13. 12. 2015

Táta nebo máma (Papa ou maman) – Recenze – 80%

Komedie Táta nebo máma se sice pravděpodobně naší distribuci vyhne (k vidění byla akorát na letošním Festivalu francouzského filmu), ale i tak o ní píšu, protože stojí za doporučení. Nesmí vám ale vadit její hodně černý humor, který se pohybuje na hranici morálky a etiky.

Film Táta nebo máma je totiž vztyčeným prostředníčkem směrem ke všem vážným dramatům typu Kramerová versus Kramer, kde se rozvedení rodiče handrkují do krve o to, komu z nich připadnou do péče jejich děti. Tento film má výchozí situaci stejnou, leč jeho pointa tkví v tom, že ani jeden z rodičů své děti do péče nechce.

Táta nebo máma (Papa ou maman) – Recenze

Manžele Florence a Vincenta přitom poprvé zastihneme ve filmu v době, kdy spolu začali chodit na vysoké škole. O patnáct let později jsou z relativně sobeckých důvodů na pokraji rozvodu (jsou stále dobrými přáteli, rozumí si spolu a rozhodně nejde o to, že by se nemohli navzájem vystát – spíš se chtějí vymanit ze stereotypu) a přestože o separaci uvažují už rok, tak svým třem dětem (14, 12 a 9 let) o tom zatím neřekli. Každopádně si nehodlají dělat žádné naschvály, na všem se předem dohodnou a chtějí provést vše v klidu.

Pak ale stavební inženýrka Florence dostane nabídku na prestižní zakázku v Dánsku a Vincentovi se coby porodnímu chirurgovi naskytne příležitost dělat doktora bez hranic na Haiti, což pro něj vždy byla práce snů. Takového kariérního vzestupu se ani jeden z nich neplánuje vzdát lacino. A protože o tom, s kým budou po rozvodu chtít trávit svůj čas, se mají děti rozhodnout samy, tak se z Vincenta i Florence stanou rivalové soupeřící o titul nejhoršího rodiče na světě.

Film přitom oba „hrdiny“ představuje jako sympatické a inteligentní lidi, co mají charisma i smysl pro humor a lze si je strašně snadno oblíbit. Nicméně chápu, že někomu jinému se mohou jevit jako sobecká a krutá monstra, co své potomky úmyslně ztrapňují před kamarády, děsí je praktickými ukázkami císařských řezů a lijí jim saponáty do špaget. Pokud nepřijmete film i s jeho značnou nadsázkou a budete si říkat, jak proboha může rodič něco takového udělat, pak se pro vás stane lehce nesnesitelnou přehlídkou zákeřných amoralit.

Táta nebo máma (Papa ou maman) – Recenze

Břitký humor je tu dávkován v pravidelných intervalech, přičemž zběsilý rytmus snímku vám nedá vydechnout – hned v první scéně kamera divoce víří mezi postavami na Silvestrovském večírku v dlouhém nepřerušeném záběru, úvodní honička nastaví kulometné tempo a od té doby film takřka nepoleví, a dokonce vydrží zůstat ve svém dynamickém stylu a úrovni vtipů konzistentním skoro až do konce. V závěru pochopitelně nastupuje katarze, trochu více dramatu a méně komedie, uvědomování si těch pravých hodnot a přistupování na kompromisy, což trochu značí, že tvůrci vyměkli. Na druhou stranu jde asi o nejlepší možné východisko, kterým se film mohl ubírat, aby nakonec nepůsobil vyloženě odpudivě a cynicky.

Pokud se vám naskytne příležitost komedii Táta nebo máma vidět a nevadí vám něco trochu ostřejšího, tak jí dejte šanci. Přinejmenším se dočkáte něčeho poměrně originálního a nevšedního, a jestliže vám drsnější humor není cizí, budete se bavit nadstandardně dobře.



 

Žádné komentáře:

Okomentovat