KVIFF 2023 – Druhá šance, Minulé životy a další první dojmy z Karlových Varů

Hned první film, na který jsem ve Varech letos vyrazil, byl natočen v koprodukci Súdánu, Egypta, Německa, Francie, Saúdské Arábie a Švédska. Ten večer mě čekalo ještě belgické mystické drama o kulturních tradicích kmenů v africkém Kongu. Druhý den pak následoval meditativní film o reinkarnaci zasazený do prostředí laoského mnišského kláštera. Filmové festivaly jsou ostatně vynikající příležitostí k rozšiřování obzorů a získávání netušených vjemů. Ne každého pochopitelně naláká súdánské drama nebo poetický artový snímek s mnichy, avšak zůstává faktem, že tyto filmy pak pomáhají divákům budovat v sobě citlivost i vůči tématům, která jim jsou jinak poměrně cizí. Připustit si k tělu čas od času zas trochu (nebo hodně) odlišnou kinematografii, než na jakou je člověk zvyklý, tak může být nejen originálním a příjemně osvěžujícím zážitkem, ale i zážitkem poučným a obohacujícím.

V tomto textu naleznete dojmy z osmi filmů promítaných na letošním festivalu v Karlových Varech. V příštích dnech budou pochopitelně následovat další várky a poté i samostatné recenze věnované českým filmům.

Druhá šance (You Sing Loud, I Sing Louder) – Herec Ewan McGregor přivezl do Varů film režisérky Emmy Westenberg, jenž pojednává o drogově závislé dvacetileté malířce a jejím podruhé ženatém otci, jenž ji dlouhých deset let neviděl, leč nyní je po jejím nedávném předávkování pověřen úkolem odvézt ji z nemocnice v kalifornském San Diegu do Nového Mexika. Komorní pouštní road-movie stojí na hereckých výkonech obou protagonistů, přičemž McGregorovu filmovou dceru si zahrála jeho skutečná dcera Clara McGregor, což snímku dodává pozoruhodnou rovinu navíc. Vztahu jejich postav se film nicméně přinejmenším v první polovině věnuje značně povrchně, takže se v něm jako dominantní prvky jeví spíše sentimentální flashbacky, časté pauzy na čůrání a občasná humorná setkání s vedlejšími figurkami reprezentujícími obvyklá klišé spojená s americkým jihem. Motiv drogových absťáků bude i díky McGregorově přítomnosti povědomý fanouškům Trainspottingu (a na vlak také dojde). Na pořádný řev, výčitky a oboustrannou katarzi si tak musíte počkat, za celé to nevšední putování a emocionální vykoupení v závěru to však stojí. (60 %)

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

 

KVIFF 2023 – Festival začíná

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech začíná sice až dnes (tedy v pátek 30. června), nicméně lístky na první dny festivalu byly v předprodeji už ve čtvrtek v devět hodin dopoledne. V tutéž dobu se také začaly prodávat festivalové permanentky, přes které je možné si vstupenky rezervovat prostřednictvím mobilní aplikace. První zájemci o včasný nákup si přitom začali rozkládat tábořiště před festivalovými pokladnami už od středečního poledne, a tím pádem v chodbě hotelu Thermal, kde se pokladny i většina kinosálů nacházejí, také přespávali. Ve čtvrtek ráno už fronta na vstupenky čítala stovky lidí, mnozí navíc brali lístky hromadně pro sebe i pro své přátele. Brzy odpoledne už byly některé z projekcí beznadějně vyprodané. Tyto fronty se tvoří každé ráno i v následujících dnech, přičemž po sedmé hodině v nich přibývají též držitelé permanentek, jimž se nepodařilo ulovit v mobilní aplikaci nic kloudného, a tak zkoušejí své štěstí napodruhé ještě zde.

Indiana Jones a nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny) – Recenze – 60%

Herec Harrison Ford se po letech opět vrací ke své slavné roli archeologa a učitele na částečný úvazek, a to v pátém dílu dobrodružné série o Indianu Jonesovi, na jehož vzniku se poprvé nepodílel Steven Spielberg. Otěže po něm přebral režisér James Mangold (Walk the Line, Logan: Wolverine, Le Mans ’66), který se snaží ve značné míře na atmosféru předchozích dílů a na Spielbergův styl navázat. A je to v něčem příjemně povědomý a v něčem jiný a zvláštní pocit. 

Zdroj fotek: Falcon

Asteroid City – Recenze – 60%

Nový film režiséra a scenáristy Wese Andersona (Život pod vodou, Až vyjde měsíc) se odehrává ve fiktivní nevadské pouštní lokaci zvané Asteroid City, jíž dal jméno blízký kráter vzniklý po dávném dopadu meteoritu. Oproti názvu ale nejde ani tak o městečko jako spíš o putovní místo tvořené výzkumnou laboratoří, čerpací stanicí, bistrem, motelem pro turisty a nedostavěným kusem silničního nadjezdu. Občas tudy projíždí vlak a nedaleko probíhají testy jaderných zbraní. Nejen sporadická přítomnost atomových hřibů, ale i celková dobová stylizace odpovídá 50. létům minulého století.

Zdroj fotek: CinemArt

O malých věcech – Recenze – 70%

Český film O malých věcech je komorním povídkovým snímkem sestávajícím z dvanácti krátkých příběhů, které se zabývají problematikou mezilidských vztahů. Jeho autorem je režijně a scenáristicky debutující herec Denis Šafařík, kterého si nejspíš vybavíte ze seriálu Zločiny Velké Prahy nebo jako hlavního hrdinu štědrovečerní televizní pohádky Kouzelník Žito. Nyní se osvědčuje jako talentovaný filmař a schopný scenárista, jenž zvládá přirozeně skloubit závažnost i komickou podivnost různých momentek odpozorovaných ze života. 

Zdroj fotek: Bontonfilm

Flash (The Flash) – Recenze – 50%

Roztržitý mladý muž jménem Barry Allen (Ezra Miller) je coby komiksový superhrdina Flash nadaný schopností pohybovat se nadlidsky rychle, v důsledku čehož to z jeho pohledu následně vypadá, jako kdyby se okolní svět naopak extrémně zpomalil. Naposledy jsme jej měli možnost vidět jako vedlejší postavu v Lize spravedlnosti (2017), nyní se však po letech dočkal i vlastního filmu, jenž se zaměřuje na jeho osobní příběh.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Spider-Man: Napříč paralelními světy (Spider-Man: Across the Spider-Verse) – Recenze – 80%

Pokračování Oscarem oceněného animovaného komiksového filmu Spider-Man:Paralelní světy (2018) se nese ve stejném duchu jako jeho předchůdce, zde navíc pod heslem „ještě více téhož“. Znovu na něm pracovali ti samí režiséři a scenáristé, kteří mají za sebou mimo jiné první LEGO příběh, a i tentokrát se jedná o dechberoucí gejzír představivosti, vynalézavosti a audiovizuálního obžerství jako v případě prvního dílu. Jen je to ještě o trošičku nahuštěnější a zběsilejší. Náhlé změny stylizací a celých barevných palet jsou místy stejně kulometné jako střih, až to místy připomíná barevný stroboskop. Je potřeba se soustředit na všechno, co se na plátně odehrává, protože je to nadité nejrůznějšími vizuálními vtípky v prvním, druhém i třetím plánu. Těžko to všechno pochytáte napoprvé a těžko letos narazíte na nápaditější film, jehož kadence vtípků strká do kapsy leckteré komedie a v němž se množství i efektnost akce přinejmenším vyrovná hrané konkurenci.

Zdroj fotek: Falcon