27. 1. 2014

Jack Ryan: V utajení (Jack Ryan: Shadow Recruit) – Recenze – 70%

Postava agenta-analytika CIA Jacka Ryana pochází z románů Toma Clansyho a setkat jste se s ní mohli i ve čtyřech filmových adaptacích těchto románů (Hon na ponorku s Alecem Baldwinem, Vysoká hra patriotů a Jasné nebezpečí s Harrisonem Fordem a Nejhorší obavy s Benem Affleckem). Podobně jako se v Casinu Royale James Bond dočkal převedení své první mise na plátno, tak i akční thriller Jack Ryan: V ohrožení se věnuje začátkům a první akci této postavy, kterou tentokrát hraje Chris Pine.

Jack Ryan: V utajení

Nejde o nijak sofistikovaný prequel, nečekejte tudíž moc narážky na předchozí filmy, které režisér Kenneth Branagh celkem zdařile ignoruje. Jejich absence ovšem nevadí, protože film si jde vlastní cestou a je plně funkční, i když jste žádný z těch zmíněných snímků nikdy neviděli. Brannagh filmu prokazuje medvědí službu, protože nejen že se rozhodl nešáhnout po dalším Clansyho románu a místo toho nechal trojici scénáristů napsat původní scénář, že film natočil velmi dobře, akčně, svižně a zábavně, ale navíc v něm skvěle hraje důležitou roli hlavního záporáka (s výrazným ruským přízvukem).

Nové pojetí Jacka Ryana osciluje mezi Bondem, Bournem a Ethanem Huntem ze série Mission Impossible, které je film svou atmosférou nejblíže. Na začátku hlavní hrdina studuje ekonomii, následně je povolán do Afghánistánu, kde skoro přijde o nohy, během rekonvalescence se seznámí se sympatickou doktorkou (Keira Knightley), kterou později pojme za manželku, a po úspěšném dostudování o několik let později nastoupí jako analytik do CIA na žádost jednoho z tamějších šéfů (Kevin Costner). Svou práci před ženou úspěšně tají, dokud není vyslán do Moskvy, aby zkontroloval podezřelé účty finančního magnáta Viktora Čerevina (Branagh). Ihned po příjezdu na hotel se ho někdo pokusí zabít a z obyčejného úředníka se tak z hodiny na hodinu stává agent v terénu.

To vše se seběhne během nějakých třiceti minut a všechno ostatní je jedna velká, velmi složitá a komplikovaná akce, během které dojde na přestřelky, honičky, hackování, špionážní technologie, likvidování teroristů, apod. Film vás nenechá vydechnout a jede na plné otáčky až do konce. Pokud byla první třetina mírně nezáživná a rozporuplná, zbytek filmu už takový dojem nevytváří.

Jack Ryan: V utajení

Vlastně teprve až po skončení filmu mi začalo docházet, jak moc debilní některé ty zvraty byly, k jak velkým náhodám v průběhu překombinované akce neustále docházelo a jak byla vlastně celá ta zápletka dementní, přestože se snažila působit chytře (a procházelo jí to).

Díky nastavení rychlého tempa, hereckým výkonům (Costner je skvělý) a naprostému minimu hluchých míst je Jack Ryan: V utajení zábavným oddechovým pokoukáním, které si za pár let třeba dám napodruhé a budu se u něj bavit stejně dobře. Značný podíl má na tom i sympatický a charismatický Chris Pine, který by podobně jako Tom Cruise nebo Matt Damon klidně mohl mít vlastní agentskou sérii akčních thrillerů. Keira Knightley si na druhou stranu plně vystačí s roztomilým kukučem.

Až čas ukáže, jak moc výrazným a zapamatovatelným kouskem se tento snímek stane, protože s přihlédnutím k filmografii Kennetha Branagha se sice nejedná o žádné veledílo, ale přímo k zahození tento příjemný filmeček také není.



Žádné komentáře:

Okomentovat