14. 10. 2021

Venom 2: Carnage přichází (Venom: Let There Be Carnage) – Recenze – 40%

Pokračování komiksového filmu Venom z roku 2018 navazuje na jeho potitulkovou scénu, v níž se objevil na doživotí odsouzený sériový vrah Cletus (Woody Harrelson). Do vězení za ním dochází hlavní hrdina, novinář Eddie (Tom Hardy), v jehož těle žije mimozemský symbiont Venom. Zatímco se Eddie s Venomem neustále o něčem dohaduje a smutní nad rozchodem se svou snoubenkou (Michelle Williams), tak do Cletusova těla vnikne část Venomovy DNA, což má za následek zrození padoucha jménem Carnage, který je ještě mocnější než Venom. A jeho první kroky vedou k záchraně jeho milované, super-schopnostmi obdařené vězenkyně Frances (Naomie Harris). 

Venom 2: Carnage přichází (Venom: Let There Be Carnage) – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

Po značných komplikacích při výrobě finálního sestřihu prvního Venoma vystřídal Rubena Fleischera na režisérském postu filmař Andy Serkis (Nádech pro lásku, Mauglí – příběh džungle) a naopak zůstala scenáristka a producentka (a bývalá herečka) Kelly Marcel. Společně doručili celkem zapomenutelný sequel, jenž trpí podobnými neduhy jako jeho předchůdce – především nevyrovnaným tónem, zkratkovitou prací s postavami a nepříliš zajímavým, nenápaditým a schematickým dějem. Na začátku jsou představeni noví zlosynové, pak se Venom a Eddie rozhádají a jdou od sebe a následně se musí usmířit a znovu spojit kvůli závěrečnému velkému souboji (naštěstí překvapivě dlouhém), v němž se poněkud genericky perou dva digitální emzáci a ostatní tak nějak přicmrndávají, a to je v podstatě celé.

Zatímco Tom Hardy jede na hereckého autopilota, tak Woody Harrelson dává do své role všechno, snímek se nicméně jeho postavě a jejímu příběhu o lásce dvou psychopatických psanců, na nichž se podepsalo kruté dětství, nevěnuje dostatečně. Kvůli tomu pak působí zcela neprokresleně jak jejich romantický vztah a jejich motivace, tak i Cletusovo vystupování vůči Eddiemu. Přespříliš prostoru je oproti tomu věnováno až sitkomovým šarvátkám Eddieho s Venomem (jejichž soužití též postrádá jakoukoli hloubku), které nejenže nejsou vtipné, přestože vtipné zřejmě být chtěly, ale hlavně se tonálně nehodí ke zbytku filmu, jenž balancuje mezi temným komiksovým akčním nářezem a poměrně brutálním sci-fi hororem (krvelačná monstra, propichování ostrými chapadly, ukusování hlav). Tedy až na to, že všechna ta brutalita probíhá zcela bez krve nebo mimo záběr (protože tvůrci chtěli mít film přístupný od 12 let). Jiné postavy se na plátně příliš dlouho neohřejí (za zmínku stojí ještě policista v podání Stephena Grahama), a i titulní Venom je tu spíš za legračního dobráckého chlapíka se svéráznými návyky než za vraždící bestii, která hlavnímu hrdinovi našeptává násilné myšlenky. 

Venom 2: Carnage přichází (Venom: Let There Be Carnage) – Recenze

Díky délce pod sto minut, kvalitní trikové stránce, svižným dialogům a důrazu na solidně řemeslně natočenou (leč neinvenční) akci film nestihne nudit, a tudíž i celkem rychle uteče. Jeho relativně krátká stopáž přesto není v tomto případě výhodou, neb snímek jako celek působí v řadě ohledů odbytě, nedopečeně a zbrkle. Fanoušky prvního Venoma přesto Venom 2: Carnage přichází pravděpodobně uspokojí, neb se od něj zas až tolik neliší. Jinak jde ale o vyloženě spotřební pokračování, na němž je krom potitulkové scény zajímavé už akorát to, jak moc nevyužívá potenciálu, který jeho postavy a zápletka nabízely.

 




Žádné komentáře:

Okomentovat