Nosferatu – Recenze – 70%

Americký horor Nosferatu je předělávkou německého němého snímku Upír Nosferatu z roku 1922, jenž vznikl na motivy románu Brama Stokera „Dracula“. Upír Nosferatu se oproti slavnější knižní předloze odlišuje řadou změn – mimo jiné překřtil hraběte Draculu na hraběte Orloka – a přestože v následné tahanici o autorská práva mu to nepomohlo, tak se stal zásadním milníkem hororového žánru v éře němého filmu. Jeho americkou verzi natočil režisér a scenárista Robert Eggers (Čarodějnice, Maják, Seveřan) jako velkou poctu milované klasice, jejíž nové filmové zpracování bylo dlouhodobě jeho vysněným projektem.

Zdroj fotek: CinemArt

Napoleon (2023) – Recenze – 60%

Film Napoleon natočil režisér Ridley Scott podle scénáře Davida Scarpa, s nímž momentálně spolupracuje i na pokračování populárního Gladiátora. Napoleon je skutečným historickým velkofilmem ze staré školy, nejen co do epického rozsahu příběhu, jenž sleduje život korsického vojevůdce Napoleona Bonaparte (Joaquin Phoenix) v období bezmála třiceti let od jeho prvních vojenských vítězství za Velké francouzské revoluce až po smrt na ostrově Svaté Heleny, ale i z hlediska olbřímí stopáže, která čítá čtyři a půl hodiny. V plné palbě bude film časem dostupný na streamovací službě Apple TV+, jenž snímek produkovala. Do kin je nicméně uváděna jen výrazně zkrácená verze, která má „pouze“ dvě a půl hodiny.

Zdroj fotek: Falcon

Il Boemo – Recenze – 70%

Výpravné historické české drama Il Boemo, natočené v koprodukci s Itálií a Slovenskem, se zaobírá osudy českého hudebního skladatele Josefa Myslivečka, jenž žil v letech 1737 až 1781, tedy na přelomu pozdního baroka a raného klasicismu. Stejně jako jeho otec a bratr se Josef vyučil mlynářskému řemeslu, avšak coby talentovaný hudebník poté odcestoval žít do Itálie, kde se proslavil jako autor řady oper. Jeho dílo bylo velkou inspirací samotnému Mozartovi, přesto ale dnes jen málokdo zná jeho jméno, natož jeho hudbu.

© Mimesis Film, Richard Hodonický

Jan Žižka – Recenze – 60%

Dlouho očekávaný historický velkofilm režiséra, scenáristy a producenta Petra Jákla (Kajínek, Ghoul) se v médiích honosí nálepkou nejdražšího českého filmu všech dob. K tomu mu dopomohla částka variující od 450 do 500 milionů korun, na níž se rozpočet filmu vyšplhal v důsledku dlouhé doby vzniku (s přípravami se začalo v roce 2013, leč první verze scénáře byla napsána už před více než patnácti lety), komplikovaného natáčení, obsazení známých zahraničních herců do hlavních rolí, náročné postprodukce a ve finále i odložení premiéry v důsledku pandemie.

Většina finančních zdrojů nicméně přitekla ze Spojených států, přičemž v kontextu americké filmové produkce je Jan Žižka s rozpočtem přepočítaným na částku okolo 20 milionů dolarů spíše skromným počinem, který si rozhodně nemohl dovolit žádné obří davové scény nebo dlouhé monstrózní bitvy. Inspirací sice byly tvůrcům epické historické velkofilmy jako Statečné srdce nebo Gladiátor, srovnání však Jan Žižka nalezne spíš po boku mnohem komornějších snímků o temném středověku typu Černá smrt nebo Templář. I to je ovšem z produkčního hlediska pro něj, a zejména pak pro Petra Jákla, na poli českého filmu nebývalý úspěch. 

Zdroj fotek: Bioscop

Poslední souboj (The Last Duel) – Recenze – 80%

Historické drama režiséra Ridleyho Scotta se odehrává ve 14. století a pojednává na motivy skutečných událostí o posledním, francouzským dvorem oficiálně organizovaném souboji muže proti muži, jehož účelem bylo vyřešit jejich soudní spor. Rytíř Jean de Carrouges (Matt Damon) tehdy obvinil panoše Jacquese Le Grise (Adam Driver) ze znásilnění své ženy Marguerite de Carrouges (Jodie Comer), přičemž pro nedostatek důkazů požadoval souboj na život a na smrt, aby tak pravdu odhalila boží spravedlnost. V době, kdy byly ženy považovány za součást mužova majetku, prakticky se jim nedostávalo žádných práv a z nějakého znásilnění si málokdo dělal těžkou hlavu. 

Zdroj fotek: Falcon

Žaluji (J’accuse) – Recenze – 70%

Film Žaluji režiséra Romana Polanského (Rosemary má děťátko, Pianista) se zabývá Dreyfusovou aférou, známým politickým skandálem týkajícím se francouzského židovského důstojníka Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 na základě falešných důkazů nespravedlivě obviněn vojenským soudem ze špionáže pro tehdejší Německé císařství. Název snímku odkazuje na stejnojmenný otevřený dopis spisovatele Émila Zoly francouzskému prezidentovi, jenž byl publikován v novinách, díky čemuž se podařilo dostat detaily celé aféry na veřejnost.

© Guy Ferrandis-Tous droits réservés

Mulan – Recenze – 50%

Film Mulan je hranou předělávkou Disneyho animovaného snímku Legenda o Mulan z roku 1998, vyprávějícího dávný příběh ze starověké Číny o mladé ženě, která se přestrojí za muže, v tajnosti zaujme pozici válečnice v císařské armádě namísto churavého otce a následně sehraje významnou roli v boji proti zlým Hunům (nebo v tomto případě proti mongolským Rouranům). S tím ale, že hraná verze se oproti té animované bere o dost vážněji, je zcela bez písniček, bez upovídaného dráčka a s větší porcí nadpřirozena.

Zdroj fotek: Falcon

Portrét dívky v plamenech (Portrait de la jeune fille en feu) – Recenze – 70%

Konec 18. století, Francie. Na jeden z bretaňských ostrůvků přijíždí mladá malířka Marianne (Noémie Merlant), aby zde namalovala portrét dívky Héloïse (Adèle Haenel) pro jejího italského snoubence. Musí ji nicméně malovat potají, protože Héloïse, která svého nastávajícího nikdy neviděla a bere si ho proti své vůli (je v podstatě náhradou za svou starší sestru, která se nedávno zabila skokem ze skály), odmítla pro přechozího najatého malíře pózovat. Během několika dní se však mezi oběma ženami vytvoří vášnivé pouto…

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Favoritka (The Favourite) – Recenze – 70%

Počátek 18. století, Velké Británii vládne královna Anna, poslední Stuartovna (Olivia Colman). Téměř všechna zásadní rozhodnutí však činí s jejím důvěřivým pověřením její blízká přítelkyně a rádkyně Sarah (Rachel Weisz), jejíž manžel je generálem Anglie. Sarah si své pracně vydobyté postavení v těsné blízkosti vrcholu aristokracie bedlivě střeží, pak ale na dvůr přijíždí její sestřenice Abigail (Emma Stone), která zprvu touží jen po práci služebné, avšak pozvolna se jí podaří vetřít do Anniny přízně. Tím započíná ctižádostivý a nenávistný boj o pozici královniny favoritky, jež s sebou nese i postup ve společenském žebříčku a množství dalších výhod, a o níž se ani jedna z dam nehodlá s nikým dělit.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Máří Magdaléna (Mary Magdalene) – Recenze – 40%

Biblické drama Máří Magdaléna vypráví o ženě, která se přidala k Ježíšovi a jeho apoštolům, doprovázela ho během pouti do Jeruzaléma a byla svědkem jeho ukřižování, smrti a znovuzrození. Film, natočený se záměrem očistit její jméno od falešných domněnek pokládajících ji za prostitutku, je vyprávěn z jejího pohledu, čímž se liší od jiných biblických filmů odehrávajících se během posledních dnů či týdnů Ježíšova života.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Křižáček – Recenze – 40%

Režisér a scenárista Václav Kadrnka, jenž před sedmi lety úspěšně celovečerně debutoval komorním festivalovým dramatem Osmdesát dopisů, ani u svého druhého a s velkými nadějemi očekávaného snímku neopustil od prostředkového minimalismu, byť se tentokrát pustil do produkčně o něco náročnější a výpravnější látky. Film Křižáček je totiž historický, odehrává se ve Středověku v období křižáckých výprav a jeho hlavní roli ztvárnil Karel Roden.

Děj vypráví přibližně o tom, že z jakéhosi hrádku, kde bydlí dva manželé se zhruba desetiletým synkem, tento synek odejde v dětském brnění bůhvíkam (asi do Svaté země, ať už je to kdekoli), načež se ho jeho otec (Roden) vydává hledat, aby ho mohl přivézt zpět k jeho matce. Na své cestě občas někoho potká, ale v pátrání po synovi je neúspěšný, protože všude přijíždí pozdě, až když už tam jeho syn není. Pomalu přichází o rozum, sem tam má halucinace a z mysli se mu postupně vytrácí i vzpomínka na to, jak jeho dítě vypadalo, stejně jako pomalu ztrácí na obrysech i synova podobenka, kterou mu žena vyšila do kusu látky…

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Král Artuš: Legenda o meči (King Arthur: Legend of the Sword) – Recenze – 60%

Doposud poslední pokus dostat legendu o králi Artušovi na stříbrné plátno nastal v roce 2004, kdy snímek Král Artuš (s Clivem Owenem v hlavní roli) narazil na nesplnitelný záměr producentů natočit jej jako realistický a dobově věrný film opřený o historická fakta, který by ale byl zároveň epickým akčním velkofilmem. Výsledek byl přinejmenším rozporuplný, protože oba nekompatibilní přístupy se v něm ošklivě tříštily a navzájem vyrušovaly. Nyní ale přichází režisér Guy Ritchie (Podfu(c)k, Sherlock Holmes) se svou vlastní, osobitě stylizovanou verzí.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Velká čínská zeď (The Great Wall) – Recenze – 30%

Velká čínská zeď je velkou koprodukcí USA a Číny, vzniklou evidentně za účelem masového oslovení diváků v obou zemích a vydělání spousty peněz. Hrají v ní hvězdy americké i čínské a natočil ji jeden z předních čínských režisérů Yimou Zhang (Hrdina, Klan létajících dýk). Její děj se odehrává na Velké čínské zdi někdy před tisícem let a její hrdinové na ní brání Čínu před nájezdy Mongolů obřích monster, která se tam začala objevovat někdy před dalšími tisíci lety po pádu velkého zeleného meteoritu.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Assassin´s Creed – Recenze – 50%

Assassin´s Creed, filmová adaptace stejnojmenné série videoher, aspiruje na nejsložitější a nejchaotičtější snímek roku. Marion Cotillard ve vedlejší roli se snaží zákonitosti jeho děje vysvětlovat napříč celým filmem, což zabírá odhadem okolo pětadvaceti minut, ale výsledkem je stejně naprosto nepochopitelný a dokonale nesmyslný žvást, který v podstatě kombinuje Prince z Persie, Lovce pokladů, Matrix a španělskou inkvizici. Přibližně.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Ben Hur (Ben-Hur) – Recenze – 50%

Nelze recenzovat nového Ben Hura a nevzpomenout přitom klasiku z roku 1959, Ben Hura režiséra Williama Wylera. Ukázkový velkofilm, téměř čtyřhodinové epické drama biblických rozměrů, v němž je velkolepý dobrodružný příběh bohatého židovského měšťana, který je odsouzen jako otrok na galeje a po letech se rozhodne natřít to Římské říši ve vozatajských závodech, prolnut se životem Ježíše Krista, završeným čtyřiceti minutami výjevů z křížové cesty. Jeden z nejlepších filmů světové kinematografie, který dodnes neztratil téměř nic ze své působivosti, s nesmrtelným výkonem Charltona Hestona a s jedenácti Oscary na kontě.

Nový Ben Hur není nijak zvlášť velkolepý ani epický a spíš by se dal označit za zcela tuctovou akčně-historickou podívanou, srovnatelnou s jinými soudobými filmy podobného ražení, např. s remakem Souboje titánů či Barbara Conana. Jaké byly důvody jeho vzniku, by možná vydalo na zajímavou diskuzi, avšak pokud jedním z těch důvodů bylo vydělat peníze, tak se ten záměr příliš nevydařil, protože tržby nového Ben Hura jsou přinejmenším v USA žalostné.

 

zdroj fotek: forumfilm.cz

Assassin (Nie yin niang) – Recenze – 40%

Výjimečně si vypůjčím oficiální synopsi distributora: „Filmová báseň jednoho z největších filmařů současnosti zasazená do Číny 9. století je vizuálně omračujícím vyprávěním s prvky žánru wuxia (čínského ekvivalentu středověkého rytířského eposu s prvky fantasy). Jeho hrdinkou je profesionální vražedkyně Nie Yinniang, která poté, co selže ve svém úkolu, dostává od své paní rozkaz vrátit se do svého rodného kraje a zabít muže, jemuž byla kdysi přislíbena – svého bratrance, který dnes velí největší vojenské oblasti v severní Číně.“

 

Zdroj fotek: filmeurope.cz

Čarodějnice (The Witch) – Recenze – 60%

Čarodějnice je velmi nepodobná většině současných hororů, které se poslední roky objevují v našich kinech. Jde totiž o horor ze staré školy, psychologický, sázející na atmosféru a nikoli na lekačky doprovázené hlasitými zvuky. Je cílená na náročnější diváky než všechny ty nedávné filmy s démony, duchy a prokletými domy, je umělečtější a poměrně málo okázalá. Díky tomu je značně sympatická, nicméně sympatie k doporučení nestačí. Ukazuje se totiž, že všechny ty výše zmíněné přednosti jsou pro Čarodějnici zároveň její metlou.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

REVENANT Zmrtvýchvstání (The Revenant) – Recenze – 80%

Americký snímek oscarového, původem mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritua REVENANT Zmrtvýchvstání kombinuje dobrodružné drama o přežití v nelítostné divočině a revenge film s některými westernovými prvky. Je adaptací románu Michaela Punkeho, jenž byl inspirován skutečným osudem pohraničníka a lovce kožešin Hugha Glasse, žijícího na přelomu 18. a 19. století, kterému se přihodilo to, že byl na lovu smrtelně napaden medvědem, načež ho jeho společníci, kteří ho měli hlídat a postarat se o něj, ponechali napospas neblahému osudu. Hugh však přežil a rozhodl se jim pomstít.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Aferim! – Recenze – 70%

Aferim! (rumunsky zvolání Bravo!) je rumunskou černobílou westernovou (nebo spíš easternovou) road movie, odehrávající se na Valašsku v roce 1835. Pro ty, co se nezalekli hned první věty a zbaběle neprchli, následuje za odměnu děj: dva četníci (otec se synem) se vydávají na koních po stopách zběhlého cikána, co utekl ze služeb svého pána a údajně souložil s jeho ženou. Na své cestě potkávají svérázné postavičky všech možných vlastností, povolání, ras a náboženství. Asi v polovině filmu cikána dopadnou, pak s ním jedou zpátky a pak to nějak skončí.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

EXODUS: Bohové a králové (Exodus: Gods and Kings) – Recenze – 70%

Následující recenze obsahuje spoilery ohledně děje filmu a Bible.

Nemělo by to však vadit, neb biblicko-historický snímek EXODUS: Bohové a králové vypráví příběh o Mojžíšovi, který je obecně známý a nadčasový, takže ho pravděpodobně znají skoro všichni, ať už z Bible, z dvojice filmů Cecila B. DeMilla s názvem Desatero přikázání (jeden z roku 1923, druhý z roku 1956), nebo z animovaného Prince Egyptského (1998). Ale i pokud jste zmíněnou knihu nečetli a dotyčné filmy neviděli, tak snad alespoň rámcově tuhle story o spasiteli hebrejského lidu, který osvobodil celý národ z otroctví a dovedl jej do zaslíbené země, máte v povědomí. Nebo jste minimálně museli zaslechnout něco o deseti ranách egyptských a o tom, jak se před Mojžíšem rozestoupilo Rudé moře.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz