7. 8. 2014

Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight) – Recenze – 50%

Především – nemyslím si, že by Woody Allen natáčel jen samé dobré filmy (a celkem mi vadí, když někdo hájí kompletní filmografii Woodyho Allena jenom proto, že to je filmografie Woodyho Allena). Větší část jeho filmů se mi sice moc líbí (Anny Hall, Půlnoc v Paříži, Manhattan…), jiné se mi ale zas aktivně příčí (Do Říma s láskou, Pozor na Harryho, Zločiny a poklesky…) a jen málokterý mě nechá natolik chladným, abych ho považoval za průměrný (viz. třeba Purpurová růže z Káhiry). A Kouzlo měsíčního svitu kupodivu spadá přesně do téhle průměrné a tím pádem ne moc zajímavé skupiny.

Na rozdíl od Jasmíniných slz (předposlední Allenův film) se Kouzlo měsíčního svitu nepouští do žádné satiry na cokoli a neřeší žádná závažná témata, neboť není ničím jiným než nezávaznou letní romantickou komedií, která má místo nastolování složitých otázek a odpovědí výhradně jen bavit. Nebo tedy alespoň takový byl původní záměr.

Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight) – Recenze

Jih Francie, konec 20. let minulého století. Kouzelník a iluzionista Stanley (Colin Firth) je pozván svým kolegou do luxusního pobřežního sídla jedné zámožné aristokratické rodiny, která si vydržuje mladou ženu, jež o sobě tvrdí, že je médium (mluví s duchy zesnulých, předvídá budoucnost, umí používat telepatii a podobně), s cílem odhalit její triky a označit ji za podvodnici. Racionálně a logicky uvažující Stanley nabídku přijme a je tudíž seznámen se spanilou slečnou Sophie (Emma Stone), která je ale natolik přesvědčivá (a navíc vidí ve svých vizích i ty věci, o kterých nemohla mít ani tušení, např. ze Stanleyho minulosti nebo z minulosti jeho příbuzných), že mu nezbude nic jiného, než uznat, že se setkal se skutečným médiem. Zcela to změní jeho chápání života a připustí i existenci sil, o kterých doposud nevěděl, nebo si je odmítal pustit k tělu. A z nedůvěřivého škarohlída se stane mnohem uvolněnější a šťastnější člověk.

A nyní hlavní zápletka: Sophie se do Stanleyho zamiluje. Přestože on je neustále zachmuřený, arogantní, nevrlý, chladný a na hlavního hrdinu romanticky-komediálního filmu až podezřele málo sympatický (a jediné, co ho jakžtakž zachraňuje, je charisma Colina Firtha). Jak se taková živelná, rozjařená a veselá holka plná energie dokáže zamilovat do takového otravného bručouna, navíc dvakrát staršího (Colinu Firthovi je přes padesát let), je pro mě záhadou – a ve filmu to nepůsobí zrovna dvakrát přirozeně ani realisticky, i když ve dvacátých letech možná byla jiná doba a dívky letěly na o hodně starší muže, kdo ví). Další věc je, že Stanley má snoubenku (která je stejně distingovaná, upjatá a seriózní jako on) a o přízeň Sophie se zas uchází bohatý mladík, který je do ní bláznivě zamilovaný a tlačí ji do sňatku, který by jí zajistil luxus a pohodlí do konce života. Nicméně láska se chová podle toho, jak Woody Allen káže…

Zajímavé je, že v průběhu filmu sice Sophie naznačí Stanleymu, že k němu chová jisté city, ale ten ji odbude s tím, že láska je iracionální, že to je nesmysl, a že on o ní ani na okamžik nezauvažoval jako o ženě, natož aby její city opětoval. Celou dobu ji ve filmu uráží, chová se jako snob a pitomec a neexistuje jediný důvod k tomu, aby ho Sophie pořád měla ráda. Další vývoj tohoto “romantického“ vztahu mi připadal téměř jako sci-fi. Nebo jako ta úplně nejdementnější romantická komedie za hodně dlouho.

Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight) – Recenze

Na filmu je nejpovedenější asi dobová výprava. Automobily, dekorace, rekvizity, kostýmy, stylově upravené exteriéry, barevné ladění, vizuální detaily, svícení… To vše je odvedeno na výbornou, možná ještě lépe než v dobově laděných pasážích v Allenově Půlnoci v Paříži. Velmi dobré jsou i herecké výkony většiny zúčastněných (a Emma Stone je samozřejmě vrcholně roztomilá a ohromně jí to sluší) a výjimečně není otravná ani hudba (pro Allena typický jazz je občas říznut nějakou klasickou skladbou). Děj filmu ale bohužel není příliš vydařený, je vyprávěn v pozvolném tempu a s nedostatkem dynamiky a energie a ani dialogy nejsou tak břitké a sofistikované, jak jsou fanoušci zvyklí z dřívějších filmů Allenovy kariéry. Je to celé takové mdlé, ne moc vtipné (když už, tak spíš úsměvné) a končí to způsobem, který možná méně pozorné diváky překvapí, všem ostatním ale bude připadat zoufale předvídatelný a nedomyšlený až hanba.

SPOILER. Hádáte správně, ti dva si nakonec padnou kolem ramen, přestože jediná charakterová změna, ke které u hlavního hrdiny dojde, je, že se z otravného arogantního bručouna změní v zamilovaného otravného arogantního bručouna. A přestože se ukáže, že ta dívka ve skutečnosti opravdu je podvodnice (!) a byla domluvená s oním Stanleyho kolegou, který si z něj chtěl vystřelit. A pokud jsem to správně pochopil, tak ta hraběnka, která Sophii celou tu dobu vydržovala, byla vlastně podváděna a byly z ní tahány peníze (poměrně velké sumy, včetně finančního příspěvku na založení Sophiiny nadace na nějaký výzkum spirituálních sil či co) a když se nakonec odhalí, že si to celé vymyslela, tak to té dobromyslné hraběnce nikdo neřekne (!), takže jsou z ní peníze tahány dál. KONEC SPOILERU.

Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight) – Recenze

V celém filmu je asi tucet docela chytrých slovních narážek a vtípků, asi půltucet vtipných dialogů a zhruba tak tři až čtyři komediální situace, jakžtakž slušně vytěžené. Na běžnou romantickou komedii je to celkem průměr, na komedii od Woodyho Allena už spíš podprůměr. O trochu vtipnější to bude možná připadat znalcům angličtiny, protože ve filmu se mluví aristokratickým jazykem vyšší společenské vrstvy a některé slovní výměny a rozmluvy jsou obzvláště květnaté (ne až tak jako v Pýše a předsudku nebo v Pokoji s vyhlídkou, ale přesto).

Nicméně si nedělám iluze, že spoustě lidí se bude Kouzlo měsíčního svitu upřímně líbit, protože podlehnou jeho atmosféře, řeknou si, že to byla taková oddechovka a taková letní pohodička a spokojí se s tím. Nebo jim ten nechutně egoistický a sobecký hlavní hrdina bude dokonce připadat sympatický, kdo ví. A pak je to také film Woodyho Allena a ten přece špatné filmy netočí, že…


Žádné komentáře:

Okomentovat