10. 9. 2019

Takové krásné šaty (In Fabric) – Recenze – 30%

Hororový snímek svébytného britského režiséra a scenáristy Petera Stricklanda (Pestrobarvec Petrklíčový) vypráví o rozvedené černošské ženě středního věku jménem Sheila, která pracuje v bance, bydlí v domě se svým dospělým synem a sem tam se po večerech schází s potenciálními nápadníky, kteří odpověděli na její seznamovací inzerát. Za tímto účelem si pořídí v sezónním výprodeji módního butiku červené šaty – aniž by tušila, že jsou prokleté a zabíjejí své majitele (a rozbíjejí pračky).

Takové krásné šaty (In Fabric) – Recenze
Zdroj fotek: acfk.cz

4. 9. 2019

To Kapitola 2 (It: Chapter 2) – Recenze – 50%

Film To Kapitola 2 navazuje na děj předchozího (dva roky starého) hororu To po 27 letech. Jde o druhou a zároveň závěrečnou část adaptace stejnojmenného románu Stephena Kinga, v němž skupina náctiletých dětí (alias Smolaři) zažívá v americkém městečku Derry sérii děsivých událostí a následně bojuje s prastarým zlem, jež nese označení „To“ a bere na sebe různé podoby včetně strašidelného klauna. O 27 let později jsou Smolaři nuceni se chopit stejného úkolu, protože To řádí v dlouholetých cyklech a je potřeba s ním skoncovat nadobro. Přechozí snímek zahrnoval onu dětskou část a v tomto pokračování (které opět režíroval Andy Muschietti) se tím pádem jeho hrdinové vracejí již jako dospělí.
 
To Kapitola 2 (It: Chapter 2) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

2. 9. 2019

Parazit (Gisaengchung) – Recenze – 100%

Malé doporučení. Nic si o Parazitovi předem nezjišťujte a prostě na něj jděte do kina. Je vynikající a v mnoha ohledech překvapivý a čím méně o něm (a o jeho ději a žánru) budete vědět předem, tím lépe.

Se snímkem Parazit vyhrál letos jihokorejský režisér Bong Joon-ho (Ledová archa, Okja) na festivalu v Cannes nejprestižnější ocenění, Zlatou palmu, což je zaprvé vůbec první Zlatá palma putující do Jižní Korey a zadruhé cena udělená po dlouhé době snímku, který je žánrový – obvykle totiž v Cannes vyhrávají „umělečtější“ tituly. Jde o mistrnou kombinaci thrilleru, společenské satiry a absurdní černé komedie, která začíná hodně vtipně a pak najednou (asi v polovině) zmutuje do napínavé a mrazivé podívané, která je místy i nečekaně brutální a drsná a kromě toho je i myšlenkově podnětná, mnohovrstevnatá a plná metafor a symbolismu, aniž by ovšem byť na okamžik přestala být univerzálně srozumitelnou zábavou určenou pro nejširší publikum.
 
Parazit (Gisaengchung) – Recenze – 100%
Zdroj fotek: aerofilms.cz

26. 8. 2019

Přes prsty – Recenze – 20%

Linda (Petra Hřebíčková) je profesionální hráčka beach volejbalu, které táhne na čtyřicet, právě ji opustil partner a její mladší spoluhráčka a nejlepší kamarádka Pavla (Denisa Nesvačilová) navíc zvažuje otěhotnět s přítelem Hynkem (Vojtěch Dyk), což se Lindě nezdá v souvislosti s blížícím se mistrovstvím Evropy úplně žádoucí. Pak ale jejich vztahy zamíchá nový správce sportovního areálu Jíra (Jiří Langmajer), jehož šarmu obě ženy podlehnou.
 
Přes prsty – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

23. 8. 2019

Anna – Recenze – 60%

Ve francouzském špionážním thrilleru Anna režiséra a scenáristy Luca Bessona (Leon, Pátý element) sledujeme osudy pětadvacetileté Rusky Anny (Sasha Luss), osiřelé feťačky, která si na začátku 90. let v Moskvě podala přihlášku k námořnictvu, ale nakonec o její schopnosti projevila zájem ruská tajná služba. Po roce tréninku se z Anny stává profesionální vražedkyně, maskující se za identitou supermodelky a ocitající se po pádu železné opony uprostřed střetu ruské KGB a americké CIA, které si obě udělají z Anny prakticky rukojmí, zatímco ona sama touží ze všeho nejvíc po svobodě.
 
Anna – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

20. 8. 2019

Krvavá nevěsta (Ready or Not) – Recenze – 70%

Svatba. Nevěsta Grace (Samara Weaving) je obyčejná osiřelá dívka, žijící donedávna u pěstounů, ženich je mládenec ze zámožné panské rodiny, která po několik generací buduje svůj majetek z prodeje společenských her. Dle dávné rodinné tradice si Grace musí o svatební noci s úderem půlnoci vylosovat náhodnou hru a společně se zbytkem rodiny si ji v jejich rozlehlém sídle zahrát. Vytáhne si hru na schovávanou, přičemž netuší, že ta jediná má speciální pravidla – musí totiž vydržet schovaná až do úsvitu slunce, zatímco se ji ostatní budou snažit najít a zabít.
 
Krvavá nevěsta (Ready or Not) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

16. 8. 2019

Hodinářův učeň – Recenze – 60%

Hamižný hodinář (Viktor Preiss) má sen o pokladu, jenž má údajně připadnout jako svatební dar jakémusi Urbanovi. Hodinář pak opravdu narazí na malého sirotka jménem Urban, načež se ho ujme, udělá z něj svého učně a naplánuje si, že až dospěje, tak jej ožení se svou dcerou Laurou, aby mohl domnělý poklad shrábnout. Dobrosrdečného Urbana však od narození doprovází trojice sudiček, dvě hodné (Jaroslav Plesl a Václav Neužil) a jedna zlá (Jana Plodková) – a právě ta hodináře přesvědčí, aby Urbana poslal ještě před svatbou do světa hledat speciální hodinky, které chrání svého majitele před smrtí.
 
Hodinářův učeň – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

12. 8. 2019

Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze – 80%

Ve svém devátém filmu s názvem Tenkrát v Hollywoodu se režisér a scenárista Quentin Tarantino vyznává ze své lásky k americké kinematografii, a to konkrétně k období od konce padesátých do konce šedesátých let, jenž ho patně ovlivnilo v dětství a bylo určující pro jeho filmový vkus. Podobně jako byl jeho snímek Auto zabiják poctou brakovým grindhouse filmům, které hltal jako teenager, je snímek Tenkrát v Hollywoodu velkou oslavou televizní i filmové tvorby z éry, během níž Quentin (ročník 1963) vyrůstal zejména na westernech a na mnohých hereckých idolech, mezi něž se řadili například Bruce Lee, James Stacy nebo Steve McQueen.
 
Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) – Recenze
© Sony Pictures Entertainment 

7. 8. 2019

Toy Story 4: Příběh hraček (Toy Story 4) – Recenze – 80%

Filmová série Toy Story: Příběh hraček je vlajkovou lodí studia Pixar – už jen proto, že její první díl byl v roce 1995 vůbec prvním celovečerním trojrozměrně animovaným snímkem v historii kinematografie. V roce 2010 byla tato série úspěšně završena třetím dílem, jenž její příběh příjemně a smysluplně uzavíral, a nevypadalo to, že by kdy mělo dojít k jakémukoli dalšímu pokračování. Vznik dílu čtvrtého po devítileté pauze proto pochopitelně doprovázely obavy, jestli se v jeho ději podaří nějak navázat na události předchozích filmů, a zdali nepůjde jen o nastavovanou kaši vyrobenou čistě za účelem finančního zisku.
 
Toy Story 4: Příběh hraček (Toy Story 4) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

1. 8. 2019

Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw (Fast & Furious Presents: Hobbs & Shaw) – Recenze – 60%

Americký akční film Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw je sice spin-offem (neboli odbočkou) ze série Rychle a zběsile (kterou kvůli sledování tohoto filmu není nutné vidět), leč kupodivu v něm nejde primárně o drahá nablýskaná auta, závodění, kaskadérské kousky a extrémní řidičské manévrování, byť na několik automobilových honiček naštěstí dojde (a také třeba na scénu, v níž půltucet džípů visí za řetěz z vrtulníku a stahuje jej k zemi). Tvůrci filmu se každopádně i tentokrát drží strategie „děláme popcornovou zábavu, na logiku kašleme“ – stejně jako u předešlých dílů série, z níž si berou, jak název napovídá, dva konkrétní hrdiny, které uvrhli do samostatně stojící špionážní zápletky.
 
Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw (Fast & Furious Presents: Hobbs & Shaw) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

27. 7. 2019

Slunovrat (Midsommar) – Recenze – 70%

Slunovrat je druhým filmem talentovaného amerického režiséra a scenáristy Ariho Astera, jenž debutoval loni se snímkem Děsivé dědictví. A stejně jako u Děsivého dědictví i zde platí, že ačkoli je Slunovrat propagován jako horor, tak jde mnohem víc o psychothriller s hororovými prvky než vyloženě o horor. Především v něm není nic nadpřirozeného a také v něm kupodivu téměř není tma, obvyklý prostředek, jenž horory využívají k budování strachu. Dojde sice na pár scén obsahujících brutální násilí či zmrzačená těla a na dvě mírné lekačky, nicméně pokud na Slunovrat vyrazí do kina nějací hororoví fanoušci v očekávání čehokoli podobného Annabelle 3 nebo V zajetí démonů 2, zůstanou jejich očekávání nenaplněna. Navíc je film vzhledem ke svému  loudavému tempu vyprávění a relativní divácké náročnosti pravděpodobně ani nebude bavit a nanejvýš je jen párkrát zaskočí občasným vizuálně explicitním krvavým výjevem.
 
Slunovrat (Midsommar) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

24. 7. 2019

Dětská hra (Child´s Play) – Recenze – 40%

Americký film Dětská hra je předělávkou stejnojmenného snímku z roku 1988, jenž dal svým úspěchem vzniknout sedmidílné hororově-komediální filmové sérii o vraždící panence jménem Chucky, jejíž poslední kapitola s názvem Chuckyho kult vyšla i u nás na různých nosičích v roce 2017. Nová Dětská hra se vrací ke kořenům celé ságy, avšak tentokrát zmodernizovaná pro novou generaci diváků a s několika zásadními odlišnostmi.

V původním filmu Chucky obživl a začal zabíjet díky tomu, že se do něj rituálně převtělila duše psychopatického vraha – v nové verzi ovšem k ničemu podobně nadpřirozenému nedojde. Chuckyho pořídí rozvedená matka Karen (Aubrey Plaza) jako dárek pro svého syna (Gabriel Bateman), který si horkotěžko hledá kamarády, aniž by tušila, že donesla domů model, který má na rozdíl od všech ostatních vypnuté inhibitory násilí. Vypnul mu je totiž dělník v asijské továrně na hračky, který se chtěl pomstít svému šéfovi.
 
Dětská hra (Child´s Play) – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

19. 7. 2019

Lví král (The Lion King) – Recenze – 60%

Disneyho série předělávek jeho slavných klasických animáků pokračuje – jen letos si už stihli odbýt premiéru Dumbo i Aladin a nyní po nich vstupuje do kin Lví král. Režíroval jej Jon Favreau (který natočil před třemi lety i remake Knihy džunglí) a kupodivu v něm není jediné živé zvíře a ani jedno reálné prostředí. Celý film totiž vznikl kompletně v počítačích.

Předně je potřeba zmínit, že animace je ve filmu naprosto úchvatná. Všechna zvířata i veškeré lokace působí zcela realisticky – některé scény jsou dokonce k nerozeznání od přírodopisných dokumentů od BBC nebo National Geographic. Smekám před animátory, neb odvedli výbornou práci. Z hlediska autentického digitálního ztvárnění živých tvorů a přírody představuje Lví král absolutní vrchol, k němuž se těžko hledá srovnání.
 
Lví král (The Lion King) – Recenze
Zdroj fotek: Falcon/lvikralfilm.cz

17. 7. 2019

KVIFF Distribution – Devadesátky, Diego Maradona, Bílý bílý den – Trojitá recenze

Krátce po jejich společné předpremiéře na filmovém festivalu v Karlových Varech vstupuje trojice filmů Devadesátky, Diego Maradona a Bílý bílý den (s týdenním rozestupem) i do běžných kin v rámci programu KVIFF Distribution, vytvořeném právě ve spolupráci karlovarského festivalu s Českou televizí a s distribuční společností Aerofilms. Následující text obsahuje recenze všech tří snímků.


Devadesátky (Mid90s) – 70%

Režijní debut populárního, především komediálního herce Jonaha Hilla (Superbad, 21 Jump Street) se odehrává v Kalifornii v devadesátých letech a jeho hrdinou je dvanáctiletý outsider Stevie (Sunny Suljic), který bydlí s rozvedenou mámou (Katherine Waterston) a starším bratrem, který ho šikanuje (Lucas Hedges). Počátkem léta se Stevie seznámí s partou starších kluků-skateboardistů, s nimiž by se rád kamarádil, a tak nejprve napodobuje jejich chování a pokouší se jim zavděčit, až nakonec do jejich řad pozvolna pronikne. A oni ho za to zasvětí do ležérního životního stylu, v němž nechybí kromě skateboardů, cigaret, alkoholu, mejdanů a prvních zkušeností s děvčaty ani nárazy do zdí – skutečných i metaforických.
 
KVIFF Distribution – Devadesátky
Zdroj fotek: aerofilms.cz

11. 7. 2019

Kořist (Crawl) – Recenze – 50%

Floridu sužuje obří hurikán a pětadvacetileté Haley (Kaya Scodelario) ani její sestře nebere jejich otec (Barry Pepper) telefon. Haley se za ním proto vydává do jeho bytu v již evakuované a uzavřené oblasti, leč nachází ho až v jejich opodál stojícím starém rodinném domě, konkrétně v pomalu se zatápějícím sklepě, zraněného a v bezvědomí. A spolu s ním i několik aligátorů, kterým silné deště rozvodnily nedalekou rezervaci, a kteří hrdinům nedovolí jen tak odejít.
 
Kořist (Crawl) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

10. 7. 2019

Late Night – Recenze – 20%

Tvrdá a arogantní Katherine (Emma Thompson) je úspěšnou moderátorkou televizní talk show Late Night, již před mnoha lety sama založila, leč které dlouhodobě klesá sledovanost a úroveň vtipů. Když je jí řečeno, že všech deset jejích scenáristů je tvořeno výhradně bílými muži a že by bylo záhodno s tím něco udělat, rozhodne se přijmout nezkušenou, leč nadšenou uchazečku o zaměstnání Molly (Mindy Kaling, která je zároveň autorkou scénáře). Ctižádostivá žena indického původu má ale dosavadní praxi pouze jako kontrolorka v chemickém průmyslu a v nové práci se navíc musí vypořádat jak s mužským šovinismem některých kolegů, tak s nerudnou šéfovou.

Kolem a kolem je americká komedie Late Night další variací toho, jak nějaká zatrpklá a v podstatě „zlá“ postava dojde k napravení díky vlivu dobrosrdečné a upřímné hlavní hrdinky, která jí pomůže stát se lepším člověkem. Z ohraného námětu však tentokrát vzešel banálně a tupě vyznívající snímek, který nejenže strašlivě zjednodušuje takřka všechny motivy, o něž se otře, ale navíc je i neuvěřitelně málo vtipný.

Late Night – Recenze
© FilmNation Entertainment

8. 7. 2019

Spider-Man: Daleko od domova (Spider-Man: Far from Home) – Recenze – 70%

Film Spider-Man: Daleko od domova je sice de facto pokračováním předchozího dobrodružství Petera Parkera ze snímku Spider-Man: Homecoming, leč zároveň navazuje i na nedávné Avengers: Endgame, neb se zabývá tím, jak se hlavní hrdina a vůbec celý svět vyrovnává s událostmi, k nimž v tomto snímku došlo. Takže na něj má smysl chodit pochopitelně pouze tehdy, když se v tomto superhrdinském vesmíru studia Marvel dobře orientujete.

Děj je o tom, že Peter Parker (Tom Holland) se musí vypořádat s rolí, kterou mu určil jeho mentor Tony Stark alias Iron Man, a která s sebou nese práci superhrdiny na plný úvazek, zatímco Peter by raději žil normálním životem a zamilovaně nadbíhal pohledné spolužačce (zpěvačka a herečka Zendaya). V tom však začnou na svět útočit mocní elementálové, jež se snaží porazit z paralelního světa přicházející superhrdina Mysterio (Jake Gyllenhaal), který ale k jejich zdolání potřebuje Spider-Manovu pomoc. Což zní sice dost dementně, leč je to dementní schválně a ve skutečnosti je děj filmu složitější – nerad bych nicméně cokoli prozrazoval.
 
Spider-Man: Daleko od domova (Spider-Man: Far from Home) – Recenze
Zdroj fotek: spidermanfilm.cz

6. 7. 2019

KVIFF 2019 – Třetí nálož dojmů z Karlových Varů, bilancování, vítězný Otec i vizionářská Naše doba

Letos bylo v Karlových Varech oproti loňsku o poznání méně lidí, takže fronty před sály byly mnohdy viditelně kratší a na některých představeních sem tam dokonce zůstávaly prázdné sedačky. Také filmů bylo méně – letos „jen“ 177, zatímco loni jich bylo 236 (nicméně počet projekcí byl naštěstí i tak skoro stejný). Nově vypadlo letní kino, které město Karlovy Vary plánuje zrušit. Kupodivu letos v programu chyběly nové filmy Terrence Malicka, Xaviera Dolana či Fatiho Akina, představené letos na festivalech v Cannes a Berlíně, a to přesto, že tito tvůrci mají v Karlových Varech bohatou historii svého působení. I tak ale nabídka projekcí čítala velké množství zdařilých snímků, jimž s přehledem kraluje Parazit jako zdaleka nejlepší film letošních Varů (podle mě) a několik dalších pozoruhodných snímků, mezi něž se řadí i nový počin mexického režiséra Carlose Reygadase  Naše doba (o něm více níže).

V Hlavní soutěži vyhrál Velkou cenu – Křišťálový globus bulharský film Otec (o něm též níže), Zvláštní cenu poroty získal německý snímek Lara a Cena za režii putovala k belgickému tvůrci Timovi Mielantsovi za film Patrick. Herecké ceny obdrželi Corinna Harfouch za Laru a Milan Ondrlík za slovensko-české drama Budiž světlo. Zvláštní uznání za film si vysloužila španělská Srpnová madona a za herecký výkon mladá herečka Antonia Giesen za roli v chilsko-francouzském filmu Muž budoucnosti. V Soutěži Na východ od Západu získal Velkou cenu ruský snímek Býk, Zvláštní cenu poroty obdržel ukrajinský počin Mé tiché myšlenky. Nejlepším dokumentem se stal estonsko-lotyšský dokument Nesmrtelní, Zvláštní cena poroty ve stejné kategorii byla udělena dokumentu Konfuciánský sen. Diváckou cenu deníku Právo udělili hlasující diváci dokumentu Olgy Sommerové Jiří Suchý – Lehce s životem se prát (o němž také píši více níže).
A nyní již k filmům:

Naše doba (Nuestro tiempo) – Tříhodinový mexický snímek vizionářského režiséra Carlose Reygadase se zabývá vztahem manželského páru žijícího na býčím ranči, jejichž otevřené manželství poprvé překročí hranici toho, co si jsou oba ještě ochotni tolerovat. Ze široka pojatý, niterný, vrstevnatý a z hlediska nejrůznějších formálních a vypravěčských prostředků nebývale pestrý snímek věnovaný partnerským vztahům, jejich různým podobám a proměnám, exceluje zejména na poli naprosto bravurní a vynalézavé režie, nádherné kamery a skvělých hereckých výkonů ústřední dvojice, kterou ztvárnili přímo Reygadas a jeho žena, kteří jsou přitom oba neherci. Divácky náročnější, leč na Reygadasovy poměry stále velmi přístupný film plný býčích metafor a ohromujících pasáží (koncert pro tympány, napadení koně býkem, sex nasnímaný voyeuristicky přes nedovřené dveře) se inovativně noří do hlubin složité a komplexní psychologie lidí a jejich vztahů a v podstatě jde o naprosto mimořádné dílo, jemuž lze vytýkat jen pár nedostatků, mezi něž se řadí místy přílišná dějová rozvolněnost a přeci jen trochu přehnaná délka některých záběrů a scén. (90%)
 
Naše doba
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

4. 7. 2019

KVIFF 2019 – Druhá nálož dojmů z Karlových Varů, Po svatbě s Julianne Moore i vynikající Parazit

Druhá várka dojmů ze snímků promítaných na filmovém festivalu v Karlových Varech je od minule obohacena i o několik filmů, které se přes pomyslnou hranici průměru již přehoupnout nedokázaly, leč není jich naštěstí mnoho. Došlo dokonce i na jednu naprostou pecku, která je momentálně tím zdaleka nejlepším, co jsem ve Varech letos viděl – řeč je o jihokorejském Parazitovi. Do budoucna přibude ještě třetí várka dojmů, po níž budou následovat zas už jen standardní recenze.

Parazit (Gisaengchung) – Jihokorejský vítěz letošního festivalu v Cannes mistrně kombinuje thriller a společenskou satiru s absurdní černou komedií o chudé rodince, která se podvodně vetře do domácnosti bohatého podnikatele. Skvěle gradovaný, zpočátku hodně vtipný a později i překvapivě napínavý a mrazivý snímek je úžasně napsaný, vyvíjí se nečekanými směry napříč netušenými dějovými zvraty a perfektně se vyjadřuje ke třídním rozdílům ve společnosti i ke stylu života jejích dvou kontrastních vrstev. Inteligentní a bravurně režírovaná královská zábava od začátku do konce, režisér a scenárista Bong Joon-ho v nejlepší formě od Pečetě vraha. Rozhodně doporučuji nezjišťovat si o filmu nic dalšího a jít na něj, hned jak to bude možné. (100%)

Parazit
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

2. 7. 2019

Mrtví neumírají (The Dead Don´t Die) – Recenze – 40%

Režisér Jim Jarmusch, jeden z nejznámějších představitelů amerického nezávislého filmu, napsal a natočil zombie hororovou komedii, což může znít jako komerční žánr, leč výsledek je asi stejně komerční, jako když před pěti lety natočil film o upírech Přežijí jen milenci. Ten si ale užili alespoň cinefilové a fanoušci uměleckých intelektuálních snímků, zatímco u filmu Mrtví neumírají není příliš jasné, kdo by si ho vlastně měl užít. Kupodivu tentokrát moc nepomáhá ani výtečné herecké obsazení, poskládané povětšinou z herců, kteří už hráli v jiných Jarmuschových starších filmech.
 
Mrtví neumírají (The Dead Don´t Die) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

30. 6. 2019

KVIFF 2019 – První nálož dojmů z Karlových Varů, svět bez žen Caseyho Afflecka i nejukřičenější film roku

Je to s podivem, ale letos mi zatím všechno z toho, co jsem ve Varech už stihl vidět, připadá nadprůměrné. Avšak na nějakou zásadní perlu, kterou bych chtěl vyloženě vychválit do nebes, stále čekám.

Narušitel systému (Systemsprenger) – Německý snímek oceněný na letošním Berlinale Cenou Alfreda Bauera (cena udělovaná počinům, jež otevírají filmové tvorbě nové perspektivy) je hutným dramatem o desetileté holce s agresivními záchvaty vzteku, které se její vlastní matka bojí, a sociální zařízení si ji předávají jako Černého Petra. S přehledem nejukřičenější film roku, jenž obstojí i jako celovečerní reklama na antikoncepci, se skvělými herci a empatickým náhledem do starostí sociálních pracovníků, jejichž pocit bezvýchodnosti, ohrožení a neustálého teroru se zdařile přenáší i na diváky. Film exceluje v budování obav z dalšího hrdinčina záchvatu a nabízí řadu překvapivě mrazivých scén, ve své druhé polovině se však příliš dlouho motá v kruhu, mírně bezradný to trápení nějak uspokojivě ukončit. (70%)

Narušitel systému
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

28. 6. 2019

KVIFF 2019 – Jsem ve Varech a mám dost co dělat

Letos jsem ve Varech od 28. června do 5. července. Mám v hledáčku přibližně 35 filmů, které bych teoreticky měl za osm dní stihnout vidět. I když zřejmě budu muset obětovat legendární Satanské tango, protože na film se stopáží sedm a půl hodiny kapacitu zkrátka mít nebudu. Na to ostatní si každopádně ode mě budete moci přečíst první dojmy, které budu průběžně vydávat, a zřejmě dojde také na několik plnohodnotných recenzí, jež budu publikovat jak během festivalu, tak po jeho skončení. Již nyní si můžete přečíst recenzi na film Yesterday, který se tu také bude promítat. V nejbližší době přibydou i recenze na filmy Spider-Man: Daleko od domova a Mrtví neumírají, které budou záhy k vidění i v běžné distribuci, následovat bude vítězný snímek z Cannes Parazit, režijní debut Jonaha Hilla Devadesátky či nový snímek Petera Stricklanda Takové krásné šaty.

Hlavní hvězdou festivalu je herečka Julianne Moore, která převezme Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii a osobně zde uvede s režisérem Bartem Freundlichem a hercem Billym Crudupem jejich nový film s názvem Po svatbě, zahajovací film celého festivalu. Po dvou letech se vrací do Varů i herec Casey Affleck, jenž zde uvede film Světlo mého života, který režíroval a hraje v něm hlavní roli. Křišťálového globusu se dočká i herečka Patricia Clarkson, zatímco kameraman Vladimír Smutný obdrží Cenu prezidenta MFF KV. Zakončovacím snímkem bude komedie Late Night (která po skončení festivalu zamíří i do kin). V nejnovější festivalové znělce vystupuje Jiřina Bohdalová, která získala Cenu prezidenta MFF KV v roce 2016.

KVIFF 2019

27. 6. 2019

Annabelle 3 (Annabelle Comes Home) – Recenze – 50%

Lze předpokládat, že čtenář této recenze ví, o čem je filmová hororová řada Annabelle. Proto jen připomenu, že za jejím vznikem stojí režisér, scenárista a producent James Wan, tvůrce série V zajetí démonů a vůbec celého filmového universa točícího se kolem manželů Warrenových (volně inspirovaných dvojicí skutečných démonologů a paranormálních vyšetřovatelů), do něhož spadají kromě filmů Annabelle a Annabelle 2: Zrození zla i nedávné snímky Sestra a La Llorona: Prokletá žena. Annabelle 3 sice opět produkoval James Wan, leč napsal a natočil jej coby svůj režijní debut Gary Dauberman, scenárista všech předchozích dílů Annabelle i zmíněné Sestry.
 
Annabelle 3 (Annabelle Comes Home) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

25. 6. 2019

Yesterday – Recenze – 70%

Neúspěšný písničkář Jack (filmově debutující seriálový herec Himesh Patel) se řadu let marně snaží prorazit po boku své nejlepší kamarádky a manažerky Ellie (Lily James), až se jednoho dne rozhodne s hudební kariérou definitivně skoncovat. Právě toho dne dojde po celém světě ke krátkodobému výpadku elektřiny, během něhož Jacka srazí autobus. Po návratu z nemocnice Jack zjistí, že svět okolo něj se změnil – nikdo nezná písničky od kapely Beatles, protože Beatles nikdy neexistovali a Jack je jediný, kdo si na jejich songy pamatuje. Začne je tedy vydávat za své vlastní a obrovský úspěch na sebe nenechá dlouho čekat.

Yesterday – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

18. 6. 2019

Tajný život mazlíčků 2 (The Secret Life of Pets 2) – Recenze – 60%

Animovaný film Tajný život mazlíčků byl před třemi roky velmi úspěšný, a tudíž pochopitelně vzniklo jeho pokračování, natočené v podobném duchu a za použití prakticky stejného mustru – všechny jeho zápletky jsou opět v podstatě jen záminkami pro všelijaké zvířecí groteskové skopičiny, které jsou na filmu tím hlavním. Protože dětem je víceméně jedno, o čem snímek je, hlavně když je dostatečně střelený, akční a je v něm hodně roztomilých zvířátek, která neustále skotačí a halekají.
 
Tajný život mazlíčků 2 (The Secret Life of Pets 2) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

13. 6. 2019

Muži v černém: Globální hrozba (Men in Black: International) – Recenze – 40%

Muži v černém se vrací po sedmi letech od premiéry třetího dílu, aby i napočtvrté ochránili Zemi před šmejdem z vesmíru, tentokrát dokonce v globálním měřítku (mimozemšťané i organizace Muži v černém se nyní nacházejí i na jiných místech po světě než jen v New Yorku), nicméně zároveň bez Willa Smithe a Tommyho Lee Jonese v hlavních rolích. Štafetu po nich přebrala mladá a snaživá Molly (Tessa Thompson), jenž je na začátku filmu rekrutována do londýnské pobočky coby Agentka M, a která vyrazí na svou první misi do Paříže hned po boku nejlepšího agenta celé pobočky – Agenta H (Chris Hemsworth).

Muži v černém: Globální hrozba (Men in Black: International) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

10. 6. 2019

Poslední večery na Zemi (Long Day´s Journey Into Night) – Recenze – 80%

Už pozoruhodný debut čínského režiséra Gana Biho s názvem Kaili Blues byl docela silnou intelektuální kávou a uměleckou potravou pro náročné diváky. Melancholickou a elipticky vyprávěnou meditaci o cykličnosti času pojal tehdy teprve šestadvacetiletý režisér jako příběh na pomezí snu, vzpomínky a halucinace, která vrcholila více než čtyřicetiminutovou scénou natočenou v jediném záběru, odehrávajícím se v kontrastu se zbytkem filmu v reálném čase. Na snímek, s nímž vyhrál v roce 2015 dvě ceny na festivalu ve švýcarském Locarnu, Gan Bi navazuje s magickým a imaginativním počinem Poslední večery na Zemi, který tentokrát putoval už rovnou do Cannes.
 
Poslední večery na Zemi (Long Day´s Journey Into Night) – Recenze
Zdroj fotek: filmeurope.cz

7. 6. 2019

Psí poslání 2 (A Dog´s Journey) – Recenze – 60%

U amerického rodinného filmu Psí poslání z roku 2017 si zřejmě pobrečelo tolik diváků, že padlo rozhodnutí natočit i jeho pokračování, které je stejně jako jeho předchůdce adaptací románu spisovatele Williama Bruce Camerona. Příběh navazuje po pár letech na události z prvního filmu a jeho hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je opět psí duše, která se umí reinkarnovat a vystřídá tím pádem v průběhu snímku hned několik psích podob. Zachován byl tudíž i motiv psího umírání a následného znovuzrození v jiném psím těle, kvůli čemuž by bylo rozumné vzít si s sebou do kina nějaké kapesníky, zvlášť pokud jste na tohle téma citliví. Jestli to rozdýchají vaše děti, nechám na vás.

Psí poslání 2 (A Dog´s Journey) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

6. 6. 2019

X-Men: Dark Phoenix – Recenze – 60%

Píše se rok 1992 a zdá se, že veřejnost konečně začíná přijímat mutanty jako plnohodnotné členy společnosti a některé z nich má dokonce za hrdiny. Tým X-Men se vydává na víceméně rutinní misi do vesmíru s cílem zachránit astronauty z rozpadajícího se raketoplánu. V průběhu akce je však hrdinka Jean (Sophie Turner) zasažena podivným zářením, které enormně posílí její schopnosti. Síla neznámého původu však zároveň naruší její sebekontrolu a vytlačí na povrch traumata, jež utrpěla v dětství.

X-Men: Dark Phoenix – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

23. 5. 2019

Aladin (Aladdin) – Recenze – 60%

Neuběhly ani dva měsíce od premiéry filmu Dumbo a do kin přichází další Disneyho hraná předělávka jiné z jeho animovaných klasik – tentokrát přišel na řadu Aladin z roku 1992. Příběh o prostém zlodějíčkovi se zlatým srdcem a arabské princezně, jejichž životy zamíchá nález kouzelné lampy a vyvolání Džina garantujícího splnění tří přání, režíroval Guy Ritchie, který svou kariéru započal natáčením komediálně-kriminálních gangsterek, jimiž byly snímky Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k, a v poslední době se i díky filmům Sherlock Holmes nebo Král Artuš: Legenda o meči dočkal pověsti novátora, obohacujícího náměty zažitých příběhů o moderní a originální pojetí.
 
Aladin (Aladdin) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

19. 5. 2019

Free Solo – Recenze – 80%

Oscarem oceněný americký dokument Free Solo se zabývá výkonem a osobností třicetiletého horolezce Alexe Honnolda, který se rozhodl vylézt na skalní stěnu El Capitan (což je 900 metrů vysoký skalní masiv s prakticky kolmým náklonem) metodou „free solo“, což znamená bez pomoci a bez jakéhokoli jištění. Jinými slovy, kdyby udělal během toho lezení jedinou chybu, tak by spadl a zemřel.
 
Free Solo – Recenze
Zdroj fotek: artcam.cz

15. 5. 2019

John Wick 3 (John Wick: Chapter 3 – Parabellum) – Recenze – 90%

Americký akční thriller John Wick 3 navazuje na místě, kde předchozí John Wick 2 skončil – titulní hrdina (Keanu Reeves) porušil pravidla hotelu Continental, takže je na jeho hlavu vypsaná odměna a všichni mu jdou po krku. Tvůrci filmu v čele s režisérem Chadem Stahelskim, bývalým kaskadérem a dlouholetým kamarádem Keanu Reevese, v něm zároveň navazují i na budování spletitého světa profesionálních zabijáků a jeho přísných pravidel a do hloubky rozvíjejí jeho fascinující mytologii.
 
John Wick 3 (John Wick: Chapter 3 – Parabellum) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

9. 5. 2019

Trhlina – Recenze – 30%

Slovenský mysteriózní/hororový thriller Trhlina je adaptací stejnojmenné knihy spisovatele Jozefa Kariky, který ji napsal na motivy četných hypotéz o lidech záhadně zmizelých v západoslovenském pohoří Tribeč, jimiž se na internetu zabývají konspirační teoretici. Díky tomuto napojení na mnohé nevyjasněné skutečné události získal úspěšný bestseller, byť zjevně mystifikační, značně na atraktivitě. Zdání reality jeho autor přiživil i prohlášením, že se nechal inspirovat vyprávěním údajného očitého svědka, jemuž výprava do tribečských horských lesů změnila život, a proto knihu pojal jako románový přepis jím vylíčených zážitků, přičemž hodnocení jejich věrohodnosti ponechává na čtenářích.

Hlavním hrdinou příběhu je mladík jménem Igor (Matej Marušin), jenž při hledání zaměstnání skončí u dělnické placené stáže v likvidační firmě. Při vyklízení bývalé psychiatrické léčebny narazí na záznamy blouznícího pacienta, souvisejícího s mizením lidí v Tribeči, a napíše o tom na svůj neúspěšný blog. Článek si získá velké množství čtenářů, a aby čtenost ještě navýšil, rozhodne se Igor domluvit si schůzku se dvěma znalci zmíněných hor (Tomáš Maštalír a Dávid Hartl), s nimiž se následně v doprovodu své přítelkyně (Mária Bartalos) vydá přímo do centra záhady s cílem přijít jí na kloub.
 
Trhlina – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

7. 5. 2019

Pokémon: Detektiv Pikachu (Pokémon: Detective Pikachu) – Recenze – 50%

Pokémoni byli spolu se sběratelskými kartičkami, hrami na Nintendo konzole GameBoy, animovaným seriálem a řadou celovečerních animovaných filmů na svém vrcholu někdy před patnácti až dvaceti lety. Když začala dospívat generace dětí, jež s Pokémony vyrůstala, tak zájem o ně sice mírně opadl, leč nikdy zcela nevymizel. Před nějakou dobou navíc celý fenomén znovu výrazně ožil díky mobilní hře Pokémon Go. Pravděpodobně i díky této nové vlně popularity vznikl i první hraný film s Pokémony, jenž nese název Pokémon: Detektiv Pikachu.

Jeho hlavním hrdinou je jednadvacetiletý Tim (Justice Smith), jenž se dozví o tragickém úmrtí svého otce Harryho, policejního detektiva, s nímž nebyl už delší dobu v kontaktu, a přijíždí do města Ryme City, kde se setká s jeho parťákem. Tím je ikonický žlutý elektrický hlodavec – Pikachu – toho času se ztrátou paměti, zálibou v kofeinu a nepodloženým tušením, že Harry ve skutečnosti nezemřel. Zároveň se ukazuje, že Tim je jako jediný schopen rozumět všemu, co Pikachu říká. Oba se pak společně pouští do řešení případu, v němž hraje mimo jiné roli i jakýsi experimentální fialový plyn, jenž dělá z jinak roztomilých a přátelských Pokémonů rozzuřené a nebezpečné zrůdy.
 
Pokémon: Detektiv Pikachu (Pokémon: Detective Pikachu) – Recenze
© Warner Bros.

30. 4. 2019

Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze – 80%

Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck získal v roce 2007 za svůj celovečerní debut s názvem Životy těch druhých Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. O tři roky později se neúspěšně pokusil prorazit v Hollywoodu s nepovedeným akčním thrillerem Cizinec s Johnnym Deppem a Angelinou Jolie. Nyní se vrátil se snímkem Nikdy neodvracej zrak na německou půdu, což mu rozhodně prospělo a opět mu to vyneslo nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film (byť tentokrát ho o sošku připravila konkurenční mexická Roma).

Film Nikdy neodvracej zrak je výpravným životopisným dramatem, v němž sledujeme osudy jeho hlavního hrdiny, německého malíře Kurta (volně inspirovaného žijícím malířem Gerhardem Richterem a po většinu filmu ztvárněného hercem Tomem Schillingem), vyprávěné na pozadí třech různých období německé historie. Konkrétně od jeho dětství v nacistickém Německu ve druhé polovině třicátých let, přes studium výtvarné akademie v NDR a po útěku do Západního Německa i akademie v Düsseldorfu, až po jeho první veřejnou výstavu pořádanou v letech šedesátých. Souběžně s ním se však snímek od začátku věnuje i vedlejší postavě nacistického (a později komunistického) lékaře Carla (Sebastian Koch), jenž v Kurtově životě sehraje zásadní roli.
 
Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

24. 4. 2019

Avengers: Endgame – Recenze – 90%

Film Avengers: Endgame přímo navazuje na události ze snímku Avengers: Infinity War a zároveň slouží jako završení velkolepé ságy tvořené dvaadvaceti filmy, které si studio Marvel vypiplalo během posledních jedenácti let. A je to epický tříhodinový kolos, v němž se mají šanci orientovat prakticky jen ti diváci, kteří ty přechozí filmy viděli a alespoň základně se vyznají v jejich jednotlivých postavách.

Cílem Avengers: Endgame totiž bylo nejen dokončit to, co bylo v Avengers: Infinity War načato (a co vyvrcholilo vymazáním existence poloviny všech žijících organismů ve vesmíru, včetně poloviny samotného týmu Avengers), ale i dovést do uspokojivého konce dílčí příběhy všech postav v rámci jedné velké katarze a tak trochu připomenout a zrekapitulovat, co se vlastně za těch jedenáct let odehrálo, a že právě důraz na prokreslené postavy a jejich vývoj je tím hlavním, co u Marvelu je a vždycky bylo mnohem důležitější než superhrdinské souboje a akční mega-bitvy.
 
Avengers: Endgame – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

17. 4. 2019

La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze – 60%

La Llorona (v doslovném překladu „Plačící žena“) je postava z mexického folklóru, která podle dávné pověsti utopila své dva syny a od té doby putuje coby duch po světě, oblečená do bílých šatů se závojem a vlečkou, a unáší a zabíjí cizí zatoulané děti. Což je přesně to, co dělá i v americkém hororu celovečerně debutujícího režiséra Michaela Chavese, jenž bude pro producenta Jamese Wana natáčet třetí díl ságy V zajetí démonů.

James Wan ostatně produkoval i snímek La Llorona: Prokletá žena, který se zdá být součástí téhož filmového světa, v němž se odehrávají i série V zajetí démonů a Annabelle (stejně jako ony je zasazen do 70. let). Ve skutečnosti je s nimi ale spjatý jen skrze jednu velmi okrajovou vedlejší postavu, tudíž je mnohem lepší přistupovat k němu jako k samostatnému filmu, který se zmíněnými horory nic společného nemá.

La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze
© Warner Bros.

15. 4. 2019

The Beach Bum – Recenze – 70%

Americký nezávislý režisér a tvůrce videoklipů Harmony Korine, jehož osobité a sem tam i kontroverzní filmy obvykle konzistentně dodržují určitou stylizovanou formu, leč pracují s velice rozvolněným obsahem a stylem vyprávění, je tím typem filmaře, který se nebojí provokovat a vysmívat se většinovým trendům napříč mnoha žánry. Není pro něj problém natočit podvratnou a vizuálně podmanivou uvolněnou komedii s hollywoodskými hvězdami, ani brakové home-video o zmutovaných bezdomovcích, kteří souloží s popelnicemi. Jeho nový snímek The Beach Bum má naštěstí blíž k tomu prvnímu.
 
The Beach Bum – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

11. 4. 2019

Hellboy (2019) – Recenze – 40%

Hellboy je rudý pekelný démon s upilovanými rohy a kamennou pěstí, jehož během druhé světové války přivedli na svět s pomocí znovuvzkříšeného Rasputina nacisté, a který v současnosti pomáhá lidem v boji proti jiným nadpřirozeným silám a pracuje v úřadu pro výzkum paranormálních jevů. Už tahle věta pravděpodobně předznamenává, zdali je film Hellboy vhodný zrovna pro vás, nebo jestli je představa čertovského ranaře, krvavě likvidujícího všelijaké stvůry, na váš vkus až příliš ujetá a extravagantní.
 
Hellboy (2019) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

9. 4. 2019

Mirai, dívka z budoucnosti (Mirai no mirai) – Recenze – 80%

Čtyřletý chlapec Kun je v domácnosti středem zájmu, dokud si jeho rodiče nepořídí další dítě. Přítomnost mladší sestřičky jménem Mirai, obírající jej o část pozornosti dospělých, přijímá malý hrdina jen s obtížemi, a uchyluje se proto do světa vlastní představivosti, resp. do různých časových a fantazijních rovin, v nichž mu nově vzniklou situaci pomáhají překonat různí členové jeho rodiny z dávné minulosti i z blízké budoucnosti.

Mirai, dívka z budoucnosti (Mirai no mirai) – Recenze
© Toho Company

5. 4. 2019

Řbitov zviřátek (Pet Sematary) – Recenze – 30%

Hororový román Stephena Kinga Řbitov zviřátek (psáno schválně s lingvistickými nedostatky) vypráví o čtyřčlenné rodině, která se přestěhuje do domu sousedícího s rušnou silnicí, nebezpečnou pro lidi i zvěř. Nedaleko se dokonce nachází hřbitov pro domácí zvířata, kam děti chodí pohřbívat své přejeté mazlíčky – a kus za ním pak staré indiánské pohřebiště, v němž znovu ožije každý, kdo v něm bude zakopán, akorát že pak už nikdy nebude stejný jako dřív. Jde v podstatě o příběh varující před narušováním přirozeného řádu smrti, v němž se King zabývá i neschopností smířit se s konceptem smrti jako takové, psychologickými aspekty truchlení a pocitu viny za něčí úmrtí a také hranicí, za niž by byli lidé ochotni zajít, aby mohli mít své tragicky a předčasně zemřelé bližní opět po svém boku.

Řbitov zviřátek (Pet Sematary) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

3. 4. 2019

Shazam! – Recenze – 60%

Čtrnáctiletý Billy (Asher Angel) žije ve Philadelphii, kde si prošel řadou pěstounských rodin, ale ze všech dříve nebo později utekl. Nyní žije v domě manželského páru, který se kromě něj ujal dalších pěti dětí.

Mezitím jakýsi mocný čaroděj-ochránce světů hledá svého nástupce a po desítkách let pátrání po vhodném kandidátovi si vybere právě Billyho, jenž se stane nositelem nadpřirozených schopností, přisuzovaných řeckým bohům. Kdykoli od té chvíle Billy vysloví jméno „Shazam“, stane se z něj superhrdina s tělem a tváří dospěláka (a hraje ho v tu chvíli Zachary Levi), a opětovným vyslovením téhož jména se zas vrátí do své původní dětské podoby.

Následně se Billy věnuje experimentování se svými schopnosti, aniž by tušil, že ho čeká zatěžkávací zkouška. Na stopě je mu totiž pomstou, mocí a hněvem zaslepený protivník Dr. Thadeuss (Mark Strong), vyzbrojený nejen identickými schopnostmi, ale i sedmi démonickými monstry, reprezentujícími smrtelné hříchy.
 
Shazam! – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

2. 4. 2019

Teroristka – Recenze – 50%

Marie (Iva Janžurová) je učitelka v důchodu, která žije na vesnici a tráví čas v chatařské oblasti u vážně nemocné bývalé kolegyně (Eva Holubová). Všechny chataře se kvůli pozemkům snaží vystrnadit místní zlý mafián Mach (Martin Hofmann), který jim ruší jejich klid a dělá všelijaké naschvály. Nelze s ním hnout, protože má pod palcem i starostku (Tatiana Vilhelmová), která je jeho milenkou. Jednoho dne ale pohár trpělivosti přeteče a Marie se vydává za Machem s nabitou zbraní, přestože celý život zastávala mírumilovné a pacifistické názory.
 
Teroristka – Recenze – 50%
Zdroj fotek: cinemart.cz

29. 3. 2019

Dumbo – Recenze – 50%

Disneyho animovaný Dumbo z roku 1941 je bajkou o slůněti narozeném v cirkusu, které má obrovské uši, kvůli nimž se mu všichni smějí. Pak ale zjistí, že když bude těma ušima dost mávat, dokáže létat, načež se z něj stane světoznámá cirkusová hvězda. Zkrátka je to jednoduchý příběh o sebedůvěře a o tom, že když se od ostatních v něčem lišíte, nemusíte se za to stydět, protože ty odlišnosti vás činí výjimečnými. Z dospělého hlediska pak jde zejména o kritiku šikany, v níž nechybí opilecké halucinace či dobové odkazy na afroamerickou komunitu a na Disneyho nespokojené zaměstnance.
 
Dumbo – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

28. 3. 2019

Skleněný pokoj – Recenze – 40%

Mezinárodně obsazené česko-slovenské melodrama režiséra Julia Ševčíka (Normal, Masaryk) Skleněný pokoj je adaptací stejnojmenného románu spisovatele Simona Mawera. Ten se při jeho psaní volně inspiroval životními osudy manželů Grety a Fritze Tugendhatových, původních majitelů brněnské vily Tugendhat.

Ve filmu, odehrávajícím se v letech 1928 až 1968, však tato vila nese název vila Landauer, neb její majitelé jsou ve snímku (a také ve smyšleném příběhu Mawerovy knihy) přejmenováni na Liesel a Viktora Landauerovy, které s reálnými manželi Tugendhatovými spojuje pravděpodobně pouze vkus pro moderní a nekonvenční bydlení a opuštění Československa v roce 1938 v obavách spojených s jejich židovským původem. Děj filmu se však nesoustředí primárně na soužití Liesel (švédská herečka Hanna Alström) a Viktora (dánský herec Claes Bang), nýbrž na kamarádský/milostný vztah mezi Liesel a její přítelkyní Hanou (nizozemská herečka Carice van Houten).
 
Skleněný pokoj – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

26. 3. 2019

Zraněná srdce (The Aftermath) – Recenze – 50%

Za britským plukovníkem Lewisem (Jason Clarke) přijíždí v roce 1946 do poválečného rozbombardovaného Hamburku jeho žena Rachael (Keira Knightley). Jeho trápí to, co v Německu za války zažil a co všechno byl nucen dělat, ji trápí nevítaná změna prostředí a pobyt v zemi plné nedávných nepřátel. A oba navíc trpí ztrátou syna, jenž před časem zemřel při leteckém náletu, což v jejich manželství způsobilo silnou trhlinu. V Hamburku se ubytují v luxusní vile patřící německému architektovi Stefanovi (Alexander Skarsgård), kterého Lewis nechá i s jeho dospívající dcerou bydlet v podkroví, aby nemuseli žít na ulici. To Rachael nelibě nese, protože se těšila na trochu soukromí, a navíc Němce z principu nenávidí. Po několika týdnech společného soužití však její odpor opadne a poté, co Stefana blíže pozná, v něm dokonce najde zalíbení. A on v ní.
 
Zraněná srdce (The Aftermath) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz