Zlatovláska – Recenze – 60%

„Zlatovláska“ je původně kratičká pohádka Karla Jaromíra Erbena, jejíž nejznámější filmovou adaptací byla doposud televizní hudební verze Vlasty Janečkové z roku 1973 se spoustou písniček a s Petrem Štěpánkem a Jorgou Kotrbovou v hlavních rolích, častokrát reprízovaná nejen během vánočních svátků. Novou velkofilmovou adaptaci podle dlouho odkládaného scénáře Lucie Konášové (Anděl Páně) měl původně točit Václav Vorlíček. Poté se však projektu ujal dokumentarista Jan Těšitel, jenž debutoval na ploše celovečerního filmu svým autorským snímkem David v roce 2015. Zlatovláska je nyní jeho druhým filmovým počinem.

Zdroj fotek: Bioscop

Nominace na Ceny Akademie Oscar 2025

Ve čtvrtek 23. ledna byly vyhlášeny nominace na ceny Oscar za rok 2024. Nejvíce nominací (celkem třináct) bylo uděleno francouzsko-belgickému kriminálnímu muzikálu Emilia Pérez, pojednávajícímu o právničce, která dostane za úkol zařídit vlivnému šéfovi mexického drogového kartelu změnu pohlaví. Deset nominací na zlaté sošky obdržely dva snímky – drama o životě maďarského architekta Brutalista a výpravný fantasy muzikál Čarodějka. Na třetím místě v počtu nominací skončily s osmi zářezy také dva filmy – hudební drama Bob Dylan: Úplně neznámý o počátcích kariéry známého hudebníka a Konkláve, komorní thriller o volbě nového papeže.

Celkem se o ocenění v kategorii Nejlepší film společně popere deset snímků. Kromě již zmíněné pětice se do těchto nominací probojovalo i drama Anora o nečekaně se vyvíjejícím vztahu bohatého ruského mladíka a newyorské erotické tanečnice, francouzský krvavý splatter Substance o honbě za věčným mládím a krásou, opulentní pokračování sci-fi spektáklu Duna: Část druhá, drama o dospívání natočené z perspektivy hlavního hrdiny Nickel Boys nebo I´m Still Here, brazilské drama o matce dvou dětí čelící těžkostem latinskoamerické diktatury v 70. letech. Slavnostní ceremoniál předávání cen proběhne večer v neděli 2. března 2025.

Nominace v kategorii Nejlepší film

Na plech – Recenze – 60%

Nová česká komedie režiséra a scenáristy Martyho Pohla, který je též znám jako rapper Řezník, tentokrát příběhově nenavazuje na jeho předchozí dva celovečerní počiny Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre, nicméně i tak se zjevně odehrává v tomtéž fikčním světě a sdílí s nimi několik postav. Kromě toho komedie Na plech evidentně cílí na tytéž diváky, jimž se předchozí Pohlova filmová tvorba líbila a kteří se smáli u jejích extrémně vulgárních, drsných, nekorektních a mnohdy i nechutných černohumorných gagů. Pokud na ni ovšem vyrazí zcela naslepo někdo neinformovaný, koho zláká parodický plakát evokující podobně vyhlížející plakát Pelíšků a honosící se provokativním přívlastkem „rodinný film“, se zlou se potáže.

Zdroj: Bontonfilm

Nikdo mě nemá rád – Recenze – 50%

České drama Nikdo mě nemá rád pojednává o tiché, nesmělé a uzavřené třicátnici Sáře (Rebeka Poláková), asistentce na armádním velitelství. Byť obklopena mužskými spolupracovníky, z vlastního rozhodnutí vede Sára spíše osamělý život a partnera nijak aktivně nevyhledává. Pak si ale jednoho večera na ulici vymění dlouhý pohled s galantně vyhlížejícím Martinem (litevský herec Mantas Zemleckas) a po několika obdobně náhodných společných setkáních s ním započne vztah. Ten se nicméně začne vyvíjet nepříliš předpokládatelným směrem.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Nosferatu – Recenze – 70%

Americký horor Nosferatu je předělávkou německého němého snímku Upír Nosferatu z roku 1922, jenž vznikl na motivy románu Brama Stokera „Dracula“. Upír Nosferatu se oproti slavnější knižní předloze odlišuje řadou změn – mimo jiné překřtil hraběte Draculu na hraběte Orloka – a přestože v následné tahanici o autorská práva mu to nepomohlo, tak se stal zásadním milníkem hororového žánru v éře němého filmu. Jeho americkou verzi natočil režisér a scenárista Robert Eggers (Čarodějnice, Maják, Seveřan) jako velkou poctu milované klasice, jejíž nové filmové zpracování bylo dlouhodobě jeho vysněným projektem.

Zdroj fotek: CinemArt

Nejlepší filmy roku 2024 podle Filmspot.cz

Následující filmy považuji za to nejlepší (subjektivně z mého pohledu), co jsem z loňské produkce viděl, ať už v kinech nebo na filmových festivalech. Celkem se jedná o 25 titulů (plus několik čestných zmínek), které uvádím zvlášť ve třech kategoriích – nejprve zahraniční filmy promítané v roce 2024 v českých kinech, následně české filmy, a nakonec snímky uvedené mimo běžnou kino distribuci.

Moc děkuji za to, že čtete mé texty, a přeji šťastný, úspěšný a ve zdraví prožitý rok 2025.

V dobrém i zlém – Recenze – 40%

Z plakátu českého filmu V dobrém i zlém by se mohlo zdát, že jde o další „poprcávací“ komedii s Jiřím Langmajerem. Ve skutečnosti je snímek předělávkou španělské vztahové konverzační komedie Sentimental z roku 2020, která se již dočkala italské, švýcarské a francouzské verze a nyní tedy i české. Jedná se tudíž o podobnou situaci jako v případě italského filmu Naprostí cizinci z roku 2016, pro nějž též vzniklo velké množství regionálních remaků (včetně českého s názvem Známí neznámí), a to zejména díky popularitě originálu a úspornosti původního komorního scénáře, na jehož realizaci byl potřeba pouze malý štáb, okolo půltuctu herců a natáčecí lokace v podobě jednoho většího bytu.

Zdroj fotek: Continental Film