České sportovní drama Neporazitelní pojednává o třech mužích, jimž
se naskytne možnost chopit se v životě druhé šance a oni se ji rozhodnou
využít. Majitel úspěšné reklamní agentury Petr (Hynek Čermák) uvrhne značné
finanční prostředky do revitalizace para hokejového národního týmu, aby se tím
pokusil zachránit své manželství a zároveň se sblížil se svým odcizeným synem,
jenž skončil kvůli nemoci částečně ochrnutý. Bývalý trenér Bob (Ivan Trojan) tak
získá příležitost oživit před časem zrušený para hokejový tým, svolat znovu dohromady
své někdejší hráče a dát svému životu po několikaleté odmlce opět smysl. A mladý
sportovec Radim (Tomáš Havlínek), jenž po zákroku v nemocnici přišel o
nohu, obdrží nabídku se do tohoto týmu přidat.
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
Snímek Neporazitelní natočil režisér Dan Pánek, který předtím
režíroval rodinné sportovní drama Děti Nagana, též opřené o hokejové
téma. Inspirací pro Neporazitelné mu byly události, s nimiž jej seznámil
autor námětu a současně i předseda českého para hokeje Jiří Šindler, jenž se
následně stal ve filmu Neporazitelní předlohou pro postavu Petra, byť
jeho osobní příběh dostál v ději značných změn. Snímek pak jeho tvůrci vystavěli
okolo skutečného mistrovství světa v para hokeji v roce 2019, které se
konalo na domácí půdě v Ostravě a přineslo několik překvapení. Nejenže se
český tým ukázal být schopným konkurentem pro některé zahraniční favority, ale
navíc celý turnaj zlomil návštěvnostní rekordy, jelikož se na všechna utkání prodalo
řádově vyšší množství vstupenek, než bylo do té doby u světového para hokeje standardem.
Na pohled by se mohlo zdát, že film vypráví o zákulisí jednoho úspěšného šampionátu, jenž se svým způsobem zapsal do historie sportu. Jde však o vyprávění do značné míry fiktivní, byť částečně vychází ze skutečných událostí a z osudů reálných para sportovců. Mistrovství světa tu nicméně tvoří kulisu pro něco osobnějšího – pro příběh o naději a odvaze, jehož jádrem jsou tři postavy, nucené překonat ledajaké překážky i samy sebe, aby dosáhly svého cíle. Výrazným vývojem přitom projde jak Petr, jenž se para hokeji začne věnovat nejprve z postranních důvodů, leč poté se pro něj provozování národního týmu stane srdeční záležitostí, tak Radim, který si musí obhájit svou pozici nováčka mezi ostřílenými hráči a vytrénovat se do nejlepší možné kondice. Film tak v zásadě prezentuje hned několik hlubokých lidských příběhů, které mohou snadno dojmout až k slzám, aniž by se přitom snažily být přehnaně emocionálně vydíravé nebo až příliš spoléhaly na soucit diváků se zdravotně postiženými. Podstatou úspěchu je totiž především to, že film Neporazitelní je napsán a zrežírován velmi zdařile.
Příběh samotný je kombinací několika funkčně realizovaných šablon. Jedna postava projde pozitivní charakterovou proměnou se záměrem usmířit se s potomkem a stmelit rodinu. Druhá postava přestane litovat sama sebe, postaví se zpět na nohy (resp. na tu jednu), osvědčí se v kolektivu a najde opravdovou lásku. Postava trenéra Boba zas musí obstát hlavně jako zdatný motivátor, řečník, stratég, opora ostatních a sok pro konkurenčního trenéra amerického týmu (německý herec Til Schweiger, známý však i z řady hollywoodských filmů), který je ve snímku prezentován coby hlavní protivník českého nároďáku. Z dalších postav stojí za zmínku členové Petrovy rodiny (manželka Lenka Vlasáková a syn Jan Dlouhý), Petrova firemní společnice (Vanda Hybnerová) či týmový lékař a jeho dcera (Jiří Lábus a Natália Germáni), nehledě na úsměvná camea některých dalších herců, sportovních celebrit či jednoho známého youtubera.
Třebaže některé dějové linie vyznívají trochu jako umělé konstrukty (a domácí situace v Petrově rodině obzvlášť), tak herecké výkony naprosto všech působí velmi přirozeně. Nejvýraznější dojem zanechává díky svým inspirativním proslovům a charakteru moudře se vyjadřujícího profesionála Ivan Trojan, nicméně ani v celém zbylém obsazení není nikdo, jehož výkon by působil byť jen na okamžik falešně. Solidní herecké výkony se podařilo vydolovat i z některých dalších postav členů národního týmu, do nichž byli obsazeni skuteční para hokejisté, do té doby neherci. Velkou oporou jsou též inteligentní dialogy, hudba Jiřího Hájka nebo dynamická kamera Jana Baseta Střítežského. Dan Pánek zvládl dodat (ve spolupráci s kamerou a střihem) patřičný říz jednotlivým sportovním zápasům, vyprávět poměrně komplexní příběh přehledně a se zapojením mistrně odvedených vypravěčských zkratek a vydolovat maximum z potenciálně emotivních scén bez přílišného tlačení na pilu.
Velkou devizou je i to, že Neporazitelní jsou filmem s pozitivním
nábojem a nadějeplným poselstvím, v rámci nějž dělají dobrou reklamu též
para hokeji jako takovému. Mají široký divácký záběr, jelikož si je může stejnou
měrou užít publikum libovolného věku. Krom toho mají Neporazitelní díky svému
univerzálně srozumitelnému ději a díky několika dalším aspektům šanci uspět také
v zahraničí, kde české kinematografii ostudu rozhodně neudělají. Jde o
dobře udělaný mainstream, v němž se hvězdné herecké obsazení i vynaložené prostředky
plně zúročily do uspokojivého tvaru, jenž i ve mně coby novináři, co film viděl na pracovní projekci zdarma, vybízí pocit doplatit zpětně za
vstupné. Stejně jako ve filmu spokojení fanoušci v ostravské aréně.
Žádné komentáře:
Okomentovat