12. 3. 2017

Kong: Ostrov lebek (Kong: Skull Island) – Recenze – 70%

Film Kong: Ostrov lebek záměrně ignoruje všechny předchozí filmy s King Kongem (včetně toho posledního od Petera Jacksona) a představuje tohoto přerostlého primáta v novém fikčním světě, který je úzce spjat se světem Godzilly z roku 2014, která se nejprve v roce 2019 dočká pokračování, a celé to posléze vygraduje v roce 2020 střetem obou monster ve snímku Godzilla vs. Kong. Nebo tedy alespoň takový je plán.

Zároveň film upustil od tradičního příběhového schématu zahrnujícího převoz obřího zvířete do New Yorku a jeho následné vystavování. Kong je tu prezentován jako mohutný ochránce ostrova, jako jeden z dávných zvířecích králů světa, proti němuž prakticky nikdo nic nezmůže, a proto nemá cenu s ním bojovat a je lepší nechat ho dál vládnout vlastnímu ekosystému (v němž je nutný jeho soustavný boj s jinými monstry, která by jinak začala terorizovat svět). Naštěstí ale film neupustil od motivu člověka snažícího se podmanit si přírodu a dokázat, že právě on je vládcem, a naplno se ponořil do žánru monster filmu – žánru běžného zejména mezi třicátými a šedesátými lety, v nichž obří monstra představovala zhmotněný strach lidí z války a z atomových zbraní.

Copyright: Warner Bros.

Na rozdíl od drtivé většiny z nich má však Kong: Ostrov lebek k dispozici velkorysý rozpočet, nejlepší trikové studio na světě a hvězdné obsazení – šíleného vědce Johna Goodmana, stopaře-dobrodruha Toma Hoddlestona, protiválečnou fotografku v upnutém nátělníku Brie Larson a zatvrzelého armádního seržanta Samuela L. Jacksona. Ti všichni (a řada dalších postav, z nichž ne každý je dostatečně představen a někteří jsou až zbyteční) se vydávají na doposud neprozkoumaný ostrov, přičemž někteří vůbec nemají potuchy, co tam na ně čeká, a jiní to možná tuší…

Dějově je film zasazen do roku 1973, konkrétně těsně za konec války ve Vietnamu (na soundtracku vyhrává řada tematických songů, včetně White Rabbit od Jefferson Airplane), a celý je barevně stylizován do různých odstínů zelené. Skutečně se natáčel převážně v různých částech Vietnamu (takže si užijete super přírodu) a vizuálně vypadá prostě úchvatně. Každá scéna je z hlediska kompozice vybroušeným klenotem, kamera je dokonalá, triky jsou vynikající a vizuálně je film neuvěřitelně nabušený. Dokonce ani o různé originální nápady není nouze – viz např. zpomalené zabíjení pterodaktylů mačetou v oblacích toxického kouře, nebo pasáž, v níž je na hrdiny útočící příšera zahalena hustou mlhou, v níž občas probleskne světlo z blesku foťáku, který ta příšera předtím spolkla, a ten blesk jí prosvítá skrz kůži…

Kong: Ostrov lebek (Kong: Skull Island) – Recenze

Režisérem filmu se stal nepříliš známý a spíše televizní tvůrce Jordan Vogt-Roberts, který si skvěle poradil s nákladnou produkcí i s natáčením prvního velkorozpočtového bijáku své kariéry a vytřískal z něj, co se dalo, kromě vizuálního dojmu především z hlediska realizace akčních a bitevních scén, kdy souboje Konga s různými nepřáteli v tomto filmu se řadí k tomu nejlepšímu, co kdy v tomto žánru vzniklo. (Příšer je tu mimochodem dostatek a jsou zas dost odlišné od toho, co jste kdy měli možnost vidět jinde.) Zároveň se mu překvapivě povedlo protlačit do snímku poměrně velké množství humoru, který tvoří důležitý aspekt v celkové atmosféře veskrze nenáročného filmu, který si i jeho tvůrci zjevně užívali a brali ho s nadhledem.

Co ale výrazně pokulhává, je práce s postavami a jejich vykreslení, nevěrohodné vztahy mezi nimi a jejich často dost zjednodušená a zkratkovitá motivace. Zatímco každý normální člověk by vzal nohy na ramena a prchal do bezpečí do smluveného místa, kde na něj budou čekat vrtulníky, tak naši hrdinové se dobrovolně vydávají do části ostrova, která je podle všeho nejnebezpečnější, protože tam jsou zbraně a možná jeden další přeživší. Proč? Protože válkou semletý velitel Samuela L. Jacksona si tvrdohlavě stojí za svým, neb je zaslepen pomstou a rozmrzelostí z prohry, což je jeho veškerá charakterizace. Ostatní postavy jsou načrtnuty podobně povrchně, některé dokonce ještě triviálněji (alespoň že je hrají dobří herci). Herecky si však celý film krade pro sebe John C. Reilly, hrající postavu pilota z druhé světové, jenž na ostrově havaroval a dokázal přežít, a který nejenže je famózní, ale zároveň jako jediný z celého osazenstva dokáže vyvolat nějaké hlubší emoce, včetně nefalšovaného dojetí.

Kong: Ostrov lebek (Kong: Skull Island) – Recenze

Zároveň snímek ve snaze co nejvíc upoutat všechny smysly, vsadit na efekt a ohromit spektakulární podívanou zapomíná na dramatičnost, pročež se zejména jeho třetí čtvrtina poněkud vleče a neustálé prodírání se hrdinů džunglí a utíkání před obludami se přeci jen trochu omrzí. Nehledě na to, že děj spočívá vyloženě jen v tom, že je potřeba dostat se z bodu A do bodu B, se zastávkou v bodě C, a že i jakékoli pokusy o serióznější a vážnější dialogy se míjejí účinkem.

Kong: Ostrov lebek rozhodně není chytrý nebo sofistikovaný (což třeba ona tři roky stará Godzilla trochu byla), nicméně vynahrazuje to coby popcornová zábava obřích rozměrů, která fantasticky funguje na plátně, na němž teprve vynikne Kongova mohutnost. Je to strhující a fantastická podívaná, nefungující sice úplně jako kvalitní film, ale jako hodně kvalitní atrakce už ano. Sledovat, jak se tento filmový svět prováže s dalším a co všechno z toho ještě bude spatláno, bude určitě zajímavé. A neodcházejte před koncem titulků.



Žádné komentáře:

Okomentovat