Noční hra (Game Night) – Recenze – 40%

Noční hra je americká komedie, jejíž výstižnější název by byl „Herní večer“, neb vypráví o dvou manželích, kteří se každý týden setkávají se svými kamarády kvůli hraní společenských her. Těmi manželi jsou Max (Jason Bateman) a Annie (Rachel McAdams), kteří se před časem seznámili právě díky společenským hrám. Pak se jim ale jeden takový herní večer zvrtne.

Hlavní hrdiny totiž navštíví Maxův bratr Brooks (Kyle Chandler), úspěšný bohatý podnikatel, který po večeru stráveném s nimi a jejich čtyřmi přáteli navrhne, aby se další herní setkání uspořádalo u něj doma, ovšem mnohem víc na úrovni. Najme si firmu, která se specializuje na skupinové hry s fingovanými únosy, kdy najatí herci vždy unesou jednoho z hráčů, zatímco ostatní mají pomocí různých detektivních hádanek a rébusů vyřešit, kam a kým byl unesen. Celou akci však shodou okolností naruší náhodná dvojice skutečných kriminálníků, kteří Brookse odchytnou a odvezou neznámo kam. Zbylé osazenstvo si nejprve myslí, že jde o součást hry, ale záhy se ukáže, že jde o životy.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Akta Pentagon: Skrytá válka (The Post) – Recenze – 90%

Novinářské drama režiséra Stevena Spielberga, nominované na dva Oscary včetně toho za nejlepší film, se soustředí na představenstvo amerického deníku The Washington Post v čele s novopečenou majitelkou a vydavatelkou Kate (Meryl Streep, ta druhá nominace je pro ni) a šéfredaktorem Benem (Tom Hanks). Ti se snaží na začátku 70. let obstát s původně malým rodinným novinovým vydavatelstvím v obtížné konkurenci větších soupeřů, jako je The New York Times, pro Kate o to obtížnější vzhledem k tomu, že se ocitá v takřka stoprocentně mužském prostředí vůbec první ženou v takovéto vedoucí pozici. Zásadní zlom nastane ve chvíli, kdy The New York Times zveřejní text založený na přísně tajných dokumentech dokazujících mimo jiné to, že americká vláda tutlá již po čtyři prezidentská období skutečný stav války ve Vietnamu (v té době stále probíhající) a nepokrytě lže veřejnosti o tamním nepříznivém vývoji. Tato aféra nese název „Pentagon Papers“.

 

Zdroj fotek: www.foxmovies.com

Pračlověk (Early Man) – Recenze – 40%

Filmy britského animačního studia Aardman se obvykle těší velmi dobré pověsti. Zejména snímek Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka je ukázkou výborného animovaného filmu pro publikum libovolného věku, který je nejen prvotřídně filmový (vynikající tempo a gradace, skvělý děj a dialogy, vynikající práce s postavami, prostředím, rekvizitami i jednotlivými motivy, výtečná kamera…), ale díky neuvěřitelnému množství mnohovrstevnatých slovních i vizuálních vtipů (mnohdy i překvapivě sofistikovaných či dovedně skrytých) vystačí bohatě na vícero zhlédnutí a s přehledem se řadí ve své kategorii k těm nejzábavnějším a nejkonzistentnějším kouskům. Mnoho za ním nezaostává ani Velká vánoční jízda nebo krátké filmy s Wallacem a Gromitem.

O filmech Slepičí úlet nebo Ovečka Shaun ve filmu se už nedá říct, že by byly až tak skvělé a pečlivě scenáristicky vypilované, ale pořád jde přinejmenším o zábavné, vtipné, nejrůznějšími gagy napěchované a nápadité animované grotesky. I méně vydařené snímky Spláchnutej či Piráti! alespoň sem tam obsahují nějaký opravdu dobrý vtip, jemuž se dá zasmát nahlas. Bohužel, Pračlověk neobsahuje ani to.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Black Panther – Recenze – 60%

Ve filmu Black Panther se sice představuje nový superhrdina ze světa Marvelu, takže by to mohlo na první pohled vypadat jako nějaký samostatný vedlejší projekt (jako třeba příjemně soběstačný Doctor Strange), ale ve skutečnosti jde o další epizodu dávno rozjetého filmového seriálu, u nějž je výhodou znát jeho předchozí díly. V tomto případě se vyplatí vidět přinejmenším snímky Captain America: Občanská válka (kde se Black Panther objevil poprvé) a Avengers:Age of Ultron (kde se poprvé objevil záporák Ulysses Klaue), na něž Black Panther volně navazuje.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Já, Tonya (I, Tonya) – Recenze – 70%

Americký snímek Já, Tonya vypráví podle skutečných událostí o osudech talentované krasobruslařky jménem Tonya Harding, která se dokázala dostat na Olympiádu i přes řadu překážek (venkovský původ, nedostatek financí, svérázné vystupování vymykající se krasobruslařským konvencím…) a zapsat se do historie díky dvěma věcem. Zaprvé jako první Američanka vůbec zvládla předvést trojitý Axel (výskok se třemi a půl otočkami) a zadruhé byla objektem mediálního skandálu poté, co její manžel zosnoval v roce 1994 útok na její olympijskou soupeřku.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Padesát odstínů svobody (Fifty Shades Freed) – Recenze – 30%

Vyvrcholení trilogie navazující na Padesát odstínů šedi a Padesát odstínů temnoty začíná svatbou hlavních hrdinů (což je překvapivě odbyto docela svižně hned v úvodu, včetně svatební cesty) a pokračuje tím, že Ana by chtěla dítě (na rozdíl od Christiana, který není připravený stát se otcem) a Christian by chtěl mít z manželky poslušnou ženu v domácnosti (na rozdíl od Any, která chce dál řídit knižní vydavatelství). A ve hře je pořád také zhrzený bývalý Anin zaměstnavatel Jack.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Tvář vody (The Shape of Water) – Recenze – 80%

Pokud je řeč o extravagantních hollywoodských režisérech s mimořádnou fantazií a výjimečným citem pro originální výtvarné zpracování filmů, jako první se obvykle vybaví Tim Burton a hned poté Guillermo del Toro. Druhý jmenovaný, tvůrce Faunova Labyrintu a Purpurového vrchu, nyní sbírá se svým filmem Tvář vody jednu cenu za druhou – mimo jiné si odnesl z Benátek Zlatého lva za nejlepší film, z celkem sedmi nominací na Zlaté glóby obdržela Tvář vody ty za nejlepší režii a hudbu a také je nominovaná na 13 Oscarů, včetně toho za nejlepší film.

Z upoutávek se to možná nezdá na první pohled úplně zřejmé, ale Tvář vody je netradiční dobovou romancí, odehrávající se v USA v 60. letech, v časech studené války. Hlavní hrdinkou je němá uklízečka Elisa (Sally Hawkins), zaměstnaná v tajném americkém výzkumném středisku, kde vláda vyvíjí a uchovává různé utajované experimenty. Jednoho dne je sem zavezen odněkud z Amazonie i podivný humanoidní obojživelník mimozemského vzezření a není s ním zacházeno zrovna dvakrát šetrně. Elisa pocítí vůči tomuto tvorovi velkou empatii a objeví způsob, jak s ním komunikovat. Postupně se mezi nimi vyvine silné vzájemné citové propojení, které záhy přejde v lásku. Jenže vědci v laboratoři chtějí tvora pitvat…

 

Zdroj fotek: cinemart.cz