7. 10. 2015

Pan – Recenze – 50%

Petr Pan spisovatele Jamese M. Barrieho vypráví o tom, jak se dospívající dívka Wendy dostane se svými bratry a s Petrem Panem, létajícím chlapcem, který se rozhodl nedospět, do fantaskní Země Nezemě, kde spolu bojují s piráty a s kapitánem Hookem. Jde o jednu z nejslavnějších dětských knížek v anglosaském světě vůbec a je populární i mezi dospělými – je totiž na dětskou literaturu poměrně hustá a drsná a víceméně jde o psychologickou analýzu puberty. Relativně známá je i původní divadelní hra, nicméně diváci mají ve všeobecném povědomí spíš filmové adaptace, v čele s animovanou verzí od Disneyho, Hookem od Stevena Spielberga a Petrem Panem z roku 2003 (který jako jediný z nich poměrně věrně zachoval děj i atmosféru knižní předlohy). 

Pan - Recenze
Zdroj fotek: warnerbros.cz

To vše jde ale nyní stranou, protože film Pan je prequelem, což znamená, že vypráví o tom, jak to tehdy tenkrát všechno začalo, jak se z Petra stal Petr Pan, jak se naučil létat, jak se poprvé dostal do Země Nezemě, jak se poprvé seznámil s Hookem a jak se skamarádil s vílou Zvonilkou. Nebo by o tom alespoň vyprávět chtěl, ale to by musel být podstatně lépe napsaný, podstatně důkladnější v dějové návaznosti a podstatně nápaditější – filmaři totiž tu obrovskou škálu možností, kterou jim natočení prequelu skýtalo, využili až hanebně málo.

Především je s podivem, že původní Petr Pan se odehrává někdy na začátku 20. století, zatímco film Pan, který by mu coby jeho prequel logicky měl předcházet, se odehrává za druhé světové války, tedy chronologicky po něm. Docela by mě zajímalo, jestli je to nějaký ultra-sofistikovaný záměr nebo narážka na něco na první pohled nezřetelného, nebo jestli si to tvůrci neuvědomili a jde o chybu z nepozornosti. Docela bych si vsadil na to druhé.

Na začátku tudíž sledujeme obyčejného kluka Petra (Levi Miller), jak vyrůstá v sirotčinci (v bombardovaném Londýně), v němž tamní zlé sestry prodávají sirotky pirátům. Jednoho dne dojde i na Petra, kterého piráti i s jeho kamarády odvezou do Země Nezemě, kde ho seznámí s hlavním pirátem Černovousem (Hugh Jackman), který používá děti na práci v dolech, odkud těží vílí prach. Petr pak zjistí, že umí létat, což znamená, že je vyvoleným dítětem z jakéhosi dávného proroctví. S pomocí chlapíka jménem Hook (Garrett Hedlund) se dá na útěk, dostane se do komunity jakýchsi divokých rebelů a rozhodne se pátrat po své matce, která se kdysi vdala za vílího prince, leč Černovous je mu v patách…

Pan - Recenze

Děj nejenom, že je poněkud fádní a divně vycucaný z prstu, ale navíc ani pořádně neodpovídá tomu, co by na něj mělo správně navazovat. Např:
  • Hook je úplně normální hodný chlapík připomínající Indiana Jonese, který nejenže v průběhu celého filmu nepřijde o ruku, ale dokonce se z něj a z Petra stanou ohromní kámoši, aniž by bylo jakkoli naznačeno, že by mezi nimi mělo v budoucnu dojít k nějakému rozkolu.
  • Jisté elementy a postavy známé z předlohy a všech ostatních adaptací tu jsou přítomny zcela náhodně jen tak, aby se neřeklo (nebo z nutnosti), ale pro příběh vlastně nejsou důležité a nemají v něm žádnou roli (krokodýl je tu asi dvacet vteřin, Zvonilka deset). Vílí prach se vždycky používal k létání, tady se najednou používá k omlazování.
  • Není ani náznakem vysvětleno, jak Petr Pan přišel ke své hučce s pírkem. Prostě ji od jisté chvíle najednou má. (Mimochodem, ke jménu Pan přijde díky tomu, že má kolem krku přívěšek s Panovou flétnou. Opravdu důmyslné…)

Co drží film nad vodou, je vizuální stránka. Pan byl totiž velmi drahý a je supervýpravný, přičemž většina záběrů v něm je triková a plná digitálních efektů. Pokud tedy budete ke snímku přistupovat jako k přehlídce CGI animací, tak budete pravděpodobně spokojeni, protože úroveň triků je na velmi vysoké úrovni a film obsahuje i celou řadu roztomilých, výtvarně nápaditých drobností – souboj stíhaček s létající pirátskou lodí, rvačku na trampolínách, piráty střílející barevný prášek, působivé flashbacky… Nic z toho sice není ani zdaleka natolik ohromující, abyste u toho samým úžasem ani nedýchali, ale je toho dost a stačí to.

Pan - Recenze

Pokud ale od filmů vyžadujete i koherentní a smysluplný napínavý příběh s pravidelným rytmem vyprávění a hlubokým poselstvím, tak se tentokrát bohužel nedočkáte. Režie je na Joe Wrighta (Pokání, Anna Karenina, Hanna) překvapivě nevýrazná a film je úplně standardním dětským fantasy o chlapci, který v sobě musí najít odvahu a důvěru v sebe sama, což je okořeněno typickými pohádkovými/fantasy elementy. Trochu se z toho vymyká akorát pár o něco traumatičtějších scén (např. likvidace víl plamenometem) a excentrický herecký výkon Hugh Jackmana, který svou postavu Černovouse pojal jako šíleného extravagantního maniaka, takže je docela zábavný.

Jako dětská fantasy pohádka Pan relativně ujde (dětem se bude líbit, jak je to barevné, ale příběh nepochopí a místy se budou trochu bát), ale jako prequel k Petru Panovi to bohužel nefunguje skoro vůbec.

P.S.: Jedna scéna mi hodně připomněla Supermana a druhá Pearl Harbor. Zajímalo by mě, jestli šlo alespoň v jednom případě o záměr.

P.S.2: 3D je zbytečné vyjma scén, kdy něco míří nebo vystřeluje přímo do kamery. Český dabing je celkem slušný, ale jakémukoli sborovému zpěvu nebo davovým výkřikům bohužel jako již tradičně není rozumět ani slovo.



Žádné komentáře:

Okomentovat