19. 8. 2023

Blue Beetle – Recenze – 40%

Komiksový film Blue Beetle se z hlediska příběhu věnuje zrození superhrdiny téhož jména, jímž je čerstvý absolvent právnické univerzity latinsko-amerického původu Jaime (Xolo Maridueña). Ten se zrovna vrací ze studií ke své milující rodině tonoucí v dluzích a obavách o střechu nad hlavou uprostřed dělnického slumu na předměstí fiktivního texaského velkoměsta a snaží se sehnat práci, když v tom se mu dostane do rukou neznámá mocná technologie v podobě mimozemského artefaktu, jenž si ho vyvolí jako adepta vhodného k symbióze, pronikne do jeho těla a propůjčí mu nadlidské schopnosti.

Blue Beetle – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Součástí jeho organismu se tak stane neprůstřelný broučí oblek, který s ním komunikuje lidským hlasem a metodou křtu ohněm jej učí létat, používat ochranný štít a využívat bohatý zbrojní arzenál, jímž skoro až magicky disponuje. Jaime přitom nic z toho nechtěl, neumí se prát a ani se s nikým prát nehodlá. Pak se mu ale postaví do cesty podlá manažerka technologické korporátní firmy Victoria (Susan Sarandon), která měla v plánu s pomocí dotyčného mimozemského artefaktu vyvíjet super-vojáky a začne kvůli tomu zákeřně ohrožovat Jaimeho rodinu. Na Jaimeho stranu se však postaví Victoriina neteř Jenny (Bruna Marquezine), jejímuž zesnulému otci kdysi celá firma patřila, než z ní Victoria udělala zbrojní impérium. 

Centrem vyprávění je tak zcela tuctová a standardní superhrdinská origin-story, která slouží k seznámení s novým hrdinou a představení jeho schopností. Důraz je ale přitom kladen na postavy, a to zejména na Jaimeho a další členy jeho rodiny a na jejich vzájemně pospolitý vztah. Všichni žijí na jedné hromadě ve skromné domácnosti, v níž figurují podporující otec, starostlivá matka, hubatá sestra, tichá babička a podivínský paranoidní strýček. Místy mezi sebou hovoří španělsky, sledují mexické pořady, popíjejí margaritu, rozjímají o svém místě ve světě a jsou nejšťastnější, když mohou být spolu. V tomto ohledu je dobře, že film režíroval portorický filmař Angel Manuel Soto, jenž do většiny rolí obsadil herce a herečky včetně Damiána Alcázara, Adriany Barrazy nebo George Lopeze, kteří většině diváků v Evropě nejspíš nic neřeknou, leč v Latinské Americe jde o populární hvězdy mnoha filmů, sitkomů či telenovel. 

Blue Beetle – Recenze

Jinak je ale Blue Beetle až překvapivě rutinní a nenápaditou podívanou, která oproti jiným nedávným průměrným filmům s hrdiny od DC, jako byli Black Adam nebo Flash, ani nenabízí až na zmíněné latino motivy a španělsky hovořící postavy nic moc zajímavého, čím by dokázala upoutat. První polovina přitom rozhodně neurazí, poznávání nových postav probíhá vcelku příjemně a ani moc nevadí, že se za celou první hodinu dočkáte pouze jediné akční scény, která je navíc skoro celá vidět v traileru. Druhá polovina je výrazně akčnější, film se v ní ale začne rozsypávat kvůli nadměrné míře stylizace a snaze působit co nejvíc cool za každou cenu, nehledě na kontrast s poměrně civilním pojetím převažujícím do té doby. 

Kontaktní akční šarvátky titulního hrdiny s úhlavním protivníkem, jímž je Viktoriin bodyguard a roboticky vylepšený voják Carapax (Raoul Max Trujillo), z toho všeho vycházejí ještě dobře. Postupem času nicméně do akčních scén přibyde i vozítko ve tvaru robotické mouchy, které prdí uspávací plyny, bojové technologie jako ze Spy Kids nebo důchodkyně likvidující nepřátele s obřím rotačním kulometem v rukou, což už je všechno na hraně sebe-parodie, stejně jako pasáže zahrnující patetické výjevy z posmrtného života. Za hranou by to bylo, kdyby se k bojujícím hrdinům přidal kupříkladu i Danny Trejo s mačetou, ale to je opravdu tak to jediné, co v té nenadálé vrchovaté porci absurdního šílenství ještě chybí. I tak to působí bohužel spíš trapně než efektně či zábavně, nehledě na to, že většina postav navíc začne být dost otravná a že výkon Susan Sarandon v záporné roli je marnost sama. 

Blue Beetle – Recenze

Ke cti snímku Blue Beetle slouží fakt, že je celkově skromnější než většina konkurence, méně spoléhá na velkolepé počítačové triky, hodně cílí na vztahy mezi postavami a disponuje sympatickým hlavním hrdinou a v našich končinách neokoukanými hereckými tvářemi. Sám si ale zároveň podráží nohy generickým příběhem, kontraproduktivně a otravně přepálenou akcí, která smetává ze stolu předchozí snahu o neokázalé pojetí, fádní romantickou linií a ve finále i zbytečně doslovnými moudry o síle a hodnotě rodinných vazeb.

 




Žádné komentáře:

Okomentovat