22. 10. 2018

Johnny English znovu zasahuje (Johnny English Strikes Again) – Recenze – 40%

Nejnemožnější britský tajný agent Johnny English (opět Rowan Atkinson), toho času na agentské penzi a povoláním učitel, se po sedmi letech vrací do akce. Když se totiž Anglie stane obětí kyberterorismu a identity všech zaměstnanců tajných služeb jsou kompromitovány, je třeba vytáhnout ze zálohy někoho ze staré školy, aby škůdce vypátral podle hesla: „Digitálního padoucha lze dopadnout jen analogovými metodami.“

Třetí díl Johnnyho Englishe tentokrát hodně staví na kontrastu nejmodernějších technologií s notně zastaralými a zaprášenými vymoženostmi ze začátku století, s nimiž je Johnny English zvyklý pracovat, a na jeho konfrontaci se současnými vychytávkami, jako jsou chytré telefony nebo virtuální realita. Respektive chtěl by na tom stavět, leč bohužel není příliš nápaditý a málokdy využívá potenciál nějaké scény naplno, takže těch konfrontací Johnnyho Englishe s něčím supermoderním, čemu dostatečně nerozumí, je ve filmu poměrně málo. Většinu humoru tak nakonec stejně zabírají staré známé Atkinsonovy fyzické gagy a parodické odkazy na špionské filmy, čerpající však v mnohém už z předešlých dvou dílů.
 
Johnny English znovu zasahuje (Johnny English Strikes Again) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

21. 10. 2018

Climax – Recenze – 80%

Kontroverzní umělec a provokatér Gaspar Noé napsal a natočil svůj nový francouzský snímek Climax jako kombinaci psychedelického hororu a tanečního filmu a s touto směsí vytřel zrak divákům v Cannes (a nedávno zvítězil na festivalu ve španělském Sitges). Sleduje v něm skupinu zhruba třiceti tanečníků a tanečnic, kteří pořádají po úspěšném tréninku na turné po USA soukromý závěrečný večírek, a jimž někdo okoření občerstvení v čele se sangrií nějakou drogou (pravděpodobně éčkem nebo LSD), která jim všem zamotá hlavu a uvrhne je do halucinogenního deliria.
 
Climax – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

20. 10. 2018

Zlatý podraz – Recenze – 70%

Český film Zlatý podraz režiséra Radima Špačka (Pouta, Místa) je natočen podle nebeletristické knihy Nebáli se své odvahy, jenž encyklopedicky líčí více než stoletou historii československého basketbalu, a kterou její autoři Jakub Bažant a Jiří Závozda ve spolupráci s filmařkou Kristinou Nedvědovou zároveň adaptovali do podoby filmového scénáře. Na rozdíl od knihy se film zaobírá podstatně menším časovým úsekem, soustředěným zejména na poválečné období mezi roky 1946 a 1951, v němž sleduje osudy československého basketbalového týmu, jemuž se tehdy podařilo prosadit na mezinárodních turnajích.
 
Zlatý podraz – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz/zlatypodrazfilm.cz

18. 10. 2018

Tina a Vore (Gräns) – Recenze – 70%

Švédský multižánrový mix Tina a Vore, kombinující temnou skandinávskou krimi a bestiální romanci s fantasy mytologií, vyhrál letos v Cannes v sekci Un certain regard, kde si vysloužil pověst výjimečně kuriózního, perverzního a v jistých ohledech unikátního snímku. Jeho hlavní hrdinkou je Tina, podivínská a ošklivá žena, jejíž nedostatky ve fyzickém vzhledu jsou vyváženy nadlidsky vyvinutým čichem, schopným vycítit v lidech emoce. Tina proto pracuje v ochrance na hraničním přechodu, kde pomáhá identifikovat pašeráky, a kde se jednoho dne seznámí se záhadným cestujícím jménem Vore, který je podobně ošklivý jako ona. A oba to k sobě začne od té doby přitahovat.
 
Tina a Vore (Gräns) – Recenze
Zdroj fotek: TriArt Film

17. 10. 2018

Hovory s TGM – Recenze – 60%

Celovečerní režijní debut filmového producenta Jakuba Červenky Hovory s TGM se odehrává v roce 1928, kdy spisovatel Karel Čapek přijíždí za tehdejším československým prezidentem Masarykem, aby s ním pohovořil o knize, kterou spolu právě dokončili – Hovory s T. G. Masarykem – neb prezident si její vydání na poslední chvíli rozmyslel. Jde o konverzační nízkorozpočtové dobové drama, v němž spolu Masaryk (Martin Huba) a Karel Čapek (Jan Budař) 80 minut hovoří během procházky v lese a pak je konec.
 
Hovory s TGM – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

16. 10. 2018

Mezinárodní filmový festival Sitges 2018 – První dojmy 3 (Overlord, Freaks,…)

Festival skončil v neděli 14. října, na slavnostním zakončení byli vyhlášeni vítězové (cenu za nejlepší film obdržel Climax režiséra Gaspara Noého) a celému ceremoniálu předcházel koncert filmové hudby Johna Carpentera, jehož se zúčastnil spolu s hudebníky i sám Carpenter. Za deset dní jsem tu viděl 40 filmů, předposlední den jsem se dokonce stihl dostat k moři. Poslední noc jsme se s kolegy rozhodli vyzkoušet noční filmový maraton, ale po náročném fyzickém i psychickém vypětí posledních dnů jsme vydrželi jen na jeden film, který i tak končil ve tři ráno. V následujícím textu, stejně jako ve dvou předcházejících (1, 2), si můžete přečíst dalších deset prvních dojmů z filmů, které se zde promítaly. Nezmiňuji tu akorát nový Halloween, na nějž jsem rovnou napsal plnohodnotnou recenzi, a pak několik starších filmů z minulých desetiletí nebo relativní novinky, které ale jsou nebo byly k vidění již dříve (třeba ve Varech nebo na letošním Be2Can).

Overlord
© Paramount Pictures

15. 10. 2018

První člověk (First Man) – Recenze – 70%

Příběh Neila Armstronga, prvního muže, jenž vkročil na povrch Měsíce, natočil oscarový režisér Damien Chazelle (Whiplash, La La Land) podle životopisné knižní předlohy Jamese R. Hansena a scénáře Joshe Singera (Spotlight, Akta Pentagon: Skrytá válka) jako svůj první nehudební snímek. Ten diváky seznamuje se zhuštěnou cestou Armstronga napříč vesmírným programem od počátků jeho kariéry až po historický okamžik roku 1969, s Armstrongovým rodinným zázemím, vnitřními strachy a traumaty i s přátelskou atmosférou, která tehdy panovala mezi piloty NASA.
 
První člověk (First Man) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

12. 10. 2018

Halloween (2018) – Recenze – 70%

První Halloween natočil v roce 1978 slavný režisér John Carpenter, který tím dal vzniknout kanonické hororové sérii, v níž je nicméně opravdu dobrý jen ten úplně první film (jediný, který Carpenter režíroval), zatímco ty ostatní variují od mírně nadprůměrných slasherů po zoufale špatné žumpy. V něm byly představeny postavy hlavní hrdinky Laurie Strode v podání Jamie Lee Curtis a maskovaného vraha Michaela Myerse, který se jí snažil zabít. V roce 1981 vzniklo pokračování Halloween 2, které přímo navazovalo na události z jedničky, a o rok později i Halloween 3, který pro změnu s dějem svých předchůdců nesouvisel absolutně nijak, kromě názvu s nimi neměl vůbec nic společného a nevystupovali v něm ani Laurie Strode, ani Michael. Oba se vrátili až v roce 1988 ve filmu Halloween 4.
 
Halloween (2018) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

11. 10. 2018

Mezinárodní filmový festival Sitges 2018 – První dojmy 2 (Dragged Across Concrete, Složka 64,…)

Osmý den festivalu se pomalu blíží ke konci, zbývají tři dny. V tomto textu si můžete přečíst druhou várku prvních dojmů z dalších deseti filmů promítaných ve španělském Sitges, po níž bude po skončení festivalu následovat ještě třetí várka. Únava už je znát, takže na dopolední projekce se chodí přes tiskové oddělení, kde mají kávovar. Jít aspoň někdy spát před půlnocí je jen zbožné přání – to je tak, když chodíte i na filmy, co začínají v půl jedenácté večer. Poslední noc chceme s kolegy strávit sledováním nočního filmového maratonu, tak uvidíme, jak dlouho to vydržíme.

Dragged Across Concrete
© Summit Entertainment

8. 10. 2018

Mezinárodní filmový festival Sitges 2018 – První dojmy (Suspiria, Apostle,…)

Začíná pátý den festivalu. Je to tu jiné než ve Varech. Španělská kultura a středomořské podnebí jsou samozřejmě jedna věc, ale značné rozdíly jsou i v organizaci, žánrově specifickém programu a v návštěvnících. V pěti kinech se promítají filmy celý den jen s minimálními přestávkami a od jedné ráno ve většině sálů probíhají celonoční filmové maratony, takže promítačky jedou prakticky nonstop. Filmu se vždy tleská nejen na konci, ale i na začátku u jeho názvu, studiového loga, jména režiséra nebo herecké hvězdy v úvodních titulcích a někdy i v průběhu, když dojde třeba na nějakou hodně akční nebo hodně brutální scénu. Diváci jsou vesměs nadšenci, kteří sem přijeli výhradně kvůli filmům, ne aby se tady fotili a chodili se opíjet na večírky (což tady ani moc dobře nejde).

Na plážové promenádě i v centru festivalového dění jsou desítky krámků s filmovou tematikou, kde se prodávají plakáty, stovky triček, modely postav, peněženky, vinylové desky se soundtracky, knížky, komiksy, stovky filmů na DVD a Blu-ray včetně řady brakových perel a jiné filmové suvenýry. Zatím se mi podařilo dělat rozhovor s Ronem Perlmanem, mít na kameře natočeného Nicolase Cage, Alexe Proyase a Panose Cosmatose, projít se po pláži a nasbírat plnou kapsu mušlí a vidět 13 filmů – první dojmy z deseti z nich si můžete přečíst níže. Naopak se mi zatím nepovedlo sníst více než jedno teplé jídlo denně, koupat se v moři a jít někdy spát před půlnocí. Program je nabitý, v úterý a ve středu mě čeká i pět filmů denně.

Suspiria
© Amazon Studios

3. 10. 2018

Zrodila se hvězda (A Star Is Born) – Recenze – 60%

Režijní a scenáristický debut herce Bradleyho Coopera Zrodila se hvězda je předělávkou stejnojmenného filmu z roku 1976, který je předělávkou stejnojmenného filmu z roku 1954, a ten je zas předělávkou stejnojmenného filmu z roku 1937. S obdobným námětem navíc pracuje i mnoho dalších filmů, tudíž je děj tohoto snímku poměrně provařený a obehraný už předem – jde v něm o slavného zpěváka, který se zaslouží o pěvecký vzestup neznámé talentované dívky, jenž nakonec svého mentora svým hvězdným věhlasem předčí.
 
Zrodila se hvězda (A Star Is Born) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

2. 10. 2018

Toman – Recenze – 60%

Čtvrtý film v režijní filmografii Ondřeje Trojana (po snímcích Pějme píseň dokola, ŽelaryObčanský průkaz) se odehrává v letech 1945-1948 a věnuje se poněkud zapomenuté postavě československé poválečné historie, Zdeňkovi Tomanovi. Ten se narodil jako Zoltán Goldenberg, syn maďarských Židů. Od svého židovského původu se ale distancoval a za druhé světové války žil v Londýně, kde pracoval v kontaktu s exilovou vládou. Po válce se vrátil do Československa, přejmenoval se na Zdeňka Tomana, začal se více angažovat v politice a udělal poměrně rychlou kariéru v komunistické straně, odkud to záhy dotáhl až na pozici šéfa zahraniční rozvědky.
 
Toman – Recenze
Zdroj fotek: tha.cz

1. 10. 2018

Mezinárodní Filmový Festival Sitges 2018 – hromada hororů a hvězd

Tento rok se poprvé vydávám do Španělska na Mezinárodní Filmový Festival Sitges, jenž je pořádán každý rok začátkem října v katalánském přímořském městečku Sitges, asi 30 kilometrů jihozápadně od Barcelony. Poprvé se tento festival konal v roce 1968, takže letošní ročník je již jedenapadesátý a bude probíhat od 4. do 14. října. Jde o jeden z největších festivalů se zaměřením na horory a fantasy filmy na světě, leč promítají se tu hojně i thrillery, sci-fi, akční filmy a různé poddruhy těchto žánrů včetně různých brutálních krváků, přiznaných béček, filmových braků, animáků a komedií.

Sitges Film Festival

28. 9. 2018

Jack staví dům (The House That Jack Built) – Recenze – 80%

Když v roce 1890 vydal Oscar Wilde Obraz Doriana Graye, vyvolal tím rozruch a nevoli čtenářů, pohoršených nad amorálností románu. O rok později proto publikoval novou, mírně upravenou verzi doplněnou o předmluvu, v níž vysvětlil, že všechno umění je zároveň povrch a symbol, že kdo se rozhodne jít pod ten povrch, činí tak výhradně na vlastní nebezpečí, a že neexistuje nic jako morální nebo amorální kniha, protože jsou jen dobré či špatné knihy a zbytek závisí na čtenáři, neb umění zrcadlí diváka, nikoli život. To všechno je dost možná pravda, i když testovat to zrovna na novém filmu Larse von Triera Jack staví dům je zkouška vskutku zatěžkávací.
 
Jack staví dům (The House That Jack Built) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

22. 9. 2018

Beze stop (Leave No Trace) – Recenze – 70%

Beze stop je drama americké nezávislé režisérky a scenáristky Debry Granik, která vešla ve známost obzvlášť díky svému předchozímu snímku Do morku kostí z roku 2010, nominovanému na čtyři Oscary včetně toho za nejlepší film. Hlavními hrdiny je tentokrát dvojice tvořená patnáctiletou dívkou Tom (Thomasin McKenzie, právem považována mezi kritiky za jeden z hereckých objevů roku) a jejím otcem Willem (Ben Foster, který bude hrát Jana Žižku v připravovaném českém historickém filmu Petra Jákla), kteří spolu žijí v lesích národního parku na okraji města Portland v dobrovolné izolaci od civilizace a společnosti ostatních lidí.
 
Beze stop (Leave No Trace) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

17. 9. 2018

Mars – Recenze – 10%

Česká komedie Mars se odehrává v budoucnosti, kdy lety na rudou planetu přestaly lidstvo zajímat, a tudíž k žádné její kolonizaci nikdy nedošlo. Přesto se na ni po několika letech vydává česká expedice, jejíž šestičlennou posádku tvoří vedoucí výpravy (zajišťující ubytování v malé stanici, kterou na Marsu kdysi postavil jeho otec), kapitán vesmírné lodi (vyžadující po všech ostatních, aby hovořili anglicky), přihlouplá youtuberka/videobloggerka (která si z nějakého důvodu myslí, že není na Marsu, ale v nějaké reality show se skrytou kamerou), slovenská psycholožka a dvojice snoubenců ve středních letech (ženich-miliardář celou misi financuje, protože jeho budoucí žena si přála mít svatbu v Marseille a on jí špatně rozuměl).
 
Mars – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

12. 9. 2018

Predátor: Evoluce (The Predator) – Recenze – 60%

Predátor ztroskotá ve vesmírné lodi na území současného Mexika, shodou okolností v místech, kde plní svou misi americký armádní odstřelovač Quinn (Boyd Holbrook) a jeho tým. Quinn vyvázne ze setkání s Predátorem jako jediný živý a dokonce mu ukradne i část výstroje, kterou si nechá poslat poštou na P. O. BOX. Zásilka je následně omylem odeslána k němu domů, kde bydlí jeho ex-manželka a desetiletý synek. Vláda pak Predátora zajistí kvůli zkoumání, k čemuž přizvou i ambiciózní bioložku Casey (Olivia Munn) a Quinna prohlásí za pomatence a strčí ho mezi bývalé vojáky-devianty (čili mezi magory). Všichni pak ale musí spojit své síly, když se Predátor ve výzkumné laboratoři probere a začne se shánět po svém ukradeném vybavení.
 
Predátor: Evoluce (The Predator) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

7. 9. 2018

Sestra (The Nun) – Recenze – 50%

Americký horor Sestra je dalším ze série hororů navazujících na film V zajetí démonů, mezi něž se řadí i dvojice snímků o děsivé panence Annabelle. Onou titulní „sestrou“ je v tomto případě myšlena ta jeptiška, která strašila už ve filmu v Zajetí démonů 2 a padla o ní zmínka i v Annabelle2: Zrození zla. Děj Sestry se odehrává v roce 1954 v Rumunsku v ženském klášteře, kde se zjevně skrývá jakési prastaré zlo, a kde se v úvodu filmu oběsí jeptiška. Vatikán pak na ono místo posílá kněze-vymítače Burkea (Demián Bichir), kterému má dělat při obhlídce kláštera společnost mladá novicka Irene (Taissa Farmiga, mladší sestra Very Farmigy) a místní mladý farmář přezdívaný Frantík (Jonas Bloquet). Ti mají za úkol prověřit nejen jeptiščinu sebevraždu, ale i zda je klášter stále pořád svatým místem (pochopitelně není).
 
Sestra (The Nun) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

4. 9. 2018

Domestik – Recenze – 70%

Snímek Domestik celovečerně debutujícího režiséra a scenáristy Adama Sedláka, tvůrce populárního a na české poměry značně progresivního internetového seriálu Semestr, je popisován jako artový body-horor, což je pro tento nesmírně fyzický a divácky nepohodlný film relativně trefné označení. Jeho děj se odehrává téměř výhradně v jednom bytě a vypráví o manželské dvojici, která kvůli plnění svých snů (sportovec Roman se jako vrcholový cyklista snaží za každou cenu zlepšit svůj výkon a jeho žena Šarlota zas touží po dítěti) přizpůsobuje své životy vzájemně bezohlednému přísnému režimu až do té míry, že to začne poškozovat nejen jejich vztah, ale i jejich těla.
 
Domestik – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

22. 8. 2018

Upgrade – Recenze – 70%

Ve světě budoucnosti hraje prim automatizace a robotizace. Automechanik Grey (Logan Marshall-Green) je však staromilec, nové technologie nemá rád, raději se přehrabuje v motorech starých aut a jako jeden z mála stále ještě pracuje rukama. Pak je ale jednoho večera napaden skupinou kriminálníků, kteří zastřelí jeho manželku a jemu samotnému způsobí ochrnutí, jenž ho upoutá na invalidní vozík. Po několika trudných měsících mu jeden z jeho zákazníků, mladý výstřední miliardář a technologický vývojář, nabídne druhou šanci v podobě experimentální operace, při níž by mu byl do páteře vsunut hypermoderní mikročip s umělou inteligencí, jenž by mu umožnil znovu používat končetiny. Čip nicméně funguje lépe, než by se zdálo – Grey nejenže se může opět pohybovat, ale čip s ním dokonce začne mluvit (aniž by ho kdokoli kromě Greye slyšel), samovolně ovládat jeho tělo, ponoukat ho, že by se měl vrahům své ženy pomstít, a radit mu, jak je úspěšně vypátrat…
 
Upgrade – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

18. 8. 2018

Jan Palach – Recenze – 80%

Netradičně v úterý 21. srpna, na padesátileté výročí počátku okupace, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy, vtrhne do kin i český film Jan Palach. Režisér Robert Sedláček (Rodina je základ státu, Největší z Čechů) jej natočil podle scénáře spisovatelky, publicistky a scenáristky Evy Kantůrkové, jíž bylo v době Palachova protestního sebeupálení na Václavském náměstí osmatřicet let. Film se zaobírá přibližně posledním rokem a půl ze života Jana Palacha a končí okamžikem, kdy se dotyčný stal symbolickou pochodní, která měla vyvést národ z odbojové letargie.
 
Jan Palach – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

14. 8. 2018

Špion, který mi dal kopačky (The Spy Who Dumped Me) – Recenze – 40%

Prodavačka v supermarketu Audrey (Mila Kunis) jednoho dne zjistí, že její ex-přítel, který jí dal před pár dny sbohem, je ve skutečnosti tajný agent CIA. Nechal si u ní však tajemný předmět, po němž pase několik dalších agentů a členů teroristické organizace. Audrey se tudíž se svou nejlepší kamarádkou Morgan (Kate McKinnon) vydává do Vídně, kde se obě ženy ocitnou uprostřed mezinárodního spiknutí.
 
Špion, který mi dal kopačky (The Spy Who Dumped Me) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

11. 8. 2018

BlacKkKlansman – Recenze – 70%

Začátek 70. let, středoamerický stát Colorado. Do služeb policie se dává mladý černoch Ron Stallworth (John David Washington, syn Denzela Washingtona), který se z potupné práce v kartotéce rychle vyšvihne na pozici tajného detektiva za účelem infiltrovat lokální černošské aktivistické akce. Pak se mu ale podaří husarský kousek – zatelefonovat do místní buňky Ku-klux-klanu a pod identitou fanatického vyznavače bílé rasy se vetřít do přízně jeho členů (umí totiž mluvit jako běloch, takže po telefonu jeho skutečnou barvu kůže nikdo nepozná). Na výpomoc pak dostane židovského policejního kolegu Flipa (Adam Driver), který se pod jeho jménem vydává na srazy Ku-klux-klanu osobně, a společně se pak snaží potutelně mařit jeho rasistickou, antisemitskou, násilnickou a svým způsobem až teroristickou činnost.
 
BlacKkKlansman – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

9. 8. 2018

MEG: Monstrum z hlubin (The Meg) – Recenze – 50%

MEG je zkratka pro megalodona, obřího žraloka z prehistorických dob, dosahujícího délky okolo dvaceti metrů, pochopitelně dávno vyhynulého. Tento vodní zabiják nicméně ožívá v americkém filmu MEG: Monstrum z hlubin, jenž je natočen podle románové předlohy a pojednává o skupině amerických a čínských vědců, kteří se na mořské výzkumné stanici nad Mariánským příkopem snaží dokázat, že dno příkopu je ve skutečnosti tvořené silnou vrstvou plynů, pod nimiž se nachází ještě další úroveň oceánu se skutečným dnem, dosud neobjevená a pravděpodobně obsahující pozoruhodné živočišné druhy. Sice mají pravdu, ale netuší, že jeden z těch pozoruhodných druhů má spoustu velkých zubů a pořádný hlad.

MEG: Monstrum z hlubin (The Meg) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

7. 8. 2018

Miss Hanoi – Recenze – 40%

Odsouzený mladík, který ve městě Varnsdorf před čtyřmi lety zabil vietnamskou Miss severní Čechy, je krátce po svém propuštění nalezen zavražděný v nedalekém lese. Vyšetřování se ujímá zkušený, ale také zapšklý, cynický, nihilistický a poněkud rasistický kriminalista (David Novotný), jemuž vůbec nevoní případ opřený o vietnamskou komunitu, tím spíš, že má na něm spolupracovat s novopečenou, leč ambiciózní a schopnou vietnamskou policistkou, hlavní hrdinkou filmu (Ha Thann Špetlíková, kterou mohou znát televizní diváci z Ordinace v růžové zahradě, a pro niž je česká krimi Miss Hanoi její první filmovou rolí).
 
Miss Hanoi – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

3. 8. 2018

Všechno bude – Recenze – 60%

Dva kamarádi, čtrnáctiletý Mára a dvanáctiletý Heduš, utíkají z domova a v kradeném autě se vydávají na dobrodružnou cestu za svobodou. Jejich zážitky se prolínají s událostmi odehrávajícími se o pár dnů později, a sice když je Mára vyslýchán kvůli ukradenému vozu na policejní stanici a neochotně vypráví, co se během uplynulých dnů přihodilo…

Nový český film režiséra Olma Omerzu, jednoho z nejzajímavějších a nejslibnějších filmových tvůrců současné české kinematografie, je komediálně-dramatická sychravá road movie propojující „pubertální“ příběh dvou dospívajících chlapců se sociálním dramatem – ostatně střídání dětské a dospělé perspektivy je pro původem slovinského filmaře elementem znatelně přítomným i v jeho předchozích filmech Příliš mladá noc a Rodinný film (byť autorem scénáře je tentokrát debutující Petr Pýcha). Ve Všechno bude pak dětskou perspektivu zprostředkovává víceméně teenagerská komedie, v níž se mladiství hrdinové opájí iluzí volnosti, s ničím si příliš nelámou hlavu a sní o sexu s pohlednou stopařkou, kterou naberou po cestě, kdežto dospělý pohled do snímku zanáší hlavně scény s policisty a také sociální rovina naznačující, že oba chlapci pocházejí ze slabších poměrů, kde se jimi a jejich spontánním odjezdem nikdo příliš nezabýval.
 
Všechno bude – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

31. 7. 2018

Mission: Impossible – Fallout – Recenze – 80%

Šestý díl série Mission: Impossible opět napsal a režíroval Christopher McQuarrie, který natočil i díl pátý (a také thriller Jack Reacher: Poslední výstřel a podílel se i na několika dalších scénářích filmů s Tomem Cruisem v hlavní roli), takže má nejen dost zkušeností s Tomem Cruisem, ale i s akčními scénami, v nichž se neustále zlepšuje. Film Mission: Impossible – Fallout to potvrzuje, protože mnohé jeho akční sekvence tvoří prakticky to nejlepší, co bylo možné vidět nejen v rámci celé série, ale i v rámci akčního žánru posledních let obecně.
 
Mission: Impossible – Fallout – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

27. 7. 2018

Úžasňákovi 2 (Incredibles 2) – Recenze – 70%

Roky 2000 – 2010 byly obdobím, kdy animační studio Pixar slavilo největší úspěchy a každý jeho film byl dokonalým vybroušeným klenotem, zatímco studio Disney plodilo druhořadé animáky, které čím dál tím znatelněji zaostávaly za konkurencí. Poté, co byl Pixar odkoupen Disneym a došlo k prolnutí obou společností, se to na jejich produkci projevilo tím, že Disneyho animované filmy si kvalitativně o něco polepšily a snímky Pixaru si naopak o něco pohoršily. I dnes sice Pixar čas od času stvoří nádherný a brilantní film (V hlavě, Coco), který dá vzpomenout na to, čím je (nebo možná byla) tahle firma výjimečná, nicméně to samé nelze říct o množících se pokračováních jejich slavných hitů (s výjimkou série Příběh hraček), které jsou sice pořád dobré, ale svým předchůdcům se ani náhodou nemohou rovnat, možná snad kromě úrovně animace. Platilo to pro Univerzitu pro příšerky, Hledá se Dory, Auta 2 i Auta 3 a bohužel to platí i pro film Úžasňákovi 2, v němž se pětičlenná superhrdinská rodinka Úžasňákových vrací do kin po čtrnácti letech.
 
Úžasňákovi 2 (Incredibles 2) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

25. 7. 2018

Plán útěku 2 (Escape Plan 2: Hades) – Recenze – 10%

Thriller Plán útěku z roku 2013 byl poměrně slušnou akční jednohubkou, v níž se Sylvester Stallone a Arnold Schwarzenegger pokoušeli utéct ze super-zabezpečeného vězení, ze kterého údajně utéct nešlo. Byla to blbost s pitomým scénářem, ale bylo to zručně natočené, místy i poměrně nápadité, slušně zahrané, Arnold trousil vtipné hlášky a mělo to celkem svižné tempo i vtahující atmosféru, těžící hlavně z nostalgie po starších filmech obou stárnoucích akčních hvězd. Nyní ovšem přichází do kin pokračování, které nemá nic z toho. Jediné, co zbylo, je vězeňské prostředí, rapper 50 Cent v roličce hackera a Sylvester Stallone, jenž byl nicméně odsunut do pouhé vedlejší role. A je to totální katastrofa.
 
Plán útěku 2 (Escape Plan 2: Hades) – Recenze
Zdroj fotek: forumfilm.cz

24. 7. 2018

Mission: Impossible - Fallout v kině IMAX týden před premiérou

Šestý díl akčně-špionážní série Mission Impossible má sice oficiálně českou premiéru až 2. srpna, nicméně kdo bude chtít, bude mít možnost ho vidět už od 26. července, a to konkrétně exkluzivně v kině IMAX. Snímek pak vstoupí do běžné distribuce o týden později, mimo jiné i ve formátech podporujících 4DX a Dolby Atmos (v Cinema City dokonce už 30. července), avšak tohle je šance, jak film vidět opravdu co nejdříve. Jeden z důvodů předpremiérového uvedení je, že jde o první díl v sérii, který se natáčel ve 3D, k čemuž je obří plátno IMAXu ideální.

Informace o připravovaných projekcích naleznete na stránkách www.cinemacity.cz, kde se dají na Mission: Impossible - Fallout již nyní koupit vstupenky.

Hlavní roli agenta Ethana Hunta opět ztvárnil Tom Cruise, kterého ve vedlejších rolích doprovodili mimo jiné Rebecca Ferguson, Henry Cavill, Alec Baldwin, Simon Pegg, Ving Rhames a Michelle Monaghan. Film napsal a režíroval Christopher McQuarrie, který natočil s Tomem Cruisem i snímky Jack Reacher: Poslední výstřel a předchozí díl Mission: Impossible s podtitulem Národ grázlů. Tom Cruise si navíc opět dělal sám všechny kaskadérské kousky, na které se můžete podívat v následujícím videu.



23. 7. 2018

Hotel Artemis – Recenze – 30%

Los Angeles, rok 2028. V centru města se nachází starý hotel Artemis, dlouhá léta zavřený. To z něj však činí příhodný úkryt pro zabijáky a gangstery, kteří tu mají zřízenou tajnou moderní ošetřovnu a luxusní zázemí, určené pouze pro exkluzivní kriminálníky největšího kalibru. O bezpečnost a zdraví ubytovaných se stará Sestra (Jodie Foster) a její asistent Everest (Dave Bautista). Zločinci si nesmějí jít navzájem po krku, nesmějí mít u sebe zbraně, k personálu se musejí chovat uctivě a platí pro ně i několik dalších pravidel.
 
Hotel Artemis – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

19. 7. 2018

Chata na prodej – Recenze – 60%

Druhý film režiséra Tomáše Pavlíčka, který před čtyřmi roky sympaticky debutoval snímkem Parádně pokecal, je komedií o vztazích mezi členy jedné rodiny. Hlavní hybatelkou děje je na začátku maminka (Ivana Chýlková), která s manželem (David Vávra) prodává rodinnou chatu, na kterou v posledních letech už stejně nikdo z příbuzných nejezdí, ale než dojde k jejímu předání novému majiteli, chce v ní ještě symbolicky strávit i se zbytkem rodiny poslední společný víkend, tak jako za starých časů. Sbalí tedy dědečka a babičku (která o prodeji chaty doposud neví, protože se to před ní do poslední chvíle tají) a své odrostlé děti i s jejich partnery a vydá se vstříc výletu, kde na ni čeká všechno, jen ne rodinná idylka.
 
Chata na prodej – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

18. 7. 2018

Mamma Mia! Here We Go Again – Recenze – 40%

Pokračování deset let starého prosluněného muzikálu Mamma Mia! navazuje na jeho příběh po deseti letech. Donna (Meryl Streep) mezitím zemřela a její dcera Sophie (Amanda Seyfried) zrekonstruovala na rodném řeckém ostrově na matčinu památku hotel a zrovna plánuje jeho slavnostní otevření, na nějž zve všechny postavy z prvního filmu a mnohé další. Tahle příběhová linie je pak vyprávěna na přeskáčku s jinou linií odehrávající se třicet let v minulosti, v níž mladá Donna (Lily James) poprvé přijíždí do Řecka a postupně potkává ony tři osudové muže (budoucí Colin Firth, Pierce Brosnan a Stellan Skarsgård), s nimiž se tehdy vyspala, a z nichž jeden se stal otcem její dcery Sophie.
 
Mamma Mia! Here We Go Again – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

17. 7. 2018

Děsivé dědictví (Hereditary) – Recenze – 90%

Film Děsivé dědictví je prezentován jako horor, čemuž odpovídají i všechny jeho plakáty a upoutávky. Nicméně je to úplně jiný typ hororu, než bude většina diváků na základě těch upoutávek očekávat.

Jeho základem je totiž pomalé a depresivní psychologické drama o truchlení, zoufalství a disfunkčních rodinných vztazích, které je ovšem jako horor natáčeno – a vypůjčuje si z tohoto žánru mnohé atributy, které se do filmu s postupujícím časem pozvolna vkrádají čím dál tím intenzivněji. Zpočátku jen sem tam na chvíli problesknou, pak se začnou hlásit o slovo častěji a důrazněji a teprve až někdy v poslední čtvrtině začnou silně převažovat všechno ostatní.

Byla by tudíž chyba těšit se na nějaký duchařsko-démonský hororfest ve stylu V zajetí démonů 2 nebo něčeho takového. Děsivé dědictví se totiž snaží budovat napětí hlavně skrz atmosféru a psychické rozpoložení postav a spíš než o strašení a bafání na diváka mu jde o jeho maximální znepokojení, čemuž odpovídá i to, že obsahuje jen jednu jedinou lekací scénu, což ho už samo o sobě výrazně odlišuje od všech ostatních hororů posledních let (možná s výjimkou Uteč a Čarodějnice, s nimiž má ledacos společného).
 
Děsivé dědictví (Hereditary) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

15. 7. 2018

Mrakodrap (Skyscraper) – Recenze – 50%

Bývalý člen zásahové jednotky a bezpečnostní expert Will (Dwayne Johnson) má za úkol prověřit bezpečnost v právě dostavěné nejvyšší budově světa, kterou si její miliardářský čínský majitel nechal postavit v Hongkongu. Will se za tímto účelem nechá v mrakodrapu ubytovat i se svou manželkou a dvěma malými dětmi. Pak se ale do budovy dostanou teroristé, podpálí ji, hacknou její vnitřní systém a navíc unesou Willovu rodinu jako rukojmí.
 
Mrakodrap (Skyscraper) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

12. 7. 2018

Studená válka (Zimna wojna) – Recenze – 60%

Polský režisér Pawel Pawlikowski, tvůrce oscarové Idy, se ve svém ambiciózním snímku Studená válka pokusil na pozadí patnáct let trvající dramatické romance dvou hlavních hrdinů prokousat dějinami válečné Evropy v období druhé světové války a zejména dějinami stalinského Polska, a to na ploše kratší než 90 minut.
 
Studená válka (Zimna wojna) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

11. 7. 2018

Úsměvy smutných mužů – Recenze – 50%

České drama Úsměvy smutných mužů je filmem režiséra a scenáristy Dana Svátka, který v posledních letech natáčel pouze televizní projekty (Occamova břitva, seriál Reportérka…) a pro kina naposledy režíroval v roce 2009 trpce přijatý thriller Hodinu nevíš… vyprávějící skutečnými události inspirovaný příběh o „heparinovém vrahovi“. Úsměvy smutných mužů natočil podle stejnojmenného autobiografického románu Josefa Formánka, který se podílel i na scénáři. Románu, který je koncipován jako zápisky pacienta protialkoholní léčebny.
 
Úsměvy smutných mužů – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

10. 7. 2018

KVIFF 2018 – První dojmy z Karlových Varů, Tina a Vore, Robin Williams a mnoho dalších

Poslední várka prvních dojmů z filmů letošního karlovarského festivalu zahrnuje, stejně jako předchozí dvě várky (TADY je první a ZDE je druhá) i reakce na filmy, které vstoupí v následujících měsících i do běžné distribuce. Pochopitelně v ní ale již nezmiňuji starší filmy, které jsem ve Varech viděl, jako třeba Bílý ráj z roku 1924, Cizince ve vlaku od Alfreda Hitchcocka nebo Vykoupení z věznice Shawshank, protože komentáře k nim by se těžko daly brát jako první dojmy. Nejlepšími filmy z těch, které jsem zhlédl, jsou nakonec čínské drama Sedící slon a americký western Nepřátelé. Osobně jsem si nejvíc užil krvavý grindhouse film o odplatě Mandy s Nicolasem Cagem, maniakální taneční horor Gaspara Noého Climax a dokument o Robinu Williamsovi Robin Williams: Mysl na dlani.

Robin Williams: Mysl na dlani – Komediální génius Robin Williams si nemohl zasloužit lepší filmový portrét, překvapivě obsáhlý, ucelený a věnující se jeho pracovním i soukromým činnostem napříč celým jeho životem. Vynikající střihová práce, dělaná zcela evidentně s láskou a úctou, doprovázená dobře vybranými Williamsovými kolegy, přáteli i rodinnými příslušníky. Místy film sice stojí příliš dlouho na místě a zbytečně nahání čas ukazováním dalších a dalších fotografií s Robinovým sympatickým obličejem, na druhou stranu záznamy z jeho komediálních vystoupení a filmů se prakticky nemají jak omrzet (a místy jde o vskutku unikátní záběry). Na konci se režisérka pochopitelně neubránila troše smutku, ale i tak pojala závěr velmi citlivě a bez tlačení na pilu. Málokdy se stává, abych se u dokumentu tak často smál nahlas. Věčná škoda velkého Herce. (80%)

Robin Williams: Mysl na dlani
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

7. 7. 2018

KVIFF 2018 – První dojmy z Karlových Varů, Domestik, Všechno bude a další nálož filmů

Po první várce dojmů z filmů uváděných na letošním karlovarském festivalu následuje druhá várka a po ní ještě přibude třetí, kterou vydám ale asi až po skončení festivalu (dnes večer jdu ještě na slavnostní zakončení). Mezi dojmy už nebudu zmiňovat nový a dlouho očekávaný film Terryho Gilliama Muž, který zabil Dona Quijota, protože na ten už jsem napsal plnohodnotnou recenzi, kterou si můžete přečíst ZDE. A nyní už k tomu ostatnímu:

Domestik – Režisér a scenárista Adam Sedlák, tvůrce internetového seriálu Semestr, válcuje českou kinematografii svým precizně vysoustruženým celovečerním debutem evropské úrovně, v němž vypráví o profesionálním cyklistovi a jeho ženě, která psychicky i fyzicky trpí tím, jak se její muž snaží za každou cenu zlepšit a zefektivnit svůj náročný trénink. Perfektně gradující drama/thriller/horor s jasnou uměleckou vizí i originálním a promyšleným konceptem vyniká i výbornou hudební složkou, která dělá z filmu ještě mnohem dravější jízdu než pevně uchopená režie, silné herecké výkony a pozvolné tempo vyprávění, trýznivě intenzivní jako celodenní jízda na kole po noci strávené v kyslíkovém stanu. Škoda, že to nepokračovalo ještě dál a ještě drsněji. (70%)

Domestik
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

4. 7. 2018

Muž, který zabil Dona Quijota (The Man Who Killed Don Quixote) – Recenze – 40%

Každému fanouškovi režiséra Terryho Gilliama se muselo po zhlédnutí dokumentu Ztracen v La Mancha sevřít srdce. Tento celovečerní „film o filmu“ z roku 2002 je totiž svědectvím o sérii katastrof, které postihly Gilliamovo tehdejší natáčení jeho vysněného filmu Muž, který zabil Dona Quijota, inspirovaného slavným španělským hrdinou z románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Od začátku prokletý snímek sice kvůli zcela rozpadlé produkci, nedostatku financí, povodněmi zničeným kulisám a onemocnění hlavního představitele nevznikl, leč nic z toho nezničitelnému srdcaři Gilliamovi nezabránilo vzdát se svého snu.

Dobrou zprávou a zároveň důkazem o nezlomnosti lidské vůle je ta skutečnost, že Gilliam po osmnácti letech, kýblech nervů a potu, důkladném přeobsazování a přepisování a dvou infarktech (vždyť říkám, srdcař) svého Quijota nakonec přeci jen dokončil, byť se o práva na něj doposud soudí s producenty. Špatná zpráva je, že to za to čekání nakonec nestálo. A už dlouho to nebyla tak velká škoda.
 
Muž, který zabil Dona Quijota (The Man Who Killed Don Quixote) – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

2. 7. 2018

Ant-Man a Wasp (Ant-Man and the Wasp) – Recenze – 60%

Naposledy byl mravenčí superhrdina Ant-Man k vidění ve filmu Captain America: Občanská válka, nicméně v Avengers: Infinity War se už neobjevil – a snímek Ant-Man a Wasp, pokračování prvního Ant-Mana z roku 2015, vysvětluje proč. Hlavní hrdina Scott (Paul Rudd) je totiž už téměř dva roky pod policejním dohledem v nuceném domácím vězení a zbývá mu už jen pár dnů, když se mu zničehonic jedné noci zjeví ve snu Janet Van Dyne (Michelle Pfeiffer), manželka jeho mentora a bývalého Ant-Mana Dr. Hanka Pyma (Michael Douglas), která se před lety obětovala pro záchranu tisíců lidí a kvůli zneškodnění raketového útoku se zmenšila tak moc, že hrozbu sice odvrátila, ale nadobro zmizela ve světě kvantových částic. To svede Scotta a Hanka spolu s jeho dcerou Hope (Evangeline Lilly) znovu dohromady – společnými silami by totiž mohli Hankovu ženu a Hopeinu matku z kvantové říše vysvobodit.
 
Ant-Man a Wasp (Ant-Man and the Wasp) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

KVIFF 2018 – První dojmy z Karlových Varů, krvavá Mandy i čtyřhodinový Sedící slon

Ze všech filmů přítomných v obsáhlém programu letošního festivalu jsem zatím napsal plnohodnotnou recenzi jen na napínavý thriller Tísňové volání, když tedy nepočítám filmy mírně staršího data, které již prošly i u nás standardní distribucí, jako třeba americký horor Tiché místo. Recenzí každopádně bude přibývat, v tomto článku se nicméně vyskytují jen první dojmy, avšak na druhou stranu zas i na filmy, které do kin pravděpodobně nepůjdou.

Chvilky – Česko-slovenský snímek režisérky a scenáristky Beaty Parkanové vypráví o deprimované mladé ženě (výborná Jenovéfa Boková), která tváří v tvář vlastní neschopnosti postavit se zbývajícím členům své rodiny propadá depresím a beznaději. Bytostně se trápí s pesimistickou babičkou, nicnedělající matkou, náročným otcem i ženatým milencem tak moc, že to u psycholožky ani nedokáže vyjádřit slovy, a jako řešení se rozhodne zachovat zcela stupidně a nebezpečně pro sebe sama, v čem s ní nelze příliš souznít. Všichni do ní akorát rýpou a podrývají jí sebevědomí, ale ona to vždy jen pasivně přijme, nikomu nic neřekne a přetvařuje se, aby se pak mohla vyplakat někde v soukromí. Řada diváků, též do jisté míry podobně utiskovaná a citově manipulovaná vlastní rodinou, se v tom jistě pozná, avšak film jim z té pasti cestu ven neposkytne, místo toho jen tiché trpění. Z filmu čišící a zpočátku značně pozoruhodná opravdovost a cit pro dialog nakonec válcuje chladná deprese, jejíž "chvilky" s rodinnými příslušníky nabízejí světlo na konci tunelu jen velmi nezřetelné a mihotavé. Všude samá sociální deviace, ale rozhřešení nikde. (40%)

Chvilky
Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

29. 6. 2018

KVIFF 2018 – Ve Varech s ČSFD a narvaný program

Letos opět jedu na festival do Karlových Varů. Tentokrát budu reprezentovat nejen Filmspot, ale hlavně ČSFD, která má opět ve Varech své „agenty“, poprvé od roku 2014 (a už tehdy jsem byl jedním z nich). TADY budou každý den všichni agenti přidávat nějaký svůj zápis do deníčku a ZDE si budete moct přečíst mé komentáře k filmům, které na festivalu uvidím. Dále budu účinkovat v několika videích, která se budou natáčet zaprvé s ČSFD a zadruhé s Vodafonem na tradiční „Vodafone pláži“ uprostřed kolonády. Na Filmspot budu průběžně nahazovat jednak první dojmy ze všech filmů, které uvidím (a bude se to asi dost shodovat s těmi komentáři na ČSFD) a také plnohodnotné recenze, jak to jen půjde. Každopádně v programu mám v tuhle chvíli asi 40 filmů (což je průměrně pět filmů denně) a netuším, jak to budu stíhat. Jen namátkou ty největší hity:

KVIFF

28. 6. 2018

Sicario 2: Soldado (Sicario:Day of the Soldado) – Recenze – 70%

Ve filmu Sicario: Nájemný vrah hrála Emily Blunt tajnou agentku FBI, která byla převelená ke specialistům bojujícím v Mexiku proti drogovým kartelům. Dva nejtvrdší, nejzkušenější a nejošlehanější agenti (Josh Brolin a Benicio Del Toro) na ni ale pohlíželi s despektem, zatajovali před ní informace a nechtělo se jim zasvěcovat ji do svých nepříliš košer plánů a metod. Film pak byl vystavěn hlavně na konfrontaci této naivní a idealistické hlavní hrdinky s nepřátelským a drsným prostředím mexického drogového podsvětí. Tehdy jsem v recenzi napsal, že to je trošku škoda, že hlavními hrdiny není místo ní raději ta dvojice ostřílených chladnokrevných profesionálů, protože oni dva (a Del Toro obzvlášť) byli mnohem zajímavějšími postavami.
 
Sicario 2: Soldado (Sicario:Day of the Soldado) – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

25. 6. 2018

Tísňové volání (Den skyldige) – Recenze – 80%

Dánský thriller Tísňové volání se celý odehrává výhradně v prostorách budovy, kde pracují policejní operátoři tísňové linky, jejichž pracovní náplní je vyslechnout volajícího a poslat za ním policejní jednotku či sanitku v závislosti na tom, kvůli čemu volá. Hlavním hrdinou je jeden z dispečerů jménem Asger, jenž ke konci směny přijme hovor od unesené ženy, která mluví schválně tak, aby její únosce nepoznal, že zavolala na tísňovou linku (a myslel si místo toho, že mluví se svou dcerkou). Podaří se ženu zachránit?
 
Tísňové volání (Den skyldige) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz

20. 6. 2018

Jurský svět: Zánik říše (Jurassic World: Fallen Kingdom – Recenze – 60%

Tři roky po událostech z Jurského světa se na ostrově Isla Nublar probouzí sopka, tudíž podruhé v historii hrozí vyhynutí dinosaurů. Claire a Owen (Bryce Dallas Howard a Chris Pratt) jsou osloveni milionářem Benjaminem Lockwoodem (James Cromwell), bratrem Johna Hammonda – toho Hammonda, který vytvořil první Jurský park – s plánem evakuovat z doutnajícího ostrova co nejvíc druhů dinosaurů na jiný ostrov, kde by mohli žít ve volném výběhu. Oba hrdiny pak doprovází ustrašený a nepraktický IT specialista (coby komická postava) a o něco praktičtější bioložka a doktorka (coby silná ženská postava), aniž by kdokoli z nich tušil, že se stali oběťmi podrazu.

Jurský svět: Zánik říše (Jurassic World: Fallen Kingdom – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

14. 6. 2018

Jsem božská (I Feel Pretty) – Recenze – 30%

Zaměstnankyně firmy prodávající kosmetiku Renee (Amy Schumer) je posedlá svým vzhledem a je přesvědčená o tom, že kila navíc ji činí zcela neatraktivní, z čehož pramení její mimořádně nízké sebevědomí. Pak se ve fitness centru zřítí z rotopedu a praští se do hlavy, následkem čehož začne sama sebe vidět jako štíhlou, krásnou a sexy supermodelku, načež se podle toho začne i chovat a její sebevědomí extrémně nakyne. Nový život začíná.
 
Jsem božská (I Feel Pretty) – Recenze
Zdroj fotek: bontonfilm.cz

12. 6. 2018

Teheránská tabu (Tehran Taboo) – Recenze – 80%

Íránský animovaný film (pro dospělé) Teheránská tabu kriticky odkrývá dvě tváře muslimské společnosti, jejíž mnozí členové by sice chtěli žít svobodně, ale jsou omezováni a svazováni autoritářskými pravidly, kulturními zvyklostmi a ortodoxní náboženskou tradicí, kvůli čemuž jsou buď nuceni se podřídit, nebo v honbě za lepším životem tato pravidla obcházet a porušovat a tvářit se přitom pokorně a poslušně jen na navenek. Nejde jen o touhu dívat se na porno, nezávazně souložit a případně i užívat drogy v zemi, v níž jsou omamné substance, alkohol i nemanželský sex (a dokonce i nemanželské držení za ruku na veřejnosti) tvrdě postihovány, ale třeba i o právo ženy jednat sama za sebe a nemuset mít kvůli všemu úředně ověřený souhlas svého manžela. Kdo se odmítá smířit se svou rolí a prolomí nějaké tabu, ocitne se ve víru pokrytectví, strachu, korupce a zločinného undergroundu.
 
Teheránská tabu (Tehran Taboo) – Recenze
Zdroj fotek: aerofilms.cz