11. 7. 2019

Kořist (Crawl) – Recenze – 50%

Floridu sužuje obří hurikán a pětadvacetileté Haley (Kaya Scodelario) ani její sestře nebere jejich otec (Barry Pepper) telefon. Haley se za ním proto vydává do jeho bytu v již evakuované a uzavřené oblasti, leč nachází ho až v jejich opodál stojícím starém rodinném domě, konkrétně v pomalu se zatápějícím sklepě, zraněného a v bezvědomí. A spolu s ním i několik aligátorů, kterým silné deště rozvodnily nedalekou rezervaci, a kteří hrdinům nedovolí jen tak odejít.
 
Kořist (Crawl) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

10. 7. 2019

Late Night – Recenze – 20%

Tvrdá a arogantní Katherine (Emma Thompson) je úspěšnou moderátorkou televizní talk show Late Night, již před mnoha lety sama založila, leč které dlouhodobě klesá sledovanost a úroveň vtipů. Když je jí řečeno, že všech deset jejích scenáristů je tvořeno výhradně bílými muži a že by bylo záhodno s tím něco udělat, rozhodne se přijmout nezkušenou, leč nadšenou uchazečku o zaměstnání Molly (Mindy Kaling, která je zároveň autorkou scénáře). Ctižádostivá žena indického původu má ale dosavadní praxi pouze jako kontrolorka v chemickém průmyslu a v nové práci se navíc musí vypořádat jak s mužským šovinismem některých kolegů, tak s nerudnou šéfovou.

Kolem a kolem je americká komedie Late Night další variací toho, jak nějaká zatrpklá a v podstatě „zlá“ postava dojde k napravení díky vlivu dobrosrdečné a upřímné hlavní hrdinky, která jí pomůže stát se lepším člověkem. Z ohraného námětu však tentokrát vzešel banálně a tupě vyznívající snímek, který nejenže strašlivě zjednodušuje takřka všechny motivy, o něž se otře, ale navíc je i neuvěřitelně málo vtipný.

Late Night – Recenze
© FilmNation Entertainment

8. 7. 2019

Spider-Man: Daleko od domova (Spider-Man: Far from Home) – Recenze – 70%

Film Spider-Man: Daleko od domova je sice de facto pokračováním předchozího dobrodružství Petera Parkera ze snímku Spider-Man: Homecoming, leč zároveň navazuje i na nedávné Avengers: Endgame, neb se zabývá tím, jak se hlavní hrdina a vůbec celý svět vyrovnává s událostmi, k nimž v tomto snímku došlo. Takže na něj má smysl chodit pochopitelně pouze tehdy, když se v tomto superhrdinském vesmíru studia Marvel dobře orientujete.

Děj je o tom, že Peter Parker (Tom Holland) se musí vypořádat s rolí, kterou mu určil jeho mentor Tony Stark alias Iron Man, a která s sebou nese práci superhrdiny na plný úvazek, zatímco Peter by raději žil normálním životem a zamilovaně nadbíhal pohledné spolužačce (zpěvačka a herečka Zendaya). V tom však začnou na svět útočit mocní elementálové, jež se snaží porazit z paralelního světa přicházející superhrdina Mysterio (Jake Gyllenhaal), který ale k jejich zdolání potřebuje Spider-Manovu pomoc. Což zní sice dost dementně, leč je to dementní schválně a ve skutečnosti je děj filmu složitější – nerad bych nicméně cokoli prozrazoval.
 
Spider-Man: Daleko od domova (Spider-Man: Far from Home) – Recenze
Zdroj fotek: spidermanfilm.cz

6. 7. 2019

KVIFF 2019 – Třetí nálož dojmů z Karlových Varů, bilancování, vítězný Otec i vizionářská Naše doba

Letos bylo v Karlových Varech oproti loňsku o poznání méně lidí, takže fronty před sály byly mnohdy viditelně kratší a na některých představeních sem tam dokonce zůstávaly prázdné sedačky. Také filmů bylo méně – letos „jen“ 177, zatímco loni jich bylo 236 (nicméně počet projekcí byl naštěstí i tak skoro stejný). Nově vypadlo letní kino, které město Karlovy Vary plánuje zrušit. Kupodivu letos v programu chyběly nové filmy Terrence Malicka, Xaviera Dolana či Fatiho Akina, představené letos na festivalech v Cannes a Berlíně, a to přesto, že tito tvůrci mají v Karlových Varech bohatou historii svého působení. I tak ale nabídka projekcí čítala velké množství zdařilých snímků, jimž s přehledem kraluje Parazit jako zdaleka nejlepší film letošních Varů (podle mě) a několik dalších pozoruhodných snímků, mezi něž se řadí i nový počin mexického režiséra Carlose Reygadase  Naše doba (o něm více níže).

V Hlavní soutěži vyhrál Velkou cenu – Křišťálový globus bulharský film Otec (o něm též níže), Zvláštní cenu poroty získal německý snímek Lara a Cena za režii putovala k belgickému tvůrci Timovi Mielantsovi za film Patrick. Herecké ceny obdrželi Corinna Harfouch za Laru a Milan Ondrlík za slovensko-české drama Budiž světlo. Zvláštní uznání za film si vysloužila španělská Srpnová madona a za herecký výkon mladá herečka Antonia Giesen za roli v chilsko-francouzském filmu Muž budoucnosti. V Soutěži Na východ od Západu získal Velkou cenu ruský snímek Býk, Zvláštní cenu poroty obdržel ukrajinský počin Mé tiché myšlenky. Nejlepším dokumentem se stal estonsko-lotyšský dokument Nesmrtelní, Zvláštní cena poroty ve stejné kategorii byla udělena dokumentu Konfuciánský sen. Diváckou cenu deníku Právo udělili hlasující diváci dokumentu Olgy Sommerové Jiří Suchý – Lehce s životem se prát (o němž také píši více níže).
A nyní již k filmům:

Naše doba (Nuestro tiempo) – Tříhodinový mexický snímek vizionářského režiséra Carlose Reygadase se zabývá vztahem manželského páru žijícího na býčím ranči, jejichž otevřené manželství poprvé překročí hranici toho, co si jsou oba ještě ochotni tolerovat. Ze široka pojatý, niterný, vrstevnatý a z hlediska nejrůznějších formálních a vypravěčských prostředků nebývale pestrý snímek věnovaný partnerským vztahům, jejich různým podobám a proměnám, exceluje zejména na poli naprosto bravurní a vynalézavé režie, nádherné kamery a skvělých hereckých výkonů ústřední dvojice, kterou ztvárnili přímo Reygadas a jeho žena, kteří jsou přitom oba neherci. Divácky náročnější, leč na Reygadasovy poměry stále velmi přístupný film plný býčích metafor a ohromujících pasáží (koncert pro tympány, napadení koně býkem, sex nasnímaný voyeuristicky přes nedovřené dveře) se inovativně noří do hlubin složité a komplexní psychologie lidí a jejich vztahů a v podstatě jde o naprosto mimořádné dílo, jemuž lze vytýkat jen pár nedostatků, mezi něž se řadí místy přílišná dějová rozvolněnost a přeci jen trochu přehnaná délka některých záběrů a scén. (90%)
 
Naše doba
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

4. 7. 2019

KVIFF 2019 – Druhá nálož dojmů z Karlových Varů, Po svatbě s Julianne Moore i vynikající Parazit

Druhá várka dojmů ze snímků promítaných na filmovém festivalu v Karlových Varech je od minule obohacena i o několik filmů, které se přes pomyslnou hranici průměru již přehoupnout nedokázaly, leč není jich naštěstí mnoho. Došlo dokonce i na jednu naprostou pecku, která je momentálně tím zdaleka nejlepším, co jsem ve Varech letos viděl – řeč je o jihokorejském Parazitovi. Do budoucna přibude ještě třetí várka dojmů, po níž budou následovat zas už jen standardní recenze.

Parazit (Gisaengchung) – Jihokorejský vítěz letošního festivalu v Cannes mistrně kombinuje thriller a společenskou satiru s absurdní černou komedií o chudé rodince, která se podvodně vetře do domácnosti bohatého podnikatele. Skvěle gradovaný, zpočátku hodně vtipný a později i překvapivě napínavý a mrazivý snímek je úžasně napsaný, vyvíjí se nečekanými směry napříč netušenými dějovými zvraty a perfektně se vyjadřuje ke třídním rozdílům ve společnosti i ke stylu života jejích dvou kontrastních vrstev. Inteligentní a bravurně režírovaná královská zábava od začátku do konce, režisér a scenárista Bong Joon-ho v nejlepší formě od Pečetě vraha. Rozhodně doporučuji nezjišťovat si o filmu nic dalšího a jít na něj, hned jak to bude možné. (100%)

Parazit
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

2. 7. 2019

Mrtví neumírají (The Dead Don´t Die) – Recenze – 40%

Režisér Jim Jarmusch, jeden z nejznámějších představitelů amerického nezávislého filmu, napsal a natočil zombie hororovou komedii, což může znít jako komerční žánr, leč výsledek je asi stejně komerční, jako když před pěti lety natočil film o upírech Přežijí jen milenci. Ten si ale užili alespoň cinefilové a fanoušci uměleckých intelektuálních snímků, zatímco u filmu Mrtví neumírají není příliš jasné, kdo by si ho vlastně měl užít. Kupodivu tentokrát moc nepomáhá ani výtečné herecké obsazení, poskládané povětšinou z herců, kteří už hráli v jiných Jarmuschových starších filmech.
 
Mrtví neumírají (The Dead Don´t Die) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

30. 6. 2019

KVIFF 2019 – První nálož dojmů z Karlových Varů, svět bez žen Caseyho Afflecka i nejukřičenější film roku

Je to s podivem, ale letos mi zatím všechno z toho, co jsem ve Varech už stihl vidět, připadá nadprůměrné. Avšak na nějakou zásadní perlu, kterou bych chtěl vyloženě vychválit do nebes, stále čekám.

Narušitel systému (Systemsprenger) – Německý snímek oceněný na letošním Berlinale Cenou Alfreda Bauera (cena udělovaná počinům, jež otevírají filmové tvorbě nové perspektivy) je hutným dramatem o desetileté holce s agresivními záchvaty vzteku, které se její vlastní matka bojí, a sociální zařízení si ji předávají jako Černého Petra. S přehledem nejukřičenější film roku, jenž obstojí i jako celovečerní reklama na antikoncepci, se skvělými herci a empatickým náhledem do starostí sociálních pracovníků, jejichž pocit bezvýchodnosti, ohrožení a neustálého teroru se zdařile přenáší i na diváky. Film exceluje v budování obav z dalšího hrdinčina záchvatu a nabízí řadu překvapivě mrazivých scén, ve své druhé polovině se však příliš dlouho motá v kruhu, mírně bezradný to trápení nějak uspokojivě ukončit. (70%)

Narušitel systému
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

28. 6. 2019

KVIFF 2019 – Jsem ve Varech a mám dost co dělat

Letos jsem ve Varech od 28. června do 5. července. Mám v hledáčku přibližně 35 filmů, které bych teoreticky měl za osm dní stihnout vidět. I když zřejmě budu muset obětovat legendární Satanské tango, protože na film se stopáží sedm a půl hodiny kapacitu zkrátka mít nebudu. Na to ostatní si každopádně ode mě budete moci přečíst první dojmy, které budu průběžně vydávat, a zřejmě dojde také na několik plnohodnotných recenzí, jež budu publikovat jak během festivalu, tak po jeho skončení. Již nyní si můžete přečíst recenzi na film Yesterday, který se tu také bude promítat. V nejbližší době přibydou i recenze na filmy Spider-Man: Daleko od domova a Mrtví neumírají, které budou záhy k vidění i v běžné distribuci, následovat bude vítězný snímek z Cannes Parazit, režijní debut Jonaha Hilla Devadesátky či nový snímek Petera Stricklanda Takové krásné šaty.

Hlavní hvězdou festivalu je herečka Julianne Moore, která převezme Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii a osobně zde uvede s režisérem Bartem Freundlichem a hercem Billym Crudupem jejich nový film s názvem Po svatbě, zahajovací film celého festivalu. Po dvou letech se vrací do Varů i herec Casey Affleck, jenž zde uvede film Světlo mého života, který režíroval a hraje v něm hlavní roli. Křišťálového globusu se dočká i herečka Patricia Clarkson, zatímco kameraman Vladimír Smutný obdrží Cenu prezidenta MFF KV. Zakončovacím snímkem bude komedie Late Night (která po skončení festivalu zamíří i do kin). V nejnovější festivalové znělce vystupuje Jiřina Bohdalová, která získala Cenu prezidenta MFF KV v roce 2016.

KVIFF 2019

27. 6. 2019

Annabelle 3 (Annabelle Comes Home) – Recenze – 50%

Lze předpokládat, že čtenář této recenze ví, o čem je filmová hororová řada Annabelle. Proto jen připomenu, že za jejím vznikem stojí režisér, scenárista a producent James Wan, tvůrce série V zajetí démonů a vůbec celého filmového universa točícího se kolem manželů Warrenových (volně inspirovaných dvojicí skutečných démonologů a paranormálních vyšetřovatelů), do něhož spadají kromě filmů Annabelle a Annabelle 2: Zrození zla i nedávné snímky Sestra a La Llorona: Prokletá žena. Annabelle 3 sice opět produkoval James Wan, leč napsal a natočil jej coby svůj režijní debut Gary Dauberman, scenárista všech předchozích dílů Annabelle i zmíněné Sestry.
 
Annabelle 3 (Annabelle Comes Home) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

25. 6. 2019

Yesterday – Recenze – 70%

Neúspěšný písničkář Jack (filmově debutující seriálový herec Himesh Patel) se řadu let marně snaží prorazit po boku své nejlepší kamarádky a manažerky Ellie (Lily James), až se jednoho dne rozhodne s hudební kariérou definitivně skoncovat. Právě toho dne dojde po celém světě ke krátkodobému výpadku elektřiny, během něhož Jacka srazí autobus. Po návratu z nemocnice Jack zjistí, že svět okolo něj se změnil – nikdo nezná písničky od kapely Beatles, protože Beatles nikdy neexistovali a Jack je jediný, kdo si na jejich songy pamatuje. Začne je tedy vydávat za své vlastní a obrovský úspěch na sebe nenechá dlouho čekat.

Yesterday – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

18. 6. 2019

Tajný život mazlíčků 2 (The Secret Life of Pets 2) – Recenze – 60%

Animovaný film Tajný život mazlíčků byl před třemi roky velmi úspěšný, a tudíž pochopitelně vzniklo jeho pokračování, natočené v podobném duchu a za použití prakticky stejného mustru – všechny jeho zápletky jsou opět v podstatě jen záminkami pro všelijaké zvířecí groteskové skopičiny, které jsou na filmu tím hlavním. Protože dětem je víceméně jedno, o čem snímek je, hlavně když je dostatečně střelený, akční a je v něm hodně roztomilých zvířátek, která neustále skotačí a halekají.
 
Tajný život mazlíčků 2 (The Secret Life of Pets 2) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

13. 6. 2019

Muži v černém: Globální hrozba (Men in Black: International) – Recenze – 40%

Muži v černém se vrací po sedmi letech od premiéry třetího dílu, aby i napočtvrté ochránili Zemi před šmejdem z vesmíru, tentokrát dokonce v globálním měřítku (mimozemšťané i organizace Muži v černém se nyní nacházejí i na jiných místech po světě než jen v New Yorku), nicméně zároveň bez Willa Smithe a Tommyho Lee Jonese v hlavních rolích. Štafetu po nich přebrala mladá a snaživá Molly (Tessa Thompson), jenž je na začátku filmu rekrutována do londýnské pobočky coby Agentka M, a která vyrazí na svou první misi do Paříže hned po boku nejlepšího agenta celé pobočky – Agenta H (Chris Hemsworth).

Muži v černém: Globální hrozba (Men in Black: International) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

10. 6. 2019

Poslední večery na Zemi (Long Day´s Journey Into Night) – Recenze – 80%

Už pozoruhodný debut čínského režiséra Gana Biho s názvem Kaili Blues byl docela silnou intelektuální kávou a uměleckou potravou pro náročné diváky. Melancholickou a elipticky vyprávěnou meditaci o cykličnosti času pojal tehdy teprve šestadvacetiletý režisér jako příběh na pomezí snu, vzpomínky a halucinace, která vrcholila více než čtyřicetiminutovou scénou natočenou v jediném záběru, odehrávajícím se v kontrastu se zbytkem filmu v reálném čase. Na snímek, s nímž vyhrál v roce 2015 dvě ceny na festivalu ve švýcarském Locarnu, Gan Bi navazuje s magickým a imaginativním počinem Poslední večery na Zemi, který tentokrát putoval už rovnou do Cannes.
 
Poslední večery na Zemi (Long Day´s Journey Into Night) – Recenze
Zdroj fotek: filmeurope.cz

7. 6. 2019

Psí poslání 2 (A Dog´s Journey) – Recenze – 60%

U amerického rodinného filmu Psí poslání z roku 2017 si zřejmě pobrečelo tolik diváků, že padlo rozhodnutí natočit i jeho pokračování, které je stejně jako jeho předchůdce adaptací románu spisovatele Williama Bruce Camerona. Příběh navazuje po pár letech na události z prvního filmu a jeho hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je opět psí duše, která se umí reinkarnovat a vystřídá tím pádem v průběhu snímku hned několik psích podob. Zachován byl tudíž i motiv psího umírání a následného znovuzrození v jiném psím těle, kvůli čemuž by bylo rozumné vzít si s sebou do kina nějaké kapesníky, zvlášť pokud jste na tohle téma citliví. Jestli to rozdýchají vaše děti, nechám na vás.

Psí poslání 2 (A Dog´s Journey) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

6. 6. 2019

X-Men: Dark Phoenix – Recenze – 60%

Píše se rok 1992 a zdá se, že veřejnost konečně začíná přijímat mutanty jako plnohodnotné členy společnosti a některé z nich má dokonce za hrdiny. Tým X-Men se vydává na víceméně rutinní misi do vesmíru s cílem zachránit astronauty z rozpadajícího se raketoplánu. V průběhu akce je však hrdinka Jean (Sophie Turner) zasažena podivným zářením, které enormně posílí její schopnosti. Síla neznámého původu však zároveň naruší její sebekontrolu a vytlačí na povrch traumata, jež utrpěla v dětství.

X-Men: Dark Phoenix – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

23. 5. 2019

Aladin (Aladdin) – Recenze – 60%

Neuběhly ani dva měsíce od premiéry filmu Dumbo a do kin přichází další Disneyho hraná předělávka jiné z jeho animovaných klasik – tentokrát přišel na řadu Aladin z roku 1992. Příběh o prostém zlodějíčkovi se zlatým srdcem a arabské princezně, jejichž životy zamíchá nález kouzelné lampy a vyvolání Džina garantujícího splnění tří přání, režíroval Guy Ritchie, který svou kariéru započal natáčením komediálně-kriminálních gangsterek, jimiž byly snímky Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k, a v poslední době se i díky filmům Sherlock Holmes nebo Král Artuš: Legenda o meči dočkal pověsti novátora, obohacujícího náměty zažitých příběhů o moderní a originální pojetí.
 
Aladin (Aladdin) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

19. 5. 2019

Free Solo – Recenze – 80%

Oscarem oceněný americký dokument Free Solo se zabývá výkonem a osobností třicetiletého horolezce Alexe Honnolda, který se rozhodl vylézt na skalní stěnu El Capitan (což je 900 metrů vysoký skalní masiv s prakticky kolmým náklonem) metodou „free solo“, což znamená bez pomoci a bez jakéhokoli jištění. Jinými slovy, kdyby udělal během toho lezení jedinou chybu, tak by spadl a zemřel.
 
Free Solo – Recenze
Zdroj fotek: artcam.cz

15. 5. 2019

John Wick 3 (John Wick: Chapter 3 – Parabellum) – Recenze – 90%

Americký akční thriller John Wick 3 navazuje na místě, kde předchozí John Wick 2 skončil – titulní hrdina (Keanu Reeves) porušil pravidla hotelu Continental, takže je na jeho hlavu vypsaná odměna a všichni mu jdou po krku. Tvůrci filmu v čele s režisérem Chadem Stahelskim, bývalým kaskadérem a dlouholetým kamarádem Keanu Reevese, v něm zároveň navazují i na budování spletitého světa profesionálních zabijáků a jeho přísných pravidel a do hloubky rozvíjejí jeho fascinující mytologii.
 
John Wick 3 (John Wick: Chapter 3 – Parabellum) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

9. 5. 2019

Trhlina – Recenze – 30%

Slovenský mysteriózní/hororový thriller Trhlina je adaptací stejnojmenné knihy spisovatele Jozefa Kariky, který ji napsal na motivy četných hypotéz o lidech záhadně zmizelých v západoslovenském pohoří Tribeč, jimiž se na internetu zabývají konspirační teoretici. Díky tomuto napojení na mnohé nevyjasněné skutečné události získal úspěšný bestseller, byť zjevně mystifikační, značně na atraktivitě. Zdání reality jeho autor přiživil i prohlášením, že se nechal inspirovat vyprávěním údajného očitého svědka, jemuž výprava do tribečských horských lesů změnila život, a proto knihu pojal jako románový přepis jím vylíčených zážitků, přičemž hodnocení jejich věrohodnosti ponechává na čtenářích.

Hlavním hrdinou příběhu je mladík jménem Igor (Matej Marušin), jenž při hledání zaměstnání skončí u dělnické placené stáže v likvidační firmě. Při vyklízení bývalé psychiatrické léčebny narazí na záznamy blouznícího pacienta, souvisejícího s mizením lidí v Tribeči, a napíše o tom na svůj neúspěšný blog. Článek si získá velké množství čtenářů, a aby čtenost ještě navýšil, rozhodne se Igor domluvit si schůzku se dvěma znalci zmíněných hor (Tomáš Maštalír a Dávid Hartl), s nimiž se následně v doprovodu své přítelkyně (Mária Bartalos) vydá přímo do centra záhady s cílem přijít jí na kloub.
 
Trhlina – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

7. 5. 2019

Pokémon: Detektiv Pikachu (Pokémon: Detective Pikachu) – Recenze – 50%

Pokémoni byli spolu se sběratelskými kartičkami, hrami na Nintendo konzole GameBoy, animovaným seriálem a řadou celovečerních animovaných filmů na svém vrcholu někdy před patnácti až dvaceti lety. Když začala dospívat generace dětí, jež s Pokémony vyrůstala, tak zájem o ně sice mírně opadl, leč nikdy zcela nevymizel. Před nějakou dobou navíc celý fenomén znovu výrazně ožil díky mobilní hře Pokémon Go. Pravděpodobně i díky této nové vlně popularity vznikl i první hraný film s Pokémony, jenž nese název Pokémon: Detektiv Pikachu.

Jeho hlavním hrdinou je jednadvacetiletý Tim (Justice Smith), jenž se dozví o tragickém úmrtí svého otce Harryho, policejního detektiva, s nímž nebyl už delší dobu v kontaktu, a přijíždí do města Ryme City, kde se setká s jeho parťákem. Tím je ikonický žlutý elektrický hlodavec – Pikachu – toho času se ztrátou paměti, zálibou v kofeinu a nepodloženým tušením, že Harry ve skutečnosti nezemřel. Zároveň se ukazuje, že Tim je jako jediný schopen rozumět všemu, co Pikachu říká. Oba se pak společně pouští do řešení případu, v němž hraje mimo jiné roli i jakýsi experimentální fialový plyn, jenž dělá z jinak roztomilých a přátelských Pokémonů rozzuřené a nebezpečné zrůdy.
 
Pokémon: Detektiv Pikachu (Pokémon: Detective Pikachu) – Recenze
© Warner Bros.

30. 4. 2019

Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze – 80%

Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck získal v roce 2007 za svůj celovečerní debut s názvem Životy těch druhých Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. O tři roky později se neúspěšně pokusil prorazit v Hollywoodu s nepovedeným akčním thrillerem Cizinec s Johnnym Deppem a Angelinou Jolie. Nyní se vrátil se snímkem Nikdy neodvracej zrak na německou půdu, což mu rozhodně prospělo a opět mu to vyneslo nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film (byť tentokrát ho o sošku připravila konkurenční mexická Roma).

Film Nikdy neodvracej zrak je výpravným životopisným dramatem, v němž sledujeme osudy jeho hlavního hrdiny, německého malíře Kurta (volně inspirovaného žijícím malířem Gerhardem Richterem a po většinu filmu ztvárněného hercem Tomem Schillingem), vyprávěné na pozadí třech různých období německé historie. Konkrétně od jeho dětství v nacistickém Německu ve druhé polovině třicátých let, přes studium výtvarné akademie v NDR a po útěku do Západního Německa i akademie v Düsseldorfu, až po jeho první veřejnou výstavu pořádanou v letech šedesátých. Souběžně s ním se však snímek od začátku věnuje i vedlejší postavě nacistického (a později komunistického) lékaře Carla (Sebastian Koch), jenž v Kurtově životě sehraje zásadní roli.
 
Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

24. 4. 2019

Avengers: Endgame – Recenze – 90%

Film Avengers: Endgame přímo navazuje na události ze snímku Avengers: Infinity War a zároveň slouží jako završení velkolepé ságy tvořené dvaadvaceti filmy, které si studio Marvel vypiplalo během posledních jedenácti let. A je to epický tříhodinový kolos, v němž se mají šanci orientovat prakticky jen ti diváci, kteří ty přechozí filmy viděli a alespoň základně se vyznají v jejich jednotlivých postavách.

Cílem Avengers: Endgame totiž bylo nejen dokončit to, co bylo v Avengers: Infinity War načato (a co vyvrcholilo vymazáním existence poloviny všech žijících organismů ve vesmíru, včetně poloviny samotného týmu Avengers), ale i dovést do uspokojivého konce dílčí příběhy všech postav v rámci jedné velké katarze a tak trochu připomenout a zrekapitulovat, co se vlastně za těch jedenáct let odehrálo, a že právě důraz na prokreslené postavy a jejich vývoj je tím hlavním, co u Marvelu je a vždycky bylo mnohem důležitější než superhrdinské souboje a akční mega-bitvy.
 
Avengers: Endgame – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

17. 4. 2019

La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze – 60%

La Llorona (v doslovném překladu „Plačící žena“) je postava z mexického folklóru, která podle dávné pověsti utopila své dva syny a od té doby putuje coby duch po světě, oblečená do bílých šatů se závojem a vlečkou, a unáší a zabíjí cizí zatoulané děti. Což je přesně to, co dělá i v americkém hororu celovečerně debutujícího režiséra Michaela Chavese, jenž bude pro producenta Jamese Wana natáčet třetí díl ságy V zajetí démonů.

James Wan ostatně produkoval i snímek La Llorona: Prokletá žena, který se zdá být součástí téhož filmového světa, v němž se odehrávají i série V zajetí démonů a Annabelle (stejně jako ony je zasazen do 70. let). Ve skutečnosti je s nimi ale spjatý jen skrze jednu velmi okrajovou vedlejší postavu, tudíž je mnohem lepší přistupovat k němu jako k samostatnému filmu, který se zmíněnými horory nic společného nemá.

La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze
© Warner Bros.

15. 4. 2019

The Beach Bum – Recenze – 70%

Americký nezávislý režisér a tvůrce videoklipů Harmony Korine, jehož osobité a sem tam i kontroverzní filmy obvykle konzistentně dodržují určitou stylizovanou formu, leč pracují s velice rozvolněným obsahem a stylem vyprávění, je tím typem filmaře, který se nebojí provokovat a vysmívat se většinovým trendům napříč mnoha žánry. Není pro něj problém natočit podvratnou a vizuálně podmanivou uvolněnou komedii s hollywoodskými hvězdami, ani brakové home-video o zmutovaných bezdomovcích, kteří souloží s popelnicemi. Jeho nový snímek The Beach Bum má naštěstí blíž k tomu prvnímu.
 
The Beach Bum – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

11. 4. 2019

Hellboy (2019) – Recenze – 40%

Hellboy je rudý pekelný démon s upilovanými rohy a kamennou pěstí, jehož během druhé světové války přivedli na svět s pomocí znovuvzkříšeného Rasputina nacisté, a který v současnosti pomáhá lidem v boji proti jiným nadpřirozeným silám a pracuje v úřadu pro výzkum paranormálních jevů. Už tahle věta pravděpodobně předznamenává, zdali je film Hellboy vhodný zrovna pro vás, nebo jestli je představa čertovského ranaře, krvavě likvidujícího všelijaké stvůry, na váš vkus až příliš ujetá a extravagantní.
 
Hellboy (2019) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

9. 4. 2019

Mirai, dívka z budoucnosti (Mirai no mirai) – Recenze – 80%

Čtyřletý chlapec Kun je v domácnosti středem zájmu, dokud si jeho rodiče nepořídí další dítě. Přítomnost mladší sestřičky jménem Mirai, obírající jej o část pozornosti dospělých, přijímá malý hrdina jen s obtížemi, a uchyluje se proto do světa vlastní představivosti, resp. do různých časových a fantazijních rovin, v nichž mu nově vzniklou situaci pomáhají překonat různí členové jeho rodiny z dávné minulosti i z blízké budoucnosti.

Mirai, dívka z budoucnosti (Mirai no mirai) – Recenze
© Toho Company

5. 4. 2019

Řbitov zviřátek (Pet Sematary) – Recenze – 30%

Hororový román Stephena Kinga Řbitov zviřátek (psáno schválně s lingvistickými nedostatky) vypráví o čtyřčlenné rodině, která se přestěhuje do domu sousedícího s rušnou silnicí, nebezpečnou pro lidi i zvěř. Nedaleko se dokonce nachází hřbitov pro domácí zvířata, kam děti chodí pohřbívat své přejeté mazlíčky – a kus za ním pak staré indiánské pohřebiště, v němž znovu ožije každý, kdo v něm bude zakopán, akorát že pak už nikdy nebude stejný jako dřív. Jde v podstatě o příběh varující před narušováním přirozeného řádu smrti, v němž se King zabývá i neschopností smířit se s konceptem smrti jako takové, psychologickými aspekty truchlení a pocitu viny za něčí úmrtí a také hranicí, za niž by byli lidé ochotni zajít, aby mohli mít své tragicky a předčasně zemřelé bližní opět po svém boku.

Řbitov zviřátek (Pet Sematary) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

3. 4. 2019

Shazam! – Recenze – 60%

Čtrnáctiletý Billy (Asher Angel) žije ve Philadelphii, kde si prošel řadou pěstounských rodin, ale ze všech dříve nebo později utekl. Nyní žije v domě manželského páru, který se kromě něj ujal dalších pěti dětí.

Mezitím jakýsi mocný čaroděj-ochránce světů hledá svého nástupce a po desítkách let pátrání po vhodném kandidátovi si vybere právě Billyho, jenž se stane nositelem nadpřirozených schopností, přisuzovaných řeckým bohům. Kdykoli od té chvíle Billy vysloví jméno „Shazam“, stane se z něj superhrdina s tělem a tváří dospěláka (a hraje ho v tu chvíli Zachary Levi), a opětovným vyslovením téhož jména se zas vrátí do své původní dětské podoby.

Následně se Billy věnuje experimentování se svými schopnosti, aniž by tušil, že ho čeká zatěžkávací zkouška. Na stopě je mu totiž pomstou, mocí a hněvem zaslepený protivník Dr. Thadeuss (Mark Strong), vyzbrojený nejen identickými schopnostmi, ale i sedmi démonickými monstry, reprezentujícími smrtelné hříchy.
 
Shazam! – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

2. 4. 2019

Teroristka – Recenze – 50%

Marie (Iva Janžurová) je učitelka v důchodu, která žije na vesnici a tráví čas v chatařské oblasti u vážně nemocné bývalé kolegyně (Eva Holubová). Všechny chataře se kvůli pozemkům snaží vystrnadit místní zlý mafián Mach (Martin Hofmann), který jim ruší jejich klid a dělá všelijaké naschvály. Nelze s ním hnout, protože má pod palcem i starostku (Tatiana Vilhelmová), která je jeho milenkou. Jednoho dne ale pohár trpělivosti přeteče a Marie se vydává za Machem s nabitou zbraní, přestože celý život zastávala mírumilovné a pacifistické názory.
 
Teroristka – Recenze – 50%
Zdroj fotek: cinemart.cz

29. 3. 2019

Dumbo – Recenze – 50%

Disneyho animovaný Dumbo z roku 1941 je bajkou o slůněti narozeném v cirkusu, které má obrovské uši, kvůli nimž se mu všichni smějí. Pak ale zjistí, že když bude těma ušima dost mávat, dokáže létat, načež se z něj stane světoznámá cirkusová hvězda. Zkrátka je to jednoduchý příběh o sebedůvěře a o tom, že když se od ostatních v něčem lišíte, nemusíte se za to stydět, protože ty odlišnosti vás činí výjimečnými. Z dospělého hlediska pak jde zejména o kritiku šikany, v níž nechybí opilecké halucinace či dobové odkazy na afroamerickou komunitu a na Disneyho nespokojené zaměstnance.
 
Dumbo – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

28. 3. 2019

Skleněný pokoj – Recenze – 40%

Mezinárodně obsazené česko-slovenské melodrama režiséra Julia Ševčíka (Normal, Masaryk) Skleněný pokoj je adaptací stejnojmenného románu spisovatele Simona Mawera. Ten se při jeho psaní volně inspiroval životními osudy manželů Grety a Fritze Tugendhatových, původních majitelů brněnské vily Tugendhat.

Ve filmu, odehrávajícím se v letech 1928 až 1968, však tato vila nese název vila Landauer, neb její majitelé jsou ve snímku (a také ve smyšleném příběhu Mawerovy knihy) přejmenováni na Liesel a Viktora Landauerovy, které s reálnými manželi Tugendhatovými spojuje pravděpodobně pouze vkus pro moderní a nekonvenční bydlení a opuštění Československa v roce 1938 v obavách spojených s jejich židovským původem. Děj filmu se však nesoustředí primárně na soužití Liesel (švédská herečka Hanna Alström) a Viktora (dánský herec Claes Bang), nýbrž na kamarádský/milostný vztah mezi Liesel a její přítelkyní Hanou (nizozemská herečka Carice van Houten).
 
Skleněný pokoj – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

26. 3. 2019

Zraněná srdce (The Aftermath) – Recenze – 50%

Za britským plukovníkem Lewisem (Jason Clarke) přijíždí v roce 1946 do poválečného rozbombardovaného Hamburku jeho žena Rachael (Keira Knightley). Jeho trápí to, co v Německu za války zažil a co všechno byl nucen dělat, ji trápí nevítaná změna prostředí a pobyt v zemi plné nedávných nepřátel. A oba navíc trpí ztrátou syna, jenž před časem zemřel při leteckém náletu, což v jejich manželství způsobilo silnou trhlinu. V Hamburku se ubytují v luxusní vile patřící německému architektovi Stefanovi (Alexander Skarsgård), kterého Lewis nechá i s jeho dospívající dcerou bydlet v podkroví, aby nemuseli žít na ulici. To Rachael nelibě nese, protože se těšila na trochu soukromí, a navíc Němce z principu nenávidí. Po několika týdnech společného soužití však její odpor opadne a poté, co Stefana blíže pozná, v něm dokonce najde zalíbení. A on v ní.
 
Zraněná srdce (The Aftermath) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

25. 3. 2019

My (Us) – Recenze – 60%

V roce 1986 se černošská holčička zatoulá na pouti do zrcadlového bludiště, odkud si odnese traumatizující zážitek – v jednom ze zrcadel totiž spatří místo svého odrazu svou dvojnici (nebo si to alespoň myslí). Následuje skok do současnosti, kdy je z holčičky dávno dospělá žena, která má sama dospívající dceru, mladšího syna a manžela, a jede s nimi na rodinnou dovolenou do domu na pláži. Tam je pak jednoho večera přepadne jiná čtyřčlenná rodina, která ovšem vypadá stejně jako oni – resp. vypadá jako jejich zlé, pokřivené klony, které je chtějí zabít.
 
My (Us) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

24. 3. 2019

Ceny Český lev 2019 - Výsledky

Letošní ročník Českých lvů byl zdaleka nejvydařenější za posledních mnoho let. Předávání cen probíhalo v hbitém tempu a bez zbytečných prostojů, důstojně a povětšinou i bez trapného vtipkování (a přesto zábavně). Moderátor večera Václav Kopta zvládl svou úlohu výborně, vstupy předávajících a děkovné řeči oceněných se díkybohu obešly bez politických agitací.

Úvodní scénka, v níž Václav Kopta při cestě do Rudolfina potkával řadu postav z loni natočených filmů, byla skvělá a zábavná. Dobrým nápadem bylo i obléknout předávající herce do kostýmů, v nichž v loňských filmech sami hráli. Na oboje však mohou dobře reagovat pouze ti, kdo se v české filmografii uplynulého roku orientují a nominované snímky viděli – ostatním divákům to totiž příliš nepomůže v přiblížení toho, jaké filmy se u nás točí, o čem jsou, čím jsou významné a proč se jim udělují nějaké ceny (snad s výjimkou filmů nominovaných v hlavní kategorii, jimž byla věnována samostatná okénka). Je docela škoda, že předávání cen v hereckých kategoriích probíhá bez promítání ukázek výkonů nominovaných.

Oproti loňskému otravnému, nedůstojnému a celkově příšernému přerušování děkovných řečí pískáním na píšťalky a tvorbou jiných zvukových efektů tentokrát došlo na velkou tabuli s digitálním odpočtem, což na děkující pořád vytváří určitý nátlak (na rozdíl od předávajících, kteří jsou omezeni pouze moderátorem, nikoli časově), ale aspoň při děkování v tomto případě nebyli nikým skutečně vyrušování a přerušováni, což je v podstatě zlepšení.

Pokud by se ještě trochu víc mluvilo o nominovaných filmech a pouštělo se z nich víc ukázek (aby to diváky třeba navnadilo se na ty filmy podívat) a podařilo se udržet celý ceremoniál alespoň na této úrovni, nebyl by důvod, proč se na další ročníky udílení Českého lva netěšit.

Nejlepší film: Všechno bude
Nejlepší film: Všechno bude

20. 3. 2019

Pašerák (The Mule) – Recenze – 60%

Nový film Clinta Eastwooda (který v něm zároveň ztvárnil hlavní roli) je natočen volně na motivy skutečné události z roku 2014, kdy devadesátiletý americký stařík pašoval velké náklady kokainu pro mexický drogový kartel. Nejde ovšem o žádný zločinecký thriller plný akčních honiček a policejních razií. Pašerák je naopak pomalým a staromódním dramatem s lehkými komediálními prvky, vyprávějícím především o důležitosti rodiny a nutnosti občas zpomalit a vychutnat si kouzlo přítomnosti.

Jeho hlavním hrdinou je profesionální pěstitel květin a veterán Korejské války Earl, který se na stará kolena ocitne bez domova, bez práce a bez peněz a rozhodne si proto vydělávat pašováním drog (přičemž ze začátku neví, že pašuje zrovna drogy). Má čistý trestní rejstřík a v životě nedostal jedinou pokutu, takže ho nikdo nepodezřívá. A za vydělané peníze si pořídí nové auto, odkoupí od banky svůj dům, zrekonstruuje prostory pro srazy válečných veteránů a k tomu si začne zpětně kupovat i přízeň své vlastní rodiny, která na něj zanevřela kvůli tomu, že ji po dobu několika posledních desetiletí přehlížel a zanedbával.

Pašerák (The Mule) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

15. 3. 2019

High Life – Recenze – 20%

Sci-fi High Life je prvním anglicky mluveným filmem francouzské režisérky Claire Denis (Miluji tě k sežrání, Vnitřní slunce), u jehož popisu děje si výjimečně dovolím citovat synopsi distributora: „Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců na smrt. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat.“
 
High Life – Recenze
Zdroj fotek: filmeurope.cz

12. 3. 2019

Kouzelný park (Wonder Park) – Recenze – 60%

Animovaný film Kouzelný park, vzniklý v americko-španělské koprodukci, vypráví o zhruba desetileté holčičce June, která se svou maminkou už léta tráví volný čas fantazírováním o zábavním parku s futuristickými atrakcemi, jež se samy vytvářejí pomocí kouzelného fixu, a které jsou obsluhovány a provozovány mluvícími zvířaty. Pak ale maminka onemocní a musí do nemocnice a June na park zanevře. Po nějaké době jede June na letní tábor, leč rozhodne se vrátit do města a při cestě lesem narazí na místo, kde se nachází její vysněný park (i s mluvícími zvířaty) v životní velikosti. Akorát je celý poničený, zarostlý a ve vzduchu nad ním se vznáší temný mrak, který jej do sebe po částech nasává. Jedinou šancí na jeho záchranu je, aby v sobě June znovu probudila svou fantazii.

Kouzelný park (Wonder Park) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

10. 3. 2019

Arctic: Ledové peklo (Arctic) – Recenze – 80%

Kdesi v arktické ledové pustině živoří muž (Mads Mikkelsen), který zde před časem havaroval s letadlem, a pomalu ztrácí naději na záchranu. Každý den loví ryby na vlasec, mapuje své okolí, vyšlapává do sněhu velký nápis SOS, manuálně vysílá nouzový signál, na nějž nikdo neodpovídá, nocuje v nefunkčním vraku letadla a doufá, že ho nenavštíví lední medvědi. Pak se na obloze objeví helikoptéra a spása je téměř na dosah – stroj však také havaruje, jeho pilot zemře a druhá pilotka je zraněná, neschopná pohybu a mluvící cizí řečí. V helikoptéře muž najde mapu a zjistí, že pár dní chůze od nich se nachází výzkumná stanice. Naloží tudíž omezené zásoby a imobilní (a často spící/bezvědomou) ženu na improvizované sáně a vydá se na cestu…
 
Arctic: Ledové peklo (Arctic) – Recenze
Zdroj fotek: bohemiamp.cz

6. 3. 2019

Captain Marvel – Recenze – 50%

Film Captain Marvel (od studia Marvel) poprvé uvádí na scénu superhrdinku téhož jména (vlastním jménem Carol, hraje ji držitelka Oscara Brie Larson), která je jednou z nejsilnějších a nejmocnějších postav tohoto universa a podle všeho bude mít zásadní roli v příběhu snímku Avengers: Endgame, jehož se dočkáme již na konci letošního dubna. Jde tedy o první samostatný film Marvelu věnovaný ženské hrdince, který se navíc odehrává v 90. letech (a jeho druhou nejvýraznější postavou je o dvacet let mladší Nick Fury), což z něj dělá de facto prequel série Avengers.
 
Captain Marvel – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

4. 3. 2019

Šťastný Lazzaro (Lazzaro felice) – Recenze – 80%

Italský koprodukční film Šťastný Lazzaro režisérky a scenáristky Alice Rohrwacher (Zázraky) soutěžil loni na festivalu v Cannes, kde získal ocenění za nejlepší scénář. Jde o pozoruhodnou směs realistického sociálního dramatu a víceúrovňového podobenství s prvky magického realismu, která je uprostřed zřetelně rozdělena na dvě části, jež na sebe sice dějově i myšlenkově navazují (dohromady vyprávějí jeden příběh a vystupují v nich tytéž postavy), ale jinak se od sebe zásadně odlišují – mimo jiné se každá z nich odehrává v jiné době a v jiné lokaci.

První polovina snímku se soustředí na sociální aspekty života rolníků-nevolníků, žijících v odlehlé italské vesničce v izolované feudální komunitě o zhruba padesáti lidech všech věkových kategorií a pracujících na tabákových plantážích pro přísnou a bohatou hraběnku. Sami přitom plat nedostávají a žijí skromným životem věrných poddaných. Jedním z nich je i prostoduchý Lazzaro, dobrosrdečný, naivně důvěřivý a své práci oddaný mladík, jehož optikou šťastného prosťáčka je na jeho okolí nahlíženo.
 
Šťastný Lazzaro (Lazzaro felice) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

28. 2. 2019

Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze – 50%

Francouzská spisovatelka, varietní umělkyně a novinářka Sidonie-Gabrielle Colette (1873-1954), v počátcích své kariéry píšící pod mužským pseudonymem a v roce 1948 nominovaná na Nobelovu cenu za literaturu, vystřídala tři manžele (nicméně měla i několik poměrů se ženami), psala především sentimentální a milostné romány, v nichž zužitkovala své vzpomínky na dospívání na venkově, a stala se průkopnicí ženského psaní. Britsko-americký životopisný film Colette: Příběh vášně (v němž hlavní roli ztvárnila Keira Knightley) se pak zabývá pouze obdobím jejího prvního manželství se spisovatelem Willym (Dominic West), během něhož přesídlila z francouzského venkova do Paříže, objevila v sobě spisovatelské vlohy a napsala několik prvních románů, o jejichž autorství se později se svým mužem soudila.
 
Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

26. 2. 2019

Všechno nejhorší 2 (Happy Death Day 2U) – Recenze – 30%

V rok a půl starém komediálním slasheru Všechno nejhorší se vysokoškolačka Tree (Jessica Rothe), stíhaná maskovaným zabijákem, ocitla v časové smyčce, v rámci níž musela prožívat den svých narozenin (a zároveň den svého brutálního úmrtí) znovu a znovu. Pokaždé, když ji vrah zabil, tak se celý den restartoval a ona se vrátila v čase do rána téhož dne, což jí ale zároveň dalo velké množství šancí na přemožení onoho vraha a odhalení jeho identity. Šlo o takovou thrillerovou variaci snímku Na Hromnice o den více, akorát o poznání horší a podstatně méně konzistentní v dodržování pravidel, podle nichž by ta časová smyčka měla fungovat. Nicméně bylo to zábavné a poměrně dynamicky režírované, což dokázalo ty méně zásadní logické lapsy částečně přebít, takže vlastně proč ne.
 
Všechno nejhorší 2 (Happy Death Day 2U) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

25. 2. 2019

Ceny Akademie Oscar 2019 - Výsledky

Nejlepší film

Zelená kniha
Zelená kniha

     Black Panther
                BlacKkKlansman
     Bohemian Rhapsody
     Favoritka
     Roma
                Vice
                Zelená kniha
                Zrodila se hvězda

Nejlepší režie
                Adam McKay (Vice)
                Alfonso Cuarón (Roma)
                Pawel Pawlikowski (Studená válka)
    Spike Lee (BlacKkKlansman)
    Yorgos Lanthimos (Favoritka)

23. 2. 2019

Zelená kniha (Green Book) – Recenze – 80%

Hlavním hrdinou na pět Oscarů nominovaného filmu Zelená kniha, odehrávajícího se v Americe v první polovině 60. let, je newyorský Američan s italskými kořeny Tony Vallelonga (Viggo Mortensen), milující manžel a otec a bývalý vyhazovač s nebývalou chutí k jídlu, jemuž je nabídnuto dělat šoféra a bodyguarda černošskému klavíristovi Dr. Donovi Shirleymu (Mahershala Ali) na jeho dvouměsíčním koncertním turné po jihu USA. Přičemž Tony je sice v jádru dobrák, ale zároveň tak trochu samorost, primitiv, ranař a rasista, který těží ze svých pracovních zkušeností z nočních klubů a ví, jak to ve světě chodí, zatímco Dr. Don je bohatý, důstojný a kultivovaný elegán a hudební génius, který žije v luxusním apartmánu nad Carnegie Hall, a jehož představy o reálném světě jsou poněkud naivní.
 
Zelená kniha (Green Book) – Recenze – 80%
Zdroj fotek: aerofilms.cz

21. 2. 2019

Jak vycvičit draka 3 (How to Train Your Dragon: The Hidden World) – Recenze – 70%

Do třetice všeho dobrého. Mladého vikingského náčelníka Škyťáka a jeho vesnici stále ohrožují lovci draků (tentokrát posíleni o nového elitního dračího zabijáka), takže zvažuje přesunout celou vesnici někam jinam. A aby toho nebylo málo, tak se ho ostatní snaží natlačit do svatby a jeho drak Bezzubka najde zalíbení ve fešné plaché dračici. Takže dojde i na nějaké to sbližování a romantiku.
 
Jak vycvičit draka 3 (How to Train Your Dragon: The Hidden World) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz