West Side Story (2021) – Recenze – 80%

Režisér Steven Spielberg si splnil sen, když si pro svůj první profesní ponor do žánru muzikálu vybral předělávku slavného West Side Story z roku 1961, natočeného podle populární broadwayské divadelní hry, jejíž děj byl moderní variací na nadčasový příběh Romea a Julie. Deseti Oscary ověnčené muzikálové melodrama klasického Hollywoodu o zamilované dvojici, jejíž osudové lásce nepřály sváry mezi dvěma znepřátelenými newyorskými tlupami mladistvých, se zapsalo do historie kinematografie, vdechlo nový dech do tehdy skomírajícího žánru, započalo muzikálovou éru 60. let a inspirovalo mnohé další autory. O šedesát let novější verze Stevena Spielberga cílí na současné publikum, oproti své předloze se nicméně dočkala jen několika změn, a to převážně kosmetických.

Zdroj fotek: Falcon

Cats – Recenze – 30%

Muzikál Cats je jedním z nejslavnějších muzikálů vůbec a čtvrtým nejdéle hraným muzikálem na Broadwayi, jehož autor Andrew Lloyd Weber (mimo jiné též autor muzikálů Fantom opery a Jesus Christ Superstar) se při jeho tvorbě inspiroval básnickou sbírkou o kočkách spisovatele T. S. Eliota. Píseň Memory z muzikálu Cats zároveň patří k nejznámějším a nejhranějším muzikálovým skladbám všech dob.

Stejnojmenná filmová adaptace od režiséra a scenáristy Toma Hoopera (Bídníci, Králova řeč, Dánská dívka) se však už od prvních upoutávek setkala s výraznou kritikou a zděšením z toho, jak otřesně film vypadá a jak bizarně je pojatý. Při vstupu do českých kin jej navíc již doprovází i pověst kasovního propadáku, který při rozpočtu údajně přesahujícím 200 milionů dolarů (včetně nákladů na reklamu) utržil za první promítací víkend v USA pouze šest a půl milionu, což je totální průšvih s potenciálně dalekosáhlými následky pro Toma Hoopera, producenty filmu i celé studio Universal, jenž za snímkem stojí.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Climax – Recenze – 80%

Kontroverzní umělec a provokatér Gaspar Noé napsal a natočil svůj nový francouzský snímek Climax jako kombinaci psychedelického hororu a tanečního filmu a s touto směsí vytřel zrak divákům v Cannes (a nedávno zvítězil na festivalu ve španělském Sitges). Sleduje v něm skupinu zhruba třiceti tanečníků a tanečnic, kteří pořádají po úspěšném tréninku na turné po USA soukromý závěrečný večírek, a jimž někdo okoření občerstvení v čele se sangrií nějakou drogou (pravděpodobně éčkem nebo LSD), která jim všem zamotá hlavu a uvrhne je do halucinogenního deliria.

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Backstage – Recenze – 40%

Slovensko-český snímek Backstage je taneční film, což znamená, že jeho hlavními hrdiny jsou tanečníci, co hlavně chtějí být free a cool a jejichž životním cílem je vyhrát v televizní soutěži, aby mohli letět do Ameriky a tancovat pro Beyoncé. Tím hlavním v takovém filmu jsou náročná a audiovizuálně atraktivní taneční čísla se složitou choreografií, jimiž je prokládán nějaký velmi jednoduchý a povětšinou dost dementní příběh, v němž obvykle hrají roli zamilovaná dvojice, zlý producent / developer a skupina úhlavních tanečních rivalů, kteří hrdinům konkurují. Stejné přísady obsahuje i americká série tanečních filmů Let´s Dance, která byla pro tvůrce filmu Backstage zjevně velkou inspirací.

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Muzikál aneb Cesty ke štěstí – Recenze – 40%

Český hudebně-taneční film Muzikál aneb Cesty ke štěstí režisérky Slobodanky Radun (MY2) je muzikálem, který by chtěl být poctou prvnímu českému muzikálu vůbec, kultovní klasice Starci na chmelu. Jeho hrdiny jsou náctiletí studenti jakési herecké/taneční/pěvecké konzervatoře, kteří jedou na soustředění na letní tábor, kde mají během dvou týdnů pod vedením dvojice kantorů (Roman Vojtek a Vica Kerekes) nacvičit Starce jako divadelní hru, kterou pak plánují předvést před veřejným publikem.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Bez kalhot XXL (Magic Mike XXL) – Recenze – 60%

Králové Tampy jsou zpět! Tentokrát už však ne pod vedením režiséra Stevena Soderbergha (který ustoupil do pozice producenta a kameramana), nýbrž jeho dlouholetého spolupracovníka Gregoryho Jacobse, který se na většině jeho předchozích filmů podílel jako první asistent režie. A zatímco Soderbergh, jenž má ve zvyku míchat mainstreamovou komerční zábavu s potravou pro intelektuály, brnkal se snímkem Bez kalhot převážně na dramatičtější strunu a kromě hlavní atrakce v podobě pánského striptýzu do něj přidal i reflexi negativních aspektů tohoto povolání, sociální komentář a dějový oblouk o odvrácené straně jednoho amerického snu, tak Jacobs se s tímto pokračováním s lascivním podtitulem XXL již plně vydal cestou nenáročné letní komedie.