23. 3. 2016

Eva Nová – Recenze – 70%

Eva Nová (Emília Vášáryová) je bývalá herečka, co utopila svou kariéru i osobní život v alkoholu a nyní se již potřetí vrací z protialkoholní léčebny, přesvědčená, že to je naposledy. Zodpovědně abstinuje, snaží se najít si nějakou práci a především se odhodlaně pokouší napravit zoufale zpřetrhané vztahy se svou rodinou – se čtyřicetiletým synem Dodem a nemocnou sestrou Mankou, která se stala Dodovi náhradní matkou od doby, kdy mu byl jeden rok.
 
Eva Nová - Recenze
Zdroj fotek: acfk.cz
 
Slovenské drama Eva Nová je takový ten typ filmu, který má nezanedbatelné kvality a vycházejí na něj převážně pochvalné recenze, ale do kin na něj přijde hrozně málo lidí. Což vlastně v tomto případě nevadí, protože snímek má mnohem větší šance na různých festivalech a je natolik univerzální, že bez problémů může najít ohlas i ve světě, což je výrazně lepší, než mít úspěch pouze na domácí půdě. Ostatně, jeho režisér Marko Škop si již odnesl Mezinárodní cenu kritiků pro objev roku z filmového festivalu v Torontu, kde byla Eva Nová zařazena do programu.

Filmu vévodí skvělý výkon Emílie Vášáryové, která velmi uvěřitelně a sugestivně ztvárnila ženu, jež je nucena snášet mnoho různých utrpení – její syn ji nenávidí, její kariéra je v čudu, takže se musí doprošovat u bývalých kolegů, a když to nevyjde, tak vzít za vděk prací uklízečky nebo skladnice v hypermarketu, bývalý manžel na ni zcela zanevřel a oženil se s o čtyřicet let mladší herečkou, a ještě se k tomu všemu nad ní vznáší alkoholový démon-pokušitel. Emília svou postavu vystihla do detailu, do výrazu tváře dokázala dostat pozoruhodnou směs odhodlání a rezignace, naděje a skepse, hlubokého zármutku i snahy nedát na sobě lítost znát a zachovat si svou hrdost. Mimořádně zdařilé a působivé herectví na úrovni.

Kromě toho herečka propůjčila své hrdince ledacos ze své vlastní identity. Fotografie a plakáty s mladou Evou jsou autentické materiály z minulosti Emílie Vášáryové. Třeba ten starý film, v němž kdysi Eva účinkovala, a na který se v jedné scéně nostalgicky dívá v televizi, je Prípad krásnej nerestnice z roku 1973, kde Emília ztvárnila hlavní roli.

Druhou nejdůležitější složkou je režie Marko Škopa, který je vlastně na poli hraných celovečerních filmů debutant, neb doteď natáčel pouze dokumenty, z nichž Iné svetyOsadné šly i v našich kinech. V nich se zabýval národnostní, náboženskou i sociální situací na slovenském venkově, ať už se zaměřením na nějakou konkrétní vesnici či na konkrétní okrajový region. Tento dokumentární vliv se promítá i do filmu Eva Nová, v níž kromě psychologického příběhu hlavní hrdinky prosvítají i sociální aspekty řady postav. Např. Dodo (ve výtečném podání Milana Ondríka) žije se svou ženou, dětmi i tetou/matkou ve starém oprýskaném domě, potýká se s nedostatkem financí a nezaměstnaností, jeho manželka pravidelně odjíždí pracovat do Rakouska…

Eva Nová - Recenze 
Režisérova dokumentární zkušenost je vidět i na jiných prvcích, jako je kamera či absence hudby. Ke slovu se hlásí symbolika, důraz na realismus a konzistentní budování depresivní atmosféry. Postavy jsou vlastně po 99% filmu nešťastné a zarmoucené, melancholie vládne celému filmu až do úplného konce a závěr je pozoruhodně vystavěn tak, že si vlastně nemůžete být jisti, jak se v něm kdo zachová.

Přirozenost je mírně zkoušena snad jedině ve scéně, kdy si Eva a její paneláková sousedka navzájem postěžují na své problémy a na zpackané životy a pak si společně zazpívají za doprovodu z rádia znějícího Karla Gotta písničku C´est la vie, což v kontextu vyznívá trochu křečovitě. Scéna s představením v domově důchodců asi měla vyznít trpce, ale vlastně je cynicky vtipná. Řada motivů se také kvůli častému opakování po čase omrzí, a buď postupně ztrácí na účinnosti, nebo zbytečně poukazuje na to, co je divákovi dávno jasné.
 
Eva Nová je realistický film o druhých šancích, o odcizení a o stáří, na nějž mohou být na Slovensku po právu pyšní, přičemž Emília Vášáryová je hlavním důvodem, proč jej vidět. Akorát je potřeba mít zrovna chuť na sledování přes sto minut dlouhé depky.


 

Žádné komentáře:

Okomentovat