Akční dobrodružný monster film Godzilla x Kong: Nové impérium dějově
navazuje na předchozí snímek Godzilla vs. Kong z roku 2021, jenž
natočil tentýž tvůrčí tým (původně hororový režisér Adam Wingard, scenárista Pirátů
z Karibiku Terry Rossio, pětice producentů, kameraman Ben Seresin a
další). Dvě slavná filmová monstra s bohatou historií, Godzilla a King
Kong, se nejprve dočkaly nové podoby v několika samostatných a příběhově
propojených filmech (mezi roky 2014 a 2019) a ve snímku Godzilla vs. Kong
došlo poprvé k jejich střetu. Nové pokračování se nese ve všech ohledech
na dosti podobné vlně, takže pokud vám tři roky starý snímek Godzilla vs.
Kong přišel jako prvotřídní zábava, budete se nejspíš dobře bavit i tentokrát.
A stejně tak i naopak.
 |
| Zdroj fotek: Vertical Entertainment |
Situaci má film Godzilla x Kong: Nové impérium ztíženou tím spíš, že
nedávno kiny proplula nová japonská Godzilla Minus One, v níž byly dechberoucí
destrukční a bitevní scény s nezničitelnou obří příšerou pouze ozdobou civilního
lidského dramatu postav poznamenaných traumaty a následky války. S překvapivě
nízkým rozpočtem tak vzniklo dílo, které dokázalo ohromit postupně gradující akcí,
leč současně kladlo důraz na postavy a na jejich psychologický vývoj a motivace.
Americký megalomanský blockbuster oproti tomu jde cestou co nejopulentnějšího a
nejhlasitějšího akčního výplachu plného klišé, v němž lidské postavy
nikoho nezajímají – ani scenáristy, ani diváky.
Děj je vyprávěn fragmentárně, neb je roztříštěn do tří velmi volně provázaných linií, mezi nimiž je neustále (a často dost nahodile a chaoticky) přeskakováno. Kong se zabydluje ve světě pod zemským povrchem, označovaným jako Dutá Země, a vydává se na výpravu do ještě většího podzemí, kde se nachází dosud neprozkoumaný terén. Godzilla mezitím na zemském povrchu všechny prudí, chodí/plave si, kam se jí zlíbí, a sem tam si to vyřídí s nějakým jiným titánem. A tým lidí vedený vědkyní Ilene (Rebecca Hall) má namířeno do Duté země, aby lokalizoval neznámý zdroj záhadného signálu, jenž by teoreticky mohl být něčím voláním o pomoc.
Tento tým tvoří kromě zmíněné vědkyně ještě její dvanáctiletá adoptovaná dcera, poslední přeživší z domorodého kmene z Kongova Ostrova lebek, která je němá a komunikuje pouze neverbálně (takže je dost ke škodě věci / nechtěně směšné, že její herecká protagonistka má v repertoáru pouze dva obličejové výrazy – smutný a veselý). Dále tu máme stereotypního ukecaného komického černocha, jenž bohužel není příliš legrační a který se snaží všechny přesvědčit, že není konspirační teoretik, byť jeho úvahy a styl vyjadřování hovoří o opaku. A pak zbývá už jen hrdinný veterinář-dobrodruh, a kromě něj ještě ostřílený pilot s nápisem „sežerte mě při první možné příležitosti“ na čele. Žádné jiné významné lidské postavy ve filmu nejsou a ty zmíněné v něm existují pouze proto, aby vysvětlovaly děj či zprostředkovávaly humor.
Všechno ostatní se ve filmu odehrává v obřím měřítku. Godzilla každým svým pohybem způsobuje katastrofální destrukci, při níž musejí umírat stovky lidí, což ale nikoho nezajímá. I když jen tak plave v řece skrz město, tak u toho bourá mosty, z nichž padají do vody kolony aut. Když si dává vícero monster po tlamě, tak jsou přitom ničeny větší části měst, výškové budovy, historické monumenty i divy světa. Prvoplánová efektnost takových scén nicméně po čase vyprchá, jelikož snímek od samého začátku jede na nejvyšší možné otáčky, takže divák po určité době otupí. A emocionální dopad je nulový, neb lidské oběti nikdo neřeší (lidé v akčních sekvencích ani nejsou vidět), takže všechna ta zkáza a neštěstí působí z diváckého hlediska strašlivě distancovaně. Jediná zmínka o několika mrtvých u zdemolované vědecké stanice emoční rovinu snímku nezachrání. Tu se film namísto toho snaží vytěžit z obav hlavní hrdinky ohledně toho, že si její adoptovaná dcera možná najde nový domov někde jinde. Což je také jediný opravdový lidský aspekt, jenž film bere v potaz.
Příhodnou záplatou by mohly být samotné akční bitky s monstry, kterých je ve filmu poměrně dost. Realizované jsou však nepříliš nápaditě, působí repetitivně a disponují vcelku línou choreografií. K tomu je potřeba připočíst, že jsou mezi sebou slátány příběhem, jenž je ekvivalentem nahodilého slepence z prstu vycucaných událostí, které nemají hlavu ani patu. Jen namátkou ty největší špeky:
- Kong má na ruce omrzliny? Ještěže jsme nechali do Duté Země před nedávnem dopravit prototyp biomechanické paže, která umí omrzliny léčit.
- Je potřeba připravit lokaci pro nadcházející bitvu monster? Nalejeme tudíž do vodního koryta tento kapalný kov, následkem čehož se k sobě začnou přibližovat dvě protilehlé pyramidy, a jakmile se dotknou špičkami, tak to vytvoří v celém okolí na pár minut silné anti-gravitační pole.
Vyčítat filmu nelogičnosti je zcestné, ale když už jeho tvůrci rezignovali na smysl, tak se alespoň mohli víc utrhnout ze řetězu a přijít buď s něčím opravdu ohromujícím nebo alespoň s něčím, co by mělo větší význam než jen barevná a hlasitá přehlídka digitálních triků sloužící jako kulisa k jedení popcornu. Odkazovat se na jiné slavné filmy a cílit skrze písničky z 80. let na nostalgickou vlnu zkrátka nestačí. Lepší monster-alternativou jsou oba díly Pacific Rim, série Transformers nebo leckteré starší filmy s Godzillou nebo King Kongem, včetně samotného Godzilla vs. Kong. Ten měl totiž alespoň závěrečný trumf v podobě zdivočelé Mecha-Godzilly, zatímco tady je hlavním záporákem ošklivý opičák s bičem.
Udělení Oscara za vizuální efekty pro tvůrce japonské Godzilly Minus One
se zpětně jeví jako o to záslužnější čin, jelikož dokázali za málo peněz
zapůsobit silným lidským příběhem i akčními scénami, u nichž leckomu nejednou spadla
čelist. Zatímco film Godzilla x Kong: Nové impérium budí v těchto ohledech za řádově vyšší rozpočet spíše jen pokrčení rameny.
Žádné komentáře:
Okomentovat