Nezvratný osud: Pokrevní linie (Final Destination: Bloodlines) – Recenze – 60%

Jednotlivé díly hororové (a částečně i komediální, pokud jste dost otrlí a cyničtí) filmové série Nezvratný osud pokaždé začínají scénou jakéhosi hromadného neštěstí, při němž zemře větší množství lidí. Následně se však ukáže, že šlo jen o děsivou předtuchu někoho z hlavních hrdinů, jenž následně tragédii zabrání a zachrání tak spoustu životů. Jenže smrti uniknout nelze, a všichni šťastně přeživší jsou tak po celý zbytek filmu při nejrůznějších absurdních a bizarních situacích brutálně zabíjeni v tom pořadí, v jakém měli zemřít i v původní předtuše. Poselstvím celé série je tudíž potřeba vážit si v životě každé chvíle, protože náhlý konec se může znenadání dostavit prakticky kdykoli.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Until Dawn – Recenze – 50%

Americký horor Until Dawn (tedy „Do rozbřesku") je inspirován stejnojmennou interaktivní videohrou z roku 2015, ve které se skupina osmi mladých lidí vydala do horských lesů pátrat po svých dvou záhadně zmizelých kamarádkách. Tato videohra pravidelně nabízela hráčům různé volby při řešení specifických situací, přičemž hráčovo rozhodnutí mělo vždy důsledek na následnou proměnu vztahů mezi postavami, na jejich případné zabití či přežití a na další aspekty průběhu herního příběhu. Hráči tak teoreticky mohli hrát hru opakovaně a činit v týchž okamžicích pokaždé jiná rozhodnutí a sledovat, jaké změny v ději tím způsobí. Cílem pochopitelně bylo zajistit přežití všech členů výpravy.

Zdroj fotek: Falcon

Opice (The Monkey) – Recenze – 60%

Mohlo by se zdát, že americký film Opice je horor. Strašidelný plakát i znepokojující upoutávka lákají na natahovací plyšovou mechanickou opičku, která když zatluče paličkami na buben, tak někdo příšerným způsobem zemře. Oba zdroje zmiňují jména Stephena Kinga, autora hororové literární předlohy, Jamese Wana, producenta jedněch z nejúspěšnějších hororů poslední dekády, a režiséra a scenáristu Osgooda Perkinse, jenž loni způsobil mezi fanoušky žánru rozruch svým atmosférickým thrillerem Longlegs. Film Opice je ale ve skutečnosti hororová černá komedie, v níž absurdně přehnaná a morbidně nápaditá úmrtí některých postav působí naschvál legračně. Krom toho snímek Opice obsahuje komediální gagy a řadu vtipně stylizovaných postav, což trailer vyloženě zamlčuje. 

Zdroj fotek: Bontonfilm

Společník (Companion) – Recenze – 50%

Americký film Společník (byť příhodnější název pro něj by byl „Společnice“) je sci-fi thriller, jehož mladá hlavní hrdinka Iris (Sophie Thatcher) na sebe hned v úvodu prozradí, které dva dny byly nejšťastnějšími v jejím životě. Prvním byl den, kdy se poprvé setkala se svým přítelem Joshem (Jack Quaid), a druhý den nastal, když Joshe zabila. Po tomto vypravěčském prologu však následuje skok zpět a skoro celý děj filmu se odehrává v době, kdy byl Josh ještě naživu. Dá se nicméně tušit, že příběh se bude ubírat poněkud nevšedními cestičkami a bude obsahovat všelijaké netušené zvraty, takže nejlepší způsob, jak film Společník vidět, je nezjišťovat si o něm dopředu vůbec nic. A pokud možno se nedívat ani na trailer.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vrána (The Crow, 2024) – Recenze – 30%

„Vrána“ je původně undergroundový temný komiks z konce 80. let pojednávající o obyčejném muži jménem Eric, jenž je zabit i se svou snoubenkou Shelly členy zločineckého gangu. Eric však přesně rok po své smrti vstane z hrobu a stane se nezničitelným vykonavatelem pomsty, jenž postupně zlikviduje všechny členy onoho gangu, a nakonec i jeho vůdce. Autor komiksu James O’Barr jej nakreslil, aby se snáz vyrovnal se smrtí své skutečné snoubenky, která tehdy zemřela při střetu s opilým řidičem.

Jeho dílo bylo poprvé zfilmováno v roce 1994, kdy film Vrána režíroval Alex Proyas (který později natočil Smrtihlava nebo Já, robot). Jeho dodnes kultovní počin se proslavil zejména díky dvěma aspektům – prvním byla jeho specifická, ponuře gotická atmosféra, a druhým byla tragická smrt protagonisty hlavní role, herce Brandona Lee, během natáčení. Na filmu Vrána se později svezlo několik pokračování, které definovala strmě klesající tendence kvality a neschopnost navázat na úspěch a pověst prvního snímku. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Deadpool & Wolverine – Recenze – 60%

Třetí filmový Deadpool je zásadně ovlivněn tím, že před časem došlo k odkoupení společnosti 20th Century Fox společností Disney, které tím připadl do sbírky autorských práv k řadě komiksových superhrdinů od Marvelu právě Deadpool a spolu s ním i celá série X-Men. Třetí díl ságy o nejvulgárnějším a zároveň nejinfantilnějším maskovaném hrdinovi tak doplňuje postava Wolverina, s níž jsme se přitom v roce 2017 ve filmu Logan: Wolverine nadobro rozloučili (a také s jejím protagonistou Hughem Jackmanem, jenž se nyní do své nejslavnější role s pompou vrací). Deadpool (Ryan Reynolds, pro nějž je celá série pracně vydupanou srdeční záležitostí) je zde poprvé začleněn do světa Avengers, a film Deadpool & Wolverine je tudíž první vlaštovkou, jež propojila sérii X-Men s Disneyho MCU. Potenciál tohoto spojení je značný, takže v tomto směru se patrně bude ještě na co těšit.

Zdroj fotek: Falcon

Krvavý Johann – Recenze – 20%

Český fantasy horor Krvavý Johann je lacinou brakovou podívanou, jehož tvůrci jsou žánrovými fanoušky, kteří mají v oblibě nízkorozpočtové hororové komedie a krvavé splattery z 80. let a rozhodli se natočit něco podobného v českých reáliích. Režisérem a scenáristou snímku je celovečerně debutující filmař Jakub Krumpoch, jenž jeho námět spletl dohromady z několika dosud nepublikovaných povídek spisovatelů Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové, kteří se specializují na českou literární fantasy tvorbu, a dal jim jednotící rámec volně navazující na legendu o Faustovi, jak ji popsal ve svém díle J.W. Goethe.

© Movie Factory & Orbis Pictures

Sisu – Recenze – 70%

Finský akční film Sisu se odehrává v severním Finsku v roce 1944, tedy ke konci druhé světové války, kdy nacistické jednotky postupně opouštěly území Laponska, které se neúspěšně pokoušely dobýt. Hlavním hrdinou je stárnoucí finský válečný veterán ze Zimní války a zlatokop Aatami (Jorma Tommila), jenž právě v Laponsku objevil masivní zlatou žílu. S batohem napěchovaným zlatými valouny ale narazí na ustupující nacistickou jednotku, která disponuje tankem a dalším bohatým zbrojním arzenálem, a ta se rozhodne jej zlata zbavit.

Nacističtí vojáci vedení důstojníkem SS Brunem (Aksel Hennie) však netuší, že Aatami, na pohled obyčejný stařec, je ve skutečnosti obávanou zabijáckou legendou, která má na krku stovky válečných obětí, a jíž se ve Wehrmachtu přezdívá „Kostěj Nesmrtelný“. Aatamiho odhodlání ponechat si zlato za každou cenu a zabít každého, kdo by jej o něj chtěl připravit, je navíc podstatně silnější než jeho pud sebezáchovy. 

Zdroj fotek: Falcon

Smrtelné zlo: Probuzení (Evid Dead Rise) – Recenze – 70%

Americký horor Smrtelné zlo: Probuzení je novým tematickým návratem ke kultovnímu snímku Evil Dead, který natočil v roce 1981 režisér Sam Raimi, jenž v něm vyprávěl o partě přátel, kteří si vyjeli na chatu v lesích, našli tam starou prokletou knihu a nechtěně z ní vyvolali smrtící zlo. Tentýž námět přitom oprášil už v minulé dekádě režisér Fede Alvarez, jehož snímek Lesní duch z roku 2013 se též snažil o znovuvzkříšení a modernizaci Raimiho díla, aniž by se přitom pokoušel jakkoli ctít jeho psychedelickou, legračně vyšinutou a maniakální poetiku. Namísto toho se snažil se vší seriózností zapůsobit přehlídkou explicitních brutálních krvavých výjevů, čímž pádem nenavazoval ani tolik na tradici komických splatterů z 80. let, jako spíš na modernější vlnu extrémních hororů z počátku tisíciletí, které se vyžívaly v realistickém sadismu a vynalézavé destrukci lidských těl.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

John Wick: Kapitola 4 (John Wick: Chapter 4) – Recenze – 90%

Herec Keanu Reeves a jeho kamarád, zkušený kaskadér a tehdy debutující režisér Chad Stahelski, patrně neměli v roce 2014 tušení, jaký fenomén svým filmem nakonec spustí. Je docela zábavné sledovat, jak se z prvního Johna Wicka, relativně přímočarého, leč nebývale efektního akčního filmu o pomstě bývalého elitního nájemného vraha za zabití psa, stala během následujících let rozmáchlá epická série s netriviální mytologií, představující jeden ze současných vrcholů akčního žánru. Snímek John Wick: Kapitola 4 jde v tomhle nejdál – má nestřídmých 169 minut, přičemž jde v podstatě již o velkofilm s obřím rozsahem, jehož skoro všechny akční sekvence zabírají velmi poctivé, zhruba desetiminutové úseky, a jehož příběh, byť opět docela jednoduchý, je obalen solidní scenáristickou prací založenou na pečlivě budovaném vyprávění a postupném šponování intenzity jednotlivých situací.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vřískot 6 (Scream VI) – Recenze – 60%

Šestý díl sebeironické hororové série Vřískot opět natočili režiséři Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett (hororová komedie Krvavá nevěsta), kteří režírovali i rok starý pátý díl (jenž se nejmenoval „Vřískot 5“, ale jen „Vřískot“). Jejich pátému Vřískotu bylo vytýkáno především to, že již nepřichází s ničím novým a je pouze nastavovanou kaší, která už jen recykluje mnohokrát vyvařená schémata a motivy. Skutečnost, že si samotní tvůrci byli celkové omšelosti svého díla vědomi, a dokonce na ni přímo ve filmu v rámci dialogů místy legračně poukazovali, snímek nezachránila. Ve Vřískotu 6 se některých pochybení vyvarovali, jinak ale opět servírují to samé v bleděmodrém, jen s minimálními změnami. 

Zdroj fotek: Forum Film CZ

Jan Žižka – Recenze – 60%

Dlouho očekávaný historický velkofilm režiséra, scenáristy a producenta Petra Jákla (Kajínek, Ghoul) se v médiích honosí nálepkou nejdražšího českého filmu všech dob. K tomu mu dopomohla částka variující od 450 do 500 milionů korun, na níž se rozpočet filmu vyšplhal v důsledku dlouhé doby vzniku (s přípravami se začalo v roce 2013, leč první verze scénáře byla napsána už před více než patnácti lety), komplikovaného natáčení, obsazení známých zahraničních herců do hlavních rolí, náročné postprodukce a ve finále i odložení premiéry v důsledku pandemie.

Většina finančních zdrojů nicméně přitekla ze Spojených států, přičemž v kontextu americké filmové produkce je Jan Žižka s rozpočtem přepočítaným na částku okolo 20 milionů dolarů spíše skromným počinem, který si rozhodně nemohl dovolit žádné obří davové scény nebo dlouhé monstrózní bitvy. Inspirací sice byly tvůrcům epické historické velkofilmy jako Statečné srdce nebo Gladiátor, srovnání však Jan Žižka nalezne spíš po boku mnohem komornějších snímků o temném středověku typu Černá smrt nebo Templář. I to je ovšem z produkčního hlediska pro něj, a zejména pak pro Petra Jákla, na poli českého filmu nebývalý úspěch. 

Zdroj fotek: Bioscop

Párty Hárder: Summer Massacre – Recenze – 40%

Pokračování české komedie Párty Hárd z roku 2019 opět natočil a napsal režisér a scenárista Martin Pohl, který je znám mimo jiné jako horrorcore rapper s pseudonymem Řezník nebo jako autor komiksových vtipů Mártyho frky. S filmem Párty Hárd debutoval jako tvůrce celovečerních filmů (do té doby natočil jen několik krátkometrážních snímků a také spoustu videoklipů k vlastní hudební produkci) a vstoupil tak ve známost jako svébytný filmař, jehož smysl pro extrémně vulgární, nekorektní a mnohdy až morbidní či nechutný černý humor sice oslovuje mnohé fanoušky, leč rozhodně není určen pro každého. 

Zdroj fotek: Bontonfilm

Vřískot (Scream, 2022) – Recenze – 50%

Po smrti režiséra Wese Cravena, který natočil první čtyři filmy v sérii Vřískot, se pátého dílu ujalo režisérské duo Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett, zodpovědné mimo jiné za horor Zrození ďábla a za hororovou komedii Krvavá nevěsta, které nicméně pokračuje celkem důsledně v jeho stopách. Už první Vřískot byl slasherem, který si zároveň z tohoto hororového sub-žánru, jeho pravidel a jeho klišé humorně utahoval. Vřískot 2 si pak kromě toho utahoval i z filmových pokračování, Vřískot 3 si dělal legraci z trilogií a Vřískot 4 si bral na paškál remaky a rebooty, přičemž nový Vřískot nyní tematizuje pro změnu nostalgické návraty filmových sérií ke kořenům. Sám je proto něčím mezi pokračováním a předělávkou (postavy ve filmu používají přímo termín „requel“), a tudíž se nejmenuje Vřískot 5, ale jen Vřískot.

Zdroj fotek: Forum Film CZ

Sebevražedný oddíl (The Suicide Squad) – Recenze – 80%

Ve studiu Warner Bros. se patrně rozhodli ignorovat pět let starý komiksový film Sebevražedný oddíl od režiséra Davida Ayera, jehož autorská vize v něm byla k nespokojenosti mnohých diváků poškozena zásadními post-produkčními úpravami, a raději se pokusili začít znovu od nuly a celý ten nápad na příběh o superhrdinském týmu složeném ze samých odsouzených trestanců a nadlidských vyvrhelů jednoduše restartovat. K nové verzi Sebevražedného oddílu si přitom přizvali režiséra a scenáristu Jamese Gunna, který v tomtéž žánru uspěl u konkurenčního Disneyho/Marvelu již s filmy Strážci Galaxie a Strážci Galaxie Vol. 2, a jemuž tentokrát na rozdíl od Davida Ayera nechali v podstatě volnou ruku.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Lov (The Hunt) – Recenze – 70%

Satirický akční thriller Lov vypráví o tom, jak se zhruba tucet lidí probudí v jakémsi lese, v němž jsou nejprve vybaveni zbraněmi a následně se stávají lovnou zvěří pro bohatou smetánku, která na ně pořádá hon. O jaké lidi jde, kým jsou loveni a za jakým účelem, se každopádně ve filmu rozplétá až v jeho pozdějším průběhu. Snímek díky tomuto záměrnému zatajování a pozvolnému uvolňování informací mate diváka hned na několika úrovních a po určitou dobu jej dovádí k řadě falešných domněnek nejen v rámci identity a osobního zázemí konkrétních postav, ale třeba i ohledně toho, která z nich má ve filmu zastávat hlavní úlohu.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Zombieland: Rána jistoty (Zombieland: Double Tap) – Recenze – 50%

Pokračování Zombielandu po deseti letech. Se stejným tvůrčím týmem (vrací se i režisér Ruben Fleischer, který mezitím natočil mimo jiné Gangster Squad a Venoma) a stejnými herci (Abigail Breslin už není malá holka, leč všichni ostatní vypadají po těch deseti letech pořád skoro stejně, což je pozoruhodné). 

Děj je tentokrát o tom, že Columbus (Jesse Eisenberg) a Wichita (Emma Stone) mají partnerskou krizi, načež Little Rock (Abigail Breslin) odjede se svým novým přítelem do Gracelandu, takže se ji všichni vydávají zachránit. A to je v podstatě celé. Schematický a slaboučký příběh o cestě postav z bodu A do bodu B v tomto případě slouží pouze jako nutné pojítko pro sérii komediálních skečů a akčních scén se zombies. Film se prakticky odehrává ve třech lokacích – v Bílém domě a jeho okolí, v hotelu kombinovaném s muzeem Elvise Presleyho a nakonec i v hipísácké pevnosti, kde se místo zbraní vyznává láska a mír, akorát že s tím se před hladovými zombíky neubráníte.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

U Zlaté rukavice (Der goldene Handschuh) – Recenze – 70%

Nový film německého režiséra a scenáristy Fatiha Akina (Soul Kitchen, Odnikud) je adaptací stejnojmenného románu Heinze Strunka, jenž líčí reálnými událostmi ze 70. let inspirovaný příběh hamburského sériového vraha Fritze Honky. Je to kontroverzní a v řadě ohledů unikátní snímek, který znatelně otestuje výdrž leckterých diváků, neb jde o brutální, krvavou a zcela záměrně nechutnou podívanou, směle překračující hranice toho nejdrsnějšího, co se dá běžně vidět v českých kinech.

I různé extrémní gore-horory jsou totiž obvykle určitým způsobem stylizované a estetizované, takže v nich třeba i scény mučení a rozřezávání těl i přes veškerou nepříjemnost mohou působit jako násilná sadistická zábava pro otrlé. Oproti tomu film U Zlaté rukavice je natočen zcela realisticky až naturalisticky a navíc je vyprávěn pouze z perspektivy hlavního anti-hrdiny, jehož patologickému chování nedodává žádný kontext ani psychologický podklad, což výsledek činí ještě sugestivnějším, syrovějším a odpornějším.

© Bombero Int./WarnerBros.Ent./Gordon Timpen

Rambo: Poslední krev (Rambo: Last Blood) – Recenze – 40%

Na akční sérii Rambo je pozoruhodné to, že její jednotlivé díly nejsou jednotné ani svým žánrem (ten první byl ještě v podstatě syrovým post-vietnamským psychologickým dramatem, zatímco jeho pokračování už najela na dráhu přímočařejší akční řežby), ani zeměpisným určením (Rambo: První krev se odehrával v USA ve státě Washington, Rambo II ve Vietnamu, Rambo III v Afghánistánu a Rambo: Do pekla a zpět v Myanmaru). Děj pátého dílu s názvem Rambo: Poslední krev je pro změnu zasazen do Arizony poblíž mexických hranic, kde se John Rambo (tradičně Sylvester Stallone) již deset let stará na farmě o koně spolu se zhruba sedmnáctiletou Gabrielle, jenž je pro něj jako jeho vlastní dcera a která zde žije se svou babičkou.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Krvavá nevěsta (Ready or Not) – Recenze – 70%

Svatba. Nevěsta Grace (Samara Weaving) je obyčejná osiřelá dívka, žijící donedávna u pěstounů, ženich je mládenec ze zámožné panské rodiny, která po několik generací buduje svůj majetek z prodeje společenských her. Dle dávné rodinné tradice si Grace musí o svatební noci s úderem půlnoci vylosovat náhodnou hru a společně se zbytkem rodiny si ji v jejich rozlehlém sídle zahrát. Vytáhne si hru na schovávanou, přičemž netuší, že ta jediná má speciální pravidla – musí totiž vydržet schovaná až do úsvitu slunce, zatímco se ji ostatní budou snažit najít a zabít.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz