25. 2. 2016

Bohové Egypta (Gods of Egypt) – Recenze – 60%

Ve starověkém Egyptě žijí lidé společně s bohy (dvakrát tak velkými), kteří jim vládnou, a nejvyšší z nich je syn boha Ra, bůh Usir. Ten chce dosadit na trůn svého syna Hora (Nikolaj Coster-Waldau z Her o trůny), na poslední chvíli se ale zjeví Usirův bratr Set (Gerard Butler), který bratra zabije (bohyně ochrany se moc nepředvede) a Horovi po souboji vydloubne obě oči (silné magické předměty). Pak začne sám vládnout a zavede otroctví. Oslepený Horus později uzavře dohodu s obyčejným člověkem, zlodějíčkem Bekem (Brenton Thwaites), jemuž slíbí přivést dívku jeho srdce zpět z říše mrtvých, když mu pomůže získat zpět své oči a porazit Seta…

Bohové Egypta (Gods of Egypt) – Recenze

Bohové Egypta mají přes dvě hodiny, stáli 140 milionů dolarů (což je relativně hodně, ale na to množství digitálních triků v nich je to ještě málo) a ze všeho nejvíc připomínají kombinaci remaku Souboje titánů, Prince z Persie (filmu i počítačové hry) a Transformers 2, z níž někdo udělal festival CGI triků, takže film je ve výsledku víc animovaný než hraný.

Natočil je Alex Proyas, tvůrce snímků Vrána, Dark City či Já, robot, což je vlastně ta nejméně podstatná informace. Je vidět, že Bohové Egypta nebyl žádný jeho vysněný projekt, a že byl na režii tohoto kolosu pouze najat, přičemž svými schopnostmi ještě zachránil, co se dalo. V tomto ohledu odvedl lepší práci než např. Joe Wright, který byl takto najat na režii nedávného Pana, jenž přesto nedopadl úplně dobře.

Podstatnější je, že ve filmu mají bohové místo krve zlato. Takže i když se mezi sebou docela brutálně bijí (vydloubávání očí, usekávání končetin, probodávání), tak jim z těla neprýští krev, ale zlato, tudíž film mohl zůstat přístupný dětem. Tleskám.

Bohové Egypta (Gods of Egypt) – Recenze

Bohové Egypta se řadí k takovým těm filmům, které sice objektivně nejsou dobré, ale jsou tak přepálené, přehnané, bizarní a přirozeně dementní, že jsou vlastně bezbranně roztomilé a zábavné, většinou formou guilty pleasure. Podobně jako třeba Cesta na tajuplný ostrov 2 nebo Transformers 4. Těžko si v nich užijete herecké výkony nebo inteligenci scénáře, ale zas se můžete chlubit, že jste v nich viděli věci, které nikde jinde neuvidíte. Jako The Rocka hrát u táboráku na ukulele, létat na obří včele a zápasit s úhořem, nebo Optimuse Primea drandit na robotickém tyranosaurovi.

Po zhlédnutí Bohů Egypta se zas můžete vytahovat, že jste viděli Geoffreyho Rushe v roli boha Ra, který tráví dny i noci tím, že oblétá okolo placaté Země ve svém vesmírném křižníku, za pomoci plazmového děla neustále bojuje s obřím požíračem světů a táhne za sebou Slunce na dlouhém řetězu. Mimochodem, Geoffrey Rush tu roli pojal, jako kdyby hrál Shakespeara na divadle. Je boží.

Děj je absolutní nesmysl, takže ho nehodlám nějak zevrubně rozebírat. V podstatě jde ale o to, že každou chvíli někdo zahaleká nějakou blbost jako: „Když chceš zabít boha pouště, musíš zabít poušť,“ nebo „Támhleto ozubené kolo znehybní písek,“ případně „Zemské jádro uhasíme jedině živou vodou, pro kterou musíme do vesmíru,“ což tak nějak vždy předznamená, co se bude dít v následujících několika minutách.

Zapsal jsem si tento dialog: „Ty ho nalákáš a já mu skočím na záda, tam má slabý místo.“ „Jak víš, že tam má slabý místo?“ „No někde ho mít musí.“

Když je hlavní hrdina v nějakém zásadním nebezpečí a jde mu o život, tak pokaždé řekne: „Zkusím štěstí!“ a pak náhodou proskáče řadou smrtících pastí jako ultimativní ninja mistr nejvyšší úrovně.

Bohové Egypta (Gods of Egypt) – Recenze

Když se na konci musí Horus v mimořádně dramatické, efektně zpomalené scéně osudově rozhodnout, jestli se raději vrhne za svým okem, nebo zachrání život smrtelníka, nebo když do válečné vřavy přilétne Gerard Butler v kočáře taženém dvěma obřími chrobáky (pardon, skarabey), tak jsem se vážně smál nahlas a bylo mi jedno, že scénář nedává smysl. Prostě jsem si užíval to, co se odehrávalo na plátně, a dobře se bavil bez ohledu na to, jestli to tak tvůrci chtěli. Pořád se něco absurdního děje, kamera lítá všude kolem, bohové morfují do kovových robotů s křídly, všechny bohyně i prosté děvy mají hluboké dekolty, nuda prakticky není možná. 3D není nijak zvlášť využité, místy je dokonce rušivé. Český dabing je celkem zdařilý, nicméně angličtina přeci jen zní monumentálněji a epičtěji (u nás jdou obě jazykové verze).
 
Tvůrci Bohů Egypta maximálně využili jejich bájně-pohádkový námět k vytvoření barevné, střelené a nehorázně zhovadilé šílenosti, která je však neskutečně zábavná, pokud se vám podaří naladit na její vlnu. Rozhodně není pro každého (příznivci nezávislé tvorby, komorních dramat a evropského umění ať raději zůstanou doma), ale kdo trochu ustoupí ze svých nároků a nechá se pohltit, ten nebude odcházet z kina s pocitem vyhozených peněz. Dobrodružství, akce, láska, humor, odvážní hrdinové, Gerard Butler se dvěma mozky. Co chtít víc?



 

Žádné komentáře:

Okomentovat