Konkláve – Recenze – 80%

Papež je mrtev. Do Vatikánu se sjíždějí kardinálové z celého světa, aby v nadcházejícím konkláve zvolili z vlastních řad papeže nového. Za tím účelem jsou odříznuti od světa, aby jejich rozhodnutí nemohly ovlivnit žádné vnější vlivy. Jejich jediným působištěm je Sixtinská kaple, kde volby probíhají, a společné ubytovací prostory, kde nemají přístup k internetu ani k tištěným novinám.

Úkol řídit konkláve připadl na kardinála Lawrence (Ralph Fiennes), jemuž papež před časem zamítl žádost o rezignaci na pozici kardinála-děkana. Řádný průběh volby se pro něj i tak stane prioritou. Postupně se k němu však začnou dostávat různá papežova tajemství i kompromitující informace o některých favorizovaných adeptech na nového papeže, které jej postaví před celou řadu složitých dilemat.

© Focus Features

Duna: Část druhá (Dune: Part Two) – Recenze – 80%

Druhá část filmové adaptace slavného sci-fi románu Franka Herberta navazuje tam, kde před dvěma a půl roky skončila první Duna. Paul (Timothée Chalamet) a jeho matka Jessica (Rebecca Ferguson) unikli zákeřnému atentátu na jejich rod a nalezli útočiště mezi Fremeny, obyvateli pouštní planety Arrakis. Tam jim dělá společnost kromě písečných bouří a obřích pouštních červů zejména vůdce jednoho z domorodých kmenů zvaný Stilgar (Javier Bardem) a mladá Fremenka jménem Chani (Zendaya), kteří Paulovi pomáhají stát se jedním z nich. Pro ateistickou část Fremenů je Paul pouhý cizinec, k němuž si pozvolna nacházejí cestu, leč mnozí náboženští fanatici v něm vidí spasitele a proroka, jehož příchod byl předpovězen v dávných legendách. Paulovi jde ale hlavně o dosáhnutí pomsty vůči spiklencům Imperátorovi (Christopher Walken) a baronu Harkonnenovi (Stellan Skarsgård), kteří jsou za vyvraždění jeho otce a přátel zodpovědní.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

 

Sestra (The Nun) – Recenze – 50%

Americký horor Sestra je dalším ze série hororů navazujících na film V zajetí démonů, mezi něž se řadí i dvojice snímků o děsivé panence Annabelle. Onou titulní „sestrou“ je v tomto případě myšlena ta jeptiška, která strašila už ve filmu v Zajetí démonů 2 a padla o ní zmínka i v Annabelle2: Zrození zla. Děj Sestry se odehrává v roce 1954 v Rumunsku v ženském klášteře, kde se zjevně skrývá jakési prastaré zlo, a kde se v úvodu filmu oběsí jeptiška. Vatikán pak na ono místo posílá kněze-vymítače Burkea (Demián Bichir), kterému má dělat při obhlídce kláštera společnost mladá novicka Irene (Taissa Farmiga, mladší sestra Very Farmigy) a místní mladý farmář přezdívaný Frantík (Jonas Bloquet). Ti mají za úkol prověřit nejen jeptiščinu sebevraždu, ale i zda je klášter stále pořád svatým místem (pochopitelně není).

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Máří Magdaléna (Mary Magdalene) – Recenze – 40%

Biblické drama Máří Magdaléna vypráví o ženě, která se přidala k Ježíšovi a jeho apoštolům, doprovázela ho během pouti do Jeruzaléma a byla svědkem jeho ukřižování, smrti a znovuzrození. Film, natočený se záměrem očistit její jméno od falešných domněnek pokládajících ji za prostitutku, je vyprávěn z jejího pohledu, čímž se liší od jiných biblických filmů odehrávajících se během posledních dnů či týdnů Ježíšova života.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Thelma – Recenze – 70%

Norské drama režiséra Joachima Triera (žádná spřízněnost s Larsem von Trierem) vypráví o zhruba dvacetileté studentce Thelmě, která se poprvé v životě ocitá mimo dosah rodičů, a sice když nastupuje do prvního ročníku vysoké školy. Zde se zamiluje do spolužačky, ale její chtivé a vzrušující pocity jsou jí cizí – je totiž doposud sexuálně (a vztahově) nezkušená a navíc má v sobě vštípenou křesťanskou výchovu, tudíž by jí vztah se ženou nemuseli schválit nejen rodiče, ale možná ani vlastní svědomí. Náročné studium jí kromě komplikovaných citů posléze začnou narušovat i občasné epileptické záchvaty, nicméně doktoři tvrdí, že o epilepsii nejde. Háček tedy bude vězet v něčem jiném…

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

matka! (mother!) – Recenze – 50%

A teď pozor. Drama/horor/podobenství matka! (opravdu s malým „m“) režiséra a scenáristy Darrena Aronofskyho (Requiem za sen, Černá labuť) je film, který má podle všeho sílu dělit diváky na dva tábory – do jednoho se řadí znechucení odpůrci a do druhého nadšeně aplaudující příznivci. Každý film se sice může někomu líbit a někomu nelíbit, nicméně u matky! bude ono rozdělení diváckých ohlasů podstatně markantnější, neb většina diváků se bude pohybovat spíš u okrajů hodnotící stupnice než okolo jejího středu, kdy na jednom kraji bude snímek označován za dementní blábol a na opačném konci za mistrovské a mnohovýznamové veledílo.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Kolonie (Colonia) – Recenze – 80%

Německé koprodukční drama/thriller Kolonie je inspirováno skutečnými událostmi, a sice sedmdesátými lety v Chile, kde za totalitní vlády generála Pinocheta existovala jakási uzavřená náboženská kolonie, která se tvářila na první pohled neškodně (prostě pánbíčkáři žijící na jedné hromadě v odlehlé vesnici uprostřed lesů), ale ve skutečnosti byla táborem hrůzy a utrpení. Její pokorní a bohulibí obyvatelé museli snášet psychologický i fyzický teror ze strany dozorců a zakladatele kolonie, bývalého nacistického lékaře, a byli zde zadržováni a mučeni političtí vězni a nepřátelé režimu. O čemž se nevědělo, dokud se několika málo jedincům nepodařilo s velkou námahou utéct a rozmáznout pravdu, a i pak to vláda dost dlouho úspěšně tutlala.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

Spotlight – Recenze – 100%

Oscar je výroční přehlídka, na níž Hollywood subjektivně oceňuje svoje nejlepší zaměstnance, takže jsem si zvykl, že ten film, který se mně osobně z výběru nominovaných v producentské kategorii Nejlepší film líbí nejvíc, obvykle sošku nezíská. Takže vítězství Spotlightu mě rozhodně příjemně překvapilo.

Uznávám přitom, že třeba Sázka na nejistotu nebo REVENANT Zmrtvýchvstání (dva druzí největší favorité) jsou progresivnější, modernější, dravější a skýtají možná i trvalejší divácký zážitek, protože zaprvé operují v atraktivnějších žánrech a zadruhé jsou atraktivněji zpracovaní vizuálně – jeden je zběsile rychlý a druhý má zas dech beroucí kameru. K oběma mám ale nějaké výtky, zatímco u Spotlightu nemám žádné.

Zdroj fotek: falcon.cz

Čarodějnice (The Witch) – Recenze – 60%

Čarodějnice je velmi nepodobná většině současných hororů, které se poslední roky objevují v našich kinech. Jde totiž o horor ze staré školy, psychologický, sázející na atmosféru a nikoli na lekačky doprovázené hlasitými zvuky. Je cílená na náročnější diváky než všechny ty nedávné filmy s démony, duchy a prokletými domy, je umělečtější a poměrně málo okázalá. Díky tomu je značně sympatická, nicméně sympatie k doporučení nestačí. Ukazuje se totiž, že všechny ty výše zmíněné přednosti jsou pro Čarodějnici zároveň její metlou.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

Zbrusu Nový zákon (Le tout nouveau testament) – Recenze – 80%

Jednou z postav ve francouzské komedii Zbrusu Nový zákon, byť okrajovou, je i Ježíš Kristus. Uvedení filmu do českých kin na Štědrý den je tedy docela trefné, neb si z Ježíšovy poutě na zemi mírně utahuje a vytváří zábavnou variaci na něj prostřednictvím vyprávění ujetého příběhu, v němž je hlavní hrdinkou spasitelova mladší sestra jménem Ea.

Poutník – nejlepší příběh Paula Coelha (Não Pare na Pista) – Recenze – 40%

Brazilský spisovatel Paulo Coelho je jedním z nejprodávanějších současných autorů literatury. Napsal přes pětadvacet románů a milující fanouškové po celém světě hltají jeho osvícené příběhy a podobenství s poselstvími vycházejícími z východních a jiných alternativních nauk. Nyní o něm vznikl životopisný film, příznačně pojmenovaný podle jeho prvního románu – Poutník.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

EXODUS: Bohové a králové (Exodus: Gods and Kings) – Recenze – 70%

Následující recenze obsahuje spoilery ohledně děje filmu a Bible.

Nemělo by to však vadit, neb biblicko-historický snímek EXODUS: Bohové a králové vypráví příběh o Mojžíšovi, který je obecně známý a nadčasový, takže ho pravděpodobně znají skoro všichni, ať už z Bible, z dvojice filmů Cecila B. DeMilla s názvem Desatero přikázání (jeden z roku 1923, druhý z roku 1956), nebo z animovaného Prince Egyptského (1998). Ale i pokud jste zmíněnou knihu nečetli a dotyčné filmy neviděli, tak snad alespoň rámcově tuhle story o spasiteli hebrejského lidu, který osvobodil celý národ z otroctví a dovedl jej do zaslíbené země, máte v povědomí. Nebo jste minimálně museli zaslechnout něco o deseti ranách egyptských a o tom, jak se před Mojžíšem rozestoupilo Rudé moře.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Ida – Recenze – 60%

Anna je osmnáctiletá polská novicka žijící v klášteře a týden před tím, než se stane jeptiškou, dostane za úkol navštívit svou tetu Wandu, o jejíž existenci neměla doposud ani tušení, a která je její jedinou žijící příbuznou. Od ní se dozvídá, že je ve skutečnosti Židovkou, a že její pravé jméno je Ida. Dívka zatouží najít hrob svých rodičů, kteří zahynuli během 2. světové války, a proto se spolu s Wandou vydává na cestu přes Polsko, přičemž poprvé poznává svět za hranicemi kláštera a objevuje sama sebe…

Knězovy děti (Svecenikova djeca) – Recenze – 70%

Na slunný ostrůvek Dalmácie se přistěhuje nový mladý kněz Fabian (Krešimir Mikić) a okamžitě se zhrozí ze zdejších statistik – úmrtnost je tu totiž mnohem větší než porodnost, která je prakticky nulová. Po čase se k němu přijde vyzpovídat trafikant Petar, jemuž jeho žena tvrdí, že prodáváním kondomů zabíjí lidské bytosti. Fabian mu poradí, aby tedy prezervativy propichoval – živnost mu zůstane a navíc se zbaví viny z hříchu. A zároveň by se tím mohl vyřešit onen nepoměr s porodností. Fabian s Petarem tudíž začnou propichovat všechny kondomy a do svého plánu zasvětí i vesnického lékárníka, který začne místo antikoncepčních pilulek prodávat vitamíny…

 

Ranhojič (The Physician) – Recenze – 70%

V Anglii v 11. století přijde malý Rob Cole o své rodiče a jeho dva mladší sourozenci jsou od něj odděleni do pěstounské péče. Ponechaný napospas osudu se stane asistentem potulného ranhojiče (Stellan Skarsgård), který jezdí od vesnice k vesnici a nabízí lékařské ošetření (vytrhává zuby, srovnává vykloubená ramena a koňskou moč prodává jako medicínu). Když Rob dospěje, stane se svědkem toho, jak židovští medici vyléčí slepotu jeho učitele. Touží po poznání, a proto se rozhodne jít v jejich stopách a odcestuje do daleké Persie, aby se zde učil lékařskému umění od největší autority v tomto oboru, osvícence Aviceny (Ben Kingsley).

Noe (Noah) – Recenze – 70%

Biblický příběh Noema a jeho archy přetavil režisér Darren Aronofsky do majestátního trikového velkofilmu, na kterém je ze všech jeho snímků zdaleka nejvíce znát vliv Hollywoodu a jím poskytnutého nemalého rozpočtu, přesahujícího sto milionů dolarů (Aronofskyho druhý nejdražší film, Fontána, byl tři a půl krát levnější než Noe). Epické trailery a příslib vrchovaté porce efektní podívané s prvotřídními herci dokonce vytvořily v mnoha potenciálních divácích očekávání, že snad půjde o blockbuster. Nutno dodat, že toto očekávání však zůstane nenaplněno.