Chappie – Recenze – 60%

Jihoafrický režisér Neill Blomkamp, po jehož nesmírně výrazném a mimořádně povedeném debutu District 9 si fanoušci sci-fi vytvořili obrovské nároky a přehnaná očekávání na jeho další filmy, což se promítlo na obecně chladnějším přijetí již nákladnějšího a ambicióznějšího (a méně zdařilého) Elysia, nyní natočil svůj třetí film s názvem Chappie. Ten sdílí se svými dvěma předchůdci mnoho společných prvků, takže i kdybyste nevěděli, že jeho autorem je Blomkamp, tak byste to pravděpodobně poznali. Opět jde totiž o špinavou a drsnou sci-fi, která je vizuálně a technicky pojatá velmi podobně jako District 9 či Elysium, stejně jako District 9 se odehrává v blízké budoucnosti v Jihoafrické Republice, také se v ní objevují postavy stylizovaných gangsterů s bizarními účesy a tetováními a je podobná i co do designu zbraní a technologií a do poněkud benevolentnějšího postoje vůči násilí a vulgaritám.

Neutečeš (It Follows) – Recenze – 60%

Americký horor Neutečeš (který je druhým filmem režiséra a scénáristy Davida Roberta Mitchella) funguje na nesmírně působivém námětu, který je děsivý už sám o sobě, a ani nemusíte film vidět, stačí slyšet o principu, na kterém je vystavěn, a už vám běhá mráz po zádech. Tak jako hlavní hrdince, pohledné teenagerce Jay, která se jednoho dne od svého přítele nakazí během sexu pohlavně přenosnou kletbou, načež se jí začne zjevovat jakýsi duch/zombie (pro zjednodušení mu budu říkat Bubák), který se ji snaží zabít.

Americký sniper (American Sniper) – Recenze – 80%

Všechna čest. Clintu Eastwoodovi táhne na pětaosmdesát a přitom stále točí takovéto filmy, jenž se hrdě ucházejí o Oscarové nominace a působí profesionálněji a řemeslně zdařileji než snímky od výrazně mladších filmařů. Americký sniper drží velmi dobře pohromadě, je režírovaný nadstandardně dobře, má strhující tempo, je napínavý, výtečně zahraný a v ničem si nezadá například s tematicky podobnými filmy od Kathryn Bigelow, jako jsou Smrt čeká všude či 30 minut po půlnoci.

 

Zdroj fotek: warnerbros.cz

Vybíjená – Recenze – 30%

Českou komedii Vybíjená, natočenou podle stejnojmenného románu Michala Viewegha, režíroval Petr Nikolaev (Příběh kmotra, Lidice, Kousek nebe…), který se s Vieweghovou látkou setkal už při natáčení Báječných let pod psa, svého tehdejšího celovečerního debutu.

Centrem dění je ve Vybíjené (která se ve filmu hraje asi 30 vteřin) sraz spolužáků gymnázia po pětadvaceti letech, na stejném místě, kde tehdy slavili úspěšnou maturitu. Večírek plný klábosení a popíjení alkoholu se nese ve znamení sentimentálního vzpomínání na staré časy, bilancování uplynulých let, hojení dávných šrámů a posmutnělých povzdechů nad ztraceným mládím. Celé to svým vyzněním a atmosférou dost připomíná Sněženky a machry po 25 letech, ale jako kdyby nikdy neexistovali první Sněženky a machři.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Svatý Mikuláš – Recenze – 40%

Je to skutečně velice bizarní shoda okolností, že týden po uvedení filmu Ghoul přichází do naší distribuce další český found footage horor. Jmenuje se Svatý Mikuláš a je opravdu hodně podobný kanadskému snímku Grave Encounters. Skupina studentů FAMU se v něm vydává natočit svůj absolventský dokument do opuštěné psychiatrické léčebny, v níž údajně dodnes straší duchové mučených pacientů. Jediná noc jim stačí na to, aby zjistili, že ty povídačky jsou pravdivé…

Asterix: Sídliště bohů (Astérix: Le domaine des dieux) – Recenze – 60%

Od posledního animovaného filmu o svérázných obyvatelích malé galské vesničky, popíjejících kouzelný lektvar, jenž jim dodává nadlidskou sílu, díky čemuž chrabře odolávají nátlaku římského impéria, uběhlo již devět let. Tehdy byl ještě snímek s názvem Asterix a Vikingové vytvářen ruční 2D animací, zatímco nejnovější adaptace s podtitulem Sídliště bohů, se už nepříliš překvapivě dočkala třetího rozměru. Pokrok se prostě zastavit nedá. Divočáci jsou sice chlupatější a Obelix macatější, přesto Asterixovi klasická animace slušela víc. Na druhou stranu, pořád je to lepší než bizarně ujeté hrané filmy, kterým se zejména v případě posledních dvou kousků (Asterix a Olympijské hry, Asterix ve službách Jejího Veličenstva) podařilo odkaz francouzských autorů původních komiksů Goscinnyho a Uderza provléct smrdutou stokou.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Divočina (Wild) – Recenze – 60%

Americké drama Divočina (neplést se stejnojmenným animákem z roku 2006) je inspirováno skutečným osudem žijící Američanky Cheryl Strayed a její autobiografickou knihou, v níž popisuje, jak se v šestadvaceti letech vydala na 1100 mil (1770 km) dlouhou túru po Pacific Crest Trail, což je nesmírně dlouhá stezka, táhnoucí se přes tři americké státy, nekonečné lesy, poušť i zasněžené hory. Proč? Protože v té době prožívala něco jako životní krizi a tohle jí přišlo jako dobrý nápad…

Film pak pozůstává z toho, jak se hlavní hrdinka úporně plahočí s obří krosnou na zádech, což je každou chvíli prostříháváno s flashbacky z jejího dřívějšího života, v nichž je postupně odkrýváno, co ji přinutilo hodit všechno a všechny za hlavu a vydat se na tři měsíce pochodovat do lůna přírody. Tedy například to, že se rozvedla, že byla závislá na heroinu, a že jí matka zemřela na rakovinu. Mimo jiné.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz