarského filmového festivalu, na němž si odbyl svou světovou premiéru. Do kin vstupuje po ročním odkladu a i jeho natočení bylo během na dlouhou trať – na scénáři se v průběhu příprav kromě Ondříčka vystřídali i Alice Nellis a Jan P. Muchow, jejich práce se stala základem pro komiks Zátopek… když nemůžeš, tak přidej!, který vyšel v roce 2016, a v tomtéž roce David Ondříček natočil pod názvem Zátopek i televizní dokument. To vše se nyní zúročilo v na české poměry špičkově realizovaném sportovním dramatu (připomínajícím např. britské oscarové Ohnivé vozy z roku 1981), jenž se zaměřuje zejména na období od Zátopkových atletických počátků po jeho největší úspěchy, kdy zároveň procházel nejšťastnějšími i nejkrizovějšími chvílemi svého manželství s oštěpařkou Danou.

Zátopek – Recenze – 80%
Zdroj fotek: Falcon

20. 8. 2021

KVIFF 2021 – Nabitý program ve Varech

Letos je filmový festival v Karlových Varech trochu jiný. Oproti předchozím ročníkům probíhá výjimečně namísto přelomu června a července ve druhé polovině srpna (já tu jsem od 20. do 27.) a kdo chce do kina nebo na červený koberec, musí se prokázat náramkem, jenž slouží jako potvrzení o bezinfekčnosti (plus platí povinnost nosit do kina respirátor). Zrovna tenhle systém funguje velice hezky, pořízení náramku je rychlé a stanovišť, která jsou k tomu určená, je až překvapující množství.

V press centru
Pracovní zátiší z tiskového centra...

19. 8. 2021

Spící město – Recenze – 50%

České rodinné filmy a filmy pro mládež často spadají do komediálního či dobrodružného žánru. Snímek Spící město od režiséra a scenáristy Dana Svátka (Úsměvy smutných mužů) má však nezvykle podobu mysteriózního thrilleru, v němž humor zcela absentuje. Jeho děj vychází ze stejnojmenného prvního dílu knižní trilogie spisovatele Martina Vopěnky, jenž vypráví o čtveřici sourozenců z Českých Budějovic, jejichž rodiče, stejně jako všechny další rodiče po celém světě, jednoho dne skolí tajuplná spavá nemoc. Následkem této pandemie se svět, v němž zůstali vzhůru pouze děti a bezdětní dospělí, propadne do chaosu, kdy se státní instituce s obtížemi snaží postarat o děti mladší deseti let, zatímco ty starší se v zaneřáděných ulicích potýkají s vandaly a lupiči a nedaří se jim u nikoho nalézt zastání. Tato dystopická vize však na filmu není tím hlavním – ve skutečnosti slouží jen jako jakési symbolické pozadí pro zápletku věnovanou únosům dětí.

Spící město – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

18. 8. 2021

Večírek – Recenze – 30%

Komedie Večírek je režijním debutem herce Michala Suchánka, jenž ji natočil podle vlastní divadelní hry, jejíž text si sám adaptoval do filmového scénáře. Děj se točí kolem srazu bývalých spolužáků po mnoha letech, který probíhá u jednoho z nich doma, a na nějž se dostaví celkem šest osob (+ se k nim na čas přidá jeden náhodou kolemjdoucí podomní prodavač vysavačů). V průběhu setkání se všichni dozví, že jiný jejich spolužák, na nějž často vzpomínali, nedávno zemřel. Druhá polovina filmu se tudíž odehrává o týden později v autobuse cestou na pohřeb, na nějž se všichni účastníci třídního večírku rozhodnou vyrazit.

Večírek – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

13. 8. 2021

Free Guy – Recenze – 50%

Free Guy je americkou akční komedií, jejímž hlavním hrdinou je Guy (Ryan Reynolds), bankovní úředník ve městě Free City. Guy ovšem netuší, že toto město je pouhou lokací ve stejnojmenné úspěšné počítačové hře (hodně inspirované sérií GTA) a že on sám je jen generickou NPC postavou (tedy jednou z nehratelných pasivních postav v pozadí). Každý jeho den vypadá jako ten předchozí – vstane, pozdraví svou rybku, nasnídá se, jde si koupit kafe a pak vyrazí do práce do banky, která je každou chvíli přepadena některým z hráčů. Jednoho dne se ale zamiluje do hráčské postavy jménem Molotov Girl, což díky umělé inteligenci v jeho kódu způsobí odchylku od běžných skriptů, načež se Guy začne chovat podle vlastních pravidel. 

V reálném světě mezitím stojí za postavou Molotov Girl herní návrhářka Millie (Jodie Comer), která se svým bývalým kolegou a programátorem Keysem (Joe Keery) stvořila unikátní počítačovou hru, jejíž kód jim ukradl podlý herní vydavatel Antwan (Taika Waititi) a založil na něm právě hru Free City. Millie se tudíž pohybuje coby Molotov Girl uvnitř hry kvůli tomu, aby našla důkazy o zpronevěření jejich kódu a mohla se s Antwanem soudit o autorská práva. A netuší, že onen usměvavý, dobrosrdečný a naivní Guy, který se s ní snaží ve hře seznámit, je ve skutečnosti NPC postava, jelikož se jako NPC postava nechová. 

Free Guy – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

4. 8. 2021

Sebevražedný oddíl (The Suicide Squad) – Recenze – 80%

Ve studiu Warner Bros. se patrně rozhodli ignorovat pět let starý komiksový film Sebevražedný oddíl od režiséra Davida Ayera, jehož autorská vize v něm byla k nespokojenosti mnohých diváků poškozena zásadními post-produkčními úpravami, a raději se pokusili začít znovu od nuly a celý ten nápad na příběh o superhrdinském týmu složeném ze samých odsouzených trestanců a nadlidských vyvrhelů jednoduše restartovat. K nové verzi Sebevražedného oddílu si přitom přizvali režiséra a scenáristu Jamese Gunna, který v tomtéž žánru uspěl u konkurenčního Disneyho/Marvelu již s filmy Strážci Galaxie a Strážci Galaxie Vol. 2, a jemuž tentokrát na rozdíl od Davida Ayera nechali v podstatě volnou ruku.

Sebevražedný oddíl (The Suicide Squad) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

29. 7. 2021

Expedice: Džungle (Jungle Cruise) – Recenze – 70%

Píše se rok 1916 a ctižádostivá britská průzkumnice Lily (Emily Blunt) se snaží před londýnskou akademickou obcí obhájit expedici do Amazonské džungle, kde se podle dávné pověsti z dob kolonizace Jižní Ameriky údajně nachází magický strom, jehož květy mají zázračné léčivé účinky. Když se jí sexističtí vědci vysmějí, vydá se na expedici spolu se svým zženštilým bratrem MacGregorem (Jack Whitehall) na vlastní pěst. Díky malému nedorozumění si na plavbu po řece najme zemitého kapitána Franka (Dwayne Johnson), jehož bohaté zkušenosti kompenzují stav jeho plavidla i úroveň jeho svérázného vystupování. Po cestě však narážejí na nejrůznější nástrahy džungle a krom toho je jim ve své ponorce v patách i německý princ (Jesse Plemons), jenž chce pomocí kouzelných květů dopomoct Německu k vítězství v první světové válce. 

Expedice: Džungle (Jungle Cruise) – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

26. 7. 2021

Prvok, Šampón, Tečka a Karel – Recenze – 50%

Český komediálně-dramatický film Prvok, Šampón, Tečka a Karel napsal a natočil spisovatel, scenárista a divadelní a filmový režisér Patrik Hartl (Taková normální rodinka) jako adaptaci své úspěšné stejnojmenné románové prvotiny. Jeho hrdiny jsou čtyři muži ve středním věku, bývalí spolužáci a kamarádi, kteří si procházejí různými existenciálními krizemi, a rozhodnou se proto společně podstoupit sérii výzev, aby si připomněli své divoké mládí a pokusili se v sobě znovu probudit energii, které se jim nyní kvůli nespokojenosti s jejich současnými životy nedostává. 

Prvok, Šampón, Tečka a Karel – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

22. 7. 2021

Gump – pes, který naučil lidi žít – Recenze – 60%

Hlavním hrdinou českého rodinného filmu Gump – pes, který naučil lidi žít je nepřekvapivě pes. Pes, který je jako štěně vyhozen v pytli do popelnice, načež se ho ujme skoro-bezdomovec Bedřich (Bolek Polívka), který se o něj stará ve své zrezlé maringotce a tuze k němu přilne. Když je z psa (jméno Gump dostane až někdy v polovině filmu) dospělý jedinec, tak je od Bedřicha odvezen pryč, nicméně Bedřich se jej vydá hledat. Souběžně s tím se Gump snaží vrátit domů, přičemž střídá různé majitele a potkává i jiné psy a o všem referuje svým vnitřním hlasem (v podání Ivana Trojana). 

Gump – pes, který naučil lidi žít – Recenze
Zdroj fotek: Bioscop

15. 7. 2021

Chyby – Recenze – 60%

Nový film režiséra Jana Prušinovského (Okresní přebor, Kobry a Užovky, MOST!) je syrovou romancí dvou obyčejných lidí, jejichž náhodné setkání v baru skončí v posteli. Ema (Pavla Gajdošíková) je prodavačka v supermarketu na maloměstě, táhne jí na třicet a na každého se mile usmívá. Tomáš (Jan Jankovský) je vesnický pokrývač, táhne mu na čtyřicet a doma pěstuje kaktusy, protože vyžadují minimum péče. Záležitost na jednu noc přeroste v randění, následně se Ema nastěhuje k Tomášovi a zdá se, že jim to klape. Pak ale vyplave na povrch, že Ema v osmnácti letech účinkovala v pornu, což jejich vztahem ošklivě otřese. 

Chyby – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

11. 7. 2021

Black Widow – Recenze – 60%

Na akčním superhrdinském filmu Black Widow je nejvíce zvláštní jeho nezvládnuté načasování. A tím není myšleno to, že kvůli pandemii vstoupil do kin po více jak ročním odkladu, nýbrž to, že by dávalo o dost větší smysl, kdyby měl premiéru už tak zhruba před čtyřmi lety. Postava Nataši Romanovové, která je coby Black Widow přítomna ve filmovém universu Marvelu od roku 2010 (a doposud neměla svůj vlastní film), se totiž naposledy objevila v marvelovce Avengers: Endgame (2019), kde byl její osud víceméně završen. A film Black Widow, který vypráví o jednom jejím sólovém dobrodružství a zároveň částečně pojednává i o jejím původu a dětství, je navíc (až na úvod a závěr) dějově zasazen mezi události z filmů Captain America: Občanská válka (2016) a Avengers: Infinity War (2018). Takže přestože Marvel filmem Black Widow oficiálně zahajuje svou tzv. „čtvrtou fázi“, tak snímek svým obsahem působí spíš jako poněkud opožděně uvedený dovětek k fázi předchozí. Což ale neznamená, že nejde o dobrý film.

Black Widow – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

8. 7. 2021

Ubal a zmiz – Recenze – 50%

Česká krimikomedie celovečerně debutujícího režiséra a scenáristy Adama Hobzika Ubal a zmiz pravděpodobně chtěla být kombinací černohumorné gangsterky (něco jako Sbal prachy a vypadni) a komedie o huličích (něco jako Zahulíme, uvidíme), přičemž výsledek vypadá podobně, jako když Karel Janák natočil Ro(c)k podvraťáků. Hlavními hrdiny filmu jsou dealeři marihuany Mireček (Matouš Ruml) a Vilém (Janek Gregor), kteří dostanou lákavou nabídku prodat veškeré své zboží obávanému pražskému mafiánovi, zvanému Bulhar. Zrovna v den předávky jim ale někdo ukradne auto a vykrade pěstírnu, takže hoši najednou nemají co nabídnout, a musí proto vymyslet záložní plán… 

Ubal a zmiz – Recenze
© Vojtěch Resler

29. 6. 2021

Mstitel – Recenze – 40%

Česká komedie Mstitel, jenž je autorským počinem režisérky, scenáristky a producentky Lucie Klein Svobody, je záměrně napsaná a natočená tak, aby byla co nejvíc bizarní a ujetá. Její podstatou je totiž oslava svobodné tvořivosti a fantazie, doprovázená podvratnou a nespoutanou vzpourou proti konvencím filmového vyprávění, jenž se neustále pohybuje na hranici mezi realitou, sny, halucinacemi a něčími představami. Tomu je podřízeno úplně vše, v důsledku čehož děj Mstitele získal podobu neustálého vršení vizuálně a obsahově výstředních scének, které však budou na většinu diváků pravděpodobně působit pouze jako bezobsažná fantasmagorie. Bez ohledu na to, jestli se na výraznou stylizaci a výlučnou formu filmu vnitřně napojí, nebo nenapojí. 

Mstitel – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm


22. 6. 2021

Matky – Recenze – 30%

Česká komedie Matky vypráví o životě čtyř nejlepších kamarádek, které už buď děti mají, nebo je v průběhu filmu porodily, nebo jsou zrovna těhotné. A kromě dětí řeší i problémy související s partnerskými vztahy a se sexuálním životem. A všechny jsou z něčeho nešťastné.

  • Sára (Hana Vagnerová) je influencerka na plný úvazek, takže sdílí na sociální sítě úplně všechno a pořád se buď fotí nebo natáčí na mobil. Na začátku filmu porodí a ihned po odjezdu z porodnice se musí nastěhovat do starého rozpadajícího se domu před rekonstrukcí, který její partner (Jakub Prachař) spontánně pořídil jako překvapení místo jejich původního bytu. 
  • Hedvika (Petra Hřebíčková) si žije s jedním dítětem v přepychu v manželství s bohatým manažerem (Jiří Langmajer), na zahradě luxusní vily i všude v interiéru jí stojí pozlacené sochy za statisíce, ale stejně ze vzteku a zoufalství rozbíjí talíře, protože její muž příliš pracuje a tráví s ní málo času. A tak si Hedvika v parku nabrnkne pohledného písničkáře (Vladimír Polívka). 
  • Zuzana (Sandra Nováková) je dvojnásobná matka-samoživitelka, která se navzdory několika brigádám topí v dluzích, a dokonce jí hrozí vystěhování z pronajaté garsonky, protože jí otec jejích dětí neposílá alimenty a ona na něj nedokáže zatlačit. 
  • Eliška (Gabriela Marcinková) čeká dítě s milujícím manželem (Štěpán Benoni), kterého však nesnáší její panovačná matka (Zuzana Mauréry), jež měla pro život své dcery jiné plány a svou nespokojenost dává ostentativně a štiplavě najevo.

Matky – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

18. 6. 2021

Rychle a zběsile 9 (F9) – Recenze – 50%

Rychle a zběsile 7 se skákalo autem z mrakodrapu na mrakodrap, v Rychle a zběsile 8 se konvoj vozů naháněl po zamrzlém moři se sovětskou ponorkou a v Rychle a zběsile 9 bylo pochopitelně nezbytné opět obojí překonat. Tentokrát se proto někteří z hlavních hrdinů vydávají až do vesmíru (aby se tam oblečeni do gumových skafandrů slepených izolepou pokusili vrazit do satelitu autem, amatérsky předělaným na raketoplán). Pokud to neustálé trumfování předchozích dílů ještě šílenějšími a absurdnějšími nápady bude pokračovat, tak vymýšlet další a další pokračování této série bude čím dál těžší a těžší. 

Rychle a zběsile 9 (F9) – Recenze
Zdroj fotek: CinemArt

14. 6. 2021

Cruella – Recenze – 60%

Film Cruella vypráví příběh o dětství a kariérních počátcích Cruelly de Vil, což je hlavní záporná postava z Disneyho animované klasiky 101 dalmatinů z roku 1961 a kupříkladu také z dvojice hraných filmů 101 dalmatinů a 102 dalmatinů z let 1996 a 2000. V těchto filmech je Cruella zlovolnou, marnivou a bohatou londýnskou paničkou, která se snaží unést hromadu dalmatiních štěňat, aby si z nich mohla vyrobit kožich. No a u Disneyho si řekli, že by o ní mohli natočit samostatný film, tak jako to udělali už s postavou Zloby z Šípkové Růženky ve filmu Zloba – Královna černé magie, a předložit nám tak příběh o její minulosti. 

Cruella – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

11. 6. 2021

Tiché místo: Část II (A Quite Place: Part II) – Recenze – 60%

Rok odkládané pokračování hororového filmu režiséra a scenáristy Johna Krasinského Tiché místo začíná krátkým a efektním prologem o počátku invaze monster citlivých na zvuky a následně dějově navazuje přibližně tam, kde jeho tři roky starý předchůdce skončil. Rodina Abbottových – matka (Emily Blunt), dvě skoro dospělé děti a jeden kojenec – společně opouštějí svou farmu a vydávají se hledat pomoc. Daleko však nedojdou, protože synek hned po chvíli přehlédne nášlapnou past a poraní si nohu. Nové útočiště pak všichni naleznou v podzemním bunkru svého dávného rodinného přítele (Cillian Murphy) a jejich naděje se upnou k setkání s dalšími potenciálními přeživšími na nedalekém ostrově…

Tiché místo: Část 2 (A Quite Place: Part II) – Recenze
Zdroj fotek: Cinemart

6. 6. 2021

Země nomádů (Nomadland) – Recenze – 70%

Země nomádů, americký nezávislý snímek původem čínské režisérky a scenáristky Chloé Zhao, byl na Oscarech jasným favoritem. Předtím již stihl obdržet mimo jiné Zlatý glóbus za nejlepší drama, cenu pro nejlepší film na festivalu v Benátkách a diváckou cenu pro nejlepší film na festivalu v Torontu – a ze šesti oscarových nominací nakonec proměnil tři, a to v kategoriích pro nejlepší film, režii a herečku v hlavní roli. Za vznikem Země nomádů stála kniha americké novinářky Jessicy Bruder, popisující fenomén novodobých kočovníků, jenž se v USA rozmohl v důsledku ekonomické krize v roce 2008, po níž se značné množství stárnoucích Američanů uchýlilo k životu v obytných dodávkách a karavanech. Film tento životní styl demonstruje prostřednictvím hlavní hrdinky, šedesátnice Fern (Frances McDormand), která se stala členkou nomádské komunity po smrti manžela a po náhlém uzavření zkrachovalé továrny v nevadské poušti a zániku přilehlého dělnického městečka, které jim oběma zajišťovaly bydlení a zaměstnání. 

Země nomádů (Nomadland) – Recenze
© Falcon 

30. 4. 2021

Princezna zakletá v čase – Recenze – 70%

Po přehlídce několika fádních a omšelých pohádek v posledních mnoha letech, trpících nezábavným a hloupým dějem, neživotnými postavami a nesoudržným fikčním světem, představuje pohádka režiséra a scenáristy Petra Kubíka Princezna zakletá v čase velmi příjemnou a vítanou změnu, která je jejich pravým opakem. Umně totiž kombinuje tradiční prvky českých pohádek s moderními motivy a žánrovými schématy současné zahraniční fantasy tvorby, což jí výrazně přidává na atraktivitě a zajímavosti, nehledě na to, že je i velmi slušně napsaná a natočená. 

Princezna zakletá v čase – Recenze
Zdroj fotek: bohemiamp.cz

26. 4. 2021

Ceny Akademie Oscar 2021 - Výsledky

  

Země nomádů
Nejlepší film - Země nomádů

Nejlepší film

     Chicagský tribunál

                Judas and the Black Messiah

                Mank

                Minari

                Nadějná mladá žena

               Sound of Metal

    The Father

    Země nomádů 


      

Nejlepší režie

               Thomas Vinterberg (Chlast)

               David Fincher (Mank)

               Lee Isaac Chung (Minari)

               Emerald Fennell (Nadějná mladá žena)

               Chloé Zhao (Země nomádů)


15. 3. 2021

Nominace na Ceny Akademie Oscar 2021

 Nejlepší film

 Chicagský tribunál

            Judas and the Black Messiah

            Mank

            Minari

            Nadějná mladá žena

            Sound of Metal

The Father

Země nomádů 


           


Nejlepší režie

               Thomas Vinterberg (Chlast)

               David Fincher (Mank)

               Lee Isaac Chung (Minari)

               Emerald Fennell (Nadějná mladá žena)

               Chloé Zhao (Země nomádů)


6. 3. 2021

Ceny Český lev 2021 - Výsledky

Letošní předávání cen Český lev se muselo obejít bez diváků a probíhalo za dodržování řady bezpečnostních opatření. Nejvíce cen získalo drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu, které proměnilo šest z patnácti nominací, nejlepším filmem roku se nicméně stal Šarlatán Agnieszky Holland, jenž byl nominovaný na čtrnáct cen a získal jich pět. Čtrnáct nominací měl i Havel Slávka Horáka, jenž obdržel pouze jednu cenu, stejně jako Modelář Petra Zelenky, který usiloval celkem o sedm ocenění. Z televizní tvorby uspěly minisérie Herec a Marie Terezie II a seriál Zrádci. Televizní projekty byly nově nominovány i v řadě hereckých a technických kategorií, další novinkou pak byla kategorie animovaných filmů, v níž zvítězil snímek Jana Baleje Barevný sen. Film Adama Martince Anatomie českého odpoledne zvítězil jak mezi krátkými filmy, tak v kategorii studentských filmů. Nejlepším dokumentem se stal film V síti režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové.

Vítězný film - Šarlatán

NEJLEPŠÍ FILM

           Havel

Krajina ve stínu

Modelář

Šarlatán

Žáby bez jazyka

 

NEJLEPŠÍ REŽIE

Agnieszka Holland (Šarlatán)

           Bohdan Sláma (Krajina ve stínu)

Mira Fornay (Žáby bez jazyka)

Petr Zelenka (Modelář)

Slávek Horák (Havel)

 

7. 2. 2021

Ceny české filmové kritiky za rok 2020 - Výsledky

 

Vítězný film - Krajina ve stínu
Vítězný film - Krajina ve stínu


NEJLEPŠÍ FILM

               Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička a Jindřich Motýl

               Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová a Kevan Van Thompson

   V síti – producenti Vít Klusák a Filip Remunda

 

NEJLEPŠÍ DOKUMENT

               Alchymická pec

               Králové videa

               V síti

              

3. 1. 2021

Nejlepší filmy roku 2020 podle Filmspot.cz

Z hlediska kinematografie byl rok 2020 dost zvláštní a plný nejistoty. Kina byla v ČR kvůli vládním opatřením otevřená pouze o zhruba dva měsíce déle, než jak dlouho byla zavřená. Zároveň se u nás i ve světě zrušila celá řada filmových festivalů, případně byla jejich nabídka i návštěvní kapacita značně omezena. Spousta plánovaných novinek musela být bohužel posunuta na později o mnoho měsíců a někdy i o rok nebo dokonce na neurčito. Navzdory výraznému úbytku filmů v kinech jich ale bylo letos k vidění i tak relativně dost. Nestandardní situace přinutila kina přesunout část svého programu k dispozici na internet, čímž se vytvořila příležitost pro diváky, jak prázdné sály podpořit. Značné přízně se v důsledku domácího promítání těšily četné streamovací služby. Do online prostoru se vydaly i leckteré festivaly a několik hollywoodských filmů, které patřily k těm s nejčastěji odkládanými datumy uvedení, si své premiéry odbyly též na síti. Nyní jsou však česká kina stále zavřená a nezbývá než doufat, že toto omezení co nejdříve zas padne. 

Následující filmy považuji za to nejlepší, co jsem z nově uvedených filmů v roce 2020 viděl. Jako první zmiňuji zvlášť jeden film roku, po němž následuje deset nejlepších filmů ze standardní distribuce, po nich nejlepších pět filmů mimo standardní distribuci (festivaly, VOD) a nakonec ještě pětice toho nejlepšího z české produkce.

Best of 2020