11. 7. 2017

Oklamaný (The Beguiled) – Recenze – 40%

Na jihu USA (ve Virginii) žije během americké občanské války několik žen a dívek v dívčím internátu, protože nemají moc kam jinam jít. Jedna ze studentek náhodou v lese objeví zraněného vojáka nepřátelské strany a dovleče ho k budově. Padne rozhodnutí, že muž nebude vydán do zajetí hned, ale bude o něj postaráno, než se uzdraví. To už si je ale voják začne obmotávat kolem prstu a jednu po druhé svádět, čímž si na internátu zajistí dlouhodobější pobyt…

Film režisérky Sofie Coppoly (Ztraceno v překladu) je remakem stejnojmenného snímku z roku 1971, v němž tehdy onoho vojáka ztvárnil Clint Eatswood. Jeho postavu si tentokrát zahrál Collin Farrell, zatímco v ženském obsazení stojí za zmínku Nicole Kidman v roli ředitelky školy, Kirsten Dunst coby učitelka a Elle Fanning v roli nejstarší žákyně. A ten původní film je zas adaptací románu z poloviny šedesátých let.
 
Oklamaný (The Beguiled) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Překvapivé je, že ač onen původní film není žádný zázrak, tak zpracovaný je o dost lépe. Je podstatně bohatší dějově, z hlediska vykreslení postav a obsahuje i mnohem více napětí, konfliktů mezi postavami a odvážnějšího sexuálního pnutí (např. se v něm vyskytují soulož, hluboké výstřihy a líbání s dvanáctiletou). V nové verzi je děj osekán o řadu scén, následkem čehož je o poznání řidší a více plytký a motivace postav nejsou dostatečně zřetelné – protiřečí si, zdánlivě náhodně mění svá rozhodnutí a chovají se strašně divně, protože z děje zmizely klíčové okamžiky, které by těm jejich změnám v chování dodávaly nějaký důvod.

Sofia Coppola i napsala scénář, ale jediné, čeho tím krácením a osekáváním docílila, je zmatek a utahanost. Dochází tak k paradoxu, kdy spousta zásadních příběhových elementů působí strašlivě zkratkovitě a nesrozumitelně, ale zároveň je ve filmu příliš málo děje na to, aby to ospravedlnilo jeho stopáž (94 minut možná zní rozumně, ale věřte mi, je to opravdu zbytečně moc). Za efekt umělého natahování času mohou i časté náladotvorné scény, v nichž se nic neděje, ale jsou v nich třeba hezké záběry přírody nebo děvčat líně okopávajících záhonky. Kromě toho se režisérce nepodařilo natočit film více z pohledu jeho ženských postav (což byl patrně záměr) a také přenést do současné doby jeho atmosféru staropanensky prudérního dívčího internátu, v němž se najednou objevilo zakázané pokušení v podobě pohledného muže, kvůli čemuž si diváci snímek zřejmě mylně pletou s černou komedií a reagují na něj smíchem.

Oklamaný (The Beguiled) – Recenze

Ty změny oproti původní verzi spočívají prakticky v drobnostech, ale ve výsledku to jsou zásadní drobnosti, které podstatně mění význam řady scén, ukazují mnohé postavy v jiném světle, najednou kvůli nim dochází k logickým lapsům v příběhu a k dějovým mezerám, v nichž znatelně něco chybí, co se režisérka rozhodla buď neříkat naplno, nebo rovnou zatlouct. Mimo jiné má původní verze lépe vygradovanou a dramatičtější závěrečnou pointu.

Ocenit se na filmu dá kamera, výprava a herecké výkony většiny představitelů, kteří sice nepředvádějí nic fenomenálního, leč odvádějí celkem příjemný a očekávatelný standard. Škoda, že to samé nelze říct o scénáři. Sofia Coppola si z nějakého důvodu odvezla z festivalu v Cannes cenu za režii, ačkoli všechny změny, kterých se na Oklamaném dopustila, byly změnami k horšímu. Její film působí jako takové ty zestručněné romány, které někdo přepsal na desetkrát menší počet stránek, aby si je mohli přečíst i ti, co jsou líní číst. Ale když si takovou knihu přečtete, cítíte se potom nenaplněně a jako by vám něco zásadního unikalo.



Žádné komentáře:

Okomentovat