5. 2. 2014

Robocop (RoboCop) – Recenze – 70%

Policista Alex Murphy je na stopě organizovaných překupníků zbraní, a jakmile se dostane k horké stopě, někdo se ho pokusí zabít. Jeho jedinou nadějí na přežití je svěřit se do rukou společnosti OmniCorp, která vlastní robotické armádní patroly po celém světě kromě USA, kde proti nim existuje zákon, který by potřebovali obejít. Tak z Murphyho (resp. z jeho zbytků) udělají kyborga – napůl člověka a napůl stroj. Z již tak dost schopného policisty se tím pádem stane superpolicista a maximálně efektivní zbraň proti zločinu. Otázka je, jak se s tím vypořádá jeho rodina a jestli ho v OmniCorpu nezneužijí pro vlastní účely…

Robocop recenze

Snaha amerických studií oprašovat čtvrt století staré kultovní klasiky, pokud možno krvavé a brutální, a točit jejich remaky tak, aby byly přístupné mládeži a vydělávaly spousty peněz, mi je poměrně cizí. Není mi úplně jasné, jak si může někdo myslet, že se pak na takový film pohrnou davy. Nicméně po předělání Total Recallu (kde tato strategie příliš nefungovala) to Hollywood nyní zkouší znovu a opět s filmem režiséra Paula Verhoevena. S Robocopem.

Na tento film se hodně plivalo předem. Negativní publicitu spojenou s tradičně odmítavým přijetím fanoušků originálu totiž ještě posílily zprávy o tom, jak se režisér remaku José Padilha ostře hádal se studiem, které mu zakazovalo jeho nápady (vzhledem k jeho předchozí tvorbě, kterou tvoří dvojice velmi kontroverzních, politicky nekorektních a násilných filmů s názvem Elitní jednotka, se není čemu divit). Výsledný produkt však dává tušit, že Padilha z natáčení vyšel jako vítěz.

Film nemá téměř nic, čemu by se dalo říkat děj. Kromě pár kriminálníků a šéfa v OmniCorp, jenž se dopouští neférového jednání, v něm neexistují záporáci, proti kterým by bylo potřeba bojovat. Jediná větší zápletka filmu spočívá v tom, že Murphy alias Robocop jde po těch, kteří se ho pokusili zabít, což je ale otázka zhruba patnácti minut. Mnohem více času (vlastně drtivá většina) je věnována vytváření charakteru hlavního hrdiny a snímek se tak věnuje hlavně důkladnému představení postavy Robocopa a kladení etických otázek ohledně nakládání s technologiemi na úkor lidskosti. Jakákoli sociálně-technologická kritika je ale poměrně jednoduchého charakteru a náhodné prokládání filmu satirickým televizním pořadem, ve kterém otravný Samuel L. Jackson vše vysvětlí a zopakuje dosavadní vývoj příběhu pro ty nejpomalejší, je spíš zbytečné a jaksi navíc. Z tohoto hlediska remake nic zásadně nového nepřináší, což trochu zpochybňuje smysl jeho existence.

Robocop recenze

Otázkou tedy zůstává, jestli je film alespoň dostatečně zábavný. A odpověď je: Ano, většinou. Padilhův tvůrčí přínos je na filmu dost vidět a je celkem zřetelné, které scény asi byly největším trnem v očích zástupců studia a za které musel brazilský režisér silně orodovat, neboť se vymykají běžnému hollywoodskému popcornovému standardu. Dynamické pasáže má Padilha pevně v ruce a skvěle pracuje s atmosférou. Např. když se gang zločinců připravuje na příjezd Robocopa, nebo když sledujeme záběry z natáčení reportáže o zajišťování bezpečí pro íránský lid, kdy mezi vystresovanými Íránci pochodují obří bojoví roboti pronášející mechanickým hlasem: „Vyjděte ze svých domovů a připravte se na neinvazivní skenování sítnice.“, tak je to vyloženě super. Na krvavé masakry se sice kvůli přístupnosti nedostalo, na druhou stranu nejpůsobivější scéna z celého filmu vypadá jako vystřižená z nějakého hororu. Akce má šťávu, ale není nijak ohromující. Robocop navíc není kdovíjak akční a střílí se tu sice intenzivně, zato však méně často. Herci předvádějí odpovídající výkony, ať už jde o téměř neznámého Joela Kinnamana v hlavní roli, Michaela Keatona v roli šéfa OmniCorpu, či Garyho Oldmana (který je z nich asi nejlepší) coby vědce, který Robocopa vytvořil.

To, co na začátku vypadalo jako možné zklamání, se překlopilo na příjemně snesitelné a zábavné překvapení, kterému díky údernosti, zručné režii a efektnímu zpracování ta vyzdvihovaná absence krvavých cákanců a brutality ani zdaleka nevadí. Nedokážu si představit, že by Robocop vydělal nějaké závratné sumy, avšak o jeho kvalitách, úzce souvisejících s kvalitami Josého Padilhy, nemám důvod příliš pochybovat. Lepší než původní Robocop z roku 1987 mi ale zdaleka nepřijde.



Žádné komentáře:

Okomentovat