Divoká dvojka (Hot Pursuit) – Recenze – 10%

Rose (Reese Witherspoon) je upjatá policistka bez smyslu pro humor, zato však s mimořádnou důsledností v dodržování předpisů, což její méně horlivé kolegy značně irituje. Jednoho dne je jí přiřazen úkol dopravit k soudu důležitou svědkyni v případu zatčení mafiánského bosse, manželku vlivného drogového dealera Daniellu (Sofía Vergara). Obě hrdinky, které se spolu prakticky nesnesou, jsou pak nuceny cestovat spolu přes celý Texas, neboť jim jsou v patách zabijáci i zkorumpovaní policisté…

 

Zdroj fotek: forumfilm.sk

Ve stručnosti je americká komedie Divoká dvojka o tom, že ty dvě na sebe hodinu a půl křičí. Místy na sebe hystericky křičí. A jak čas plyne, tím je to otravnější a nesnesitelnější. Rozhodně to není vtipné. Další pokusy o humor jsou pak založeny na tom, že Rose se snaží se svým nízkým vzrůstem a nedostatečnou fyzickou kondicí působit jako drsná policistka, ale je jí to prd platné, a že Daniella coby Kolumbijka neumí moc dobře anglicky a občas nadává ve španělštině. A opět, nic z toho není vtipné. Když se pak obě ženy na útěku převléknou za jelena a snaží se napodobovat zvuky, které jeleni vydávají, tak to už se zasmějete, protože nic lepšího ve filmu prostě není, ale i tak je vám za ten smích trochu stydno.

Nebudu popisovat, jak uboze působí celá zápletka, jak moc náhodný je průběh děje a jak strašný dojem vyvolávají z prstu vycucané zvraty, protože bych přitom pravděpodobně musel vyvinout větší myšlenkové úsilí, než jaké vyvinuli tvůrci při jejich vymýšlení. Režisérka Anne Fletcher točila doposud veskrze průměrné filmy, z nichž třeba Návrh se Sandrou Bullock byl docela příjemnou komedií, nicméně Divoká dvojka je velkým přešlapem vedle, je vyloženě slabá a i režírovaná je velmi chabě a unaveně. Na scénáři pracovali dva muži s kariérou postavenou spíš na druhořadých televizních sitkomech, přičemž jeden z nich napsal v roce 2006 příšernou komedii Holky v balíku a druhý Divokou dvojkou na poli celovečerních filmů scenáristicky debutuje. Film ale působí, jako kdyby žádný scénář neměl a všichni herci v něm pouze devadesát minut improvizovali, ale zapomněli přitom být vtipní.

Dále mi vadilo, že obě hrdinky jsou vyloženě nesympatické a hloupé krávy, co jenom zvyšují hlasy, rozhazují rukama a ječí, případně dělají jiné věci, jimiž demonstrují svou stupiditu. Iritovaly mě rádoby vtipné náhody toho typu, že kdykoli byla náhodou zapnuta televize nebo rádio, tak tam shodou okolností běželo zpravodajství týkající se zrovna útěku onoho nesourodého dua. Štvalo mě, jak je na tom filmu úplně všechno zoufale průhledné, od prvotního načrtnutí charakterů a budování vztahu mezi oběma ženami až po falešně znějící trapná ponaučení v tom smyslu, že člověk by se neměl přetvařovat a měl by být sám sebou. Nebavilo mě sledovat, jak se všichni protagonisté (a zejména Reese Witherspoon a Sofía Vergara, které si film produkovaly) v tom filmu od začátku do konce ztrapňují, ale žijí v domnění, že jsou vtipní a zábavní.

Tu a tam sice prosvitne naděje, že by se mohlo začít odehrávat něco zajímavého (třeba začátek před úvodními titulky je docela prima), ale většinou je to naděje planá. Zkrátka a dobře, Divoká dvojka je téměř nekoukatelnou, odfláknutou a agresivně otravnou komedií, jejímž nesnesitelným hrdinkám jsem měl chuť fyzicky ublížit. Je nevtipná a prostě a jednoduše strašná.