15. 2. 2016

Zoolander No. 2 – Recenze – 70%

Patnáct let po premiéře prvního dílu přichází pokračování, v němž supermodel Derek Zoolander (Ben Stiller) hned na začátku přijde během tragické nehody o svou ženu a sociálka mu odebere syna, tudíž mu nezbyde než opustit svět modelingu a odejít do ústraní, k čemuž se odhodlá i supermodel Jeníček (Owen Wilson), kterému ta samá nehoda znetvořila obličej. Patnáct let poté (tedy v současnosti) žije Derek jako poustevník a Jeníček se kdesi v poušti věnuje meditacím a orgiím, leč dá je znovu dohromady nabídka opět vystupovat na přehlídce nejnovějších módních kolekcí, což by Derekovi mohlo pomoct získat zpátky syna a Jeníčkovi vyřešit krizi identity. A ještě se do toho zamotá agentka Interpolu (Penélope Cruz), pátrající po vrahovi celebrit. A módní zlosyn Mugatu (Will Ferrell) mezitím sedí ve vězení a pochopitelně plánuje pomstu…
 
Zoolander No. 2 – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz
 
Podstatné je uvědomit si, že první Zoolander je nehorázná kravina. Ale je to kravina natočená lidmi, kteří mají nezanedbatelné filmařské schopnosti (a Ben Stiller je skvělý režisér, viz též Tropická bouře a Walter Mitty a jeho tajný život), nejsou hloupí, mají cit pro komediální timing a pro nejrůznější styly humoru od komiky s vážnou tváří přes maniakální pitvoření až po všechny možné podtypy satiry a parodie. Kravina zahraná herci, kteří jsou bezvadní komici, ale jsou schopni i velmi dobrých dramatických výkonů, a jsou ochotní do toho dát všechno. Výsledek je ten, že Zoolander je sice kravina, leč vysoustružená do komediální dokonalosti, nehorázně vtipná a zábavná, zároveň však upřímná a dojemná. Nicméně chápu, že zrovna tento styl humoru je opravdu hodně specifický svou mírou praštěnosti v kombinaci se sofistikovaností, bizarní ujetostí a absurditou, a že rozhodně nemusí sednout každému. Na mém promítání s normálními, platícími diváky se v průběhu projekce zvedl k odchodu nejméně půltucet lidí.

Druhý Zoolander je něco velmi podobného, však na něm také pracovali ti samí tvůrci a má i víceméně identické herecké obsazení (plus nové tváře) a jeho těžiště spočívající v satiře na módní průmysl se nikam neposunulo. Občas je o něco řidší, místy je naopak našlapanější ve smyslu „více téhož“. Tím pádem jde hlavně o film velice vhodný pro fanoušky prvního Zoolandera (kterého si určitě dožeňte, minimálně zjistíte, že to není nic pro vás), případně pro ty z vás, kterým připadá vtipná představa v rudém trikotu oděného Bena Stillera a Owena Wilsona, kteří jsou na módním molu poléváni hektolitry povidel, zatímco je koženým bičíkem plácá po zádech Benedict Cumberbatch v roli hermafroditního supermodela s křídly, zavěšeného na lanech. Například.

Zoolander No. 2 – Recenze

Kromě toho můžete čekat mimo jiné i:
  • Naprosto nelogický a ultra-dementní příběh začínající brutálním zabitím Justina Biebera a končící telekinetickými tahanicemi o odjištěnou bombu nad lávovou řekou v římských katakombách během obřadu rituálního obětování.
  • Neuvěřitelné množství celebrit a známých osobností z filmového, módního a hudebního světa v mini-roličkách (třeba jen třívteřinových), které si umějí dělat legraci sami ze sebe.
  • Bezmeznou přehršel referencí na americkou popkulturu od těch vyloženě obskurních (dvouvteřinový odkaz na Rocky Horror Picture Show) až po snadněji rozpoznatelné (tříminutová scéna natočená celá ve stylu Červeného draka s Anthonym Hopkinsem).
  • Derekův nový obličejový výraz!

Takže v podstatě podle očekávání. Zoolander No. 2 má sice pomalejší rozjezd, pár hluchých míst, dadaističtější a méně sevřený děj než v jedničce a ne všechny vtipy fungují (některé už nemají daleko k trapnosti), avšak těch povedených až brilantních vtipů, které to vyvažují, je o poznání víc. Totální nasazení všech zúčastněných, schopnost herců variovat od jemných a citlivých hereckých výkonů až po bláznivé přehrávání a Stillerův naprostý režisérský dohled nad každým aspektem filmu dělají z druhého Zoolandera značně zábavnou podívanou pro jisté poškozené jedince a v podstatě sázku na jistotu pro ty, kterým se líbil první Zoolander. V posledních dvaceti minutách jsem se smál téměř nepřetržitě, akorát je škoda, že tomu tak nebylo už od samého začátku.




 

Žádné komentáře:

Okomentovat